Kavárna U Vysmátého Arrancara

Keiko

Počúvala ho, ale nič mu už na to ani neodpovedala. V týchto situáciach a v jej nálade bola skôr tichý typ. Ten jej druhý typ je vôbec k nepoznanie od toho druhého. Pomaly je jahody a zmrzlinu. Už jej tam ostala len štvrtka. Premýšľa, čo bude robiť potom. Určite si pôjde už ľahnúť a bude veľmi dlho spať, ale nevie, čo zajtra. Do divízie určite nepôjde. Pôjde sa pozrieť do iných divízii asi. Jahodový pohár tu majú veľmi dobrý, určite sem bude chodiť často. A ako sa cítiš so mnou? Opýta sa a ani sa naňho nepozrie.

Akai Tsuki

Mlčela. Nevěděl, jestli je to dobré znamení či ne. Strčil do poháru lžičku a vytáhl obrovské množství poháru, vytáhl skoro půlku poháru. Otevřel pusu a strčil si to tam. Chvilku kousal a pak začal pomalu polikat, aby se nezadusil. Pak se na ni podíval a spolk vše, co měl v puse. Ve výrazu mu bylo znát, že přemýšlel. Já nevím. Je to takové zvláštní ... moc tě ještě neznám ale je to v pohodě řekne a oblízne si rty, kde měl trochu zmrzliny. Mě se zdáš fajn, i když toho moc nenamluvíš. By sis možná rozuměla s Chun. řekne s úsměvem a začne zkoumat, kolik mu té zmrzliny zbylo.

Keiko

Pomaly jedla ďalej zamyslene a potom jej odpovedal. Uškrnula sa trochu, určite to nepripomínalo normálny úsmev a pozrela sa do strany. Tak to ma ešte nepoznáš. Ale teraz som v takej nálade, že by som niekoho najradšej... pomaly spomaľovala a potom zapichla prudko lyžičku do zmrzliny až vystrekla na stôl ...zabila Dopovedala. Bola trochu, aspoň u nej, obdivuhodné, že takú zlosť udrží v sebe bez toho, aby začala na všetkých okolo zle zazerať a bila každého, kto jej príde pod ruku. Vtedy mal Tsuki veľké šťastie, inak by nevyšiel z tohto podniku bez rán... možno ani nie živý.

Akai Tsuki

Udělala zvláštní výraz. Nevěděl, co si má myslet a pak promluvila. Nedokončila to, ale v ten moment se to stalo. Zapíchla prudce lžičku do zmrzky, až vystříkla na stůl a jemu na rukáv. Dal hlavu na stranu a trochu se třásl. Opravdu by sis rozuměla s Chun .... tu když popadne zlá nálada, nebo ji někdo vytočí....je to pro mě apokalipsa řekne. Snažil se vypadat, že to je v pohodě, že mu to nevadí. Moc ji ještě neznal a stále ji poznával. Ale nečekal, že se stane toto. To chce klid ... zajdeš si na nějakou misi, pobít pár Hollow a bude to Oká řekne už s úsměvem.

Keiko

Pozrie na zmrzlinu ostávajúcu v pohári. Keď sa naštve, tak to je niečo, ale teraz sa to snaží udržať na uzde. Pozrie sa potom naňho a oprie sa o stoličku Jááj, také niečo tu aj je vlastne. Nebol by to zlý nápad, ale aj keď som samotárka, tak ešte nie som skúsená, aby som chodila sama na misie. Viem, kde mám svoje hranice, aspoň niekedy. Povie a potom sa postaví a odíde k baru jahodový pohár zaplatiť, aby potom mohla ísť s pokojom preč. Potom. Teraz si tam ešte chvíľu postáva a zamyslene hľadí na pult

Akai Tsuki

Pokynul rameny. Vždy někoho s tebou pošlou ... né jako mě tenkrát řekne trochu jiným tónem. Pohlédne na rukáv, kde měl trochu té zmrzky. Jenže to už se sebrala a odešla k pultu. Rukou se snažil tu zmrzlinu sundat, jenže trochu píchl do svého pohárkua ten spadl na zem a rozbil se. Sakra zanadával si a sehl se na zem a začal to dávat na jednu kopičku. Chtěl ji něco nabídnout, ale teď se musel zbavit tohoto. Etoo ...Keiko ...proč ses vůbec stala Shinigami? řeken trochu víc nahlas a doufá, že to uslyší.

Keiko

Otočí sa za tým hlukom a povzdychne si Nemehlo Povie, príde k nemu a pomôže mu upratať to sklo. Potom ju zaujala jeho otázka. Nad tým som ani nepremýšľala, ale viem, že by som v Rukongai nemala inak budúcnosť. Aspoň tak som to vtedy videla. Povie a opatrne to dá na stôl, aby sa to potom mohlo odniesť, pretože fakt netuší, kde tu majú kôš. Pri tom pokladaní sa o to sklo porezala na prste. Trochu sykla a pozrela sa naň. Mmm.. krv... Zamumle a potom zvesí ruku a pozrie na Tsukiho. Tak ja pôjdem, chcem sa ísť vyspať z toho dneška. Povie a poškriabe sa nezranenou rukou vo vlasoch a kývne mu tou rukou. Tak sa maj, Akai. Povie, zamieri ku dverám a odíde preč z kaviarne do ulíc.

Akai Tsuki

Poslouchal ji. Usmál se. Vlastně ani on sám nevěděl, proč se stal shinigami. Prostě se to vydal zkusit a ono to vyšlo. Byl překvapenej, že mu s tím pomohla, ale nevadilo mu to, právě že naopak, byl rád. Všiml si, jak se pořezala. Musíš dávat pozor Keiko řekne. Promluvila o spánku. Dobře to chápu. Kdybys mě někdy hledala, zajdi do kasáren 2. divize a chtěj buď Tsukiho, nebo podkapitána. řekne a zamává ji. Tak zase příště Keiko řekne s úsměvem. Vstane a pozoruje okolí. Keiko zatím odešla. Co by tu dělal sám že? Vyšel chvilku po ní a pak někam pomocí shunpa zmizel.

------------------------------------------------------------------------------------

Izumi Razaki

Došel jsem do podniku, ve kterém jsem vlastně nikdy nebyl. Ale tak všechno je jednou poprvé. Posadil jsem se a čekal. Byl jsem tu přirozeně dřív, protože jsem rád chodil trochu dřív, takže jsem musel chvíli počkat, tihle obchodníci určitě chodí na čas, nebo dokonce pozdě, aby ukázali, že oni jsou ti důležití. Nebo jsem si to aspoň myslel...

Izumi Razaki

Došel jsem k mr. Properovi. Dobrý den, jsem Izumi Razaki, fuku-taicho 3. divize, mohu se domnívat, že jste vy ten, se kterým zde mám mít ... obchodní pohovor? zeptal jsem se. Proč jsem se vždycky v přítomnosti obchodníků cejtil tak hrozně nesvůj?! problesklo mi hlavou

Mr. Proper

vstal a trochu nezvykle ti potřásl rukou. Jeho stisk byl celkem silný.
"Ano, ano, a vy budete asi pan Izumi, že ano? Musím tedy říct, že jste mě překvapil, ale spíše příjemně, přiznám se!" zahihňal se ke konci svého přivítání a opět si sedl. Pokynul Razakimu, aby si sedl naproti němu.

Izumi Razaki

Napadlo mě, že to jméno mohl poznat například z toho, jak jsem se představil před 7mi vteřinami... Posadil jsem se tedy ke stolu. Výborně, takže můžem si teda promluvit o obchodu? zeptal jsem se. Nepůsobil moc dojmem znuděného a škrobeného profesionála...

(aw damn :-D To ta noční hodina :-D)

Mr. Proper

"Víte, Mizumi-san, zkrátka mě překvapujete! Kupovat v takovéhle chvíli nemovitost je poměrně... nečekané! Ale zajisté velice prozřetelné, to vám mohu říci!" začal šátrat ve svých deskách, aby se neřeklo, a ožužlával koblihu, kterou si zřejmě objednal.

Izumi Razaki

Lehce jsem nadzvedl obočí. Netušil jsem co myslí tím "v této chvíli", ale asi tím myslel nějaký profesionální žargon. Nevěděl jsem o žádné zvláštní situaci Je to "Izumi" nikoliv "Mizumi"... ale to nechme být... Pointou je, že bych rád zakoupil pořádně velký obytný objekt... nějaké sídlo, nebo tak něco. Pokud možno se zahradou... řekl jsem jakoby bez většího zájmu

Mr. Proper

"Ano, samozřejmě, velice se omlouvám! Tak tedy, Mizuki-san, udělal jste velice dobré rozhodnutí. Víte jak to chodí, s tím vším mizením, co se teď odehrává, si většina lidí myslí, že nastává konec světa nebo tak něco, takže ceny nemovitostí jdou dolů... Děláte opravdu jednu z nejchytřejších věcí ve svém životě, to vám můžu zaručit! Tak tedy, velké sídlo, zahrada... hmmm, co byste řekl například jabloňovému sadu? Přiznávám, že větší objekty nebývají v dobrém stavu, když jsou mi předány, bohužel... ale něco se jistě najde..." hrabal se ve svých papírech a podával ti různé listy, které vytahoval.

Izumi Razaki

Mizení? Mizení čeho? Mizení koho? zeptal jsem se. Nikdo mi o mizení nic neřekl. Ale chtěl jsem sehnat nějakej barák Ale proti jabloňovému sadu nic nemám... a rád bych něco, co mi na hlavu nespadne. Ale zkusme to vyřešit rychle, protože pokud je tu nějaká situace tak bych jí měl asi rychle vyřešit. Takže mi teď nabídněte něco perfektního...

Mr. Proper

"Ale, mizení lidí, hlavně kapitánů a dalších důstojníků Gotei 13," řekl jen tak mimochodem a utřel si pusu decentně ubrouskem. "No, Muzuki-san, vidím, že jste náročný zákazník. Tedy, měl bych tu to jedno sídlo s jabloňovým sadem, jeho majitelé ho opustili nedávno. Řekněme, že mi ho tak úplně neprodali, ale jasně už o něj nemají zájem, takže jsem samozřejmě projevil iniciativu. Není tedy až tak honosné, ale je poctivé, řekl byl, a celkem prostorné. Dále bych vám mohl nabídnout dům v Rukongai. Je celkem nezvyklý, docela bytelný a velice... opulentní, aby se tak řeklo, rozhodně ho nikdo nepřehlédne. A nebo bych tu měl jistou usedlost, ta je trochu dál v lese a říká se, že tam straší, ale kdo by tomu věřil, prosímvás! S trochou oprav to bude horový palác, říkám vám!" nabídl ti svá esa.

Izumi Razaki

[b]Víte co? Rád bych si s vámi povídal dál, ale zdá se, že se tu děje něco o čem bych měl vědět... takže mi zabalte ten urkradenej dům a strašidelnej dům... přidejte k tomu ještě cenu za opravy, protože nepochybuju o tom, že někdo jako vy nemá kontakt na ty správné lidi... a rychle, neboť musím řešit mizení lidí o kterém se nikdo nenamáhal mi říct... a bacha, i když spěchám pořád jsem byrokrat, takže tu smlouvu dokážu přečíst dřív, než jí vytáhnete řekl jsem trochu ve spěchu

Zpráva za pomocí kidou (slyší jí všichni Shinigami, i ti, co jsou u mě v druhé divizi.):
"Takže, všichni Shinigami Seireitei, co mne slyší, mluví k vám kapitán 11. divize, Hosentsu Ryuuka. Tímto nařizuji celé Seireitei shromáždění v 2. divizi u hlavní budovy. Jak už asi víte, v Seireitei se ztrácejí lidé, nikdo o tom skoro nic neví, takže musíme být pohromadě, vyslechnout svědky a zjistit kolik nás chybí. Po cestě do druhé divize si rozhodně najděte nějakého partnera, to znamená, nechodťe sami!" Prohlásil jsem a nějak se pokusil odpojit od kida.

Mr. Proper

"Ohoho, Suzuki-san, takže vy koupíte hned dvě nemovitosti? S vámi je radost obchodovat!" Vytáhl nějaké papíry a podal je Razakimu, aby do nich vyplnil informace o sobě. Hlášení neslyšel, samozřejmě, nebyl totiž shinigami.

Izumi Razaki

Hmmm... tak se zdá, že máme víc času řekl jsem a prohlédl si papíry, zda v nich není něco zvláštního. Nebo nevýhodného. Moje byrokratické schopnosti byly konečně využitelné a když se kapitáni starali o záležitosti v Seireitei mohl jsem si dovolit chvíli vyčkávat.

Razaki -> Nebylo v nich nic nevýhodnějšího nebo zvláštnějšího, než jsi čekal.

Izumi Razaki

Prohlédl jsem si smlouvy a podepsal co bylo potřeba... Fajn, takže peníze mám a dodám, ale rád bych, aby byly obě budovy co nejrychleji použitelné k bydlení, jasné? Zaříďte to. Peníze Vám přinesu zítra, přeci jen je to velký obnos, který po kapse nenosím... řekl jsem a ihned začal vyvolávat komunikační kido.
Všem členům třetí divize, nechoďte do 2. divize, opakuji, nechoďte do 2. divize. Každý se dostavte na své ubikace, budu tam brzy a dodám další rozkazy! řekl jsem