Stará továrna

Akio Ukitake

Než se mu podaří usnout všimne si Hiroshiho a jeho strážných psů. Zvedne se. Koukám, že jste mě očekávali. Také jsme se doslechl o tom, že chcete válčit se Seireitei.

Hiroshi

Pozvedne hlavu směrem k Akiovi. Proč tak vážná slova od někoho, na koho je v Seireitei vypsána odměna? Zaznělo místností jako když hrom uhodí do země. Nevěříte? Měl by jste. Při těchto slovech vytáhl z kapsy svitek, který následně rozbalil. Byla na něm jasně napsáno, že kapitán třinácté divize už nemůže setrvat v funkci kapitána.

Akio Ukitake

Na jeho tváři se objeví úsměv. Vizard může málokdy setrvat na postu kapitána, to víme všichni. A vy po mě chcete co??Informace?Abych se k vám přidal...abych zemřel??Zachechtá se.i když koukám, že od posledně jsi dost zesílil, toť pravda. Takže si to rozeberme.Výhra Reimei by mi nejspíš zajistila možnost vrátit se na post kapitána, nebo chcete naznačit něco jiného? Avšak já jaksi nesdílím vaše postoje. Seireitei mě vyhostilo takže na jejich straně nemohu být, ale mám jisté závazky kvůli kterým nepudu a proti nim. Takže z toho vyplývá, že stojím jaksi mimo váš spor a jediné za co jsme v současné době ochoten bojovat jsou lidé kteří se mnou přišli do Karakury. Domluví s ledovým klidem.

Hiroshi

Netoužím říkat Gotei , co má dělat. Povzdechne si. Jeho oči se zamyšleně podívaly na Akia. Proč jste sem vůbec přišel Akio? Zašeptal celkem dost tiše. Přišel jsi snad bojovat za někoho, kdo tě zradil? Přišel si snad proto, abychom se od tebe dozvěděli, že se k nám nechceš přidat? Zazněli dost urejpané otázky na adresu snad již bývalého kapitána.

Akio Ukitake

Popravdě...Nevím...poslední dobou toho vím čím dál tím méně.Poškrábe se na obvazu na hlavě. Minimálně kvůli těm věcem co jsme tu nechal. pokud máš na mysli tohle. Pokud myslíš reálný svět tak je to kvůli tomu, že jsme nemohl zůstat v Seireitei, ale proč už nejspíš víš...Reimei má příliš dobré informátory.Povzdechne si.

(Ve skutečnosti jsem zapoměl nebo si spíš neuvědomil že ta továrna je sílem Reimei )

Hiroshi

To je pravda, nicméně. Tato továrna vznikla za jediným účelem Akio. V jeho ruce se nahromadí koule žlutého reiatsu. Za Akiem se zavřou dveře a ve stejném okamžiku se mezi ním a Hiroshim objeví velká žlutá bariéra. Aby uvěznila jednoho z nejstarších kapitánů Gotei 13 . Dokončí svojí myšlenku, která pro Akia znamenala neblahou situaci.

Vedle Hiroshiho se objeví Yuki. Porada kapitánů již začala, Hiroshi-sama. Zašeptá mu svým hadím jazykem. Ten jenom přikývne a začnou pomalu odcházet.

Akio Ukitake

Tak tohle opravdu nečekal.Tak tohle jsem opravdu nečekal. Pronese s nevídaným klidem.hádám, že pokusit se dostat se odsud je zbytečné plýtvání silami, že ano.Přejde k rámečkům s fotografiemi.Pak mám tedy spoustu času přemýšlet a Yuki. Ty fialové vlasy jsou neskutečně hnusné. Pronese s nebývalou radostí v hlase.

Akio Ukitake

Nesnaží se z toho dostat ven. Hiroshi nebyl hlupák ani lhář a pokud říká, že byla tato bariéra vytvořena, aby jej držela uvnitř pak ji on zevnitř nezničí. posadí se na křeslo a začne na papíry psát své paměti a postřehy, které za život nasbíral.

Akio Ukitake

Psaní pamětí mu na příliš dlouho nevystačí a tak začne přemýšlet.Kdyby nebylo toho zpropadeného hollowa nikdy bych se sem nedostal...ano to je ono...HOLLOW. Postaví se. S jeho silou bych mohl tu bariéru prolomit. Je tu možnost že Hiroshi ví o mé hollovifikaci. Ale to bych musel hollowa ovládnout...je nejvyšší čas. posadí se do tureckého sedu zanpakuto si položí na nohy a ponoří se hluboko do svého podvědomí.

Vnitřní Svět

Akio se octne v předsálí obrovského Hradu. Vše je elegantně vyrobeno z černého a bílého mramoru. Akio pomalu kráčí chodbami. Jde sebejistě a s jediným cílem-porazit konečně svého hollow a získat tak plnou kontrolu nad jeho schopnostmi a silou. Zaství se až v trůním sále nedaleko od mramorového trůnu. V něm sedí jeho přesný protiklad-jeho hollow.To, že jsme nikde nepostřehl Sogyo no Itsuwari má jistě spojitost s tím, že si tě jdu podmanit!! Hollow pozvedne svou hlavu a do očí mu padne několik pramenů jeho havranově černých vlasů.Máš vítečný postřeh Akio. To, že jsi se konečně rozhodl nechat se porazit jako chlap způsobilo, že jsem se já... Vstane a v tu samou chvíli se trůn i okovy, kterými je spoután, rozpadnou na bílé reiatsu, které se poté zbarví černě a v hollowově ruce se z něj vytvoří katana.a Sogyo no Itsuwai stali jedním.Připraví se zaútočit.

Reálný svět
Kolem Akia začne výřit vítr, ale zatím nenastanou žádné jiné známky vnitřního boje.

Po timeskipu
Pěhem uplynulých dnů se mu podařilo konečně naplno ovládnout svou hollow entitu. Ikdyž se boj zprvu vyvíjel monotónně a obě strany měli prakticky vyrovnané síly, tak po nějaké chvíli Akio znejistěl a hollow se ujal vlády nad tělem. V té době zhollowizovaný Akio rozbil většinu vybavení. Poté se situace ještě několikrát otočila než se Akiovi podařilo hollowa plně porazit.
Poté dosti odpočíval, aby načerpal nových sil. Jakmile se mu síly vrátili pokračoval v psaní pamětí, ale brzy začal promýšlet způsob, jak se dostat z bariéry ven. Zkoumal možnosti a různé scénáře. Pak přešel k činům. Vyvolá shikai a pomocí útoku z něj se snaží prolomit bariéru.

Reiatsu a síla, kterou se Akio snažil prolomit bariéru, byla opravdu velkolepá. V mnohém předčil sílu, kterou doposud disponoval, avšak něco bylo špatně.

Ve dveřích se objevil temný obrys. Nezdá se ti na tom něco špatně? Přehlušil Akiovo snažení urejpaný a ironický hlas. Ze stínu se postupně vynořil Yuki, který Akia už nejspíš nějakou chvíli sledoval. Z jeho obličeje se jako vždy nedalo vůbec nic přečíst, takže bylo těžké odhadnout, co sem vlastně přišel dělat a jaký má záměr.

Akio Ukitake

Ah...to jsi ty...hádám, že tvá přítomnost zde nebude náhodná. Postaví se čelem k němu.Uzavřeli jste mě zde, aby jste mě izolovali od Ostatních...máte snad takový strach, že bych se k nim přidal a tím tak zkomplikoval váš postup? A teď se mě ptáš...zdali tu není něco špatně...popravdě je to nejspíš to, že nejsem tam venku a nebráním svou divizi...za těch pár dní tady jsem si uvědomil, že jsou to jediné co je pro mě důležité. Takže...čemu vděčím tvé milé návštěvě?? Jeho dvář je klidná...dalo by se říct..až přátelská.

Yuki

Opře se ramenem o stěnu a s nepopsatelným pohledem, který mívá sleduje Akia. Čekal, že něco podobného vyplodí, byl to přeci jenom nejstarší kapitán hned po vrchní kapitánce v Seireitei. Říkáš, že je pro tebe důležité to, co tě zradí? Odpálkoval Akiovo rozhodnutí, které pro něj bylo absolutně nesmyslné.

Akio Ukitake

Zradí?? Zatím co vím mi má divize zůstává věrná a já proto nemám důvod nedůvěřovat jim. Povzdechne si. To, že jsem byl poslán pryč ze Seireitei má opodstatnění a popravdě...jsem rád, že se Sei neřídila podle směrnic a neposlala mě na popraviště. Místo toho mě poslal sem, kde na mě Centrála 69 jen tak nepřijde. Přejde k tomu co předtím bylo stůl, nyní to mělo ulámané nohy a bylo to přelomeno vejpůl. Sei pro mě udělala několik věcí a já jsem jejím dlužníkem. A i když osobně proti Reimei nic nemám, tím že válčí se Seireitei ohrožují mou divizi a krom toho...stále jsem Kapitán Gotei 13 a jednou z mých povinností je ochránit Seireitei.

Yuki

Se pohrdavě podívá. Jeho pohled naznačoval, že mu jsou všechny tyhle řeči ukradené. Tahle bariéra se živí tvým vlastním reiatsu, aby si jí překonal, musel by si zemřít. Věděl, že to v Akiovi vzbuzuje prapodivné pocity a to více si toto rozpoložení užíval. Stal si se silnějším, ale tato bariéra s tebou, nemyslíš? Když říkal poslední větu, sáhl po hraně bariéry, která hlasitě zabzučela. Pak trochu od bariéry odstoupí a hlasitě si povzdechne. Jedna z nejsilnějších bleskových zanpakuto? Nenechte se vysmát, kapitáne. Uchechtne se a pomocí shunpa zmizí kdesi v uličkách.

Akio Ukitake

Hiroshi...musím říci, že jsi velice zajímavý člověk. Takhle chytrý tah bych od tebe nečekal. Pak mi tedy nezbyde nic jiného. Pakliže se bariéra živí mou duševní energií tak ji neprolomí ani zvenčí...pokud bych však zeslábl...zeslábla by i bariéra, jelikož by neměla tolik energie kterou by mohla čerpat. Pak se tedy musím spolehnout na ně. Řekne potichu sám sobě. Pozvedne zanpakuto. Kami wa Oshikakeru. Celou bariéru začnou naplňovat bouřková mračna. Akio si povzdechne.Nyní to bude na vás...Mokushi!!! Poté je celá bariéra rozbombardována celou kanonádou blesků. Akiovi se zamotá hlava, jelikož v těle pocítí Drastický pokles Reyoku. Soygo no Itsuwari...vím..že jste mi kdysi řekly abych to nepoužíval dvakrát, ale tentokrát...mi nezbývá jiné volby. Mokushi!!! Halu zasáhne ještě další vlna bleskobití. Akiova hladina Reyoku klesne tak nízko, že je zázrak, že ještě žije, ale je jasné, že v tomto stavu nemůže přežít dlouho. Baru....!!! Zakřičí z posledních zbývajících sil a zhroutí se. Jeho Shikai se deaktivuje a sama bariéra musí zeslábnout jelikož Akiovo Reiatsu je těžce znatelné.

Suki Taiketo

Netrvalo moc dlouho než se dostali k továrně. Suki si cestu pamatovala a navíc jakási vnitřní síla jí doslova popoháněla kupředu. Několikrát se musela mírnit, protože měla největší chuť se rozběhnout. I když se nic nedělo přesto Suki adrenalin stoupal. Doslova cítila jak celým jejím tělem vibruje, byl to zvláštní pocit. Snažila si vzpomenout, kdy jí naposledy pouhá představa něco špatného tak rozházela, po chvíli ji došlo že tahle je první...
Obezřetně vstoupila do prostorů továrny. Čokoládově oči rentgenovaly okolí a snažily se najít tu osobu, kterou potřebují.
"Kapitáne Ukitake, potřebujeme vás!" rozkřikla se a ve velkém protoru došlo ke značné ozvěně. Srdce jí bušilo, pravou ruku na zanpakuto...Prosím..

Hitsuto

Cestou jsem byl tichý a přemýšlel jsem co je s kapitánem Asi jen spí.. přece jen to je kapitán ... nic se mu nestalo utišoval jsem se v duchu.
Když jsme dorazili k továrně tak na mě bylo nepatrně znát že jsem znervózněl jelikož jsem necítil kapitánovo reiatsu ale i přes obavy jsem postupoval dál za Suki. Jakmile Suki zakřičela na celou továrnu tak jsem se trochu vylekal Sakra ... to mě nemohla upozornit že umí křičet ? usmál jsem se. Suki.. myslíš že je v pohodě ? zeptal jsem se tichým chladným hlasem kterým jsem nikdy předtím nemluvil.

Když jste vešli hlouběji do továrny všimli jste si, že je celý vnitřek doslova rozbombardován, jako by zde někdo bojoval. Když jste dosšli d ourčitého bodu, mohli jste ucítit Akiovo reiatsu. Avšak bylo velmi slabé, dokonce tak, že to chvílemi vypadalo, že žádné není. Za zničeným stolem jste mohli objevit Akia ležícího obličejem k zemi. Jejeasné že potřebuje okamžitě ošetřit.

Akio Ukitake
Se cítil jako by proflámoval celý večer. V hlavě mu podivně hučelo...slyšel směsici dětského smíchu a hlasů. Všude bylo světlo. Před očima se mu míhají obrazy dávno zapomenutých vzpomínek. Pak se vše nějak vyjasní a Akio vidí jakýsi most...dřevěný...pod ním se rozprostírá hluboká propast a na druhé straně vidí nějaký zástup lidí. Pomalu se vydá k nim, aby se podíval kdo to je...uprostřed mostu rozpoznal ony tváře..Byl tam otec...žena která by měla být jeho matka...Mizuki...přátelé jenž už dávno padli...a spoustu známých tváří. Ti všichni na něj hledí s úsměvem a mlčí. Akio pocítí silné nutkání jít za nimi..říct jim to co nestihnul dříve...omluvit se za chyb které udělal, když v tom jej něco zastaví. Akio-niisan!!!Co to děláš..kam to jdeeeš. nemůžeš od nás odejít..nee ne neee. Akio se zadívá na mladou bělovlasou dívku.Sogyo no Itsuwari..co to?? Zmateně se na ní podívá. Nechceme tě nechat umřít je to prosté Akio.Odpoví starší...A to nejen kvůli tomu, že bychom zemřeli s tebou. Protože nemyslíme, že to už hodláš vzdát. Ukáže mu na druhý konec most kde se mezitím vytvořila další početná skupina. Akio mezi nimi zahlédl spoustu lidí...od Baru přes Suki a Hitsuta až k vrchní kapitánce Sei. Tito všichni na tebe spoléhají...tyto všechny si přísahal chránit...ro některé z nich jsi opravdu důležitý a ty to chceš zabalit tady a takhle??Koukne na něj vyčítavě.Vrať se zpět....a pomož jim....tvá přítomnost může zachránit spousty životů....a to je věc..o kterou ti vždy šlo...nebo se mýlím?? Akiovi ukápne slza.Máš...máš naprostou pravdu...ostatně jako vždy...Budu mít ještě hodně šancí se setkak t otcem..ale zdaleka né tolik vidět ty co ještě "žijí". Otočí se s úmyslem vydat se k druhé skupince avšak něco..něco jej nechce pusti..a ať se snaží sebevíc dále ho to tlačí na druhou stranu.

Suki Taiketo

Pohlédla na Hitsuta, který vypadal trochu vylekaně z toho, jak zakřičela.
"Myslím, že ano Hitsuto.. Musí." šeptla stejně tlumeným hlasem.
Pak šla pomalu dál, vše bylo zničeně.. Vypadalo, že se zde odehrával boj. Suki cítila, jak se začíná třást.
Prosím ať je v pořádku, ať mu nic není.. Ať jen sedí na jedné z trosek a odpočívá proto, aby nám mohl jít pomoct. šla dál až do místa, kde se zdálo, že cítí Akio reiatsu. Netrvalo dlouho, než spatřila i samotného Akia, který ležel za stolem...
Obličejem k zemi...
Suki pocítila podivnou bolest a na chvíli se jí zatočila hlava.To nemůže být pravda, já to věděla..
"Proboha, Akio.."šeptla, hlas měla podivně nakřáplý. Během vteřinky překonala tu vzdálenost, které je dělila, spěšně si klekla a pomalu ho převrátila, aby mu mohla vidět do tváře. Cítila slzy, které se jí draly do očí, jedna se jí skutálela po tváři, ale dalším už to nedovolila... Scény může dělat potom, teď ne!
Sedla si k němu a vyhrnula si rukávy.
"Potřebuje vyléčit.." šeptala, docházel jí dech. Silně se kousla do rtu a zavřela oči. Nedělala to mnohokrát, ale doufala, že mu bude moci aspoň trochu pomoci. Napřáhla ruce nad jeho tělo a tiše se soustředila. Kolem dlaní se postupně zesilovala žlutá záře, ona měla oči stále zavřené.
"Vrať se k nám.. Prosím tě.." šeptala tiše mezitím, co jí po tváři sjela další slza..

Suki Taiketo

Hodně se soustředila a dá se říct, že všechny okolní vjemy vypustila z hlavy, avšak silné reiatsu, které bylo přítomno, tak úplně ignorovat nešlo. Nacházeli se asi blízko místa střetu.. Pro Suki teď bylo nejdůležitěší, aby Akio zase otevřel oči a byl v pořádku.
"Hitsuto, umíš léčit?" optala se klidně mezitím, co sama léčila Akia. Bylo to poprvé, co promluvila od té doby, co se pustila do práce. Přece jenom kdyby to Hitsuto uměl, tak by jí mohl pomoci, vůbec si totiž nebyla jistá, jestli to zvládne. Síla, kterou potřeboval Akio doplnit byla obrovská. Suki bylo jasné, že ona takovou silou rozhodně nedisponuje, přeci jenom Akio byl kapitán.. A kdo ví, co ještě..
Zář se zvětšila poté, co Suki opět přivřela oči. Už nebrečela, nechtěla se rozrušovat a zbytečně narušovat průběh léčení. Sama cítila úbytek sil, ale nebylo to zatím nic strašného, dalo se to snést.
Vzpomínala na chvíle, kdy se léčit učila od svého učitele, který ji každý den hnal do tréninku a také na akademii. Snažila si vzpomenout na všechny body, které jí zůstaly v paměti a čekaly na to, až si je opět připomene. Každá minuta v tom tichu byla pro Suki nesnesitelná. Několikrát měla dokonce pocit, že Akio promluvil, když však otevřela oči, aby se přesvědčila, měl je stále zavřené.. Pouhé slyšiny..

Hitsuto

když jsem ucítil kapitánovo reiatsu tak jsem se za ním hned vydal avšak jakmile jsem uviděl jeho tělo bezvládně ležet tak jsem se zastavil Dopr... Taicho co jste vyváděl ? hlavou mi létaly nejrůznější scénáře toho co se mohlo dít.
Po chvíli jsem se rozešel naproti kapitánovi jelikož se mě Suki ptala na léčení Léčit.. Gomene.. já neumím zastavit ani krvácení z prstu řekl jsem rozklepaným hlasem Sakra... kdbych se na Akademii staral o léčení tak jsem tu teď nemusel stát a mohl jsem pomoci řekl jsem si a sevřel jsem pěsti Nemohl bych pomoct nějak jinak?

Suki Taiketo

Suki otevřela oči a pohlédla jeho směrem. "To je v pořádku Hitsuto, odpočiň si." lehce se pousmála. "Přeci jenom po léčení budu vysílená a kdyby jsme byli oba, tak jim na bojišti budeme stejně k ničemu." dořekla a pak opět zavřela kukadla a soustředila se na léčení Akia.
Její tvář byla smutná, každou chvíli vypadalo, že se opět rozpláče a k tomu už se pomalu začínala cítit unaveně.Ne, teď ne.. Pomůžu mu.. Musím.. Musíme ho zachránit.. Akio!. Zář kolem jejich dlaní se opět znatelně zesílila..