Yaita 矢板市

Firel
Poslouchal jsem ostatní a tak nějak jsem se nehlásil. Přeci jen jsem mohl být považován za polomrtvého. Navíc, byl jsem jedním z těch shinigami, které všichni kolem věčinou ignorují do chvíle, než začnete vyhazovat všechno kolem sebe do vzduchu.
Bohužel jsem teď nebyl ve stavu na vyhazování města do vzduchu.
Raidene, pochybuju že tohle město ještě budeme dávat dohromady. jinak bych přeci nezačínal s hromadným ničením hned potom, co jsme přišli. Potom, co jsem tohle řekl, jsem se odbelhal dovnitř.

Tomisura Raiden

"Fajn, takže aspoň máme čas uvařit čaj, pokud se zdrží, možná napečem sušenky," pronesl ironicky po informování o rozbitém zámku a tom, že se tamten mohl dovnitř dostat.
Uvnitř to vypadalo jak u Satoshiho v komoře, obrazovky, světla na senzor a podobné machrovinky No, nic neobvyklého. Chyběl už jen stroj na sušenky. Problém byl... ten někdo!
Raiden se letmo dotknul zanpakuto a přitom pozoroval toho, co na ně již čekal. "Neříkali jste nic o ... společnosti!" zamumlal a loupl pohledem k jejích doprovodu. Kolem něj se mírně zajiskřilo, ale zatím zůstával v klidu natolik, aby nezvýšil Reiatsu.

Firel
Nebylo mi zrovna dvakrát dobře, takže jsem vtipkování ignoroval a jako poslední následoval skupinu.
Průchod chodbou za osvětlení byl v pořádku po všech těch návštěvách ve dvanácté divizi si na to jeden navykne.
Když jsme poté dorazili do místnosti s tmnou, první co mě napadlo bylo zneviditelnit se pomocí kyokka, bohužel neměl jsem možnost plýtvat reiryoku a kdo ví, možná ten někdo nakonec nebude chtít zrušit tuhle budovu dříve, než bude nezbytně nutné.

Tomisura Raiden

Raiden se zahleděl na toho chlápka, který se jim dokonce i představil. Vypadal poměrně sympaticky, což bylo o to horší. Takoví často dělávali problémy. "Budu hádat... Reimei nebo nějaká jiná zvrácená organizace?" zeptal se kapitán 8. divize přímo bez otálení.
"Ale jinak jo... Satoshi dělá furt něco," odpověděl mu klidným hlasem, ale ruku měl stále položenou na jílci zanpakuto. "Ale nyní... přejděme k věci. Kde máte čaj a sušenky?" pokusil se prolomit ledy mírným žertíkem a usmál se. Ale toto se zase rychle změnilo k neutrálnímu výrazu a slovům: "A nebo prostě řekněte, jak tady tvoříte a co tvoříte. A hlavně... kdo je ten, kterého máme za prdelí?" Bral to přímo, pokud chtěl nějaký kapitán něco dodat, samozřejmě mohl, ale vzhledem k tomu, že byl zámek porušený, tak zřejmě měli méně času. Jen byla škoda, že se ten čaj asi konat nebude.

Hideyoshi

Na tváři se mu objevil úsměv. Né úšklebek ale pravý nefalšovaný úsměv.
Je hezké, že se ještě najde někdo, kdo rád probírá věci v klidu.
Luskl prsty a ze strany vyjel stolek na kolečkách s dvěmi konvičkami, šálky a bábovkou. Jedno se muselo uznat, byl to dobrý hostitel.
Seishi přesněji řečeno...Reimei...byli málo odhodlaní...my jsme ochotní zajít dál...abychom dosáhli svých cílů.
Spojil prsty na rukou a prohlédl si vás všechny.
Je hezké, že se To-san...tedy...SaTO-san drží svých zálib...co se týče...JEHO...jak ho nazýváte vy...je to velmi úspěšný výsledek mého pokusu...i když...přesáhl svou uplatnitelnost, takže...vám můžu pomoct se ho zbavit.

Tomisura Raiden

Raiden se bedlivě zahleděl na toho chlápka, který jim tam z ničeho nic vyčaroval slušný občerstvení. Pomalu přešel ke stolečku a nalil čaj do dvou šálků. Ten první přistrčil k Hideyoshimu a druhý si vzal sám. Zvedl čaj k ústům, ale nejprve nenápadně přičichl. Přeci jen... ve druhé divizi byli jedy hojně používané, takže měl jistou zkušenost. "Omluv mojí podezřívavost, ale ty první," vyzval ho.
"Každopádně... odnož Reimei nebo tak něco, kdy zase příjde taková ta věc s armádou a ničením Soul Society? Víš, co ... jsem sice fanoušek dobrého boje, ale kdo pak má obnovovat vše, co je zlikvidováno?" Krom toho mi během posledního střetu zařvalo i několik dobrých Shinigami z divize, zeptal se ho s mírným úsměvem a odložil čaj, ze kterého usrkl, pokud se napil on. Následně se prudce pohnul a na moment se ve vzduchu zaleskla jeho zanpakuto. Nebyl to samozřejmě útok, pouze bábovka to odnesla a byla nyní na stejně velké plátky.
"Dobře, pokud se nelíbí JEHO, tak mu můžeme říkat třeba pan Alfa. Docela mi to připomíná Satoshiho styl. Každopádně, pochybuji, že se nechá zabít na požádání," pronesl a ukousl si kousek z porce bábovky. "A co se týká toho bordelu tam venku... tvoje práce? Nerad bych pochyboval o Vědátorovi, ale stále je to tvůj výtvor," zeptal se s již neutrálním tónem v hlase, přeci jen se mu zrovna nelíbilo, jak to ve městě vypadalo

Firel
Raiden se pustil do diskuze, kladl jednu otázku za druhou a žádná z odpovědí na ně nesměřovala k tomu, co jsme potřebovali vědět a to, jak zabít toho zpropadenýho supermutanta.
Pomalu jsem tedy vykročil od stěny, o kterou jsem se celou dobu opíral a vyrazil k nakrájené bábovce.
Poté se Raiden zmínil o tom bordelu tam venku a já na moment ztuhl.
Raidene, jestli tím bordelem myslíš to náměstí, které jsme prošli, než jsme vlezli dovnitř. Tak to je pro změnu moje práce. Společně s přibližně čtvrtinou populace města...
Málokdo by se takhle otevřeně přiznal k masové vraždě a hromadné destrukci, ale na svoje dílo jsem byl náležitě hrdý.
Nemluvě o tom, že jestli celá populace města zmutovala tak to tu budeme muset tak či onak stejně srovnat se zemí.
Když jsem dorazil k bábovce udělal jsem to samé co Raiden s naším hostitelem. Počkal jsem až Raiden dojí a poté se podezřívavě podíval na Hideyoshiho
Mimochodem opravdu nerad narušuji vaši přátelskou konverzaci, ale budu do ní muset zasít semínko pochybností. Je sice pěkné jak se snažíte být dobrým hostitelem, ale mě tohle přijde jako dokonalý způsob, jak z existence zprovodit tři kapitány jednou větší dávkou celkem pomalého jedu, jehož přítomnost by se neprojevila okamžitě, ale dejme tomu po několika minutách.
Poté jsem se jen podíval na našeho hostitele, stále se držíc za zraněný bok a čekajíc na odpověď.

Hideyoshi

Zasmál se z plna plic a usrkl čaje.
Copak...šípkový nám nechutná?
Prohlédl si celou skupinu ještě jednou.
Ah...jeden z géniú Gotei 13 v akci. Zatleskal.
Opravdu chytře zaseté semínko pochybnosti...to´t nutno říct. Takže...pomalu účinkující jed...to je zbraň sralbotků z druhé divize...kdybych vás mermomocí chtěl mrtvé, odpálil bych Quinci hlavici co je pod městem. S tím vším reiatsu co jste tam natrousil Fireli...by z města nezbylo nic...
Na jeho tváři se tentokrát objevil plnohodnotný úšklebek.

Sai si na kamerách všiml pohyb...pak ze zvrchu začaly ozývat rány...silné rány...

Útočit na Seireite? Ale...notak...mám teď dovolenou..čas na koníčky...proč bych útočil na Gotei 13...až to udělám...stejně bude jedno jestli o tom víte nebo ne...neudělám stejnou chybu jako Hiroshi...
Pak se pomalu postavil a přešel k velkému panelu za ním.
Když už mluvíme o ŇĚM...oh..to je ale nehezké...má jméno...Hideki...nebo spíš měl...než ho pokousal můj pokusný subjekt...faktem je...že...
Otočil se na vás a vypadal krapet..ustaraně.
Je s ním trochu problém...nemám zájem o běsnící experiment pobíhající mi po světě...takže vám pomůžu ho porazit a zničit tohle místo...potěžíme z toho všichni...

Tomisura Raiden

"Mimochodem... asi nemůžeš slátat Firela, co?" zeptal se Hideyoshiho po chvíli, kdy se do debaty zapojil i kapitán 5. divize, který byl vlastně do teď zraněný. "A co se týká té hlavice. Počkal bych s tím do chvíle, až si budeme jistí, že jsou všichni doopravdy, pryč, jasný?" pronesl přísným hlasem a zahleděl se Hideyoshimu do očí. "A nedoporučuji moc podrazů, pokud nechceš skončit jako Hiroshi," pohrozil mu trochu, ale nakonec se trochu zasmál. Náhle se však ozvalo bouchání.
"Á, máme hosty, myslím, že náš dýchánek skončil," pronesl a odložil dopitý šálek čaje. "Příště bych prosil zelený, dlouze louhovaný, bez cukru," dodal ještě a ohlédl se směrem ke vchodu. "Fakt chcete bojovat tady?" optal se zbytku. Osobně by preferoval venek, tady to bylo... ne příliš vyhovující. A navíc, pokud tu byla ta Quincy atomovka, která mohla obsahovat jejích reiatsu, tak mohli všichni letět pěkně vysoko.
"Mimochodem... co bude potom, co to tady dokončíme?" obrátil se ještě na minutu k Tokugawovi.

Hideyoshi

Povzdechl si, zvedl se a vzal zpod stolu malou krabičku.
S kachničkou, nebo medvídkem? Co se ptám...stejně mám jen s kachničkou...
Vytáhl z krabice dětskou náplast a zalepil jí Firelovo zranění...jak to udělal je ve hvězdách. Faktem bylo, že bolest polevila.
Pomůžu vám také z důvodu, aby jste Satoshimu něco doručili...
Vytáhl z pláště obálku a podal ji Firelovi spolu s injekcí něčeho.
Tu obálku mu předejte...uvidíme jestli si vzpomene...a ta injiekce...ta našeho Hidekiho oslabí na dost dlouho dobu...zbytek dokončí hlavice...a tou dobou by mělo být cokoli..co obsahuje Reiatsu...veeelmi daleko...né nadarmo je to Quinci hlavice.
Pak si zaťuká na čelo.
Ach...hlavice...málem bych zapomněl...tady jsou kódy k odpálení...časovač je nastaven na 2 minuty...případně se to dá odpálit i přímo odsud...
Pak se od vás otočí.
No a já půjdu domů...

Tomisura Raiden

Hmmm... tak páneček byl zároveň i medik, no, teď se to hodilo. A to opravdu dost, přeci jen poraněný Firel nebyl dobrý pro byznys. Každopádně, dal jim informace a vybavení co a jak. "Fajn, vezmem to polopatě, já ho zabavím, Sai bude podpora a Firel zamaskovaný Kidem ho píchne injekcí až ho na moment zastavím, to zní jako plán, ne?" pronesl Raiden a otočil se k východu. "Časovač zadáme až budeme mít jistotu, nerad bych někoho odpálil," dodal ještě.
Pak však Hideyoshi řekl něco, co nečekal. Raiden se na něj tedy otočil a pronesl: "Nepůjdete se kouknout na Satoshiho osobně? Mám takový pocit, že moje povinnosti mi velí, abych vás zadržel nebo tak něco," řekl rozpačitě a kolem něj se zajiskřilo.

Firel
Hideyoshi mi na ránu po mutantovi nalepil náplast, která okamžitě zastavila zastavila bolest, takže jsem byl opět v jakš takš použitelném stavu.
Poté mi vrazil do rukou obálku pro Satoshiho a jednu dávku šance na zastavení nejodolnější potvory, kterou sem kdy potkal.
Chtěl jsem mu ještě poděkovat a zeptat se ho na tu hlavici, přeci jen mě zajímal způsob jakým pohlcovala reiatsu.
Když poté Raiden vysvětlil plán jen jsem dodal.
Škoda, že není jiná cesta jak ho zlikvidovat. Celkem rád bych tu hlavici prozkoumal. Protože by vysvětlovala absenci dušeních částic v celém městě.
Poté už jsem jen takticky zmizel, maskovaný kyokkem.

Hideyoshi

Se ušklíbnul.
I kdyby byla, myslíte, že bych vás nechal vrtat se ve svém výtvoru? Já bych řek že ne...
Pak se otočil k Raidenovi.
Osobně? Hmm...to zní velmi zajímavě...nemám sice nejmenší zájem se nechat zatknout, ale stejně nemám mnoho šancí uprchnout...
Nastavil tedy překřížené ruce.
Chopte se mě pochopové...jak vám velí povinnost..
Na jeho tváři se objevilo cosi posměšného.

Tomisura Raiden

"Moment, moment, pochopové se vás chopí ve chvíli, kdy dokončí jeden problém," pronesl vážným tónem, ale nakonec si jen povzdechl a zeptal se ho: "A jak moc ti to mám žrát, že se necháš chytit jen tak?" Vskutku neočekával, že by se vzdal a v případném boji mohlo dojít k čemukoliv, přeci jen neznal jeho rozsah schopností. A taky tu stále byl ten mutantík - Hideki, který mohl nabořit jejích plány. "A co bude s nimi?" zeptal se ještě a kývnul k Vědátorovi a té dívce.

Sai Kazuma

Na obrazovkách jsem kromě nějakého podezřelého pohybu nic neviděl. "Že by..." Pomyslel jsem si a pak jsem uslyšel onen zvuk a bylo jasné, že nám dochází čas. 
"Takže chce zničit svůj vlastní výtvor... myslel jsem, že bude mít nějakou nadupanou věcičku, kterou ho dokáže ovládat..." Představil jsem si něco jako ovladač herní konzole... to by bylo boží.... "Raiden chce opravdu moc bojovat venku." No, teď už to stejně bylo jedno. Na plán kapitána Raidena jsem kývnul hlavou a řekl... "Ok..."
Už mě to neustále vyptávání na další a další otázky začalo štvát... Mě osobně příliš nezajímalo, co se s těma dvěma stane, ale počkal jsem na Hideyoshiho odpověď. Nicméně bychom už měli pomalu vyrazit. Rád bych tohle už vyřešil a vrátil se zpět do Soul Society.

Hideyoshi

Mám se s vámi snad prát? Řekl dotčeně.
Jsem vědec...mám svou čest...to, že experimentuju s životy neznamená, že jsem hulvát.
Na zmizení Firela vzal ze stěny slušivý kabátek, který si přes sebe přehodil a v tu chvíli jeho tělo splynulo s okolím.
To...nechám na vás...jsem přece zaja-

V tu chvíli se ozvala rána, silnější než všechny předchozí. Strop doslova explodoval a do místnosti se navalily prach, suť a něco co velmi připomínalo vašeho nepřítele.

Tomisura Raiden

Hmm... je tady..., hlesl si Raiden pro sebe a začal si něco mumlat pod imaginární vousy. Následně se otočil k tomu něčemu a dořekl to, co započal: "...Ketsugōseyo! Hanpatsuseyo! Chi ni michi onore no muryoku wo shire!" Firel a nejspíše i Shinichi mohli odtušit, o co se jednalo. Během chvíle se nad Raidenovou rukou objevila temná energie a kolem toho něčeho se objevilo jedno z nejmocnějších kido. "Hadō #90. Kurohitsugi!" zahřímal Raiden a dokončil tak kompletní zaříkávání. "Připravte injekci," zamumlal ke svým společníkům a levou rukou chytil svojí zanpakuto.
"Hirameki, Hiraishin!" zalel a pouzdro jeho zanpakuto zmizelo. Stříbrné pásy na jeho rukou začali vést bleskovou energii a jeho zanpakuto se rozdvojila a připojila k ním. Chtěl se jen ubezpečit, aby byl připravený, kdyby to dotyčný náhodou přežil.

Pád stropu pohřbil pod sutinami vědátora...

Hideki

Jakmile se kolem něj začalo tvořit hado, začal zuřit.
Já...vás...zničím!
Pak se krabice uzavřela a proběhlo ono pověstné bodání.
Pak Raiden aktivoval svůj zanpakuto a Sai taktéž.
Hideyoshi jen usykl.
Jo...skvělé...hádám že jste svým jiskřením odepsal polovinu elektroniky v komplexu...a hádejte...z čeho se skládá časovač hlavice.....neee jaké překvapení...z elektroniky!
Plácl se do obličeje. Tehdy se černá rakev rozplynula.
Na onom místě stál Hideki...byl raněný na mnoha místech, ale zranění se rychle zavírala.

Firel
Pořádně jsem si prohlédl nakuchaného Hidekiho poté, co ho rajden skusil zlikvidovat.
sem celkem rád, že sem s ním nebojoval dál já. kdyby to takhle pokračovalo vytvořil by si imunitu.
Maskovaný svím kyokkem jsem se pomalu začal přibližovat k Hidekimu, pomalu jsem ho obloukem obcházel abych se mu dostal do zad.
při tom jsem tak nějak doufal, že Raiden nebude pokračovat v salvě útoků z reiatsu...
Jestli si tu imunitu ale nakonec udělá... tak přijdu o řekněme vteřinu nebo dvě na to, pořádně ho bodnout injekcí. A mimochodem. Jestli je ta časová hlavice fakt odvařená. Tak tady na to máme dvě minuty včetně evakuace... Takže, co s tím. Pokračoval jsem s obcházením a zároveň se soustředil na Hidekiho, bude potřeba využít jakékoliv šance.