Trénink Aririki Ginken a Midoriyama Daiki

Aririki Rick Ginken


Daiki nebyl jediný, kdo se neměl v plánu vzdát a tak jsem podebral srp a vzal ho do druhé ruky. Stále jsem měl ale zapnuté obžerství, aby ne mě Daiki nemohl zaútočit přes reiatsu ze srpu který držím. Kubinashi. šeptl jsem a vyslal nahoru pro jistotu hned DVA seky. Jeden ze Zacharyho a druhý z onoho divného srpu. 
Stále jsem si hlídal okolí. Když to nešlo přes cítění, tak aspoň sluch a zrak. Vzhledem ke spoušti okolo nebylo možné se ke mě dostat plížením nepozorovaně a shunpo jde zase slyšet (i když ne tolik jako sonido).

To, že Rick vyslal proti Daikiho Kubinashi hned dva seky, byl chytrý tah, jelikož to Daiki nečekal a tak ho onen druhý sek dost nepěkně zasáhl. Tedy, alespoň to Rick viděl, dokud se na Daikiho místě neobjevil rozpůlený kapesník, nebo co to bylo. Samotný Daiki se objevil přímo za Rickem a s otočkou se ho pokusil seknout svými srpy.

Aririki Rick Ginken

To, že se Daiki přemístil za mě a pak vedl dva seky tímto způsobem a mě kupodivu uklidnilo. Předtím jsem se totiž docela bál, že jsem ho zranil, to bych totiž nechtěl. Senka. Hřích sedmý: Lenost. usmál jsem se. Najednou jsem byl já za Daikim a stejně, jako on předtím podebral zbraň mně, tak jsem se nyní já pokusil podebrat mu srp, který byl blíž mně. Navíc jsem z úst opět vypouštěl neurotoxin.

Daiki se musel pousmát, když Rick zmizel pomocí Senky a následně se i pokoušel o stejný trik, jaký před tím použil on sám. Druhou rukou si zakryl nos a ústa, aby se nenadýchal plynu, jelikož nevěděl, jak se dostává do těla. A jelikož nechtěl nic riskovat, pustil srp, na který Rick útočil a zmizel ještě před tím, než srp vybuchl. Už mu zbýval jen jeden a k tomu se začínal cítit unaveně...

Aririki Rick Ginken

Pousmál jsem se. Zacharyho jsem zavěsil na záda a v každé ruce měl jeden Daikiho srp. Navíc... nejenže Daiki už měl jen jeden srp, ale navíc se mu do těla dostala dávka omračujícího jedu. Začal jsem se rozhlížet. Takhle unavený, otrávený a vysátý bude nejspíš chtít rychlý konec, použít nějakou lest...
Ale já jsem byl připraven.
Doufal jsem v to...

Rick měl pravdu, Daiki už to chtěl skončit. To mohlo Rickovi dojít přesně ve chvíli, kdy mu oba srpy z rukou zmizely a kdy se ninja objevil přikrčený přímo před Rickem a s KRÁTKOU KATANOU sekl zespodu šikmo nahoru...Podle všeho deaktivoval shikai...

Aririki Rick Ginken

Já toho ninju prostě musel milovat. Byl vyčerpaný a přišel o dvě třetiny shikaie. Tak co neudělá. Vypne ho. Celkem chytrý tah, kdybych neměl na zádech gigantickou čepel. Stačilo se správně natočit a čepele sestřetly. To už jsem měl ruku na rukojeti a poslal proti Daikimu další z jeho gilotinových seků. Sice to znamenalo natočit se pak úplně, ale během toho pohybu jsem odrazil jeho čepel stranou.

Daikiho zachránilo jen to, že Rick neuměl jeho schopnosti využívat naplno, jelikož je měl jen chvíli, a hlavně kovové brnění, které měl ukryté na hrudi pod svým shihakusho. Proto ho Kubinashi jen odhodilo pryč, až narazil do stromu, po kterém se svezl k zemi. Byl už opravdu vyčerpaný. Rick si mohl všimnout, že brnění je na dvě půlky a v místě, které tak odhalovalo Daikiho kůži, je pěkný škrábanec. Naštěstí jen povrchový a mělký. Daiki  zhluboka oddechoval. "Nerad to přiznávám...ale dostals mě, kamaráde..." pronesl a pobaveně se na Ricka pousmál.

Aririki Rick Ginken


Okamžitě jsem shunpnul k Daikimu a začal mu léčit hruď a taky z něj začal odstraňovat jed. Byl jsi dobrý soupeř... tak co? Uznáš, že máme v devátý divizi ostrou školu? zeptal jsem se nakonec s lehkým smíchem: Hlavně ti, které si vezme pod křídla Okita. dodal jsem pak napůl jedovatě, ale zároveň i napůl vděčně. Ten chlap možná je nehoráznej parchant... ale tahle soda mě mohla krom zničení vážně leda posílit.

Daiki se nechal ošetřit, i když ta rána byla opravdu jen škrábanec. "Takys byl dobrej. Takhle jsem si už dlouho nezabojoval...Ty tvoje ďábelský techniky mě dostaly...Můžeš být na sebe hrdej, utahal si čtvrtého důstojníka." pronesl Daiki a pobaveným úsměvem a sundal si to svoje teď už zničené brnění. Nebyl ten typ, co po porážce sklopí uši a odplazí se do rohu. Ne, on to bral s nadhledem. "Okita? Ten malej sadista, o se bojí holek? Tak to jsi to musel těžký." poznamenal na Rickova slova o Okitovi.

Aririki Rick Ginken


Se smíchem jsem poznamenal: Jo, přesně ten a jo, bylo to docela tvrdý. pak jsem jen zakroutil hlavou a řekl: No... jsem dobrej na boj zblízka a co se útoků na dálku týče... tak ty ostatním jenom závidím. zasmál jsem se při slově závidím a lehce na Daikiho mrkl. On Daiki ani netušil, jak těžkých jsem měl posledních pět let. Ale já mu to vyprávět rozhodně nehodlal.

"Nedivím se." zasmál se Daiki na zmínku o Okitovi. "To jsem si všiml. Já jsem zase na útok na dálku a překvapivý útok. Prostě vlítnout do do hordy hollow a rozsekat je, než zjistěj, co je zabilo." odvětil Daiki a rozhlédl se po okolí nebo spíše po tom, co z něj zbylo. Pěkně tu mýtinu zvětšil, když použil Kubinashi. Když se vzaly do úvahy ty popadané stromy, tak byla teď mýtina dvakrát tak větší a že už i před tím byla dost velká. "Zase mají dřevorubci méně práce..." pronesl ninja spokojeně a začal se zvedat ze země. "Táákže..když jsme se takhle pěkně protáhli, co teď?" zeptal se Rickana důležitou otázku.

Aririki Rick Ginken


Podíval jsem se na Daikiho a povzdechl si: Nevím, jestli nám dřevorubci poděkujou, ale nevadí. Každopádně já bych se vrátil do divize... jed jsem z tebe už dostal, hrudník jako novej a to brnění... za to se omlouvám, možná jsem se nechal trochu unést. řekl jsem a podíval se na brnění. Kdyby ho neměl, tak by byl takhle rozseknutý spíš jeho hrudník.

"Neboj, neboj. Občas jim tu takhle vypomáhám a nikdy si neztěžovali." zazubil se Daiki, který byl podle všeho nad věcí. Pak se na Ricka podíval takovým nechápavým pohledem. "Za co se omlouváš? Kdybys s Kubinashi uměl zacházet jako já, tak by mi nepomohlo ani to brnění..." pronesl ninja. Pak se jen široce usmál, poplácal Ricka po rameni a se slovy "Tak jdeme." se vydal zpět do divize.

--->2.divize