Stará továrna

Renmaru Houkazaki

Jednu osobu vo dverách vystriedala kapitánka mojej jednotky. Nevedel som, čo mám robiť. Každopádne mi tam bolo trochu otupno. Len tak tam postávať a očumovať okolie. Mohlo im pripadať, že som jej gorila či čo.

Hiroshi

"Vítejte kapitánko." Hlesl klidným hlasem zadívajíc se do praskajícího krbu. "'Stejně jako Akiovi jsem nabídl pomoc, nabízím pomoc i vám. Z Seireitei se nám doneslo, že jste kapitánkou nedávno, a že by jste tak trochu potřebovala pomoc se svým tréningem."

Akio Ukitake

Nasouká se do gigaie a vyjde ven. Když už je zde v reálném světě chce si jej trochu prohlédnout. Pomalu kráčí ulicemi a prohlíží si výklady. Jeden s oblečením zaujme jeho pozornost.

Lus Ayazaki

Dovolím si posadit se na protější křeslo... Jak tak koukám, zprávy ze Seireitei se šíří rychle... Mě se nezdá, že bych se svým tréninkem potřebovala pomoc, ale je pravda, že pokud se chci vyrovnat ostatním kapitánům, menší pomoc by mi neuškodila. Záleží však na tom, jak mi můžete pomoct a také co za to budete chtít. Přecijen nic není zadarmo....

Akio Ukitake

Vejde dovnitř. S úsměvem si od prodavačky vyžádá ono oblečení na vyzkoušení a následně s ním zmizí v kabince. Na svůj gigai trochu pomalu nasoukává kusy oblečení. Trochu mu to trvá, jelikož si ne gigai ne a ne zvyknout. Poté se podívá do zrcadla které má po pravé ruce. Zůstane stát s údivem. Nejen, že ona černá košile v kombinaci s černým sakem a tmavšími džínami vypadá velmi elegantně a pro něj nezvykle. Dokonce i obličej zírající na něj ze zrcadla je tak nějak jiný. Až teď si uvědomí, že se již pár dní neholil a tak jeho tvář pomalu začíná pokrývat dost viditelný knírek a bradka.(Vypadá asi nějak takhle

Spoiler:

)
Přejede si rukou pa tváři. No nevypadá to tak špatně.. Pomyslí si ale pak mu něco dojde. Peníze!!Já tu nejspíš nemám jejich peníze...Začne prohledávat obelčení v němž byl gigai oblečen jestli není v základní výbavě i nějaký ten peníz.

Hiroshi

"Samozřejmě, že zájmy Soul Society jsou i naše zájmy." Následně se usměje, což Lus přiměje k zamyšlení, že to bylo poprvé, co ho za tu dobu viděla změnit výraz. "Takže váš tu zítra opět čekám." Prohodí opět bezemocionálním hlasem.

Akio-> Bohužel v kapse si našel akorát krabičku s nápisem "žvejkačky". Avšak zdálo se, že se v prodejně silně ochladilo.

Akio Ukitake

Žvejkačky??Ksakru...takhle to neza..Zastaví se když se v prodejně dost ochladí. zprvu si myslel že to byl jen průvan či něco podobného, ale takový chlad z čista jasna...to se mu zdá divné. hodí do sebe žvejku a vyjde z kabinky. Asi vám tu blbne klimatizace...nebo se možná vrátila doba ledová.Zazubí se na prodavačku a rozhlédne se po prodejně.

Prodavačka

Nechá si její kamenou tvář a ironicky opáčí. "Moc vtipné pane." V ústech se jí objeví bublina také nejspíše z žvejkačky. "Mohl by jste zaplatit ty věci, které máte na sobě." Opáčí.

(Shiro pokračujeme v Karakuře)

Lus Ayazaki

On se právě usmál nebo se mi to zdálo? Bylo to poprvé, co jsem ho viděla změnit výraz v jeho kamenné tváři. O to divnější to bylo. Myslela jsem, že se teď dozvím něco o této misi. Víte, nedostali jsme žádné přesné informace... A také bych se ráda dozvěděla něco o vás. Zdá se, že vy o nás toho víte víc, než dost. My o vás nevíme nic. Pohlédnu na něj a čekám na odpověď.

Hitsuto

když jsem viděl kapitána že už odchází tak jsem se taky nasoukal do gigaie a vydal jsem se prohlédnout si město Hm ... vypadá to tu docela dobře řekl jsem si a uviděl jsem zajímavý obchod A hele ... že bych si došel na skleničku ? jo ... myslim že to bude dobrej nápad usoudil jsem a vydal jsem se dovnitř. Když jsem vlezl dovnitř tak jsem se ohlédl kolem a posadil jsem se k nejbližšímu volnému stolu a zavolal obsluhu.

Suki Taiketo

Suki postávala mezi ostatníma. Řeklo se, že až budou všichni připraveni, tak se může jít. Několik lidí ještě nebylo v gigaii, takže se do něj sama spěšně nasoukala, aby nezdržovala. Když se ohlédla po ostatních a viděla Hitsuta, který se vydal pryč napadlo jí, že by se tu konec konců mohla také porozhlédnou. Slyšela o světě lidí plno velice zajímavých věcí a některé z nich rozhodně chtěla vyzkoušet..

Renmaru Houkazaki

Čas odrazu začal ubiehať veľmi pomaly. Kapitánka tam bola dosť dlho. Pripadal som si ako u zubára v čakárni. Neznalosťou okolia som nervózne prežúval paličku z lízanky a vyčkával, kedy odtiaľ konečne výjde a kedy sa dozvieme, na čo sme vlastne tu.

Bulic

Stále jsem čekal než výjde Lus byl jsem odhodlán na ni čekat dost dlouho přece jenom tobyla dřívm členka divize ve které jsem podkapitán stále v sobě cítím za ni odpovědnost ikdyž tomu tak není. Po nějaké chvíli začali někteří odcházet tak jsem se nasoukal do gigaie a stále čekal na Lus. Těm to trvá si tam dávaj kavičku bo co ?...

Hiroshi

"Myslím, že o nás nepotřebujete vědět nic. Vaše mise je posílit stavy v reálném světě, což se stalo. Čekám vás zde zítra, kapitánko." Vstane z křesla a následně dodá. "O své muže se nebojte, budou pod našim dohledem."

Lus Ayazaki

Doufala jsem, že mi řeknete nějaké podrobnosti o téhle misi. To, co jste mi právě řekl, už vím. Tiše si povzdechnu a pohlédnu na něj. Něco se mi na něm nelíbí... Ale možná jsem jen paranoidní. O své muže se nebojím, dokáží se o sebe postarat... Chtěla jsem ještě něco dodat, pak jsem si to však rozmyslela. Vstanu a beze slova vyjdu z místnosti. Začnu se soukat do svého gigai a když se mi to konečně podaří, rozhlédnu se po ostatních. Nechybí nám tu někdo? Kapitán Akio si šel nejspíš svou cestou, přesto se mi zdálo, že tu někdo chybí.

Bulic

No konečně Lus co ste to tam tak dlouho řešili? Jdu k Lus Copak cheš ted dělat za činnost sme ve světě lidí tak si to trochu užijem... Slyšel jsem že tu maj hrozně moc obchodů tak co ty na to do nějakého vyrazit... A vlastně máme tui jejich peníze ani nevím.

Jakmile jste vyšli, okolo továrny se vztyčila žlutá bariera. Podle síly, která z ní vyřazovala se jednalo o velmi silnou bariéru vyvolanou nejspíše zevnitř. Po chvilce bariéra zprůsvitnila, takže by si jí nikdo normálně nevšiml.

(Piště do Karakury)

Hiruko

Se nasoukal do gigaie vyšel před továrnu a snažil se najít nějáké klidné místo,ale zachvíli to vzdal a vydal se do města.Zajímalo by mě co se tu bude dít během naší návštěvy.Začal po kapsách hledat peníze,ale nic nenašel.

Akio Ukitake

Dojde až k továrně. Cítí bariéru ale neví jak se jí zbavit. Rozhlédne se...pak zařve.Sezame. Otevři se!

Akio Ukitake

I když ho bolí hlava otočí se a vydá se zpět k Suki a ostatním,aby je varoval.
(Jdu tam jen na otočku takže napíšu i jakse vrátil)

Po tom co jim vše oznámil se s ještě věší bolestí v zátylku vrátil. Postavil se před vchod a čeká až mu deaktivují bariéru.

Akio Ukitake

Otvorem vejde dovnitř. Pomalu prochází továrnou a po cestě schmatne ranec věcí, které si donesl ze Seireitei. Dojde až k zadní části stěny, kde to vypadá o něco méně zaneráděné. Odevře vak a začne vytahovat a prohlížet si obsah. první vytáhne fotky své rodiny, co odmítl zanechat v Seireitei a naukládá je na polorozpadlou stěnu. Pak vytáhne bílé, avšak velmi staře vypadajcí haori se znakem 13.divize. Trochu ho oklepe a zavzpomíná na otce. Pak ho úhledně složí a schová na samé dno rance. V tu chvíli nahmatá něco kovového a chaldného. Pak vytáhne starý a zašlý kovový chránič na pěst a předloktí. Posadí se, opře se o zeď a začne si onu věc prohlížet. V hlavě se mu začnou rojit vzpomínky, které byly již dávno zapomenuté a uložené v koutech jeho paměti. Zavře oči, aby si mohl lépe vybavit ony vzpomínky. Je o dívce...tedy spíše o ženě. Už si nepamatuje, jak se jmenovala, nebo z které divize byla, ale byla starší. Měla nádherné dlouhé blond vlasy. Uhrančivé zelené oči krásnou tvář, snědou pokožku a dokonalé tělo. Byla jeho první a on k ní cítil to co už nikdy k žádné jiné. Zaučila ho do tajů ženského těla, romantiky a ženského uvažování. Byla velmi inteligentní, klidná a rozvážná...naprostý opak Akia. Tehdy jej strašlivě ranilo, když mu oznámila, že je zasnoubená s důstojníkem jedné divize a pustila Akia k vodě. Od této chvíle začal v ženách vidět jen krásné stroje na fyzickou lásku a nikdy nestrávil delší čas s jedinou. Až s rostoucím věkem si uvědomí, že láska je jen jeden ze základních kamenů úsměšného vztahu. Akio otevře oči. Ve vaku najde ještě další chránič na ruku a další dva na nárt a holeň. Vyzkouší si je a i po tak dlouhé době...mu padnou. S úsměvem na rtech se opře a opět zavzpomína na onu ženu...po chvíli usne.

Lus Ayazaki

Objevím se před bariérou. Moc dobře jsem věděla, že mám za sebou hlídacího psa, ale moc jsem mu nevěnovala pozornost. Stále se ke mě chová, jako bych byla pod ním. Trochu se pousměji a pohlédnu na bariéru přede mnou.