Bleach síla králů

Předem upozorńuji že tato FF primárně vychází na stránkách Karlos-sama a mích webovkách.

Kapitola 1 : Shinigami bez zanpakuto
Malá holčička utíkala noční ulicí a za ní se hnala příšera, která vypadala jako pterodaktyl a měla uprostřed těla díru a na hlavě masku. Příšera zařvala a jako odpověď přišlo zařvání z míst, kam holčička běžela. Ta když to uslyšela se jen bezmocně svezla na zem a začal brečet.
„Hmm duše dětí jsou nejchutnější.“ Prohlásila příšera, která vyšla zpoza rohu. Měla podobu přerostlé opice a stejně jako pterodaktyl měla v hrudi díru a na hlavě masku.
Najednou se mezi ně a holčičku postavila mladá dívka v černém kimonu a s katanou v ruce, měla černé vlasy a modré oči a měřila asi něco kolem 160 cm.
„A hele Shinigami nám přišel,“ Prohlásil pterodaktyl. „A ke všemu vypadá chutně.“
„Tady jste skončily hollow!“ Prohlásila Shinigami a potočila mečem v ruce se slovy. „ Tanči Sode No Shirayuki.“ Hollow koukali na její meč jak telata na nová vrata, protože nečekali, že se změní na úplně čistou bílou s bílou stuhou.
Shinigami mávla mečem, „První tanec.“ a kolem hollow se vytvořily ledové sloupy, ve kterých zamrzli. Led začal praskat a po chvíli se rozpadly sloupy a hollow s nimi.
Shinigami se otočila a chtěla jít k holčičce, ale najednou v zádech pocítila ostrou bolest a vykašlala trochu krve. Otočila se a uviděla dalšího hollow a jak mu z pařátů odkapává krev, tenhle byl navíc extrémně chlupatý a měl nohy jako slepice a z hlavy mu vedlo chapadlo, na jehož konci měl loutku.
„Možná si vyřídila ty dva břídily, ale mě neporazíš!“ Zařval a napřáhl svojí levou ruku jeho pařáty se bleskově protáhly a probodly jí ruku, ve které držela meč.
„Grand Fisher.“ Sípavě ze sebe dostala Shinigami a přehodila si meč do zdravé ruky, než stačila udělat cokoliv dalšího letěla na ní rudá koule.
Nastala exploze a po usazení prachu bylo vidět, že se Shinigami drží sotva na nohou po obličeji jí stékala krev.
„Cero? Ale jak?“ Proletělo jí myslí.
„Sis myslela, že jsem stejný blbec jako můj bratr, který dostal na prdel od toho oranžovlasýho mam lase?“ Vysmíval se jí.
Shinigami neodpovídala v hlavě jí vířila spoustu myšlenek a začínala špatně vidět.
„To je tvůj konec Shinigami!“ Zařval Grand Fisher a rozevřel ústa, u kterých se mu začalo dělat další rudé Cero.
Shinigami zavřela oči a čekala náraz Cera ale jediné co vnímala, byl zvuk exploze tak otevřela oči a to co viděla jí ohromilo. Před ní stál podle všeho Shinigami ale nikdy ho neviděla, měl dlouhé černé vlasy do půli zad, místo klasického oblečení Shinigami měl tělo omotané obvazem a bylo vidět, že je samý sval jenom od pasu dolů měl plášť od Shinigami oblečení ale ten byl zahalen jakoby černými plameny. Z obličeje mu viděla jen oči, které rudě žhnuly tvář měl taky obvázanou. Než mohla cokoliv říct tak se ozval Grand Fisher.
„Další svačinka,“ a začal se chechtat jak blázen. „Bejt tebou tak zdrhám sice vypadáš drsně, ale nemáš zanpakuto a navrch musíš mít hodně slabí reatsu protože ho necítím.“ Pronesl sebejistě.
Až teď si uvědomila, co jí bylo tak divné na neznámém. A to že necítila vůbec žádné reatsu a že nemá zanpakuto. „Bože já tady umřu.“ Proletělo jí hlavou.
Neznámý se otočil na Grand Fishera a jenom čekal, co udělá. Ten když si všimnul, jak klidně proti němu stojí, začal na něj řvát.
„Si o sobě opravdu myslíš ty ubožáku, že mě porazíš? Mě, který snědl víc jak 900 duší a 30 Shinigami.“
„Já si to nemyslím, já to vím.“ Poprvé promluvil neznámi jeho hlas byl plný přesvědčení.
„Vážně tak to skus ty nulo!“ A při tom po neznámém zaútočil pařáty na dálku. Ale trefil jen prázdný prostor. „Cože jak to udělal?“ Prohnalo se myslí jak Shinigami tak i Grand Fishera najednou.
„Nemám čas se s tebou zdržovat.“ Ozvalo ze zpoza zad Grand Fishera ten než stihl jakkoliv zareagovat tak letěl dobrých sto metrů do vzduchu. Kde na něj už čekal neznámý a ránou pěstí ho poslal na lýbačku s asfaltem.
Shinigami nechápavě sledovala boj před sebou kde z kráteru uprostřed silnice vyletělo Cero směrem na neznámého. Ten ho jednoduše chytil do pravé ruky a hodil ho zpátky odesilateli. Nastala další exploze, a když se usadil prach bylo vidět, jak se Grand Fisher rozpadá.
Neznámý se otočil na Shinigami a poklekl před ní.
„Neusínej, mluv na mě!“ Přikázal a pokračoval. „Za chvíli tu budou tví přátelé Rukio Kuchiky.“
„Jak to že znáš moje jméno?“ Divila se Rukia. „A kdo si?“
„Já vím mnohé. A kdo jsem teď není podstatné,“ Odpověděl jí a podíval se na holčičku. „Pojď sem maličká.“ Vyzval jí.
Holčička bojácně udělala několik šouravých kroků a zastavila se.
„Neboj se, já ti neublížím.“
„Jak vám můžu věřit?“
„Nic ti neudělám, jenom tě pošlu do bezpečí.“ Pronesl uklidňujícím hlasem a přešel k holčičce a pohladil jí po vlasech pravou rukou. Na jejím čele se objevila značka, když jí Rukia uviděla, zalapala po dechu. „On tady provedl duševní pohřeb bez zanpakuto. Kdo nebo co je zač?“ Tohle a mnoho dalšího se jí honilo hlavou. Z jejího rozjímání jí vtrhl dívčí hlas.
„Rukio!“
Rukia se ohlédla po majitelce a spatřila dívku s dlouhými oranžovými vlasy, hnědýma očima, ve vlasech měla na každé straně jednu sponku ve tvaru hvězdiček. A byla velmi štědře obdařená na jistých místech těla.
Rukia chtěla něco říct něco neznámému, ale ten už tam nebyl.

A nakonec ještě trailer který jsem vytvořil před vidáním první kapitoly

Královská rodina a nová Espada
Rukia seděla na louce poblíž Seretei a přemýšlela o neznámém shinigamim. „Proč z něho nebylo cítit žádné reatsu a jaktože neměl zanpakuto?“ Takové otázky se jí honily hlavou. Najednou jí z přemýšlení vyrušilo odkašlání za zády. Ohlédla se po dotyčném a spatřila shinigamiho s červenými vlasy, dobráckým úsměvem a v očích mu hráli pobavené plamínky.
„Renji co potřebuješ?“ zeptala se ho Rukia.
„To si nemůžu jen tak s tebou pokecat?“
„To víš, že jo.“
Renji se natáhnul vedle Rukii do trávy. „Co myslíš, že teď asi dělá Ichigo?“
„Nevím, ale doufám, že je v pořádku.“
„Docela mi chybí, byl to dobrý zástupce shinigami.“ Povzdechl si Renji.
Rukia jenom přikývla a vzpomínala na to, jak se poprvé potkali a co následovalo. A jak jí pak zachránil před popravou, na bitvy proti espadě a na dobrodružství v (hueco moondou).
„Pořád nemůžu uvěřit, že jsou jeho schopnosti pryč a že nás nevidí.“ Povzdechla si Rukia.
Renji jenom něco zabručel.
„No nejvíc to asi štve kapitána Zarakiho, přece tady s ním málokdo dokáže v boji udržet krok a Ichigo s ním dokázal remizovat.“ Vzpomněl si Renji.
„Myslíš, že vrchní kapitán vyšle někoho, aby chytil toho neznámého?“ změnila téma Rukia.
Renji jí chtěl odpovědět, ale v tom k nim přiletěl černý motýl a ozval se hlas.
„Všichni kapitáni a pod-kapitáni se dostaví okamžitě k vrchnímu kapitánovi.“
Renji se otráveně zvednul a společně s Rukiou se vídaly zpátky do Seretei.
Mezi tím v paláci královské rodiny, několik maskovaných útočníků doráželo na příslušníky královské stráže. Kteří zoufale chránili královský pár a jejich dceru. Královská stráž byla úplně zaskočena zuřivostí útočníků a jejich silou. Navíc se jim povedlo oddělit rodiče od jejich dcery a tím pádem rozdělit malí počet ochránců na ještě menší.
Kolem královského páru se stáhla většina útočníků a zatímco jejich ochránci vedli zoufalí boj o to, aby jim probili cestu do bezpečí, tak trojce shinigami odváděla princeznu k senkaimonu aby jí dopravily do bezpečí k jejím příbuzným v reálném světě.
Mezitím v reálném světě byla noc.
Nad městem opět stál Ichigo a sledoval reatsu svých přátel a rodiny. Když v tom ucítil obrovské množství reatsu které neznal. Proto se rozhodl že se podívá co to má znamenat.
V parku se zničeho nic objevily odsuvné dveře které se otevřeli a z nich vyběhla princezna a za ní její ochránci.
Jeden z nich se rychle rozhlédl a promluvil. „Shion-hime musíme si pospíšit do bezpečí k vašemu strýci. Než se tu objeví útočníci nebo hollow.“
„Dobrá jenom mě nechte nadechnout.“
Než jí kdokoliv stihl odpovědět tak se odevšad ozval křik hollow.
„Sak-“ nestihl doříct velitel tříčlenné skupiny ochránců a byl roztrhán na kusy několika hollow kteří vypadali jako gorily zkřížené s tygry.
Shion v šoku a z hrůzou pozorovala jak jsou její ochránci trháni na kusy, než se stihla vzpamatovat. Tak se na ní asi třicítka hollow otočila a obklíčily jí kolem dokola. Najednou se nad ní ozval šílený smích.
„Jaká to škoda že tady zemřete, princezničko, jak rád bych na vás dělal pokusy.“
Shion se podívala nad sebe a uviděla muže v bílém, který měl přes polovinu obličeje masku.
„Kdo k čertu jste? A co po mě chcete?!“
„Co chci vaší smrt! A kdo jsem vás nemusí zajímat.“ Odpověděl neznámý a dal pokyn hollow aby zaútočily.
Shion jenom zavřela oči a čekala na svojí smrt. Ale ta nepřicházela tak se odvážila pootevřít oči a to co spatřila jí vyrazilo dech. Všech třicet hollow se rozplývalo a před ní stál podle všeho shinigami. Který se na ní podíval a věnoval jí zkoumaví pohled. To co Shion viděla jí vyrazilo dech. Shinigami měl dlouhé černé vlasy do půli zad, rudé oči, svalnaté tělo omotané obvazy a jeho dolní část pláště a pravou ruku obalovaly černé plameny.
Ichigo po zlikvidování hollow vrhl pohled na dívku v kimonu a potom na zbytky shinigami. A s nenávistí pohlédl na Espadu.
„Kdo k čertu jsi?“
„Já jsem tvoje smrt.“
„Vážně?“
Ichigo jenom protočil oči v sloup a něco si odfrkl.
Najednou než stihl někdo jakkoliv zareagovat tak se roztrhla obloha a z tmy poza trhliny vyšla postava v bílém plášti a s kápí přes hlavu.
„To stačí Kyōjine.“ Prohlásil nově příchozí.
„Ale pane princezna ještě žije.“
Neznámý se otočil na princeznu a potom přejel pohledem na Ichiga.
„Nevadí její rodiče jsou mrtví a zbytek rodiny bude brzy následovat. Hej shinigami vyřiď třinácti dvorním strážím, že konec Seretei se přiblížil.“ S tím popadl Kyōjina za límec a zmizel.
Ichigo se otočil na dívku která plakala a nevnímala okolí. Proto jí vzal do náručí a vydal se s ní k obchodu Uhary Kiskeho.