Trénink Aririki Ginken a Midoriyama Daiki

Nakonec skončili Daiki s Rickem kdesi v lese s opravdu vysokými stromy. Přesněji řečeno se Daiki zastavil až na mýtině obklopené těmito stromy. "Tady by to šlo. Co ty na to?" zeptal se Ricka Daiki a na tváři mu pohrával pobavený úšklebek. Byl zvědavý, co mu Rick předvede za tanec. Daiki vytáhl svou zanpakuto a Rick si tak mohl všimnou, že je o dost kratší, než běžná katana. "Můžem začít nebo sis to rozmyslel?" optal se provokativně zelenovlasý ninja.

Aririki Rick Ginken

Usmál jsem se na Daikiho a vytáhl svou zanpakuto. Lam kosti, trhej svaly Zachary. po těchto slovech mě obklopilo mě tmavěmodré reiatsu, ale začalo skrz něj čím dál víc probíhat červené reiatsu, které se dost podobalo reiatsu okolo pekelné brány.
Myslím, že můžeme s klidem začít. řekl jsem a protočil svou monstrózně velkou katanu v levé ruce. Do pravé jsem si vzal jakýsi boxer s čepelí.

Daiki se ušklíbl ještě víc. "Zostra hned na začátku...okey...Sekej, Kamaitachi!" pronesl Daiki a z jeho krátké katany se staly jakésy srpy. V každé ruce měl jeden a jeden měl ještě připevněný na zádech. Protočil s nimi v rukách jako ty s katanou a čekal, co uděláš.

Aririki Rick Ginken

Zasmál jsem se na Daikiho: Až s tebou skončím, tak budeš teprve se svým zanpakuto sekat... latinu. pak jsem na něj docela rychle vyrazil. Byl jsem si však vědom toho, že se nejspíš pokusí zaútočit, takže jakmile jsem si všiml pohybu, ať jeho, nebo čepele, tak jsem jen foukl se slovy Hřích sedmý. Lenost! a vypustil obrovskou mlhu neurotoxinu, ve které jsem ale já mohl dýchat i vidět Daiki by neměl. Snad...

Když na Daikiho Rick vyrazil, Daiki se opravdu pohnul, jenže ne v útoku. On totiž zmizel někam do pryč. Cítil totiž podraz už od doby, co slyšel o iluzích, které Rickovi jeho zanpakuto poskytovala. A jelikož ho Rick po celé mýtině neviděl, musel se schovávat někde v okolním lese. Byl to přecijen ninja...

Aririki Rick Ginken

Rozhlédl jsem se po lese a docela jsem litoval, že jsem se nikdy nezabýval bojem s ninji. Na takového soupeře jsem tedy nebyl zvyklý. Hřích sedmý: Lenost! Hřích pátý: Smilstvo! A začal jsem do okolního lesa vypouštět doslova mraky nerotoxického koktejlu. Tak jak dlouho se zvládneš schovávat v jedovaté mlze chlapče? optal jsem se v duchu a začal procházet okolní les... a vypouštět další a další oblaka.

Daiki ze svého úkrytu ve stínech sledoval Rickovi počínání. Instinkty mu říkali, že do té mlhy, kterou Rick vypouštěl do okolní přírody, se dostat nechce. Najednou od někud vyletělo proti Rickovi tornádo(něco jako Kibovo Gatsuga) a mířilo si to přímo na něj ohromnou rychlostí. Při tom to rozehnalo veškerou mlhu, která se tomu dostala do cesty a taky to smetlo několik stromů, což se ochránců přírody líbit asi nebude.

Aririki Rick Ginken

Ochráncům přírody se nejspíš nelíbily už moje tendence otrávit veškerou místní faunu, tak co už. Ale v okamžicích, jako jsou tyhle jsem velmi litoval, že nemám nějakou explozivní schopnost. Tak jsem tedy jen shunpnul stranou, ale nezastavil jsem na prvním místě, nýbrž jsem se pak okamžitě přemístil znovu. Nehodlal jsem riskovat další útok ze zálohy a proto jsem byl připraven přemístit se i potřetí.

Tornádo se prohnalo kolem a těsně  před okrajem lesa na druhé straně mýtiny se rozplynulo. Ve vzduchu se hlavou dolů objevil Daiki. V každé ruce jeden srp a ten třetí, který měl ještě před chvílí na zádech měl teď v puse. Ty dva srpy v rukou ale moc dlouho neměl, jelikož je vrhl po Rickovi. A v tu chvíli Daiki zmizel.

Aririki Rick Ginken

Tenhle styl boje se mi nelíbil. A tak jsem se opět shunpnul stranou s velkou čepelí připravenou k obraně. Zároveň jsem sledoval okolí a reiatsu a byl jsem připraven. Jestli se Daiki znovu objeví k útoku, nebo k sobě bude chtít přemístit srpy... budu ho sledovat, abych objevil jeho polohu.

Srpy, které proletěly prázdnotou, která zůstala po Rickovi, který se shunpnul pryč....je tam trochu moc který...Tam, kde Rick ještě před chvílí stál se rozdělily, nabrali výšku a každý z nich zahučel na jinou stranu lesa. Podle toho, jak Rick slyšel a viděl padat některé stromy, mohl určit, že se srpy vrací zpět, odkud vyletěli. Skoro jako dva bumerangy. A opravdu tomu tak bylo, jelikož, na větvi poblíž místa, kde se před tím Daiki objevil, se Daiki objevil znovu. V jedné ruce si pohazoval svým třetím srpem a jakmile k němu dolétly i ty zbylé dva, chytl je. "Neříkal jsi něco o ninjovi, kterého zkope bývalý reportér?" rýpl si zelenovlasý ninja.

Aririki Rick Ginken

Zatím se jen rozehřívám. Spíš mi řekni... bumerang. Větrná smršť. Umíš ještě něco zajímavého, nebo už tvůj repertoár skončil? zeptal jsem se s lehkým úsměvem.
Zatím ten chlapec nepředvedl nic, z čeho bych byl nějak extra na větvi. Začal jsem dokonce přemýšlet nad tím, že bych si mezitím napsal básni nebo tak. prohlásil jsem bokem. Bylo to jasné pošťuchování, ale opravdu jsem toužil vědět i o třetí Daikiho schopnosti... nebo spíš jeho zanpakuto.

"Neboj, neboj, taky se teprve rozcvičuju. Nemysli si, že jsem tak blbej, abych ti ukázal všechno, co umím, hned na začátku." pronesl Daiki s úšklebkem na tváři. Podle všeho se dobře bavil. "Si něco sepiš, když myslíš." dodal ještě a nebezpečně se pousmál. Postavil se na větvi, na které do teď seděl. Rukama složil jakousi pečeť...(i přes to, že byla úplně zbytečná a byla jen pro efekt)

V tom se Daiki rozmnožil. Bylo jich tam kolem deseti, stáli ve vzduchu a obkličovali Ricka.A všichni po Rickovi začali házet své srpy.

Aririki Rick Ginken

Usmál jsem se. Tohle nikam nevedlo. Shunpnul jsem nahoru a všechny klony "polil" další dávkou toxinu. Hřích pátý: Smilstvo. Harem no jutsu. blesklo mi hlavou. Nevěděl jsem proč a radši jsem to nechtěl vědět. Doufal jsem, že tentokrát ho zasáhnu. A protože směr vzhůru byl jediný, kam jsem mohl uhnout, tak jsem se pak shunpnul ještě stranou. Ty mrchy umějí zatáčet, to jsem viděl už předtím.

Rickův útok podle všeho zabral...Daiki se totiž zatvářil trochu zmateně a dokonce si musel protřít oči, jestli dobře vidí. Na to se zatvářil šťastně a dokonce se chystal vykřiknout.."Tai..." začal, ale zarazil se...něco mu na tom nehrálo...kdyby to opravdu byla kapitánka, byla by s ní i vlčice...a kde se tu pak vzali ty další holky...jako třeba Miu z nemocnice nebo Ai z Rukongaie...něco mu na tom nehrálo. A jelikož se po něm všechny začaly z nějakého důvodu sápat, tak se raději shunpnul do pryč. Ještě před tím se ale shunpnul k jednomu ze svých srpů, ještě v letu a mrskl jím přímo proti Rickovi. Klony zmizely...

Aririki Rick Ginken

To, že se přemístil mu nepomohlo. Iluze žen ho pronásledovaly ať se hnul kamkoliv. Jen jsem litoval, že jsem je neviděl taky, protože bych ho podle nich mohl sledovat. Každopádně jsem teď odrazil srp svou čepelí a za shunpujícím Daikim rychle vrhl krátký vrhací nůž. Pochyboval jsem, že zasáhnu, ale pokus tam byl.

Daiki utíkal, jak jen mohl, nechtěl být totiž poražen takovou nečestnou technikou, za kterou toto považoval...Obzvlášť, když mu ty holky byly pořád v patách. I přes to, že ho v onmitsukido trénovali na odolnost vůči iluzím, jedům atd...tohle byla iluze, kterou jen tak neprolomil. A docela ho už štvala. Jindy by si jí užíval, ale uprostřed souboje, ne. Daiki se odrazil do vzduchu, přetočil se hlavou dolů a jak padal mezi stromy směrem k zemi, tak přesně v okamžiku, kdy byly všechny dívky ve stejné rovni, se ve vzduchu s roztaženýma rukama otočil o 360 stupňů. "Kubinashi!" ozvalo se, po čemž následovalo takové svistnutí a vše v té úrovni se odseklo, jako by tím projela vodorovná gilotina. Včetně stromů, dívek a asi tak centimetru Rickových vlasů. Jelikož tedy Daikiho mozek viděl dívky mrtvé, měly by mu dát pokoj.
A abych nezapomněla....tenhle Daikiho chvat pokácel většinu lesa a Rickův nůž se zabodl do jednoho ze stromů, který se skácel k zemi.
Daiki si jen v klídku dopadl na zem a shunpnul se na mýtinu, aby byl z dosahu padajících stromů.

Aririki Rick Ginken

Jen jsem se usmál, protože tohle bylo přesně to, co jsem celou dobu chtěl... vidět nějakou jeho ofenzivnější schopnost. A tahle byla skoro dokonalá. Hřích třetí: Závist. pronesl jsem tiše...
Pak jsem se jako blesk z čistého nebe objevil přímo za Daikim. Teď začala ta pravá zábava. Začal jsem totiž ofensivu na blízko, v čemž jsem byl nejlepší. Teď zrovna jsem měl velkou čepel podepřenou tak, abych ji mohl rychle pustit dolu, nebo nahoru a zablokovat protiútok. Pravačka svírala boxer s čepelí a ten už skoro zajížděl do Daikiho boku. Skoro...

Daiki nebyl hloupý a hlídal si Rickovi reiatsu. Jakmile ho tedy ucítil za sebou, věděl o něm. Daiki zmizel a po něm zůstal jen jeden z jeho srpů. "Bakuhatsu no kaze!" řekl si potichu Daiki ukrytý mezi popadanými stromy. Srp zabodlý u Rickových nohou, vypustil tlakovou vlnu, jako by bouchla bomba, což Rickem mrštilo o pěkný kus dál, dokud se na zastavil o padlý strom.

Aririki Rick Ginken


Docela mě naštval. Jen jsem kývl a sekl po něm čepelí. Hřích třetí: Závist. Kubinashi! zařval jsem u toho a z čepele mi vyletěl ten samý gilotinový sek. Neměl jsem v plánu ho zabít. Ale jestli chtěl hrát tvrdě, mlátit mě o stromy a ještě mi stříhat vlasy, tak ten chlapec tvrdě narazil! Moje vlasy jsou svatý!

Mezitím, co Rick odletěl na obejmutí stromu, Daiki si sesbíral své srpy. Když Rick použil upravenou verzi Kubinashi, překvapilo ho to. Avšak jako správný ninja, to dokázal skrýt za neutrální masku. Jak tak na něj tedy letělo gilotinové seknutí, Daiki se s jedním srpem v ústech a dvěma v rukách začal točit, čímž kolem sebe vytvořil jakousi kopuli vířícího ostrého větru. "Tatsumaki!" Ve skutečnosti to byl ten první útok, který Rickovi ukázal, jen trošku po upravený. Rozdíl byl v tom, že teď stál na místě a před tím se řítil jako neřízená střela. Kubinashi tím neprošlo.

Aririki Rick Ginken

Podíval jsem se na Daikiho a povzdechl si. Nedá si říct a nedá si říct... povzdechl jsem si a pak jen shunpnul za něj a zaútočil vrchem. Když jsem sekl do kupole, nebo do srpu, okamžitě jsem se usmál a zašeptal: Hřích šestý: Obžerství. pak jsem jen začal tlačit na čepel, jako bych ho chtěl protlačit svou velkou silou. Ve skutečnosti jsem z něj však pomalu ale jistě odčerpával reiatsu.

Daiki se přestal točit, takže Rick zůstal mečem opřený o Daikiho srp. Daiki ucítil, že jeho reiatsu slábne. Trvalo to však jen chvíli, jelikož se ninja zkušeným pohybem zahákl druhým srpem do Rickova meče a ještě zkušenějším pohybem ho odklonil mimo, aby se Daiki mohl osvobodit. Při tom upustil srp, který měl až do teď v ústech a shunpem zmizel. Jakmile srp dopadl na zem vyvolal tlakovou vlnu stejně jako před tím.

Aririki Rick Ginken


Aririki taky nebyl zrovna z těch pomalejších a tak na to, že začal k zemi padat srp reagoval jednoduše. Přibodl ho do země se stále ještě zaktivovanou požírací schopností.
Nevěřil jsem tomu, že pohltím tu ránu celou, ale chtěl jsem to ustát a tak ve stejnou chvíli, kdy vyletěla vlna jsem jen zatlačil na meč a pronesl: Kubinashi. Tím bych měl tlak rozdělit okolo sebe a přidržet srp na svém místě. Stále jsem samozřejmě hlídal Daikiho reiatsu.

Zbytky větrné exploze, jíž Rick tak násilně rozpůlil, lehce pocuchaly(poškrábaly) Rickovy ruce a nohavice shihakusha.
Rick si mohl hlídat Daikiho reiatsu, ono hlídat si nic je jednoduché. Jak mu totiž mohlo dojít, ve skrývání reiatsu byl opravdu třída.  V tom se ze shora ozvalo svistnutí Kubinashi, které se horizontálně řítilo na Ricka. Daiki se podle všeho nehodlal vzdát.