Trénink - Suki, Akio

Ožehlí snoubenci. Zajímavý trénink. Suki oddechovala koukajíc na Akia. Ve skutečnosti jí trochu polekala jeho planoucí ruka, teprve teď jí docházelo, že ho mohla poranit. Ještěže byl Akio takový mazák a nějaký plamínek ho jen tak neskolil.
"Děkuju," řekla s lehkým úsměvem. Bylo na ní vidět, že je ale duchem jinde a usilovně přemýšlí. "máš pro mě nějakou radu? Měla bych něco dělat jinak?... Přece jenom nejsme tu jenom proto, abychom na sebe bezmyšlenkovitě posílali útoky."

Akio

Viditelně se zamyslel. Možná bych ty naváděné útoky posílal nejlépe z bezprostřední blízkosti, nebo taky pokud nemá nepřítel moc místa k manévrování... Řekl s úsměvem. Takhle na širém prostranství se dá takovým útokům nějakým způsobem vyhnout.. Pokýval uznale hlavou. Pak udělal pár kroků, protože tornádo mu nepříjemně foukalo do očí. Možná bych taky využíval více útoky ze slepých míst a podobně... Dodal ještě pak se rozběhl proti Suki. Tentokrát používal tvar mečů jako boxery s čepelí.

Suki poslouchala se zamyšleným výrazem na tváři. Byla ráda, že tu je Akio pro ni a pomůže ji dostat se zpět do formy. Přece jenom on z velké části může za to, že devět měsíců ležela doma na sedačce a cpala se koblihami."Aha, dobře."

Pak už se postavila do bojové pozice a vyšla mu vstříc. Její meč planul. Plameny olizovaly čepel, bylo to hodně na "dizajn". Kapitánku samotnou ten oheň nepálil, i když měla dlaně těsně vedle něj. Akio takovou výhodu neměl. Takže když se čepele zkřížily, byl dost blízko žáru, který zanpakuto produkovalo. Suki zaujala defenzivní postoj.
Minuty ubíhaly a Suki si počkala na chvíli, kdy byli dostatečně blízko sebe. Akio už neměl tolik prostoru na únik.
"Gouka!" vykřikla, a ze zanpakuto opět vystřelily ohnivé koule. Ovšem teď byla situace trochu jiná…

Akio

Trochu ho pálily ruce, když se jejich meče střetly. Sukiin meč byl obalen plameny, což byla výhoda. Akio ten svůj blesky obalit neuměl, uměl pouze blesky střílet...celkem jednotvárná technika. Nicméně se uvnitř usmíval, protože si všiml, že si vzala jeho slova k srdci a používala to co jí poradil. Ani si nestihl všimnout, že jej Suki natlačila do rohu bariéry, kde neměl dost manévrovacího prostoru. Nastala exploze, která pohltila část bariéry a když se rozplynul prach, Akio tam stál s levou rukou ožehlou až po rameno.
Ta-ta poslední..byla dost...zákeřná...

Byla pohlcena bojem, že ji ani nedošlo, jak podle si v posledních chvílích počínala. Po explozi když se prach, který vířil kolem, trochu uklidnil a ona spatřila Akia, zarazila se.
"Já jsem nechtěla! Jsi v pořádku..? Nebo možná... Trochu jsem chtěla," zašeptala s vážným výrazem a pak se zazubila jak malá holka. Následně k němu přiskočila a vlepila mu pusu na líčko. "Já věřím, že ty se z toho oklepeš, ti to doma vynahradím..."
Suki byla vždycky ctižádostivá. Když v mládí vyrůstáte s dalšími dvěma soutěživými bratry, něco pochytíte chtě-nechtě. Proto ji teď na tváři zářil vítězoslavný úsměv, jako kdyby uběhla maraton.

"Malá... Ale zákeřná.."

Akio

Se přes to všechno usmíval. Tohle nebylo nic s čím by si neporadil, už zažil horší rány, tahle mu jen sežehla oblečení a trochu popálila ruku, nic s čím by si jeho zázračné hojení neporadilo.
Nic mi není...teda...ne že by nebylo ale není to tak vážné...jen trochu sežehlý... Usmál se. Akio, ač už byl staršího ražení, miloval potyčky a ze šrámů si těžkou hlavu nedělal. Když ho Suki políbila, jenom se uchechtl a otřel si pot z těla. A moje... Namířil na ní meče v útočné pozici. Chtěl si počkat co udělá.

"Tvoje." Pousmála se hledíc na svého snoubence. Možná to neznělo moc hezky, ale byla ráda, že se jí konečně něco povedlo. To, že byl Akio tak silný, Suki na sebevědomí zrovna nepřidávalo. "Budu se ti příště snažit moc neublížit," uchechtla se pobaveně s uličnickým výrazem ve tváři.
Když poté zaujala bojovou pozici, viděla, že Akio vyčkává, proto se rozběhla a rozhodla se útočit jako první. Asi pět metrů před Akiem se z ničeho nic odrazila od země a vyskočila co nejvíc to šlo.
"Bakudō #30. Shitotsu Sansen!" Vykřikla. Doufala, že tímto bakudem Akia přišpendlí k zemi. Pokud se to povedlo, hned použila další útok.
"Kasen!" ze zanpakuta vystřelil naváděný šíp. Akio neměl kam utéci.

Akio

Si to užíval, byl sice krapet očouzený, ale nic co by sprcha nespravila. Suki se snažila seč to šlo a celkem se jí dařilo. Byla pravda, že za tu dobu co Akio prodával růže mu trochu ztvrdly klouby a změkly kosti. Ale ta malá soukromá bitevní vřava jej více a více hnala k tomu, aby se ukázal. Miloval publikum a tady měl celou 6.divizi. Byl ve svém živlu.
S jistou ležérností, která se mu ihned potom vymstila, se připravil na Sukiin útok. Nečekal však, že použije děvčica kido. Znal ji už nějaký pátek a v ohledu kida na tom byla hůř než on a on byl chlap který Kido neměl v lásce. Překvapení jej stálo možnost se vyhnout a tak jej Bakudo přišpendlilo k zemi díky čemuž se nestihl vyhnout tomu proklatému šípu.
Ten jej zasáhl na plnou palbu.

V aréně se zvedl prach, který Suki obklopil. Chvíli neviděla nic ale pak se k ní vyřítil Akio. Přidal viditelně na rychlosti po tom co mu její technika odpařila vršek oblečení a on tam stál jen v kalhotách. Jeho útoky byly viditelně silnější a zuřivější, ne že by zuřil, ale prostě se víc a víc nořil do víru bitvy.
Při jedné z otoček kopl Suki do lýtka a na hruď jí namířil blýskající se meč.

Suki do očí vlétl prach a ona si je chvíli třela jako to dělávají malé děti. Když pak kukadla opět otevřela, nestačila se divit, Akio se k ní přiřítil jako velká voda. Bylo třeba podotknout, že část jeho svršků byla už dávno pryč a Suki se musela nad tím pohledem pousmát. Měla pěkného muže.
Prach v očích, sexy hruď - to všechno kapitánku dost rozptýlilo. Bolest z nakopnutého lýtka jí donutila zkřivit tvář a na poslední chvíli odklonila svým zanpakuto to Akiovo. Už z ní málem byl propíchnutý páreček.
Z Akia horlivost doslova sálala, stejně tak i Suki se do boje ponořila celou svou bytostí. Už dlouho byla bez něj a je třeba uznat, že potyčky byly její droga.
Po sérii výpadu Suki cítila, že na ní Akio dost tlačí. Už to ani jeden z nich nebral na lehkou váhu..
Když se nacházeli blízko sebe, pokusila se Suki dostat ještě blíže Akiovy hrudi. Pak už jí nic nebránilo vyvolat další kido. "Hadō #4. Byakurai!"
Možná bychom mohli říct, že to bylo takové začátečnické hado. Suki tím spíš chtěla dokázat, že je multifunkční. A to byla první věc, co jí v ten moment napadla..

Akio

Ohromil Suki svými svaly a překvapil jí prudkým výpadem, takže Suki doslova zamrzla. Nicméně nebyla začátečník a tak vykryla jeho meč stranou a bleskový útok který jí chtěl Akio napálit mezi...hruď...vyletělo neškodně do oblak.
Bojovali na blízko velmi úspěšně, vyměňovali si rány prostě paráda, ale pak Suki udělala něco, co neměla. V tam seriózním souboji použila na Akia tak slabké Hado. Tedy ne že by to nebylo dobré hado to ne, ale většinou bylo zapotřebí aby jste byli přeborníci v kidu a oproti nepříteli alespoň na stejné úrovni, aby ho to ohrozilo.
Suki vypálila na Akiovu hruď a ucítila zápach spálených chlupů a masa.
Akio neváhal, čapnul ji za nataženou ruku a přehodil jí přes sebe. Na cestu ještě použil kop Čaka Norise.
Byakurai? Vážně?

Suki se proletěla a dopadla na opačné straně bariéry na zem. Málem si přitom vyrazila dech, těžce vstala koukajíc na svého snoubence.
Jeho slova Suki opravdu naštvaly. Věděla, že je silnější - bylo to jasné, ale nemusel jí to ještě připomínat! Celý život už od mládí, kdy soupeřila se svými bratry se snažila urvat si trochu místa na slunci. Nejspíš stejně jako všichni toužila po uznání. Ty slova Sukiino sebevědomí srazily. Její tvář začínala nabírat rudou barvu od vzteku, dlaň se zatla v pěst a třásla se.
Suki se ponořila do sebe, najednou cítila sílu která kolovala jejím tělem. Vyšla jí vstříc... Všechno bylo na dosah. Chtěla mu to nandat.

Najednou se prudce zvedl poryv větru. Ta síla byla cítit ve vzduchu..
"BAN-KAI!" Vykřikla Suki. V ten moment její tělo začal pohlcovat oheň. Začalo to od noh a postupně se to šířilo po celém těle, skončilo to u srdce. Suki žhnula celá jako pochodeň. Ten "ohýnek" vydával neskutečný žár do okolí.
Rozběhla se proti Akiovi...

Akio

Dosáhl to co chtěl a tak se ušklíbl. Suki sáhla po Bankai, což ho přinutilo říci. Konečně se dostáváme k té zajímavé části. Nicméně při pohledu který se mu naskytl skoro zůstal stát s vyjeveným výrazem. Nikdy neměl tu čest její bankai vidět a i přes to, že viděl tucty jiných za svůj život, tenhle v něm budil pocit něčeho krásného, hodného obdivu. Nebýt ta věc tak smrtící, skoro by si jí šel i osahat.
Suki se vyřítila vstříc a nutno uznat, že s Bankaiovým boostem byla silnou kávou i pro Akia. Mohli jste být silní bůh ví jak moc, ale jít proti kapitánovi v Bankai se Shikaiem...byl znak toho že si buď moc věříte, nebo jste naprosto hloupí.
Akio si věřil a tak zkřížil své dva meče, aby vyblokoval Sukiin útok.

Suki do Akia doslova vrazila, nějaké dva meče ji v ten moment byly ukradené. Jeden mu vypadal z ruky během střetu. Bylo nutno podotknout, že celé její tělo hořelo. Jakýkoliv bližší kontakt Akia popálil. Už jenom vydržet vedle jejího těla bylo nesnesitelné. Ten žár byl do nebe volající.
"Pořád tak namachrovaný?!" syčela mezitím, co se do něj pustila. Provedla sérii složitějších výpadů na blízko, ať už to byly kopy nebo údery pěstí. Její horlivost a motivace z ní sálala.
Ten oheň stravující její tělo jí neuvěřitelně posiloval. Cítila se svá... Kompletní... V pravé formě...
Na druhé straně bariéry se válel zbytek Sukiina sežehnutého oblečení..

Akio

Suki se chovala jak nabušená parní lokomotiva a doslova se do něj navezla. Rána a žár ho přinutily pustit jeden z mečů, což mu zas tak nevadilo, protože škubnutím ho mohl přitáhnout zpět. Problém byl ten, že Suki nežhnula jenom chutí po boji, ale opravdovým a dosti horkým ohněm. Akio nebyl z cukru, ale těch pár stovek ne li tisíc stupňů sálajících mu pár centimetrů od obličeje ho přimělo se zapotit. Suki do něj bušila a kopala a on se nesměl nechat zasáhnout, protože takový oheň...to bylo moc i na něj.
Pokusil se uskočit, když tu ho jeden kopanec dostal. Silná rána mu vyrazila z ruky i druhý meč a poslala jej pár metrů dozadu.
Pomalu vstal...upřel pohled na Suki. Na břiše měl velkou červenou spáleninu, která vypadala ne dvakrát příjemně.

V bariéře se začal zvedat vítr...Suki to musela cítit. Dva meče pod jejíma nohama se začaly chvět. Bouřkové mraky nad jejich hlavami se začaly stahovat a tvořit jeden velký vír...kolem Akia. Meče se najednou rozletěly směrem k němu a začali kolem něj kroužit v onom víru.
Pak zmizel, obklopen tornádem. Suki viděla ty blesky a cítila tu rostoucí sílu...nebylo pochyb.
BAN-KAI! Uslyšela výkřik, který otřásl celou bariérou. Když se mraky rozplynuly, stál tam Akio....bez mečů...v podstatě vypadal stejně, jen jeho pokožka byla..světlejší a na jeho tváři...byla jakási čelist, kterou si Suki pamatovala od posledně co Akia viděla v Bankai. Tentokrát ho ale neovládalo jeho zlé hollow alter ego.
Kami...no Itsuwari!

Suki bylo líto, že mu ublížila. Ale v tomhle momentě se dalo mluvit o tom, že to byl vedlejší produkt. Oba dva se už do boje tak položili, že bylo třeba na chvíli zapomenout, že jsou snoubenec a snoubenka... Kdyby teď měli na to brát ohledy, nikam by se už nemohli dostat.
Suki se zarazila, když se začal zvedat vítr. Sledovala svého muže, když vyvolal bankai a pak se musela dát rychle do pohybu. Teď už šlo o zadek!
Rozběhla se směrem k němu, pomocí shunpa se dostala, co nejblíž to šlo.
"Hinami!" napřáhla ruce a křikla. V ten moment došlo k vyvolání obrovské ohnivé vlny, která se nezadržitelně šířila na Akia. Vzhledem k tomu, že Suki byla dost blízko, nebylo tolik prostoru pro únik.

Akio

Sledoval svou planoucí snoubenku. Byl to opravdu zajímavý pohled to ano.
Máme opravdu něco společného, že ano...bankai bez meče...naše těla jako zbraně. Usmál se Akio.
Suki na něj pak vyslala nějakou zajímavou ohnivou vlnu. Ale on byl v Bankai...rychlost to byla jeho specializace.
Kami ga oshikakeru! Zařval a nad nimi se utvořily opět mraky, nyní však temnější...težší...zlovětstnější. Ve chvíli, kdy už měla vlna zasáhnout Akia se zablesklo. NA dvou místech současně...toto Suki neznala protože to Akio posledně nepoužil. Teleport bleskem...ve stejnou chvíli se Akio objevil vedle Suki a kopnutím na nohu se jí pokusil srazit. Vrstva na těle by jej měla ochránit na dost dlouho aby ji zasáhl ale na delší kontakt si netroufal.

byla lehce paralyzovaná Akiovou rychlostí. Její shunpo ani zkušenosti nedosahovaly na ty jeho, proto se mu opravdu kapitánku podařilo srazit.
Suki ale byla dříč. I když spadla na zem, už byla znovu na nohách a pouštěla se do Akia. Přešla na ty nejsložitější chvaty a kombinace útoků, které v boji na blízku znala. To byla ostatně věc, ve které si byla přeci jenom nejistější vzhledem ke své minulosti. Žhnula, pobyt v její blízkosti by byl pro obyčejného shinigamiho smrtelný - ona měla to štěstí, že Akio byl "trvanlivý".
Když byla u něj co nejblíž to v daný moment šlo, použila další ze svých útoků.
"Hi no Kobushi!" zařvala. Sukiina pěst se v ten moment rozžhavila doběla - až takový žár dokázala vyvinout. Mířila na Akiovu hruď.

Akio

Podařilo se mu Suki srazit k zemi, ale jeho snoubenka nebyla z těch, kteří se vzdávali. Ona byla na nohou ještě v tu chvíli a vrhla se do protiútoku. Neměla sice jeho rychlost, ale měla větší škálu útoků a oheň pokrývající její tělo byl permanentní zbraň. Nebýt Akiúv bankai takový jaký je, nemohl by se s ní dlouho takhle pohrávat, aniž by mu něco uhořelo.
Když se na něj Suki vrhla se zářící pěstí, cítil, že tenhle útok je něco, čemu se on nechtěl vystavovat. Použil tedy svůj teleport bleskem a tím se přesunul z dosahu Sukiiny pěsti. Bouře nad jejich hlavami dále zuřila.
Tohle je moc pěkné...není to náhodou ten útok, co má odpařovat slabší lidi? Jsi si jistá, že to chceš použít proti otci svých dětí?

se opět cítila flustrovaná. Prostě mi nemůže udělat radost?! Že by třeba zůstal stát a já si jenom trošku bouchla.. Na její tváři se mihlo něco, co vlastně stejně Akio nemohl poznat, když jeho snoubenku oblizoval oheň.
"Náhodou je...Copak ty jsi slabší?" řekla s úšklebkem. V těch drahocenných vteřinách, kdy mluvili se aspoň mohla trochu vydýchat a osnovat plán.

Akio

Se začal smát...opravdu...držel se za břicho a chechtal se.
Miláčku..ty jsi úžasná....jak šlechetné, že mi to nevypaří kus těla... Vypadalo, že Suki popichuje a taky že jo...chtěl jí přimět k tomu ať udělá chybu, aby mohl tenhle tréning ukončit, nemusel jí ublížit a rozhodně se nehodlal nechat porazit.
Co je nějaká popálenina...měl bych ti ukázat taky něco...co dělá díry... Zasmál se.

se na něj dívala pobouřeně, protože on si z ní opět dělal srandu. Popichoval ji. Jako by čekal, až bude žhnout do té míry, že si nad ní bude moc opékat párky.
"Lásko," přešla na familiérní oslovení a koutky ji cukaly od smíchu, který se snažila potlačit. "vím, že jsem hodná, že tě ještě nechám žít... Ideální žena."

Pak se Suki rozběhla s tím, že do toho dá všechno. Snažila se o maximální koncentraci, přesun pomocí shunpa hned několikrát... Vyčkala si na moment a opět se pokusila o několik úderů svoji "vypařovací pěstí". Tentokrát byly ještě trochu zákeřnější a podlejší - pokud se i tomu Akio vyhnul, poslala na něj z plných sil ještě plošný útok v podobě ohnivé vlny..

Akio

Suki se na něj vyřítila v posledním superútoku. Akiovi se její odhodlání líbilo, ale někdo to musel utnout, protože jinak to vypadalo na jeden z nich odejde s nějakým tím šrámem a s dětmi na krku Akio odmítal vstávat sám každý den. Suki se na něj vyřítila a vrhla se na něj pěstmi. Sehnul se pod jejími údery a chytil ji oběma rukama za předloktí. Suki ucítila zápach spáleného masa a taky si mohla všimnout, že jeho kalhoty začínají doutnat. Akio jí pohlédl přímo do očí a promluvil.
To...stačí miláčku... Pak do něj uděřilo několik blesků po sobě, jejichž elektřina se přenesla i na Suki. To by jí mělo zklidnit, i když Akiovy dlaně to nehezky odnesly.

Blesky poslaly Suki do bezvědomí, jen krátkého ale i tak. Když se probudila, měla přes sebe prostěradlo, Akio stál nad ní se zavázanýma rukama.
Tak jsi vzhůru...

Taiketo Suki

se do boje až moc ponořila. Nejvíc ji hnala ta její neskutečná motivace. Chtěla moc... Možná až příliš v tuhle chvíli.
Poté Akio sevřel Sukiino předloktí a pak dostala menší dávku elektřiny na uklidněnou.

a pak tma.

Když znovu otevřela svoje kaštanové oči, bylo přes ní přehozené prostěradlo, nad ní se tyčil Akio. Na Sukiině tváři vyvstal úsměv.
Uh, byla jsem dlouho mimo? Doufám, že jsi v pořádku..

Akio

Mah...jenom pár spálenin...mimo si byla jen pár minut..pustil jsem do tebe jen částečné množství elektřiny...lidi z tovjí divize měli krapet strach, ale už je to dobré.... Podal ji ruku a pomohl jí na nohy.
Pojď...půjdeme někam dovnitř...

---------------------------------------------------