Starý důl(Gulag)

na sebe nebyl hrdý, ale když už to udělal, měl by z toho nejspíš vytěžit, co se dalo, aby se to nemuselo opakovat. Otočil se tedy k ostatním mužům a snažil se tvářit tak hrozivě, jak jen dokázal.
"Ještě někdo další?" zeptal se sugestivně a přemýšlel, co by měl dělat dál. Rozhodně chtěl odtud dostat co nejvíc lidí, kteří tu byli uvěznění. Také se potřeboval dostat do Seireitei, aby se zbavil toho muže, který ho napodobuje. Hodlal to udělat v tomhle pořadí, takže nemohl jen tak utéct, musel se zbavit všech těchto mužů, kteří stáli v cestě svobodě.

by rád pomohl všem, kdo ještě byli v dolech, jenže to vypadalo, že momentálně pro ně nemůže nic udělat, pouze doufat, že se jim podaří se ukrýt a zachránit na dostatečně dlouhou dobu, než se k nim dostane s pomocí. Na chvíli mu blesklo hlavou, že by udělal nějakou kidou bariéru, kterou by strop podepřel, jenže jeho kidou schopnosti na něco tak stabilního a rozsáhlého bohužel nestačily, takže vzal nedobrovolně nohy na rameny a utíkal o život spolu s dozorci.

rychle přemýšlel, jestli strážného zadržet. Určitě nebyl jediný, kdo se dostal ven, takže v tom by si asi nepomohl. Navíc... zhroucení dolu určitě neujde na dlouho pozornosti jeho vlastníků. A díky jeho dvojníkovi mohou také poznat, zda Yasumaru žije nebo ne, takže ani tahle informace se nezachová, pokud muže zastaví. Ne... zastavit tohohle muže pravděpodobně nebylo důležité. Ovšem i tak by ho mohl využít, alespoň prozatím. Yasumaru nechal muže chvíli utíkat, a potom se pokusil ho sledovat. Chtěl vědět, kde sídlí jeho velitelé, tedy pokud poběží za nimi.

byl rád, že se rozhodl muže sledovat. Když se tak rozhlížel po okolí, vůbec netušil, kde je a kudy se dostat zpět do Seireitei. Tento muž byl tedy pravděpodobně jeho jediná naděje, že se něco dozví a nebude kdoví jak dlouho bloudit po divočině v naději, že se dostane do povědomých míst.

si už říkal, že by udělal líp, kdyby muže chytil a na rovinu se ho zeptal, kde je a kam jde, případně kudy do Seireitei. Ošem když už se k tomu chystal, situace se změnila a muž zahučel do nějakého srubu. Yasumarovi se protáhl obličej. To nevypadalo jako doupě zločinu, spíš jako skromný domov samotářského dřevorubce. No... ještě pořád mohl zaklepat a přece jen se muže zeptat na cestu... Nakonec se Yasumaru rozhodl, že než něco takového udělá, opravdu se ujistí, jestli je na špatné či správné adrese... Pokusil se nakouknout oknem dovnitř, tedy jestli tam nějaké okno bylo.

sledoval a poslouchal bez dechu dění za oknem. Nevypadalo to pro něho moc dobře. Nečekal, že tahle chajda opravdu bude domovem nějakých zločinců... Tak nějak si domyslel, že Altair bude pravděpodobně nějaký posel, nejspíš pták nebo něco podobného, po kterém pošlou do Seireitei zprávu, že je Yasumaru na svobodě. Přesně tohle nechtěl! Ale teď už bylo pozdě, když to udělal takhle hloupě, nic jiného si nezaslouží. Pochyboval, že by dokázal běžet rychleji než pták, ale pravděpodobně mu nezbývalo, než to zkusit. Mohl by se tedy taky pokusit toho posla nějak zneškodnit, jenže tím by na sebe určitě upozornil, a potom by měl co dělat kdo ví s kolika pronásledovateli, a na to se zrovna teď moc necítil. Yasumaru se ukryl do křoví nedaleko chaty a rozmýšlel, co bude dělat dál. Dovnitř se mu nechtělo a pryč nevěděl kudy, takže mu zatím vyčkávání přišlo jako jediná možnost.

se rozhodně snažil. Nechtěl na sebe upozornit, takže zůstával při zemi a v lese, kde nebylo zrovna radno používat shunpo, zatímco jediným okem sleduje ptáka na nebi. V duchu si říkal, že i když mu nebude stačit, alespoň zná přibližný směr, a jakmile se dostane do Rukongai, určitě už nějak trefí. Bohužel zprávu o jeho příchodu se mu asi zadržet nepodaří... Rozhodně by to rád zkusil, ale nechtěl svým pronásledovatelům hned prozradit, kde momentálně je. Raději si počká, až bude dál od jejich chajdy. Zatím se tedy plně soustředil na to, aby neztratil sokola z očí... oka... a aby nenarazil do stromu.

Yasumaru se zaměřil na sokola a vydal se opatrně oním směrem. Naštěstí pro něj byli chlapi po něj pátrající celkem hloupí a tudíž Yasumara nikdo neodhalil a pak už byl z jejich dosahu směřující k Seireitei...Sokol byl rychlý, ale Yasumaru s ním dokázal držet krok. Po pár hodinách běhu uviděl v lese osamocený domek.

Pokračování ZDE