Šmoulové

Bulic
Uff od doby co jsem použil to hado tak svoje reiatsu izoluji.Sakra já sem tak unavenej že se sotva držim na nohou a jáště ta hnusně popálená ruka.

Firel
Od chvíle co ses pokusil použít to hado sem rád že žiju!
Bulici......Od chvíle cos to hado použil je tvoje reiatsu na brutálně nízké úrovni takže mám celkem problém tě cítit i na těch pár metrů.
Posadim se, rychlou ranou dám bulocovi pěstí pod zezadu do kolene aby se posadil a zase spadnu na zem.
Jak sis vůbec troufnul zkoušet něco takovýho.... podívej se kolem jak to tu vypadá. Všude kolem jsou samozřejmě čadící džuzny a obrovské trosky.
To taky bylo osmdesátkové hado. naštěstí kontrolované,si představ jak to mohlo dopadnout kdyby se ti to vymklo víc.
Potom jsem jen ležel na zemi, pokoušel se sladit se zanpakuto a obnovit si reiatsu.

Chou

už byla opravdu netrpělivá. Za prvné chtěla odtud pryč a za druhé chtěla najít Mayu-sama.
"Tak se pojďme vrátit k řece, kde jsme našli tohle," ukázala všem přívěšek, který patřil dle ní sestře Mio-sama, "jinou stopu stejně nemáme..."

Bulic
Posadím se při ráně Firela do nohou.Ano Firele věděl sem že to neudržím a bude to riskantní, ale díky tomu ta obluda stratila štít a mohli jí pak jedoduše zabít.A jestli se nemýlím když už sem přišel byl tu od tebe a od té příšery dost velkej rambajs tak to nesváděj jen na mě !!Po té vstanu opráším se a du směrem k té řece.

Firel
Nesvádím to na tebe.......jen sem říkal že kdybys to pokazil ještě víc tak by to udělalo ještě větší bordel nebo nás to dokonce zabít.
Zvednu se a pečlivě si prohlédnu přívěšek. Chtělo by to vzorek reiatsu Mayu

Bulic
Jak sem řekl věděl jsem že to neudržím, ale také jsem věděl že následky pudou jen na mě.Podívám se na sežkvařenou ruku.Sakra co to je sem čím dál víc a víc unavenej ....

Akai Tsuki

Pozoroval jsem jak se tam ty dva dohadujou a protočil jsem panenky. Položil jsem ruku na kapsu a něco tam zašustilo. Šáhl jsem do kapsy a vytáh pytlíček. Takže je mám pořád u sebe a usmál jsem se. Otevřel jsem pytlýček a uvnitř bylo deset cucacích tyčinek. Vzal jsem si jednu a strčil do pusi. Pak jsem položil pytlíček vedle sebe, opřel jsem se o lokty a čekal co se bude dít.

Chou

šla za Bulicem, který vyrazil k řece, a na ostatní se moc neohlížela. Její zájem byl najít Mayu a to sezením a klábosením určitě neudělá.

Firel
Že by mi nachvíli pučili ten přívěšek že bych mayu našel kidem to ne...To jí rači bude v kritickým stavu nahánět po rukongai.
Pomalu jsem se postavil na nohy a vyrazil za nimi.
Paní Chou. Říkala jste že toto bylo město duchů. Co všechno je o tomto místě známo?

Aukishiro Mikuzure
doběhl bulice ... Bulici dej mi přívěsek firel chce něco zkusitnastavil sem ruku a čekal sem až mi ho dá ... a mimochodem v tak kritickém stavu bys neměl pobíhat a hledat někoho

Bulic
Všimnu si Aukishira a dám mu přívěšek.O mě se bát ne....Najednou sem padnul na zem a nemohl se hýbat.Co to je normálně vidím vnímám ale hýbat se nemohu sakra!!
(Zítra jedu na dovču na 7dní takže sem si postavu paralizoval ...¨)

Mokuto Takahiro

Šel jsme jako poslední s odstupem pár metrů. Levou ruku jsem měl položenou na zanpakuto. Podíval jsem se na Bulice, který právě padl k zemi. No to snad ne....teď ho budu muset nést. říkal jsem si v hlavě.

Aukishiro Mikuzure
Hned jak mu bulic dal náramek ta kse bulic skácel k zemi ... Mokuto vem tady zraněného Řekl a hodil firelovi náramek Myslím že tuhle misi nedoděláme .... maximálně najdeme sestru myi-sama a budeme se muset vrátit

Mokuto Takahiro

Já to věděl... zamumlal jsem a došel k Bulicovi. Vzal jsem ho ze země, a přehodil přes rameno. Bože...ten je těžký... pomyslel jsem si.

Akai Tsuki

Byl jsem v myšlenkách, ale když jsem se dostal do reality, uviděl jsem jak všichni odchází. Z námahou jsem se zvedl, dal jsem si dvě cucací tyčinky do pusy a vyrazil za nima. Pak jsem jen uviděl, jak Bulice nese Mokuto. Prošel jsem rychlím krokem okolo něj až k Mikuzuremu a Co se má vlastně dělat v tédle misi? Já dostal dopis od vrchní kapitánky pro nějakou paní Myo a pak jsem šel prostě s Firelem. usmál jsem se a kráčel jsem vedle Mikuzureho.

Aukishiro Mikuzure
Máme dojít do stanice protože ta parta ožralců zaoměla podat hlášení Mokuto a ty nebrblej aspon se protáhneša kráčel dál vedle tsukiho.

Akai Tsuki

Hmmm, pomyslel jsem si A je to ještě daleko? Pak jsem si položil ruku na krk a když jsem zjistil, že ten kousek hadru je povolen, tak jsem ho hodně utáh a šel jsem dál. Pak jsem se otočil zpět k Mikuzuremu a A ještě jeden dotaz.... kdo je ta dívka? A ukázal jsem na Chou, přitom jsem se usmál.

Aukishiro Mikuzure
Daleko ... asi né A ta dívka ... To je dlouhý příběh ..Odpověděl sem na otázky a přidal sem do kroku a jak se tady vubec octl firel ? neměl být zajat u myi-sama ?

Firel
Bulic padl k zemi a ouyee mi přitom hodil přívěšek. přívěšek jsem chytil a začal si ho prohlížet.
Takhle to dopadá když se přemáháme....Já sem rád že stojím a ty bys měl bejt rád že žiješ Trochu jsem se zasmál ale smích rychle zmizel když sem zjistil že na Kakushi Tsuijaku nemám energii.
Tsuki. víš jak sme se potkali u toho sadu? on je tak nějak posvátný a když jsme si tam udlli hostinu tak nás chytli stráže. Paní Myo nás pak pustila s tím že máme najít její ztracenou sestru. Ukázal jsem tsukimu přívěšek na znamení že je pravdu ztracená.
Tato dívka je Chou, má na starosti zkoumání posvátných magických jablek a jejich účinků. Byla k nám přidělena protože sme pár těch jablek omylem zrušili. Alespon oni omylem já měl potom tak trochu hlad.
Vyskočil jsem si na nejbliší větev v okolí a pokračoval na Akushira.
Mayu najdeme a s trochou štěstí i dokončíme misi.... Jen si musíme chvíli odpočinout jinak si nás podá první bestie co nás najde.

Chou

se rozhlédla po shinigami. Vypadali unaveně... asi opravdu nebude od věci, aby si chvíli odpočinuli, hodinu, dvě... ale pak musí zase vyrazit, Maya mohla být v nebezpečí!
"No, o Městě duchů kolují různé skazky, těžko říct, co z toho je skutečně pravda... Jednoduše řečeno je to bývalá usedlost lidí, kteří nechtěli žít přímo v Rukongai, proto založili vlastní vesničku. Před nedávnem ji vyplenily podivná stvoření, někteří si myslí, že hollow, jiní... no, teorií je hodně, znáte to. Ale každopádně se odtud prý od té doby ozývají po nocích divné zvuky, svítí tu světla a dějou se tu zvláštní úkazy..." Trochu nesvá se ošila. "Ale na vlastní oči jsem to neviděla, takže nemůžu sloužit..."

Firel
mělo to drápy,rudý očka a děně rádo se to sápalo ke krkům. Taky to umí vystřelit cero a nějak divně zakrývat reiatsu.Něco na tenhle popis nekoluje? Něco na způsob že oběti se stanou těmi samími příšerami. Nerad bych potkal další z těch odolných potvor.
Potom jsem se znovu zakousl do jablka a v druhé ruce si prohlížel přívěšek snažic se zachytit zbytky reiatsu.
Kdyby se opět zvedala ta divná mlha tak zdrhejte.

Mokuto Takahiro

Cože ? Oni se bojí toho...co mně ani nedokázalo chytit ? díval jsem se zaraženě na Firela. Bože můj...a to si říkají podkapitáni ? Vždyť já jsem o mnoho slabší než oni...a vůbec se jich nebojím...sice proti nim nemám žádnou šanci...ale i tak se jich nebojím... říkal jsem si v hlavě.

Akai Tsuki

Firel? Ani nevím, prostě se najendou u mě objevil a usmál jsem se. Pak jsem slyšel Firelovo řeč a jen jsem kýval a přitom jsem si šáhl na krk. Protáhl jsem ruce a citíl, že s emé reatsu pomalu ale jistě obnovuje.

Mokuto Takahiro

Když se Bulice konečně probral, zhodil jsem ho ze svého ramene a pořádně si ho promasíroval. Pak jsem se vydal k řece jak naléhala Chou.