Průvod masek - Eshen zasahuje

Eshen

"To právě nevím.. neměli masku? Nechtělo se jim do průvodu?" nahodil pár myšlenek. Také mu to přišlo divné.. "Spolupracují s tím, kdo to způsobuje?" nahodil ještě jednu myšlenku, protože proč ne.. když už tu měli takovou creepy věc, proč k tomu taky nehodit nějakou konspirační teorii! "No.. ten pán, kterýmu jsem pomáhal má mezi obětmi syna.. a nevypadalo to, že by o tom něco moc věděl.. kromě tho, že je ze syna teď medvěd.." pronesl. Celou dobu, co tam šli, hledal nejen očima, ale dost stopy reiatsu. Nevěřil, že by to nemělo s reiatsu nic společného. To už by bylo creepy moc.
"No.. známe se. Nějaká mise sem tam, sem tam se potkáme jinde.. povídej, co jsi slyšel? A já ti pak nakreslím pravdu, jestli budeš chtít.." odpověděl pak pobaveně nervóznímu Daikimu. Zajímalo ho, co se o něm tak povídá.. a o Kitsune, což vlastně bylo ten nejznámější a nejbližší člověk, kterého měl..a to se ani až tak dobře neznali. No..i takový byl Eshen.

Eshen

"A právě proto dál pátráme, že.." doplnil ještě k těm domněnkám. jedna chytrá postava z jedné hry co jsem náhodou hrál včera jednou řekla, že detektivní práce je o tom, aby si člověk dokázal představit všechny možnosti a pak jen vylučoval ty špatné pomocí důkazů. A Eshen nedělal vlastně nic jiného.. jen si představoval možnosti!
"Ano.. mám pocit, že medvěd by mohl být nebezpečný." dodal pak s lehkým úsměvem. Ono to tak trochu bývá. Shinigami nebo ne, takový medvěd něco váží, a pokud uděláte chybu.. každopádně, necítil reiatsu. Žádné. Musel si něco ověřit. Vytáhl obě ruce, jednu namířil proti druhé. "Hadō #1. Shō!" pronesl. Pokud druhá ruka, než ze které hadō vyslal byla normálně zasažena, pak vše v pořádku.. pokud ale ne.. tak jsou zase v dost nepříjemné situaci.
Pak se zase uchechtl Eshen, když se Daiki trochu vyděšeně zeptal, jestli to fakt chce vědět. Chtěl. "Všechno." pronesl s úsměvem. Určitě mu Daiki spoustu poví..když ho kapitánka tak zajímala.

Eshen

"Ano, to máš pravdu.. nevíme, do čeho všeho se mohli přeměnit..tak se musíme pokusit nic nezabít." poznamenal k tomu všemu. Doufal, že nikdo si nezvlolil masku nějakého brouka nebo tak něco. To by mohlo být dost nepříjemné.. Každopádně, fungovalo to jak mělo.
"Ále, měl jsem takové špatné tušení, že tu něco blokuje reiatsu..ale vypadá to, že je to v pořádku.." vysvětlil k tomu. Koneckonců, už potkal nejedno místo, kde něco nebo někdo reiatsu blokoval, a vždycky to znamenalo zatracenej průser. Třeba jako v těch runách - a o těch zrovna Daiki začal mluvit. "To jo..nějakou tu misi jsme spolu zažili.. A v runách jsem na tom umírání nebyl o moc líp..tam třeba reiatsu něco blokovalo." vysvětlil a dodal, a dokonce přidal nějakou možná novou informaci..kdo ví, kolik toho věděl o runách. každopádně, to všechno dělal s úsměvem, který pak vystřídalo cuknutí v jednom koutku. A pak se zase usmíval. "Tomisura-san, říkáš?" zeptal se, pořád pousmátý a s pozdviženým obočím.

Eshen

"Říkal jsem pokusit..kdyžtak se nedá nic dělat." odpověděl mu ještě. Jasně, pokud na něj půjde něco monstrózního a oba dva to bude zabíjet, tak kašle na nějaká taková pravidla.. pokud by doopravdy šlo o život. Ale dokud ne..tak je přežití co největšího počtu priorita číslo jedna.
Pak trochu zamrkal. Buďto to bylo tím, že Eshenovo reiatsu svojí obrovskou silou prozařovalo temnotu světa... a nebo spíš měl Eshen rýmu v tom místě, kde se normálně reiatsu čuchá, a prostě Daikiho necítí? "Já..necítím tebe?" zeptal se trochu překvapeně.
No..co se týče příběhů, zase se musel pousmát. "To si piš, že tam byly příšery. Takové, kde když ses na ně díval, neútočily, ale když jsi mrkl..!" mluvil, a dodal hodně důraznosti slovu "mrkl", kde taky udělal ostrý pohyb rukama dopředu, jakože dramatické zobrazení útoku. "A taky jsme slyšeli hlasy a viděli tváře jeden druhého..který tam ale vůbec nebyl.. no..byl to docela bordel, co si budeme povídat." vysvětlil nové informace. To určitě Daikimu udělá radost. "No, tak vidíš..Já nemám divizi, pití, a ani bych pro ní nebyl moc soupeř. kdo jsem já, proti Tomisurovi!" dodal k tomu, a mrkl na Daikiho, i když úsměv z jeho tváře vůbec nezmizel. To by mu mělo říct, že Eshen nic nemá... a že nemá ponětí, jestli "Tomisura-san" ano.

Eshen

Tak to rýma nebyla. To bylo dobré.. jinak by totiž jako správný chlapák ihned musel odložit případ z důvodu smrtelné nemoci. Protože jestli se něco nesmí podcenit, tak je to rýma.. to ví každý chlap! "Nevěděl jsem, že to dokážete až takhle.... dobrý." pronesl uznale Eshen Daikimu s pohledem na něj. Bylo to docela cool, muselo se to hodit...Škoda, že Eshen takovou úroveň ovládání reiatsu neměl.
Pak se uchechtl. "Nevím, jestli mám dost mozků na psaní knížky, která by se dala číst.. ale zeptej se Kitsune. Třeba se jí ten nápad zalíbí..." pronesl. Pravda byla, že Eshen dělal spoustu, spoustu zápisků ze všeho, co se mu dělo. Nikdy to nebyla kniha ale..bylo to tak. Ale nikdy je nikomu neukázal, a neměl to ani v plánu.. nevěřil žádným svým spisovatelským abilitám.. "Myslíš? Hm." ozval se jen trochu zamyšleně. "No..to já taky ne.. sakra, měl bych někdě sehnat nějaký prachy.." napadlo ho, co se týkalo alkoholu.. no.. co se dalo dělat.

Eshen

Taky se uchechtl, když slyšel o špatných členech Omnitsukido. Dokázal si představit, jak příjemné asi musí být, mít nějakého takového blbečka s sebou na nějaké hodně tajné misi, a přesně viděl, jak to ten blbeček pokazí..to musí být nádhera. "Dokážu si to představit.. inu, špatný lidi jsou všude." dodal k tomu s tím pořád stejným úsměvem. A tak to i bylo..
Přikývl. Třeba to jednou zkusí...a třeba taky ne. Třeba se o tom poradí s Kitsune samotnou, třeba se zeptá Rin, nebo podkapitánky Aky.. no, celá ta squadrona, která se tam tehdy vydala. To bylo..dobrodružství. No.. a než stihnul reagovat na cokoli dalšího, uslyšel zařvání medvěda. Jedna ruka se okamžitě chytila rukojeti zanpakutou a oči začaly okamžitě hledat, co se kde nebo odkud děje.

Eshen

Vzhledem k tomu, že tu nebyli na lovu medvědů ani zdaleka, a stejně by chtěli, aby to ten medvěd přežil, rovnou na něj zaútočit by bylo strašně zbytečné a naprosto mimo logiku. Takže Eshen rychle zahučel k zemi tak nenápadně, jak mohl, a věřil v Daikiho inteligenci, že se taky schová a že se pokusí nechat prostě medvěda projít. Taky udělal Eshen celkově všechno pro to, aby skryl svojí presenci.. i když to pochopitelně neuměl tak dobře, jako to uměl Daiki.

Eshen

Buďme upřímní. Eshen doopravdy nechtěl v tenhle moment vypadat jako idiot, před Daikim. Nejen, že to byl další shinigami, nejen, že dost možná byl tak nějak kolem Eshenovi úrovně, nejen, že byl nižší hodnost.. ale ještě byl od Kitsune. Tady Eshen nesmí nic až moc podělat. Takže se SAKRA rozhlédl kolem, jestli se může pustit z úkrytu. A pokud mohl, tak tak učinil!
"No.. to bylo těsný." pronesl opatrně. Škoda, že jemu to nic neřeklo, ale třeba tohle proběhnutí medvěda dalo nějaké informace Daikimu. On byl všímavý asi jako kus pařezu, to nebylo nic tak nového..

Eshen

Vlastně si byl Eshen s Daikim podobnější, než si asi oba uvědomovali.. ale i to se stává. Teď bylo na čase rozhodnutí. Eshen nebyl zrovna známý svojí nerozhodností, spíš naopak, ale pravda byla, že tady byl trochu na pochybách. Rychle zvážil všechny možnosti. Ještě nic nezjistili, kromě toho, že Kitsune možná chodí s Raidenem - ale určitě nic k případu, takže.. se ještě nechtěl vracet do vesnice. "Půjdeme tam, odkud přišel..tudy." odpověděl nakonec Daikimu bez známek jakékoli nerozhodnosti v hlase. I když v hlavě si nebyl jistý vůbec.. inu. A tak tedy vyšel. Raději opatrněji a potišeji.. jeden nevěděl, co tam taky může potkat.

Eshen

Ne, brýle už nenosil, takže asi jako chytrý shinigami bohužel nevypadal.. ale tak hej, bylo fajn, jestli to byl dobrý nápad! Každopádně, pomocí Daikiho stopaření se dostali až na místo.. nějaká jeskyně. Vypadalo to zajímavě a ještě zajímavěji to znělo, podle toho, co všechno bylo slyšet. Eshen chtěl lehce nakouknout, aby viděl, co šlo zvenku vidět, ale pokud to nebylo nic..
"Sekej, Kurokamakiri.." pošeptal. A hned se dal na druhou schopnost. "Stín bílého dne.." dodal k tomu. Chtěl se stát nenápadným kouřem a podívat se do jeskyně, hezky z vrchu a tak nějak v nehmotné formě.

Eshen

Dokonce i Eshenovi docvaklo, že to pravděpodobně znamená, že je tam skupina různých monster, různě velkých a různých tvarů a druhů. To asi nebylo takovým překvapením.. i když to, že se všechna schovávala na jednom místě, to už trochu překvapení býti mohlo, a znamenalo to, že tahle jeskyně určitě něco znamená pro celý případ. Eshen si dal pozor.. jako, bylo nepříjemné, že bylo prd vidět, ale co se dalo dělat. Zkusil, jestli neucítí nějaké reiatsu tady. Třeba to byl nějaký neřád, co tady seděl.. a nebo nějaký předmět.. cokoli, ale protože nemohl vidět, chtěl využít ostatní smysly.

Eshen

Vlastně to nebylo až tak zvláštní, že bylo cítit stejně, spíš to byla důležitá informace a tak nějak to přidávalo jedné z Eshenových teorií. každopádně..bylo fajn, že se stvůry daly na odchod.. to by bylo normálně ideální. Ale před vchodem čekal Daiki a Eshen nebyl ten typ, co by ho tam prostě nechal, ať si poradí. Cítil jako povinnost ho varovat.
A tak se jako kouř vydal napřed. Nemusel se nikam dívat ani ničemu vyhýbat, takže by snad měl být v rychlostní výhodě, a snad by se měl dostat včas ven k Daikimu, aby ho mohl varovat.

Eshen

Stihl to, ale Daiki nebyl šupák. To Eshen věděl už předtím..ale raději být opatrný a jistý, než aby to risknul a obětoval solidního shinigami, který nebyl pod jeho velením a spíš by měl být kamarádem než podřízeným. Eshen se z kouře zformoval hned vedle něj, tam nahoře - pokud tam tedy bylo místo.
"Spousta monster, různý tvary, různý velikosti. Jdou ven. Všechny jedno zvláštní reiatsu, ale v jeskyni až moc tma, tak jsem neviděl nic." shrnul tak nějak věci potichu, aby určitě nebyl slyšet. Bylo to o hubu, to zase jo.