Šmoulové

Kurotsuchi Midori

Jak mu pán dal pití, nalil si tam trochu protilátky a začal pít ten čaj, který byl celkem dobrý.Co nás k vám přivádí? Vlastně sme šli jen okolo a hledáme takovou malou slečínku. To je možná ta, kterou ste viděl...na chvíli se přerušil a podíval se na Chou:Chou? Nemáte její fotku? Pak se zase obrátil na toho pána a řekl:A říkala něco? Kam jde?

Firel
PO dlouhé době klidu,míru,smutku a hraní na flétnu by se nenašel nikdo zatížený čímkoliv negativním.
Přestal jsem hrát,rozpustil sedák a chladně uklidil flétnu zpět do kapsy pocit hladu se mezitím změnil na bolest břicha která náhodou na chvíli ustala.
Jen jsem vyčkával a hleděl na zasněnou Mio očekávajíc reakci.

Chou

obrátila oči v sloup, jakože fotku fakt nemá, ale zkusila Mayu aspoň popsat.
"No, pokud měla hodně světlé, dlouhé vlasy a modro-šedé oči, tak by to mohla být Maya-sama... když jsem ji naposledy viděla, měla na sobě černé kimono... myslím..."

Starý pán

"Takové žluté kytky na tom byly ne? Jo, tak to asi byla ona, hledáte ji? Nu, doufám, že se jí nic nestalo, byla milá... ale pokud nedošla domů, moc nadějí si asi nedělejte, takovéhle slečinky se do zdejších krajů nehodí, nepřežijou tu... Našel jsem ji kousek po řece, chytla se mi tam do pasti na zajíce, ale nechtěla se zdržet, i když byla zraněná, chtěla prý jít co nejrychleji domů... Divil jsem se, co tu chtěla, ale nic mi neřekla..."

Mio-sama

ještě chvíli stála jako začarovaná, za chvíli však zatřásla hlavou, jako by se chtěla vzpamatovat.
"Hmm, hraješ opravdu krásně, na shinigamiho je takového umu škoda..." Zaváhala, jako by se k něčemu rozhodovala. "Stejně jako na tuhle nehostinnou kobku, pojď, v pokoji nahoře ti bude líp," kývla na strážné, ale Firela eskortovali, a sama se už vydala po schodech ze sklepa.

Mokuto Takahiro

Zaposlouchal jsem se do debaty mezi dědkem a ostatními. Přitom jsem si neuvědomoval že se cpu těmi rybokosky, nebo jak se to jmenuje. Celý jsem zezelenal a vyběhl jsem ven. Doběhl jsem do vysoké trávy, kde jsem ty rybokosky vyzvracel.

Bulic
Najednou sem se probral někde v chatrči.Co se tu děje sakra a kde to sem ??!!Všimnu si všech jak sedí kolem mě a také nějakého starce.Todleto vypadá jako rybářská chatrč.

Firel
Sice si nemyslím že vaši lidé s vámi souhlasí le co mi jiného zbívá. Usmál jsem se na mio než odešla a pak jsem se nechal eskortovat.
Po příchodu do pokoje jsem se usadl a jakmile jsem mohl tak jsem začal poslouchat písničky ve sluchátkách. Očekávajíc cokoliv.

Chou

se hrozně lekla, když Bulic náhle promluvil.
"To bylo rychlý!" podivila se a vytáhla svůj blok, tak si něco načmárala. Chvíli Bulica sledovala přimhouřenýma očima, potom na něj vychrlila: "Pamatuješ si, kdo jsi a kde jsi? A kdo jsme my? Kolik vidíš prstů?!" ukázala mu dva vztyčené prsty.

Mio-sama

Když byl Firel ve svém novém ubytování, otočila se na něj a chtěla ho poprosit, aby jí ještě něco zahrál, jenže si všimla, že má zase v uších sluchátka. Strašně se zamračila, zčervenala a vykráčela ven, dveře za sebou zabouchla.

Firel
Myslel jsem si že jsem byl v pokoji sám ale rychle zabouchnuté dveře mi připoměli že jsem zapoměl poděkovat.
A sakra... Zaklel jsem když jsem zjistil že odcházející reiatsu patří Mio. jen jsem otevřel okno a posadil se abych hned na to zjistil že je tu nádherný výhled.
zaposlouchán do hudby a zažrán do výhledu jsem ignoroval absolutně vše krom mravenčích poddaných kteří právě pracovali před sídlem.

Bulic
Rozkoukávám se a všimnu si že Chou se mě ptá na otázky.Jmenuji se Bulic sem na misi a ty jsi od Mio-sama a oni sou shinigami a vidím dva prstíky. Řekne jak totálně opilej chlap.

Kurotsuchi Midori

No konečně se Bulic probudil,pomyslel si s pohledem na něho. Bulici, asi jsme našli tu holku od Mio-sama. Dnes tu večer přespíme a ráno vyrazíme ji hledat. Po dopití řekl ostaním:Už se mi chce spát. Dobrou lidi a zítra ráno musíme brzo vyrazit. A tak si šel lehnout. Schoval si zanpakutou pod postel a šel spát.

Mokuto Takahiro

Šel jsem spět k chatrči, ale nešel jsem dovnitř, ale vyskočil jsem na střechu na kterou jsem si lehl a pozoroval oblohu. Ach jo...bez saké to zítra nevydržím.... pomyslel jsem si a otočil se na bok. Po chvíli jsem usl.

Chou

vypadala trochu zklamaně, že Bulic byl zřejmě v pořádku. Asi by bylo mnohem zajímavější, kdyby na něj konzumace posvátných jablek zanechala nějaké strašné, nelidské trvalé následky... ale, ještě na to nebylo tak úplně pozdě, možná se prostě jen projeví až později. Napsala si to tedy do svých poznámek a též se uložila ke spánku se štosem papírů pod hlavou.

Mokuto -> Chatrč byla stará a... no... chatrná, jak už název napovídá. Nebylo tedy divu, že střecha se pod Mokutem prohýbala, prohýbala až povolila a Mokuto se propadl dovnitř. Spadl přímo na Midoriho, ale v podstatě to bylo jedno, protože chatrč byla natolik malá, že se složila vlastně celá.

Kurotsuchi Midori

Už skoro spal, když najednou něco na něho spadlo. Njespíš to vypadalo jako člověk, protože to bylo dlouhý a tenký. Co se to děje? Já věděl, že si mám dat kolem sebe bariéru. Když toho neurčitého odstrčil na stranu, tak viděl kolem sebe prázdno. Jen jak pár lidí sedí u ohýnku. Když se trochu vzpamatoval, viděl vedle sebe Mokuta. Mokuto, co blázníš sakra? řekl hrubým tónem, protože už byl dost unavený. Co se stalo s chatou zařval, aby slyšeli všichni.

Akai Tsuki

Vyšel jsem z Seireitei směrem na západ. Když jsem procházel přes Rukongai, zastavil jsem se u nějakého prodejce a koupil pytlík sladkých cucacích tyčinek. Během cesty se opět ukázal Chun, který mě doprovázel a byvil jsem se nsím přes myšlenky.
O chvíli později...
Došel jsem k nějakým útesům, kde jsem se na chvíli zastavil. Snad už to nebude daleko, má to být někde poblíž jablečného sadu řekl jsem a vyšel jsem dál. Tak jsem se zakecal s Chun, že jsem neregistroval okolí a jen v hlavě slyším, *Hele ty, právě deme okolo jablečného sadu, víš o tom vůbec?* Vytrhl jsem se z myšlenek a spatřím sad. A jóóó, to jsme fakt nepostřech a zasmál jsem se. Sad byl celkem velký a kousek dál jsem spatřil bránu. Zkontroloval jsem dopis a byl stále ve vnitřní kapse.Strčil jsem si cucací tyčinku do pusi a šel dál.Škoda, že nemůžeš ochutnan Chun, jsou opravdu vynikající. Až tudy půjdu nazpátek musím si jich koupit víc. Chun se na mě podívala a *Co to víš třeba vím jak chutnají* a usmála se. Najendou se rozplynula a já jsem stál před branou. Halóó je tu někdo, mám tu dopis pro paní Mio. a naklonil jsem se abych nakouk přes bránu.

Mokuto Takahiro

Protrhla se podemnou střecha a spadl jsem na Midoriho. Hned potom spadla celá chatrč. Byl jsem v šoku tak jsem neslyšel Midoriho slova. Slezl jsem z něho. Když jsem chtěl vstát, ucítil jsem silnou bolest v noze. Když jsem se na ni podíval, spatřil jsem velký hřebík, zaražený skoro celý do mojí nohy. Chytl jsme hřebík a vší sílou jsem ho vyrval z nohy. Přitom jsem zařval bolestí na celé okolí.

Strážný u brány

se podíval zkoumavě na Tsukiho, jako by si v duchu přeměřoval jeho nebezpečnost.
"Hmm, kdo jsi a od koho je ten dopis?" optal se potom.

Starý děda

Když se chatrč rozvalila, neváhal ani na chvíli. Z boty vytáhl svou věrnou mačetu a začal s ní máchat okolo sebe.
"Tak už jste tady, vy bestie! Ale mě nedostanete! Tak pojďte, pojďte!" řval u toho bojovně. Mokutův strašný řev ho ještě utvrdil v přesvědčení, že na jeho chatrč útočí skvadry nestvůrných hollow.

Akai Tsuki

Já jsem Akai Tsuki z 2.divize, jak jistě vidíte jsem shinigami a ten dopis je od mé vrchní kapitánky. Podíval jsem se na strážného a zjistil jsem, že si mě zkoumá pohledem.

Strážný

Nezdálo se, že by to na něj udělalo zrovna dobrý dojem. Pokynul rukou nějakému muži, který zrovna procházel okolo, aby šel k němu. Potom se obrátil na Tsukiho.
"Dej mu ten dopis. Můžeš počkat tady, jestli chceš, pro případ, že bude chtít Mio-sama po tobě poslat odpověď."

Akai Tsuki

Předal jsem dopis. Počkám tady, kdyby něco. A šel jsme se posadit k nejbližšímu sloupu. Opřel jsem se a dal si do pusi další cucací tyčinku. U mě se objevila Chun. Prosim běž s tím dopisem, moc jim nevěřím a tebe neuvidí. požádal jsem Chun. *Dobře půjdu a kdyby něco přilétnu hned zpět* řekla Chun. Kývl jsem a ona odlétla.

Aukishiro Mikuzure
Zrovna se pohupoval na židli když v tom mu na hlavu spadnul trámek..po chvíli se zřítila celá střecha Kdo co zase vymamlasil ! Pomyslel jsem si a začal sem odhazovat trosky které mě zavalili.

Firel
Vidět Tsukiho jak byl zasypáván nedůvěřivostí strážný bylo rozrušující.Znechutilo mi to poslouchání písniček a překrásný výhled.
Sundal jsem si tedy sluchátka,slezl z okna a pomalu lehl na postel s rukama za hlavou. Po chvíli čučení do zdi jsem se opět začal ztrácet v myšlenkách.

Kurotsuchi Midori

Po malým vzpamatováku uviděl jak začal starý pán kříčet. Určitě ho to vylekalo. Pane, uklidněte se, žádní hollow tu nejsou. To jen jeden z nás rozbil vaši chatku je nám to moc líto. Co teď budete dělat? ověděl ještě v sedě, protože se mu nechtělo vstávat. Mokuto, Mokuto. Nevím jak to dopadne, ale při nejhorším bys taky zůstal a pomohl bys mu to postavit.

Mokuto Takahiro

Posunul jsem se dál od dědka, aby mně nezasáhl mačetou. Pak jsem se podíval na Midoriho Zůstat ? Co ?! To ne. odpověděl jsem Midorimu. Já bych tu zůstal...ale můj zanpakuto to nedovolí říkal jsme si v hlavě.

Firel
Zasněné koukání z okna v tichém osamoceném pokoji bylo to práve pro moní povahu. Skoušel jsem někde najít kousek čistého papíru, v pokoji však nic nebylo tak jsem byl nucen vyndat některou z mích knížek.
Na desky jsem napsal:

Vypadá to že jste měla pravdu...Moje skupina se moc daleko nedostala tak jsem se vydal za nimi.
PS: Pro tuhle knížku se vrátím!

Služebníci pracující dole v sadu mohli zahlédnout shinigamiho kráčejícího vzduchem jak pár vteřin po opuštění okna pokoje mizí před očima.
Doufám že to tam ještě bude...Je to jen pár hodin... Naděje že potkám v sadě mojí vánoční hostinu mizela rychle...proto jsem se cestou na místo zajetí zkoušel zjistit kolik těch elitních ochránců jablek bloudí kolem.

Firel -> Sadem chodili jen čtyři, ve dvou dvojicích. Více hlídané byly vchody z venku.

Děda

se jakž takž uklidnil.
"No... ale kdyby to byli oni, dostal bych je!" dodal a vyhrabal se ze zbytků rákosí, které na něj popadalo. Chvíli koukal na zbytek svého přístřeší, které budoval v potu tváře. "Je hezky, stejně bych dneska spal pod širákem," řekl a začal vyhrabávat skromné zařízení chýšky, které přežilo.

Mio-sama

Posel ji zastihl u ní v kanceláři. Když jí řekl, že má pro ni dopis od velitele shinigami, zamračila se, ale dopis otevřela. Sběžně přelétla řádky očima a pak dopis naštvaně roztrhala.
"Ani mě nenapadne!" zasoptila. "Vůbec neví, co to je vážit si tradic!"
"Nechcete poslat odpověď?" optal se posel, který byl docela vyděšený z momentálního vražedného výrazu své paní.
"Nechci," zasyčela, dopis zmačkala a hodila ho do koše. Potom nasupeně odešla do vedlejší místnosti.
Posel se tedy potichu vytratil a u brány oznámil, že odpověď se nekoná.