Kavárna U Vysmátého Arrancara

Yasumaru

se podíval do ostatních krabic, ale nemohl se rozhodnout mezi mocca řezy, kremrolemi a věnečky, tak nakonec vzal všechny tři druhy. Znamenalo to sice věší problémy při přepravě... ale co by pro divizi neudělal! Pak naškrával číšníkovi šek s insignií rodu Kuchiki a s úsměvem mu ho podal.

Yasumaru

"Výborně! To by bylo, a teď..." přelétl očima asi třicet krabic a podrbal se na hlavě. "Hmmm... takže ty jich vezmeš deset a já ten zbytek, platí?" navrhl. Co by to byl za gentlemana, kdyby rozdělil mezi sebe a dámu práci rovným dílem?

Suki Taiketo

Se zájmem v očích nahlížela do beden. Kdo by tušil, že tu mají až tak velké zásoby
"Ano, kapitáne." pronesla Suki s úsměvem a začala brát bedny a vršit je na sebe, dokud v náruči neměla všech deset. Neviděla pořádně na cestu, tak hlavou vykukovala z poza krabic. Bylo vidět, že Yasumaru je hotový gentleman, i když věřila, že by jich odnesla i více. Nechala to tak, mohlo by ho to urazit.
"Myslím, že členové divize budou nadšení. Taková pochotka.."

Yasumaru

se jen usmíval jako měsíček na hnoji a nic neříkal, jelikož se soustředil na balancování vlastních krabic a jak víme, jakožto muž nedokázal dělat dvě věci najednou. Vydali se tedy na cestu zpět do kasárny 6. divize.

Hikaku Kioshi

Vešel jsem dovnitř a vyhledal si volné místo sedl jsem si a čekal jsem než ke mě příjde číšník nechtěl jsem na sebe vztahovat pozornost tím že na celou kavárnu zařvu číííšniku tak jsem tedy jenom tiše seděl

Hikaku Kioshi

Kde se vzal zu se vzal stál vedle mě číšník "dobrý den poprosil bych nějaký zákusek s zitronovou příchutí a k tomu šálek kafe děkuji" odpověděl jsem na jeho otázku a už si chystal peníze na zaplacení abych vypadal jako vzorný host.

Hikaku Kioshi

Čekal jsem dost dlouho než se ke mě objednávka dostala ale jak se říká "trpělivost přináší růže" teda alespoň myslím že se to takhle říká.S velikou chutí jsem se zakousl do té koblihy "mmm vinikající" pomyslel jsem si,poté jsem se napilkávy.Když už jsem dojedl a dopil vstal jsem vytáhl z kapsi peníze a položil je na stůl poté jsem odešel."Celkem fajn podnik až na ten čas"

Kanashi

Když došli před kavárnu tak Kanashi dál povel Naruovi aby byl hodný a počkal tu na něho. Pak počkal až uvidí že si Naru lehá a vstoupil dovnitř. Vyhlédl jeden volný stůl a vydal se k němu. (Předpokládám že Yuki šla za ním). Když dorazily ke stolů odsunul Yuki židličku, aby si mohla lepé sednout a pak se posadil naproti ní.

Yuki Yaname

ďakujem, poďakovala som mu s milým úsmevom keď mi odsunul stoličku a posadila som sa na ňu. Ehm, tak sa teda pozrieme čo tu majú, hmm hmm.. no asi chvíľku potrvá kým si niečo vyberiem, a.. no čo si dáš ty ? spýtala som sa ho ešte a podoprela som si hlavu s ľavou rukou, Pravou som sa stále hrala s pramienkom vlasov.

Kanashi

Co bych si měl dát? no.. dám si asi.. Chvílí vypadal jako že nad něčím přemýšlím. Asi nějaký jablkový závin a kávu. A co si dáš ty? Platím já takže můžeš přehánět. Usmál se na ni a dál prohlížel co by si dál. Nebo zmrzlinový pohár? Řekl si pro sebe. Naru mezitím relaxoval před obchodem, až usnul. Mají tu čaj s rumem?

Kanashi

Aaaa! Co to je! A jo číšník.. Vykřikl a uklidnil se v myslí aby nevypadal navenek jako strašpytel, ale mohlo to jít vidět. Najednou se tu jen tak objeví. Zadíval se na číšníka a pak řekl: Prosil bych tvarohový koláč a espresso. Pověděl číšníkovy a pak čekal na odpověď Yuki.
Nakonec si dál jako vždycky něco jiného než říkal předtím.
Mezitím Naru udělal veliký pokrok protože se ve spánku otočil na druhou stranu.

Yuki Yaname

Vôbec som si nevšimla že by sa Kanashi nejak naplašil a v podstate som si ani nevšimla toho čašníka, stále som totiž tuho rozmýšľala nad tým čo si dám no nakoniec som si konečne vybrala. Poobzerala som sa naokolo a celkom ma prekvapilo že pri nás stál čašník, ehm.. no ja si dám jahodový zmrzlinový pohár aa.. to je zatiaľ všetko. Povedala som mu s úsmevom a čakala som kým mi to donesie.

Kanashi

Vau to je rychlost. Vlastně jako vždycky. Řekl si Kanashiho.
Mmmm. Pěkné aroma. Usmál se nad hrnkem espressa.
Pak zvedl svůj tvarohový koláč a pověděl Yuki: Dobrou chuť.
Pak si kousl do koláče a zapil ho kávou. Podíval se na Yuki a pověděl:
Máš vůbec kluka? Zeptal se Yuki klidným hlasem.
Naru se mezitím nepohnul z místa a dál si užíval klidného spánku.

Yuki Yaname

ďakujem, poďakovala som čašníkovi a pomaly som si nabrala s lyžičkou zmrzlinu aj s malou jahodou na vrchu. Dala som si ju do úst a chvíľu som si len tak vychutnávala tú kombináciu jahôd a zmrzliny na jazyku. Po tom som iba prehltla a pozrela som sa na Kanashiho, Nie nemám, odpovedala som lenivo a znova som sa pustila do mojej zmrzliny, a čo ty? máš nejaké dievča? nadhodila som mu ešte otázku po ďalšom súste zmrzliny.

Kanashi

Já a myt na nastalo holku? Fakt legrační. Pobavila ho trochu ta myšlenka.
Pak se podíval na Yuki: Momentálně žádnou nemám.. pořad čekám na tu pravou.
Heh.. Než ta práva vůbec někdy přijde tak to se dřív stanu arrancarem.
Dál jedl svůj koláč a popíjel espresso, ale neztratil pořad ten milý úsměv z tváře.
Vychází dneska vůbec ta manga? Nebo to je až zítra?

Yuki Yaname[/u]

Chvíľu som len v tichosti jedla a pri tom som pokukávala po Kanashim. Hmm, vyzerá na celkom fajn týpka, teda dúfam že to nie je až taký perverzák ako tých milión a milión ľudí na akadémii, rozmýšľala som. Nevieš náhodou, prečo tu tomu dali také divné meno? spýtala som sa ešte a rozmýšľala som nad tým ako to niekoho mohlo napadnúť.

Kanashi

Divné jméno? Mě to přijde docela legrační. Když někdo dá takové divné jméno kavárně tak se skoro všem zapíše v myslí a chodí sem častěji.
Teda z mého pohledu, protože mě osobně se tohle jméno zarylo v pamětí.
Pak si po řeči kousl do koláče a po polknutí se napil kávy v které měl už asi polovinu.
Fakt dobrý koláč i káva. Myslím že i proto tu chodím častěji než jinde.
Navíc tu dělají fakt výborné pokrmy. Pověděl ještě Yuki.
Naru se mezitím probudil, sedl si. Pak se poškrabal packou za uchem a viděl že tam Kanashi není. Co jim tak dlouho trvá? No asi se půjdu protáhnout. Řekl si Naru a procházel se blízko obchodů.

Yuki Yaname

No.. ja si ho zase nejak neviem zapamätať, ale možno to bude tým že nemám pamäť na mená. Povedala som a konečne som do seba hodila posledný kúsok zmrzliny. Spokojne som sa natiahla a pohodlnejšie som sa usadila na stoličke, ale v tom máš pravdu, tá zmrzlina bola vynikajúca. Dodala som ešte a hodila som pohľad po miestnosti.

Kanashi

No jo každý má paměť na něco jiného. Pověděl Yuki.
By mě zajímalo na co mám paměť já.. možná tak na pěkné holky.
Můj prospěch v Akademii byl řekněme hrozný, přemyšleni a logika my nic neříká.
Zastavil na chvílí své myšlenky a pohlédl na Yuki:
Dáš si ještě něco? Zeptal se.
Koláč měl už v břichu a už jenom dopíjel tu trochu své kávy.
Naru se mezitím ještě stihl vyvenčit a rozválet se na trávě.

Yuki Yaname

Zavrela som oči a chvíľu som relaxovala keď to sa ma opýtal že či si ešte niečo dám, len som sa usmiala a pokývala som hlavou. Nie ďakujem, myslím že už ti toho dlžím viac než dosť. Povedala som a ešte viac som sa zaškerila. Tééda som plná. pomyslela som si ešte a pošúchala som si brucho.