Operace Lumíci

Mokuto

Pevně jsem stiskl zanpakuto. Přestal jsem jen přihlížet a rozhodl jsem se že se zapojím do boje. kyūjōshō.....Huyimaru Počkal jsem na správnou chvíli. Shunpem jsem se dostal nad tu ženu a čekal jsem až bude ta správná chvíle zaůtočit.

Kapitán Raiden vyletěl nahoru a dostal se tak z dosahu ženy
Ta bez mrknutí oka přerazila Raidenův útok vedví stejně jako kapitán Izanagi odrazil její útok... Všechny "půlené" útoky narazily do země a do vzduchu se dostalo příliš mnoho písku. Zda Hado zasáhlo nebo ne nebylo zřejmé, protože se zvedla písečná bouře. Navíc se zdálo, že se vaše malá zkupinka zcela rozklížila, jednotliví členové byli rozděleni od sebe.

Mokuto

Písek se mi dostával do očí, což nebylo nic příjemného. Pozvedl jsme zanpakuto. jigoku shīrudo vyslovil jsem a přitom jsem držel reiatsu na maximu aby se ohnivý štít objevil dookola kolem mně. Normálním ohněm by písek normálně prošel, ale tenhle ohnivý štít obsahuje moje reiatsu, tak písek by přes něj neměl projít.

Sai Kazuma

Takže útok nevyšel co? Pomyslel jsem si a najednou kolem začalo vířit příliš mnoho písku a rozvířila se písečná bouře. Sakra, blbě vidím... ten písek mi leze do oči. Začal jsem soustředit své reiatsu a vypouštět ho kolem sebe s nadějí, že by jsem písek kolem sebe alespoň trochu odehnal... Navíc to vypadá, že jsme byly rozdělení... to není moc dobré musím najít ostatní. Řekl jsem si a začal pokračovat vpřed z rukami v takovém úhlu abych viděl na cestu a kryl si přitom obličej. Nebylo by moc hezké kdybych se ztratil.

Raiden Tomisura

Vznášel jsem se hodně vysoko a použil Reiatsu k opravení brnění. Ovšem jedním okem jsem sledoval situaci kolem sebe. Mám neblahý pocit že ta ženská ještě nepošla. Když jsem "doopravil" brnění tak jsem se pomalu začal snášet k zemi. Mával jsem křídly tak abych odehnal prach okolo sebe a k tomu i vypouštěl Reiatsu abych dostal prašný oblak daleko od našich pozic. Jenže to nešlo tak jak jsem si myslel takže jsem vytvořil jakýsi tunel až k zemi. Snažil jsem se tedy zaměřit nějaké to Reiatsu v okolí. Nejvíce jsem se asi soustředil na Izanagiho jakožto osobu s vysokým Reiatsu.

Kurotsuchi Midori

Z nějakého důvodu se zvedla písečná bouře...Bylo to tím Hado nebo něčím jiným? Shunpem poodskočil a nikoho neviděl. Připadalo mu to divné a tak začal vypouštět reiatsu, kdyby náhodou za ním někdo přišel.

Izanagi

Když ho obklopil písek, tak ho prostě ignorovalo. Stejně a tím nemohl nic udělat, takže to bylo všechno jedno. Pouze koukal, jestli se někdo někde náhodou nezjeví. Jeho katana přitom stále dřímala v ruce, kdyby se tu zase náhodou objevila okřídlená ženská se stylem Yoshiro bankai.

Seběhlo se to trochu rychle
Najednou byla žena pod kapitánem Raidenem
Chytla ho za nohu a smíkla s ním... Hodila ho přímo proti zemi a za ním poslala další vlnu reiatsu... aspoň to byl plán
Ve chvíli kdy chtěl útok vypustit sebou totiž cukla, jako kdyby cítila bolest
Jen díky tomu útok letěl trochu stranou...

Sai Kazuma

Debilní písečná bouře... už mě to dost sere... takhle blbě tu chodit pořad dokola mi moc nepomůže... Pomyslel jsem si a začal vytvářet kolem svých rukavic hodně větru, což by mělo písek kolem mě odehnat... Pak jsem se podíval před sebe a prudce se odrazil od země shunpem... Ucítil jsem něco, co mi připomínalo to reiatsu té ženy a tak jsem se za ním vídal.

Izanagi

Nebyl si jistý, co se vlastně děje. Proto, aby zjistil, jak situace vypadá, vyskočil ohromnou silou nad pole písku. Pokud uviděl sebemenší známku někoho, okamžitě ser rozeběhl právě k ní.

Satoshi
Vystoupil jsem z Garganty po delší době, než jsem měl naplánované. Aha... tak přesun z toho prostoru v Soul Society trochu rozhodil přesnost Garganty. pomyslel jsem si a okamžitě jsem zareagoval na závan reiatsu Aha... Ken... pokračoval jsem v myšlenkách a okamžitě jsem se vydal za zdrojem. Čím víc jsem se přibližoval, tím lépe jsem viděl písečnou bouři. Tohle nevypadá dobře... možná bych jim měl dát možnost vrátit se...
A podle myšlenky jsem taky začal konat. Vypustil jsem znatelné množství reiatsu, abych ubezpečil, že nejsem hollow, tedy aspoň podle reiatsu... a tahem přes duševní "zeď" se rozevřel temný prostor a Garganta se před skupinou otevřela. Šťastnou cestu...

Izanagi

Velmi rychle pochopil, že je tu Satoshi, což znamená odchod zpět do Soul Society. Máchal silně zanpakuto tak, aby vytvořil průchod přesně směrem k bráně. Odcházíme! Zařval a koukal, kde lítá Raiden.

Sai Kazuma

Citil jsem nějaké reiatsu, ale nebylo hollow a než jsem si v hlavě srovnal, kdo to je kapitán Izanagi zakřičel na odchod pryč. Tak jsem se rozběhl shunpem k němu... Viděl jsem už bránu a kapitána Izanagiho, jak u ní stojí. Tak jsem se shunpnul k němu a rozhlédl se kde je kapitán Raiden.

???

Bylo slyšet lehké odfrknutí a pak už se na kapitána Satoshiho řítila další vlna reiatsu... jeho vypuštěné reiatsu bylo jako maják. V tu chvíli se však její meč změnil... Vypadal teď jinak, jednodušeji...
Písečná bouře začala opadat...

Satoshi
Tak vidím, že si Ken všiml. To je dobře... pomyslel jsem si, ale vtom na mě zaútočila neznámá vlna reiatsu. No to tu ještě chybělo... teď nemám čas na to bojovat, když musím držet Gargantu a navíc tady nemám Suzaku... tohle není vůbec dobré... pomyslel jsem si Musím vztyčit bariéru... rozhodl jsem se a jednou ruku jsem odpustil od kontroly Garganty a vztyčil jsem kido bariéru na zablokování útoku a zároveň ochranu Garganty Musí rychle...

Izanagi

Ksakru, nemůžu ho tam nechat, drží stabilizovanou gargantu. Musím zajistit odchod. Sai, řekni ostatním včetně kapitána, ať se stáhnou do garganty. Nenechal Saiovi žádnou odpověď a okamžitě se shunpem dostal k Satoshimu, kde na jeho obranu vyvolal opravdu drtivě silné reiatsu, které poslal za pomoci máchnutí svého meče proti druhé vlně. Jeho zelené reiatsu na chvíli zatemnilo obzor.

Sai Kazuma

Než jsem stihl odpovědět kapitánu Izanagimu tak už byl pryč... No, super... takže... Rozhlédl jsem se okolo sebe, ale nikoho jsem neviděl. Začal jsem vypouštět reiatsu na takovou úroveň aby mojí spojenci poznali, že jsem to já a ne nějaký hollow... Pak jsem hledal ostatní.

Vypadalo to, že ženská musela narychlo někam zmizet, jinak by jí kapitán Izanagi utrhl hlavu a ostatně většinu celého těla...
Rozhodně uskočila dost daleko na to, aby celý team stihl odejít skrz
žena dopadla na písek, udělala pár kotrmelců a zase vztala na nohy
Odplivla si a zase se připravila na útok

Satoshi
Ken se neočekávaně, no budiž trochu jsem to čekal, zjevil přede mnou a začal vypouštět drtivou vlnu reiatsu, která mi trochu zacuchala s haori Tvůj způsob řešení takovýchto věcí je vskutku bláznivý. řekl jsem Kenovi se vzdechem. Bláznivý, přesto velmi vysilující způsob zdá se zafungoval a soupeřka se oddálila. Neměli byste se moc vysilovat, takže jakmile se sem všichni dostanete běžte zpět do Soul Society. O mě se nestarejte, stejně mám ještě určité záležitosti v Hueco Mundo, takže můžu při té příležitosti zdržet tuhle kreatůru. řekl jsem

Raiden Tomisura

Najednou se toho seběhlo nějak moc. Nejdřív se mě babka snažila sejmout odhozením na zem čemuž jsem se vyhnul jen s velkým štěstím a vyrovnal svůj let. Pak konec mého křídla mírně počechral její útok. Následně zmizela prachová clona a kus od nás stál "Mutant" s Gargantou. Pak jsem se podíval že ženská poodletěla po Izanagiho úderu. Ehm... Ken-chane nech jí na mě. Ty odejdi do Seireitei. A ty ehm... Satoshi, kdysi bych řekl Mutante ale od té události se Sei jsem si to ve škopku kapku porovnal, prosím ještě chvilku podrž Gargantu. Doletěl jsem kousek k ženě a přistál na zemi. Je načase ukázat jak pracuje kapitánský Bankai! Kolem mě začalo vystupovat velmi silné stříbrné Reiatsu s jediným úmyslem. ZABÍT! Usmál jsem se a pohnul svým mečem na odlákání pozornosti a použil velmi rychlé Skumpo protože jak jsem věděl můj Bankai zvyšuje veškeré mé schopnosti. Objevil jsem se vedle ní a z blízka jsem do ní zasekl meč a k tomu během toho použil jeden z mých útoků, Aoi gin no nami. Hlesl jsem když se do ní meč zařízl. Náhle z něho vyletěla velice silná vlna modrostříbrného Reiatsu.

Izanagi

Kývnul na Satoshiho a následně i na Raidena. Zmizel v Gargantě.

Daisuke

Následoval Izanagiho do Garganty.

Satoshi
Další situace mě trochu hodně překvapila, jelikož se znenadání probudil Raiden a zaútočil na tu kreatůru. Ach jo... no co už chtěl jsem, aby šli zároveň, ale tak nejsem na tom tak, abych Gargantu neudržel. pomyslel jsem si A navíc, když mě Raiden tak hezky poprosil, tak nemůžu říct ne. povzdechl jsem si a zrušil kido bariéru, abych se plně mohl soustředit na Gargantu a aby ostatní v pořádku dorazili do SS.

Raiden

Zamrká a otevře "hubu" dokořán. To je vše? Koukal jsem jako když jsem spadl z Marsu. K tomu jsem si odpálil pěkně silnou vlnu u své maličkosti takže jsem měl nyní zaprášené křídla a obličej. No to jsem to dopracoval. Lehce odvolám Ban-kai a zanpakuto vrátím zpět do pouzdra. Chytnu se za bok kde mám ještě stále otevřenou ránu a zamyslím se. Po chvilce uvažování jsem odtrhl jednu nohavici a ovázal si jí okolo sebe abych ránu mírně zadělal. Nakonec jsem se otočil a vydal se směr Satoshi a jeho Garganta. Hezká prácička, Satoshi. Jestli zůstáváš tady tak si na tu stíhačku dej pozor. Mrknul jsem na něj, oprášil si vlasy a Haori a skokem se dostal do Garganty. Uvidíme se Satoshi... Vydal jsem se do Soul Society a z boku mi sem tam odkápla kapička krve.

Satoshi
Po velmi neočekávaném odchodu kreatůry Raiden přestal bojovat a mohl vstoupit do Garganty. Jo... uvidíme se v Soul Society... řekl jsem na rozloučenou a když jsem si byl jistý, že už Raiden prošel, Gargantu jsem deaktivoval. Tak to by bylo... řekl jsem si a zadíval jsem se na temnou oblohu Hueco Mundo Možná tohle je to, co mě k tomuto světu tolik táhne... nebo, že by pohled na rozprostírající se nicotu...? přemýšlel jsem, ale hned potom jsem zaujal koncentrovaný postoj, abych zmonitoroval, aspoň zběžně, situaci na druhé straně Hueco Mundo, kde měla být druhá skupina, ale nic jsem necítil.Že by... už odešli...? Ne... to není možné... to by museli... ale asi ano... utápěl jsem se v pochybnostech a myšlenkách a dospěl jsem k názoru, že jinak, než prozkoumáním to rozhodně nepůjde... Takže vzhůru do mého paláce... pomyslel jsem si a otevřel intersvětovou Gargantu, kterou používal Jiten pro přesun z jednoho místa na druhé. Zajímaví hollowové... to vskutku... bylo poslední na co jsem pomyslel, než jsem vstoupil dovnitř.