Nováčci

Kurai Kokoro
Kdo si myslí,že je říkat mi makej, když je na stejné úrovni jako já. Makej ? říká někdo kdo nechá své zanpakutou dělat práci za nej, řekl jsem shinigamimu, který stál předemnou.

Hikaku Kioshi

Nehodlal jsem mu odpovídat na jeho otázku už jsem mu řekl že to byl vlastně tréning ale to je jedno chopil jsem se desek někde mezi nářadím vyhrabal pilu kladivo a pár hřebíků a pustil se do stavby stolu a čekal na další rozkazi od Ivory.

Ivory

"To vůbec není špatný nápad," prohlásila s pohledem na Kioshiho. "Ale zas na druhou stranu tady pán má taky v něčem pravdu, já osobně o nějaké truhlařině nemám vůbec potuchy... co vy?" rozhlédla se po nich všech.

Hikaku Kioshi

"No myslím že neuškodí se naučit něco nové když budeme pilní bude to Ok" podotkl jsem a pokračoval v práci "Ivory neboj manikuru ti zaplatím".

Kurai Kokoro
Sem Kurai,9.divize, no když sem měl naposledy v ruce dřevo nedopadlo to moc dobře. Odpověděl jsem na otázku.

Hikaku Kioshi

"Ták a je to podívejte" přede mnou stál stůl o rozměrech 2metry krát metr hrany byli srovnány rohy zakulacené rašplí a nohy dvě desky přibité k sobě do pravého úhlu ostrou hranou ven ta ale byla také zakulacena už jej zbývalo pouze nalakovat aby chytil tu správnou barvu."Tak co na to říkáte"? zeptal jsem se a čekal na jejich odpověď na to že jsem to dělal asi hodinu a půl myslím že je to OK pomyslel jsem si

Hiruko

Podíval se na výrobek a začal komentovat.''Výborně,výborně,počkat já se taky zůčasním.''Koukl na Ivory.''Kolik asi tak má být židlí?''Vzal 20 desek a dal se do práce, koukl do pytlů s rozbitým nábytkem kde našel nohy od nábytku celkem v dobrém stavu.Za dvě hodiny bylo z poloviny hotovo za ním stálo pět žídlí.''Snad to zatím bude stačit.''

Kurai Kokoro
Ale napadlo mě, že bych mohl něco udělat pro sebe .Ale co by tak vystihovalo mojí osobnost. Ehmmmmm.......ehmmmmm.....MÁM TO.Vzal sem kusy desek,hřebíky,kladivo a pilku a šel sem s tím dál od ostatních.Začal jsem tím,že sem si desky zkrátil na potřebnou velikost.Pak sem je k sobě přitloukl hřebíky.Pomalu to začalo nabírat tvar.Po Hodinové a namáhavé práci a s namodralými prsty od kladiva jsem měl hotovo, přede mnou stál trůn,mno teda trůn je až moc velké slovo na něco co vypadá jako pár ztlučených prken, ale řekl sem si, že žádný mistr z nebe přece nespadl.Hiruko mezitím udělal pár židlí.Desek už nic moc nezbylo,což je škoda chtěl sem si k tomu trůnu udělat ještě stoličku.Když už máme i tohle hotový mohli by sme dostat volno.Navrhl jsem.

Hikaku Kioshi

"Hiruko to se ti povedlo je to fakt dost dobrý co říkáš na můj ehm ehm stůl?" zkusíme ty židle přisunout k mému stolu jak to bude laditvypadalo to dobře ale na stranách kde byli 2 metry byli 2 židle takže dohromady 4 a na jednom konci kde byl 1 metr stála 1 ale pořád jedno místo bylo volné "Hej Kurai ukaž co to máš super když to dáš sem na konec stolu může to být křeslo pro kapitána.Ještě když seženeme nějaké měkké opěradlo aby se v tom pohodlně sedělo co ty na to?"
"myslím že tohle byla naše první společná práce teda pokud Kurai souhlasí" Jsem zvědavý co nám na to řekne Ivory jenom sehnat ten lak

Kurai Kokoro
No sice sem to dělal pro sebe, ale když nám kapitán dovolí si vzít vlno,protože sem zvědaví na zdejší sake a děvčata nemám žádné námitky mu ten trůn darovat.odpověděl sem Hikakovi a mírně jsem se usmál.

Hiaku Kioshi

"Super.Díky příteli" s těmito slovy jsem k němu natáhl ruku abych se mu omluvil za to že jsem doteď na něj byl né zrovna upřímný."Ták jo já si jdu zdřímnout opřu se tady o tu stěnúúú" a v tu chvíli jsem usnul jako špalek jak já miluji spánek.

Kurai Kokoro
Přišlo mi milé, že se chce Hiak omluvit.Natáhl jsem k němu ruku a pevně ji stiskl, ale než sem cokoliv stačil říct málem na mě spadl jen tak tak se v polospánku dokymácel ke stěně u které usl.Nedostali jsme žádné nové pokyny a já už se viděl někde u saké.To čekání mě zničí,pomyslel jsem si.Ale najednou...

Hikaku Kioshi

Zdálo se mi o tom že jsme Hirokou,Kuraiem a Orenjim někde na misi vypadalo to jako lidský svět a bojovali jsme zde s Hollow a spoustu jiného najednou jsem se ale probral.Měl jsem totiž velký hlad "Hej kluci kde je Ivory chci se jí zeptat kde se můžem zajít najíst nevím jak vy ale já mám takovej hlad." Také jsem měl velkou chuť na malí doušek Saké."Sakra Ivory kde vězíš"

Kurai Kokoro
No já rozhodně žádný hlad nemám.. Hrrrr... Hrrr....začalo se zývat z mého břicha,začervenal jsem se.Popravdě mám hlad jako vlk.No jo už by sem mohla přijít.souhlasil jsem s Hikakuem.

Hikaku Kioshi

Začal jsem se smát když mu zakručelo v břichu "Tvé břicho tě zradilo" řekl jsem a smál jsem se ještě víc když jsem se uklidnil vytáhl jsem z nářadí nůž a začal vyřezávat takovou věcičku zatím nikdo neví co to je.

Orenji Oishii
Nikdo si mě nevšímal.Já si jen tak v rožku hrál s pár deskama.Po asi pětihodinové práci přede mnou stály dvě veliké skříně.Desky k sobě byly pospojovány hřebíky,které jsem na konci zohnul.Podle mého pohledu se mi to na amatéra docela podařilo. ,,Tak co kluci povedlo se mi to?"zeptal jsem se kluků,co si myslí o mém výtvoru.

Hikaku Kioshi

"Konečne že si se ozval nechtěl jsem tě rušit při budování tohohle ehm skvostu ale máš pravdu na amatéra je to dobrý jako můj ehm stůl" mezitím jsem dodělal tu moji věcičku tedy věcičky byli to 4 dřívka ve tvaru N dal sem je klukům se slovy "ať si navždy pamatujeme naše začátky nesundávejte je ani kdyby jste se někdy stali kapitány" nahoře byla malá dírka na provlečení šňůrky proto jsem řekl "nesundávejte" co vy na to?a posmál jsem se. A pak jsem dodal jak dlouhé máte popruhy u katan myslím ty které věšíte přes rameno každý ho o kousek zkrátí a z toho kousku udělá tu navlékací šňůru "Souhlasíte?"

Kurai Kokoro
Orenjiho skříň mi připadala legračně , ale nedal sem nic znát, protože můj "trůn" nebyla žádná sláva.Pak mi Hikaku podal přívěšek vzal sem si ho se slovy Proč je tam to N ? a poděkoval sem mu.

Hikaku Kioshi

"Tobě to nedošlo?" řekl sem mu a začal se smát "N je začáteční písmeno slova Nováčci.Jo a nemáš zač" a zase jsem se smál "hej Kurai to mě dostalo" řekl jsem s chechtáním ale asi mi nerozuměl protože chechot byl hlasitější .

Kurai Kokoro
N jako nováčci jo docela to dává smysl . odpověděl sem se smíchem . Ale nemyslíš,že je to tak trochu zbytečné stejně zachvíli půjde každý svou cestou,tak proč si dělat závasky na celý život ? řekl jsem mu . Myslím, že až každý půjde do vlastní divize tak dřív nebo později stejně na sebe zapomeneme.

Hikaku Kioshi

"Od toho ale ty přívěšky jsou abychom nezapomněli Kurai" řekl jsem mu a pokračoval "no ták uřízni kousek popruhu a vytvoř šňůru" a usmál se na něj "a vy ostatní taky prosím" a zase jsem se usmál ještě před chvíli jsem Kuraie urážel a teď jsou z nás přátele.

Kurai Kokoro
Sňůru sem si neodtrhl, protože jsem si přívěšek přidělal k jednomu z pásků.No dobrá jak myslíš,ale už bych fakt šel,kde jen ta Ivory je ? řekl jsem.

Hiruko

Hledal po kapsách nějáký provázek a náhodou našel pět provázků.''Tak tady máte něco ede mě a ten pátý bychom mohly pověsit do společenské místnosti s deskou na které budou napsané všechny týmy které tu byly neni to dobrý nápad?''Na Kuraiův komentář odpověděl:''Možná půjdeme každý do jiné divize, ale v ulicích Seireitei se budeme potkávat.''

Hikaku Kioshi

"Dobrý nápad Hiruko ale je tady někde taková místnost?" zeptal jsem se a vzal si jeden z jeho provázků a navlékl na něj moje N.Pak jsem se na ně pousmál."Já už bych chtěl i něco dělat z toho dřeva už mám tolik třísek" řekl jsem a čekal že odněkud s pozarohu vyletí Ivory namítne "Ty máš třísky ale podívej se na mojí manikůru".