Filler - Na samotě u hradu

Kitsune

Kapitáni, kteří šli v čele naší skupinky se spolu bavili o plánu. Jakýkoliv plán byl zbytečný, přeci jen jsme ani nevěděli, co nás tam čeká a na co se připravit. Jediné co jsme věděli je, že se tam ztrácí lidé, takže...Na to samé, podle jeho slov, přišel i Ruyichi-taichou. A tak jsem jen šla tiše za nimi. Z jedné strany jsem měla Eshena a z druhé Artemis. 
Po nějaké době na mě Eshen promluvil. "Hmm...při mém štěstí...když jsme naposledy viděli obry a minotaury...tak proč ne třeba draka?" odpověděla jsem mu stejně potichu. Myslela jsem to samozřejmě ze srandy, ale tak, člověk nikdy neví. Při nejhorším jim toho draka ukážu sama. "Ale teď vážně. Netuším, co tam, proto to bude větší dobrodružství." Artemis se na mě podívala a přísahala bych, že pozvedla obočí, kdyby tedy nějaké měla. Pak jen zakroutila hlavou a něco si zabručela, což mohl slyšet i kapitán desítky před námi. 

Akachi Naito

Ah máte pravdu, hloupej dotaz..
Zasmál se a založil si obě ruce za krkem. Pohlédl tak na nebe a pokračoval v cestě. Poté ho upozornil ještě na špatné vyslovení jeho jména. No tak to začínalo pěkně. Samozřejmě, že se styděl, ale snažil se to aspoň trochu maskovat úsměvem.
Budu si to pamatovat. Víte, nikdy jsem moc nebyl na formálnosti. Můžete mě oslovovat volně Akachi, jestli vám to nebude vadit. Jsem na to už navyknutý..
Pohlédl na Yoshira a jak bylo jeho zlozvykem, mrknul.
Nenapadá mě jediný důvod, proč unášet tolik shinigami. Nemyslíte, že se nás tam naopak snaží nalákat?
Zeptal se Yoshira, pravou rukou se mezitím škrabal ve strništi na bradě.

"Já taky nejsem na formálnosti, kapitáne, ale pro teď bych ještě zůstal u titulů, nejdřív se člověka snažím lépe poznat, než mu začnu tykat," řekl, otočil se na Eshena a mrkl. "Máte pravdu, je možné, že se nás tam snaží nalákat,"  pokrčil rameny. "Nicméně," otočil se ještě jednou, aby se podíval na celou skupinku. "Troufnu si říct, že pokud se jedná o tento případ, mohlo by se jim to velice krutě vymstít." Sám z vlastní zkušenosti moc dobře věděl, že ať už se jedná o jakýkoliv spor, nic ho nedokáže vyřešit lépe, než bankai.

Eshen

"Jó, drak zní fajn...dlouho mě něco nesežralo.." pronesl Eshen, ale podle jeho úsměvu bylo jasné, že si z toho taky dělá srandu. No vážně, kdyby všichni na podobných misích byli vážní a korektní a všechno, tak by to snad i všichni přežili. A to by byla pro Izumiho nuda.
Každopádně, Eshen byl rád, že vidí, že Kitsune nijak ruiny nezničily. Mohl to pro někoho být těžký zážitek. "Rád vidím, že jsi pořád do dobrodružství.." pronesl, a zasmál se, ale pak zvážněl, "ale mám kolem tohohle špatnej pocit. Je tu.. moc velkých lidí, na jeden hrad o kterým nikdy nikdo doteď neslyšel." Druhou část zašeptal tak, aby to slyšela pouze Kitsune. Vážně... Eshenovi se to prostě nelíbilo.
Pak ještě mrknul na Artemis a kývnul jí na pozdrav, protože si uvědomil, že jí ani nepozdravil. Inu, zachránila jim všem život, a tak si jí Eshen naučil vážit.
Když se Yoshiro otočil a pustil se do mluvení, Eshen jen souhlasně přikývl, s úsměvem na tváři. Jo, dokázal si Yoshira představit, jak řeší bankaiem i vynášení koše..

Kitsune

"Neboj, neboj, draci mě mají rádi." pověděla jsem s širokým úsměvem. No co, byla to pravda, když je tedy zrovna nevrážím někomu do zadnice, že ano. Bylo fajn, že je tu aspoň trochu zábava. Kdybychom byli všichni vážní, asi tak bych asi umřela už po cestě na nudu. "Při nejhorším ho Artemis zakousne jako obvykle." dodala jsem ještě. Ještě nedávno by mi vzpomínky na ruiny nahnali husí kůži, teď ale to byly jen vzpomínky. "Což mi připomíná...dlužíš mi zmrzlinu." řekla jsem jako by nic. 
Na jeho slova o dobrodružství jsem se jen usmála. Pak jsem ale také zvážněla. "Já vím. Nejsi sám, kdo to tak cítí." pověděla jsem a Artemis souhlasně zabručela. Když jí Eshen pozdravil jen se na něj zazubila. Měl to být úsměv, ale vlci usmívají po svém no.

Akachi Naito

Byl to jen návrh. Samozřejmě dělejte jak uznáte za vhodné..
Usmál se a pokračoval v cestě. Úplně zapomněl na přítomnost toho psa, proto se tvářil dost klidně a uvolněně. Akachi rád jen tak chodil, samozřejmě věděl, že shunpem by tam byl daleko rychleji, ale asi to nebylo nyní potřeba.
Radši bych soupeře nepodceňoval, několik shinigami už zmizelo..
Zasmál se. Poté pozvednul ruce vzhůru a dlouze se protáhl, samozřejmě bez zívnutí. Docela už se těšil, až uvidí schopnosti ostatních. Hrozně ho to fascinovalo, pozorovat a zkoumat schopnosti ostatních shinigami. Hlavně na kapitána 9.divize se těšil.

"Nikoho nepodceňuji, kapitáne. Jen věřím svým schopnostem a tomuto týmu," odpověděl. "Už mám něco málo za sebou a moc věcí mě zaskočit nemůže," řekl a znovu se cítil staře. Vždyť to nebylo ani tak dávno co byl na stejném místě jako teď Akachi. Přesně jako on se totiž cítil třeba vedle Izanagiho, tehdejšího kapitána jedenácté divize. Bylo to zajímavé a celkem i úsměvné. Konečně si mohl užívat trochu té obrazné veteránské nadřazenosti. 
"Kdo ví, jak to nakonec bude. Třeba nás tam ani nebude čekat žádný boj a zjistíme, že zmizelí shinigami se jen ožírají v nějaké hospodě nedaleko od hradu." Nepřekvapovalo by ho to.

Eshen

"Neboj se, já nezapomněl... třeba jí budou na hradě prodávat. Víš co, turistická atrakce.." pronesl ke Kitsune šeptem. Celou tu dobu se usmíval. Kitsune mu docela chyběla. Jeden z mála přátel, co si dokázal nadělat jako Shinigami.. a to byl zástupce kapitána. Neuvěřitelné, jak ten čas letěl..
Každopádně, byl rád, že není sám, kdo se cítí poněkud..stísněně. Bylo to zvláštní, to je všechno.. ale bylo to dost zvláštní. Alespoň Artemis vypadala, že je do bitvy připravená... ale, kdy ona nebyla. Dělala čest jejímu jménu.. nebo, alespoň to si Eshen myslí.
Každopádně, kapitáni dále mluvili. Yoshiro se snažil vyzdvihnout morálku, druhý se snažil vyzdvihnout renomé... jo. Vypadalo to jako klasická mise ze Seireitei.
"To by bylo dobrý hlášení pro Vrchního kapitána.." pronesl Eshen nahlas, když Yoshiro mluvil o hospodě.. Jen si to představte.. Kapitán vyslal A-team na to, aby pochytali snad i vládce Hueca Munda... a oni by akorát našli bandu našrotovatých Shinigami. To zní skvěle. Akorát by Eshen nechtěl vidět, co by z Shinigami zbylo... možná lepší být unesen Hollowem, než být usmažen Izumiho hněvem..

"Samozřejmě bys ho podával ty," odpověděl Eshenovi a uchechtl se. "Já bych se popravdě celkem bál stát před vrchním kapitánem s bandou shinigami s kocovinou." Ačkoliv věděl, že Razaki je celkem klidný muž, který se problémy snaží řešit rozumně, bylo mu jasné, že něco takového by trochu rozrušilo i jeho. Celou dobu čekal na jejich hlášení, myslel si, že jsou mrtví nebo tak něco a nakonec by se ukázalo, že jen chlastali do němoty. Jo, to by byl oheň. A Yoshiro už jeho oheň zažil! Nebylo to příjemné. Ani trochu.

Eshen

Nezbývalo, než se chechtat, když Yoshiro domluvil. "No.. asi bych tam poslal jenom ty Shinigami, aby dali kapitánovi vzkaz. Protože, to by bylo něco, co bych vidět nechtěl." pronesl Eshen se stálým úsměvem na rtech, a jen si představil tu brutální grill párty, co by se pak mohla strhnout kolem, až by hořely kasárny 1. Divize.
"Třeba se tam nastěhoval upír.." pronesl Eshen jen tak mimo. To oni přece dělávávali, ne? Že se schovali do hradu, a pak začali v okolí mizet lidi, a pak tam naběhla banda hrdinů a vyhnala ho nějakou skautskou písničkou..

"Pokud se bude třpytit na slunci, tak tam nejdu. Slyšel jsem o těch knížkách, když jsem vedl desátou divizi. O upírech, co se třpytí na slunci a tak. Jsou hodně nebezpeční a polonazí a tak. Myslím, že se to jmenovalo Stmelení nebo tak něco. Ryuuka to tenkrát četl," vzpomněl si na svého tehdejšího zástupce. "Ale snad tam upíři nebudou. Preferoval bych tu hospodu. Aspoň by byla nějaká legrace." 

Eshen

"To zní nebezpečně." pronesl Eshen s širokým úsměvem, když tam tak vedli tuhle konverzaci. Jo..definitivně vypadali jako nejlepší Shinigami ze Seireitei, kteří jdou na misi, kde se už spousta duší ztratila...
Jinak, ta knížka o které Yoshiro mluvil.. Eshen se zamyslel. Nemělo to druhý díl..? Zasnění? Zvrásnění? Jak se to jen jmenovalo..? Jakoby to někdy někdo četl v době Eshenova mládí v Rukongai..Jo, možná jeden týpek. Ten už ale poddrnoval dost dlouho.
Každopádně, když se Yoshiro zmínil o hospodě, Eshen nemohl zůstat pozadu. "Ale jo, docela bych zašel.. to by byla...legrace." pronesl s šibalským úsměvem. Zase jednou by mohla být nějaká sranda.. ale nebylo správné na podstolní akce myslet před tak důležitou misí!
..No, na druhou stranu, morálka byla vysoká. Dost. Úsměvy všude. A to je přeci dobře. Jen se Eshen pořád nemohl zbavit toho divného pocitu, že to, co je čeká, nebude hospoda.

Akachi Naito

Přikývl tedy na Yoshirova slova mířená k němu. Nejspíš měl pravdu, přeci jen byl ve funkci déle. Poté se rozjela dlouhá debata mezi kapitáném 9.divize a podkapitánem 6.divize. Akachi se usmíval jejich rozhovoru, ale samozřejmě nebyl tak naivní, aby očekával vážně nějakou hospodu. Vlastně si ani nepřál aby tam byla hospoda, chtěl pořádnou akci, ve které by se mohl trošku předvést. Zvlášť po tom, co působil MOŽNÁ maličko nervózně poblíž toho psa. Ale určitě hrál tu odvahu dobře, tak to přece nemohli vědět...určitě...

Amaru

Stmívání přerušil sem konečně svoje mlčení. Teprve pak jsem si uvědomil že tohle bych asi neměl přiznávat že znám. Teda našel jsem kopii toho v knihovně když jsem jí měl ještě na starost. Holky si to docela pučovali. řekl sem a radši chvíli mlčel.
Kapitáne? zase jsem po chvíli přerušil mlčení a podíval se na Ruyichiho. Možná že se tam stala nějaká nehoda. Jako třeba byly ty trhliny. Nebo ta šílená bouřka tehdy. přidal sem svůj návrh

Kitsune

"Joo...to by bylo fajn. Ale nespoléhala bych na to. Jestliže tam mizej lidi, tak určitě zmizel i zmrzlinář, pokud tam tedy nějaký byl." pověděla jsem na Eshenova slova.
Při představě, jak tam vpadneme připraveni statečné bojovat s čímkoliv a jediné, co najdeme budou shinigami opilí do bezvědomí, jsem měla co dělat, abych se nerozesmála na celé kolo. Ono možná to nezní moc vtipně, ale v mé hlavě to tak vypadalo. 
"Hmm...zapomněla jsem si svůj přemožitelský kolík doma." pronesla jsem na oko zamyšleně, když se Eshen zmínil o upírech a Ruyichi-taichou řekl něco o třpytících se upírech. Upír, co může ven i ve dne...jo, to znělo nebezpečně. Jedno ale bylo jasné, v desáté mají hodně zvláštní knihy.
"Taky tak." pověděla jsem na slova o hospodě. "Hlavně už žádné trhliny, jednou mi to stačilo." řekla jsem si potichu spíše pro sebe.

"Doufejme, že ne, Amaru," odpověděl důstojníkovi ze třetí divize, který kdysi sám sloužil právě pod Yoshirem ve zmíněné desáté divizi. "Nicméně, pokud by se skutečně jednalo o podobný nebo nedejbože stejný scénář, tentokrát bychom se postarali o to, aby to bylo skutečně naposledy, co se podobné anomálie vyskytly ve světě duší." Potom se na Amara otočil a usmál se mile. Amara měl rád. I když to byl malý nešikovný kluk, který dokázal zakopnout i o svůj vlastní stín.

Akachi Naito

Neměl sebemenší tušení, o čem se zbytek skupiny bavil. Prvně to bylo o nějaké divné knížce. Akachi četl jen ejden typ knížek a to různé spisy z válek a soubojů. Nějaké Svítání ho nezajímalo. Poté zase řešili nějaké trhliny. To taky netušil co bylo a asi ho to ani moc nezajímalo. A tak tedy pokračoval, s klidným výrazem ve tváři, v cestě k tomu hradu. Doufal, že už tam budou a začne konečně nějaké akce.

Vaše cesta skrz Rukongai pokračovala dál bez jakýchkoliv problémů. Na první pohled bylo poznat, že jste mocná skupina a lid Rukongai se rozdělil na 2 části - ty, kteří byli příšliš chytří na to, aby vás otravovaly a na ty, kteří byli příliš blbí na to, aby vás otravovaly. Tak jako tak jste prošli až k poslednímu okresu Rukongai... a za ním? Inu... za ním se na kopci v dálce rýsovala silueta hradu...

Eshen

No, a tím skončila diskuze o čemkoli, co by Eshen znal. Alespoň z toho zjistil jméno toho posledního - "Amaru". Každopádně, mluvili o trhlinách a bouřích.. o trhlinách už někdy možná nějaký ten příběh slyšel, ale sám o tom nevěděl nic, a tak se do diskuze nijak nezapojoval. Ale vypadalo to, že to muselo být tehdy něco vážného, podle Yoshirových slov.
Každopádně, spíš si teď všímal okolí. Byl to Rukongai, první místo, které si ve svém životě pamatoval. Až ho překvapilo, jak v pořádku prošli, na druhou stranu, byla to doopravdy mocná výprava a bylo to na nich vidět. A nebo možná šli nějakou klidnější částí.
V dálce se už rýsovala silueta hradu. Eshen se lehce usmíval. Už to brzy začne.. a v kostech cítil, že to ještě bude zatraceně zajímavé..

Amaru

Probíhat rukongai se dvěma kapitánama bylo něco jako plout ledovým oceánem za dvěma ledoborcema. Tam na kopci už byl vidět hrad takže sme asi byli blízko našemu cíly. Tak co? Prostě tam vlítnem? Nebo se budem plížit? Máte nějakej plán kapitáni? zeptal sem se kapitánů protože ty asi veleli týhle misi.

Akachi Naito

Podíval se na toho kluka, co se vyptával na nějaký plán. Akachi si lehce poškrabal vousy na bradě.
No, já bych se tedy pokusil dostat k hlavním dveřím, či bráně. No a tam bych zkusil zaklepat a počkat, jestli nám někdo otevře..
Zasmál se a pokračoval dál v cestě ve stejném tempu. Akachi věděl, že je toto důležitá mise a bude se muset předvést, aby aspoň trochu udělal dojem na kapitána 9.divize. První dojem byl přece velice důležitý.

Amaru

No já myslel spíš něco jako podívat se po okolí a zkusit něco nejdřív zjistit. Ale tak přímý řešení je asi taky řešení. řek sem. Odpálit celej hrad nějakým bankai super kidem by asi mohlo fungovat. Teda pokud byl vevnitř někdo naživu tak by asi pak už nebyl. Podíval jsem se na  Ruyichi-taicho jestli nemá nějakej lepší nápad.