Bojiště

Ryuuka Hosentsu

Po výbuchu jsem pozoroval ustálení prachu, avšak v té chvíli už se na mne řítila velká vlna reiatsu. "Do prdele. Musím něco udělat jinak mě to usmaží." Nachvíli mi hlavou přeběhla myšlenka, že bych mohl použít Bakudou 39, ale momentálně jsem nechtěl riskovat poměr jeho sil. Téměř hned jsem měl vymyšlený další tah. Shunpem jsem se dostal dostatečně nad vlnu, tam vytvořil za pomocí duševních částic malou destičku, tudíž pevný bod, z něho jsem se odrazil a s tasenou zanpakutou mu při letu mířil přímo na hlavu. Kdybych použil Shunpo, abych se objevil za ním, tak si myslím, že bych měl menší šanci, protože útok ze zadu takoví zkušení Shinigami jako je on asi čekají. Mé Shunpo bylo nadprůměrné, takže jsem doufal, že během toho víření prachu kolem z toho jeho útoku, který momentálně míří kamsi do stromů, budu moct svůj útok stihnout včas. Jeho polohu jsem věděl moc dobře, takže i přes to světlo z té vlny a přes ten prach jsem naprosto přesně věděl, kam zaútočit. Pokud však změnil svoji polohu, mohl by to být problém.

Lus Ayazaki

Síla neroste spolu s věkem. Moc dobře vím, že máme malou šanci ho porazit. Jsem však odhodlaná udělat vše pro to, aby se nám to podařilo. Možná jsi silnější... Ale to ještě neznamená, že nás porazíš. Ale možná taky jo. Někde v hloubi duše jsem si jistá, že ho porazíme. A i kdyby ne, mám tu svůj plán. Utiš svůj hlad, Misaki! Konečně se odhodlám vyvolat svůj shikai. Na nic nečekám a vyrazím proti Yukimu. Když už se nacházím u něj, několikrát po něm seknu.


Číst!

Spoiler:

Yuki

Vidím, že jste to nepochopili ... heh... Podívá se na Lus, která se na něj okamžitě rozeběhla s vyvolaným shikaiem. Hezká zanpakuto, znělo mu v tu chvíli určitě hlavou. Vždy měl rád cizí zanpakuto, ta jeho totiž nikdy nenabývala zvláštního tvaru ani vzhledu. Jaká škoda... hlesl zvláštně tichým hlasem. Bankai... Rozeznělo se jako zvon po celém okolí i přesto, že toto slovo bylo vysloveno neuvěřitelně potichu. Než se všichni stačili vzpamatovat, zahalilo jeho okolí ohromný modrý oblak, který ho kompletně pohltil. Poryv silného reiatsu byl cítit po celém bojišti.

Grym -> Tentokrát se nestihl vyhnout úplně. Jeho reakce byla trochu pomalejší, takže se útok na něm povedl z části a poškodil mu značně rameno, z kterého začala ukapávat malá říčka krve.

Akio Ukitake

Dopr... Vykřikne v hlavě. Reiatsu které uvolní, na něj zatlačí jako kladivo. Pomocí shunpa se dostene k Lus a opět s pomocí shunpa jí dostane od Yukiho. Dávejte trochupozor...5. divize si vás ještě pořádně neužila, tak moc nehazardujte. Tohle nebude jen tak. Jeho reiatsu se mi nelíbí ani trochu a schopnosti jeho zanpakuto úž vůbec ne! Jsou mi až příliš povědomé. Koukne na Yukiho a jeho mrak. V jeho očích lze rozpoznat starost a snížení sebejistoty.

Hikaku Kioshi
Když vyděl Yukyho úspěch pousmál se,věděl že si ho už Grym všiml a proto se od něj vzdálil do místa kde nikdo nebyl zabodl Shikai do země (Bez Gazugary,zrušeno) ponořil ruce do země a řekl "Ishi no kobushi" v tu chvíli se před ním zjevil dvě obří ruce,jednou z nich přikryl sám sebe a nechal si pouze malou škvírku na sledování děje kolem druhou prodloužil a zvedl ji do výšky poté jí zatnul v pěst a prudce jí chtěl Narazit střemhlav na Gryma (v tuto chvíli jsou obě ruce zhmotněny do pevné skály)

Lus Ayazaki

Než stihnu zaútočit, Yuki vyvolá bankai, čímž mě velice překvapí. Ještě než stačím uhnout, Akio mě pomocí shunpa přesune pryč. Tohle už příště nedělejte. Dokážu se o sebe postarat sama. Bylo mi jasné, že mi chtěl jen pomoct. Kdo ví, jestli bych vůbec stihla uhnout, ale takhle by taky nemusel dělat nic jiného. Obávám se, že to spoutání nepůjde. Nějaký další nápad? Ikdyž má bankai, musí mít nějakou slabinu, každý nějakou má.

Ryuuka Hosentsu

Vypadalo to že minu, ale všechno parádně vycházelo, trefil jsem se, už to zbývalo jen zakončit. Nechtěl jsem ho nechat v klidu, a tak jsem se chystal na přímé shunpo směrem k nepříteli, když v tom ta náhlá vlna reiatsu. "Co to ku*va?!" Pověděl jsem si pro sebe v duchu a snažil se pohnout, asi pět sekund jsem se nemohl pohnout vůbec, měl jsem dojem, že už bude po mě, protože nepřítel nebyl vůbec daleko odemě, ale asi mě zachránil Hikkaku, který se na něho vyřítil s těma ošutrovanýma rukama. Vypadal, jak nějaký Golem, ale v tuhle chvíli to bylo jedno. Museli jsme se s ním prostě nějak vypořádat. Jakmile jsem se pohl, dal jsem Katanu před sebe, abych se případně ubránil přímému útoku a podstoupil tři kroky do zadu, přičemž jsem zbystřil všechny smysly pro případný útok zezadu.

Renmaru Houkazaki

Tomu hajzlíkovi akosi "narástli krídla", tak bolo na čase opäť zasiahnuť. Rozhodol som sa shunpom dostať na miesto, kde by to nečakal. Spredu. A akoby to nestačilo, rovno pred ním. Musím ho zasiahnuť vtedy ak nie teraz.

Akai Tsuki

Stál jsem tam a pozoroval jsem toho shinigamiho. Otočil jsem se směrem na strom a protáhl jsem si ruce. Že bych si dal ještě šlofíka než stebou bude řeč? a dal jsem ruku ke svému zanpakutu. Pomalými kroky jsem šel zpět ke stromu. Pak jsem se prudce otočil Nedáš si taky šlofíka? prej se díky tomu lidí sbližují zarazil jsem se Teda duše ne lidé. a pousmál jsem se.

Yuki -> Když se vynořil z oblaku tvářil se dost zatvrzele. Na jeho zádech yvrosly obří dračí křídla, jejichž šupiny zářili jasně modrou barvou. Jeho katana se vůbec nezměnila.

Mezitím co všichni vyčkávali se zjevil Izanagi, který se od právě vrátil neznámo od čeho. Svými zakrvácenými rameny podpíral dost zkrvavenou vrchní kapitánku, která těžce oddychovala. Zároveň se otevřela za jejich zády brána do Seireitei.

Izanagi
Měl úplně roztrhaná ramena, což působilo dosti bolestivě. Byl však rád, že se z toho pekla vůbec vrátil, protože to co zažil bylo opravdu dost drastické. Rychle si oddech, aby mohl zahlédnout, že kapitánka otevřela bránu. Okamžitě se podíval po bojišti. ÚSTUP! Nehrajte si na hrdiny! Zařval mohutným hlasem směrem k bojišti.

Charles -> Kdyby někdo neotevřel bránu, tak yb přísahal, že by toho ignoranta zabil na místě.

Grym-> Jenom vyčkával, co se bude dít.

Ryuuka Hosentsu

Už jsem byl docela v pořádku, když se na obloze zjevila ta stvůra. "Co to ku*va je?! To je ten, co se mi vysmíval v Horkých pramenech Onsen." Pomyslel jsem si a zahlédl příchozího kapitána Izanagiho spolu s vrchní kapitánkou. "Takže, prohrála? Nebo snad vyhrála? Jestli prohrála, tak kde zmizel ten vůdce Reimei? Možná bude mrtvý, tím lépe pro nás." Po té jsem vyslyšel rozkazy kapitána Izanagiho a ještě jednou se rozhlédl kolem." O..K..." Pověděl jsem s přikývnutím na kapitána a rozběhl se směrem k bráně. Nechtěl jsem používat Shunpo, protože každá kapka mého reiatsu pro mě teď byla zlatý důl.

Lus Ayazaki

S úžasem a zároveň i strachem v očích pohlédnu na Yukiho, který se objevil nedaleko od nás. My... my ho nemohli porazit předtím a teď... Jak ho máme porazit teď? Stojím jako přibitá k zemi. Teprve Izanagiho slova mě donutila se pohnout. Ústup? Ale... Protestovala bych, ale při pohledu na bojiště na to rychle zapomenu. Utíkat z boje není zrovna můj styl, ale teď mi víc záleží na tom, aby byli všichni v pořádku. Znovu se rozhlédnu a pohlédnu na naše nepřátele, zda se o něco nepokusí. Zasunu zanpakuto do pochvy a pomalými kroky zamířím k bráně. Přibližně v půlce cesty se zastavím a otočím se směrem na Yukiho. Příště tě porazíme. Špitnu tiše. U brány se zastavím znovu, dokud nebudou všichni v bezpečí, neodejdu odtud.

Suki Taiketo

Nebylo moc těžké je najít, ba naopak na bojišti se ocitla během chvíle. Suki se nejprve rozhlédla kolem, byla asi dvacet metrů od celé skupiny. Vypadalo, že se něco děje, nebyla si sice přesně jistá co, ale radši tasila zanpakuto.
Všimla si brány, která byla otevřena a zdálo se, že je připravená k tomu, aby se celá skupina stáhla.Prohráváme?
Radši použila shunpo a během chvilky byla u brány. Nevěděla, jestli mají odejít a jestli ano, tak na její tváři byl znát zvláštní smutek. Nemohla se přidat, byla k ničemu..

Akio Ukitake

Pohled na Yukiho ho dosti ohromí. Dračí křídla...něco co vypadá dosti majestétně. Pak uslyší zavelení k ústupu. Usměji se na Yukiho...Smůla no...vypadá to, že jste opravdu tak silní jak říkáte. Snad se na příště lépe připravíme. Pomocí shunpa se dostane k Senkaimonu. Koukne na Sei. Jak to tak vypadá...náš nepřítel je silnější, než jsme si byli ochotni připustit. Fatální chyba. Shikai má stále aktivovaný, kdyby se náhodou Reimei o něco pokusili. Pak koukne na Lus. Je čas jít. Usměje se na ní.

Renmaru Houkazaki

Mal som trochu obavu, lebo tento útok som ešte z takejto blízkosti neskúšal. Ale experimentom som otvorený, najmä ak sa to nepáči môjmu zanpakutou.
Vstýčil som zanpakutou pred seba, aby sa tesne dotýkal tej bariéry.
"Ryousei Shunkan: Kaze no Kashou!"

Shounagon Sei

Vzpamatovala se a naznačila Izanagimu, že už ji nemusí podpírat. Její lidé se začali stahovat k bráně. Když se ale přiblížil Akio, natáhla mírně se chvějící paži a pohlédla mu do očí.
"Na tvou hlavu je v Seireitei vypsaná odměna. Nebudu tě moct chránit," řekla mu krátce. Nebylo potřeba nic víc vysvětlovat. Co udělá, bylo na něm. Chtěla, aby věděl, že jestli se chce skrývat v Soul Society, bude muset hned po projití bránou rychle zmizet. Velice rychle.

Akio Ukitake

Se na Sei usměje. Jsem si toho vědom, ale nemůžu v tom divizi nechat...navíc....zůstat tady by bylo asi na stejné úrovni. Projdu jako poslední...a skryji se...dokud mě nebude potřeba. Mé haori je zničené, a mé reiatsu je nyní na nízké úrovni a tak bydu v tom zmatku přehlédnutelný. Pak se otočí směrem k Reimei. A Sei-sama?! Děkuji vám za vše... Připraví se, aby mohl krýt odchod ostatních.

Kunimatsu Fujikage
Hned jakmile uviděl bránu splnil rozkaz a přiběhl k ní to co viděl bylo strašné.Takže jsme prohráli...No co už vsadím se že příště příjdeme připravení více ... jestli ještě někdy nějáké příště bude.Neváhal a po chvilce přemýšlení prošel bránou.

Hikaku Kioshi
Nechal rozpadnout ruce a vydal se k bráně "Cože prohra tak tohle jsem nečekal " řekl jsem si v duchu a vydal se směrem k bráně.Cestou se díval směrem vzhůru na ohromná křídla.

Akai Tsuki

Všiml jsem si brány a pomocí shunpa jsem se tam chtěl dostat. Když jsem v momentu byl vedle toho neznámého shinigamiho, Ještě se potkáme a zmizel jsem. Stál jsem nyní před branou a vnímál jsem reatsu všech co bojovali a pak jsem vešel pomalu dovnitř.

Suki Taiketo

Mezi chumlem lidi zahlédla Akia, který mluvil k Sei-sama. Už nebylo pochyb o tom, že se mají stáhnout, všichni shinigami totiž začali pomalu procházet bránou. Suki bylo sice stále trocho úzko, kvůli toho, že se zde nemohla dostavit dříve, ale konec konců, aspoň pomohla Akiovi, když už nic jiného.
Nakonec se pomalu a zamyšleně rozešla k bráně a než do ní vstoupila, zastavila se u Akia, následně si ho přirozeně prohlídla od hlavy až k patě, jestli je v pořádku... Vzpomínka na jeho bezvládné tělo jí ještě teď děsila.
"Akio, děkuji, že jste mě odtamtud odnesl, asi by to dopadlo špatně, kdybych se boje zúčastnila." lehce se pousmála, koukajíc na něj. "Dávejte na sebe pozor, protože já.. "nedokončila nerozhodně větu, v její tváři se vystřídalo několik výrazu každý obsahující jiný cit, od prostých díků a úctu až přes něco, co Suki rozzářilo oči jako dvě lucerničky... Pomalu to začínalo být jasné.. Po delším zaváhání jen dodala. "Snad se brzy uvidíme.." šeptla tak tiše, že to mohly slyšet jenom jeho uši.
Pak se otočila a prošla branou s nejasnými pocity...

Akio Ukitake

Jak si tak stál před branou a pozoroval odcházející shinigami, přišla k němu Suki a poděkovala mu za pár věcí. A já vám Suki děkuji za záchranu života. Bez vás bych nyní nebyl, ale teď je čas stáhout se. Pokyne jí na cestu a pokusí se o úsměv. Na její příní brzkého shledání neodpoví, jen potichu koukajíce za ní zašeptá. Bojím se, že se už neuvidíme. Při této myšlence pocítil podivnou bolest z toho, že se nebudou moci znovu shledat. Musím si přiznat, že mé sympatie k ní, už přerostly v něco víc...kdo ví jestli je to láska nebo jen hezké přátelství. Stejně již nebudu mít možnost si to ověřit. Posmutní a pak se nenápatně vmísí mezi zbylé shinigami a vejde do Senkaimonu. Své reiatsu, které je teď na nízké úrovni, ještě ztlumí a pokračuje dál.

Bulic
Po dlouhém a v celku nudném boji s Ichirem byl vydán rozkas stáhnout se zpět do SS .. Pohlédnu na Ichira Tak to dokončíme kdyžtak jindy stejně mě už to nudilo. Dostanu se k bráně jen letmo projedu jestli sou tu všichni jen pro zajímavost a vkročím zpět do SS. Možná je i dobře že jsem vedl nudný a klidný boj aspon příště ode mě budou čekat to samé. Hned po vstupu do SS si odchitím Tsukiho Helet co takhle zajít k vám do divize na čaj nemám co dělat ?..

Hitsuto

celou dobu jsem seděl a sledoval co se okolo děje, ale když jsem uviděl vrchní kapitánku a Izanagiho bylo mi jasné že něco není v pořádku. Jsou celí od krve ... to by mě zajímalo co se jim stalo... zrovna jsem se chystal že jim půjdu pomoct, ale uviděl jsem bránu do Seireitei takže ústup ?
Jakmile se začali všichni stahovat tak jsem se vydal za kapitánem abych se s ním rozloučil, protože jsem tušil že kvůli té masce se s ním už asi nesetkám, ale když jsem dorazil k bráně tak on už byl dávno vevnitř. Třeba ho eště stihnu doma...