Nováčci

Ivory

se ještě pořád mračila.
"Jestli nechceš, nemusíš chodit se mnou, to snad zvládnu i sama..." zamumlala k Lus.

Kuchiki Yasumaru

si to hasil chodbou a vedl Mashira do své kanceláře. Když zahnuli za roh, spatřil u inkriminovaných dveří postávat kapitána desáté divize.
"Kanegawa-taichou, dobrý den! Co vy tady?" podivil se.

Hideki Kanegawa

Otočil se za hlasem. Dobrý den, Yasumaru. Přišel jsem se podívat na nováčky, prý tu je mnoho natěšenců na desátou divizi! odpověděl, když identifikoval oba příchozí.

Lus Ayazaki

Chvíli koukala na Ivory a přemýšlela, že se otočí a nechá ji jít samotnou. Pak si to však rozmyslela. Přece jenom ji požádal Yasumaru, ať jde s ní a navíc, tam kam jde, je jídlo! To je dobrý, půjdu s tebou. Poté si všimla si, že se Ivory mračí. Snad ne kvůli těm škrábancům, které ji kocour udělal. Nemrač se tolik, budeš mít vrásky. Trochu šťouchne do Ivory loktem a pousměje se.

Yasumaru

"No, nevím, jestli mnoho, ale jeden by se tu našel," pousmál se na kapitána. "Je teď venku na tréninku, jestli chcete, pojďte se mnou, dám vám její složku z akademie," pozval Kanegawu k sobě do kanceláře, jejíž dveře právě otevřel.

Ivory

se usmála zpátky na Lus. Škoda, že budeme v jiných divizích, pomyslela si. V jídelně s trochou obtíží vypáčila dvířka prastaré lékarničky. Pochybovačně se podívala na zaprášené lahvičky.
"Teď teda nevím, jestli z té dezinfekce spíš něco nechytnu..." zamumlala, když se pokoušela identifikovat, co že ta dezinfekce vůbec mezi těmi lektvary je.

Hideki Kanegawa

Dobře, to by bylo skvělé. odpověděl Yasumarovy a vešel do kanceláře. Kancelář byla celkem bohatě vyzdobena, od porcelánových kachniček, až po velké nástěnné plagáty, znázorňujícíc různé druhy ptactva v různých lidmi zažívaných situacích. Upoutal ho především obraz kolibříka sedícího v autě a troubícího v ranní zácpě na řidiče vozidla předním.
Řeknu vám... máte zvláštně vybavenou kancelář.

Takahashi Mashiro

když konečně našel správného člověka, tak se mu ulevilo. Po cestě potkali kapitána 10.divize, který šel s námi do kanceláře hledat si nováčky. Když sme vešli dovnitř kanceláře, tak žasl a když kapitán 10.divize řekl, že má zvláštně vybavenou kancelář, tak řekl:Kapitáne, beru vaše slova za své. pousmál se. Tak vám dám přednost. Vyberte si nějaké ty nováčky, já počkám.

Lus Ayazaki

Jakmile vstoupila spolu s Ivory do jídelny, ucítila krásnou vůni právě vařeného jídla. Tipla bych si to na něco smaženého. Poté se vydala k lékarničce, kterou už stihla Ivory otevřít. Myslím, že by jsi z toho neměla nic chytnout. I když jak se tak dívám, nějakou tu dobu to tu už leží, tak snad to není po záruce. Vzala jednu zaprášenou láhvičku do ruky a otřela ji, aby viděla, co je na ní napsáno. Pak ji dala zase zpátky a vytáhla druhou, kterou stejně jako první, otřela. Jo, to by mohlo být ono. A vypadá, že je ještě použitelná. Ukázala láhvičku Ivory, co kdyby se přece jen spletla a vydezinfikovala jí to nějakým šíleným lektvarem?

Yasumaru

"No... to víte, dostávám hodně dárků od těch, co odtud odcházejí do Gotei 13... já nevím, proč zrovna ta ptačí tématika... ale musím si přece všechny vystavit, abych neurazil!" vysvětloval a přešel ke stolu. Z jednoho šuplíku vyštrachal složku papírů. "Tak, kapitáne, tady to máte, Rei Sumizome, máte tam i fotku, takže ji poznáte." Potom se otočil na Mashira. "Dobře, teď ty." Zaznamenal si, že dorazil a změřil si jeho rozložitou postavu pohledem. "Hmm, kidou tady píšou? Tedy nevypadáš na to! No. Věci si dej do pokoje 15 a pak se připoj k tréninku venku," doporučil mu.

Ivory

"Hmmm..." začala si jít načervenalou tekutinu na škrábance. "JAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAU! Jo, bude to ono," okomentovala účinky.

Takahashi Mashiro

Po moc nepřívětivém přijetí, šel tedy do pokoje 15. Vyložil si v klidu věci, urovnal je, a pak vyšel ven i se svojí zanpakutou na nádvoři před kasárny.Chtěl bych se připojit k tréninku! zařval až z toho šel mrát po zádech.

Lus Ayazaki

Chvíli čekala, co to udělá. Hlavně mi pak nevyčítej, kdyby to udělalo něco jiného. Přeci jen nejsem žádný lékař. Pousměje se a přitom dál sleduje účinky dezinfekce.

Rei Sumizome

Práca dorobená, zaslúžený kľud v podobe teplého jedla padol naozaj vhod. Nebolo to nič extra... Skôr spôsob, ako zasýtiť množstvo ľudí niečim jednoduchým, nikto neočakával, že to budú svetaborné gastronomické kúsky, po ktorých budete bažiť akonáhle vstanete. Opäť to vyzeralo kašovito. Bielo a kašovito. Bielo, kašovito a čudne. Hneď sa mi vybavili slová, ktoré som ohľadom toho počula po prvý krát: Má to všetko, čo potrebujete - nutríciu! Nie som náročná. Po počasí, do ktorého by nevyhnali psa, to zohrialo. Podstatné je, že už prestalo tak strašne liať. V jedálni som bola už len ja. A ani tá napodobnenina jedla nevyzerala priateľsky. Po pár sústach som prázdnu misku odniesla k hŕbe ďalších a pobrala sa na zablatené nádvorie.

Hideki Kanegawa

Děkuji Yasumaru řekl po předání dokumentů. Pokud mě teď omluvíte, půjdu vyhledat zmiňovanou osobu.
Za chvilku již mířil směrem, kam byl vyslán, tedy směr jídelna a přilehlé.
Když tam dorazil, nikoho neviděl... No super... pomyslel si a vydal se cestou ven z akademie trošku provětrat. Co čert nechtěl... stála tam ta osoba! Podle dokumentů zcela jistě.
Ehm ehm... odkašlal si aby strhnul pozornost.

Lus Ayazaki

Ještě chvíli spolu s Ivory seděli v jídelně a povídali si. Úplně při tom zapomněla na jídlo, které tolik provonělo celou jídelnu. To, že pěkně vonělo však neznamenalo, že musí pěkně vypadat, natož chutnat. Na akademii to tak bylo. Když se Ivory rozhodla vrátit na trénink, vydala se spolu s ní. Cestou je zastavil shinigami, nejspíš nějaký poslíček, který vzkázal, že se mám hlásit v kasárnách sedmé divize.
Rozloučila se tedy s Ivory a vydala se pro své věci, které si ani nestihla vybalit. Ještě předtím však oznámila svůj odchod Yasumarovi. Pak už se vydala z kasáren nováčků do kasáren sedmé divize. Snad nezbloudím. Přemýšlela, kudy že to má vlastně jít, protože pořádně neznala cestu.

Rei Sumizome

Vzduch po daždi presiaknutý zvláštnou vôňou prachu vo mne vzbudzoval akýsi pokoj. Po tom, čo by sa teoreticky aj mohlo nazvať jedlom to padlo vhod, dokonca aj nejaká krátka prechádzka. Prechádzok v samote nikdy nebolo dosť. Všetci sa aj tak išli skryť pred týmto nepriaznivým počasím a trávili svoj voľný čas buďto tréningom, spánkom, alebo poflakovaním. Niektorí dozaista dostali úlohy, iní zas mali sladké voľno. S povzdychom som sa už-už chcela dať do rezkého kroku, no začula som odkašľanie. Prudko som sa otočila.
Osôb s podobným pokojom na tvári nestretnete veľa. Zdá sa, akoby boli už so všetkým zmierení, no v ich očiach sa zračí nie odovzdanosť, ale svojská múdrosť, nadobudnutá skôr štúdiom, ako vekom. Vyrovnanosť a harmónia. Bol to kapitán, vzhľadom mladý, vysoký, urastený. S kľudom by ho niekto mohol popísať ako príjemného spoločníka už na pohľad. Aura, ktorú vyžaroval bola tá skúseného bojovníka, no i vyzrelého mladého muža.
"Asi nie som tá, ktorú hľadáte, taichou." Odvetím neutrálnym tónom. Desiata divízia. Odbor - archivárstvo. Pravdepodobne hľadá nových rekruitov... ale... mňa?

Takahashi Mashiro

Po jeho vydatném výkřiku mu nikdo neodpověděl a byl docela zaražený. Asi jsou hodně zabraní do tréninku, no jo. I když taky proč ne, tréninkem to všechno začíná, a proto když uviděl nejbližsí strom, přistoupil k němu, začal něco mumlat a pak zvolal:Hado no 63-Soren Soukatsui. Když vystřelil, tak to pomale proráželo stromy a zastavilo se to až u 10.stromu, kde se stala docela velké exploze. Teď už doufal, že si někdo všímne, ale:Sakra co ty následky ale? Vždyť sem zničil 10 stromů.

Hideki Kanegawa

Ta věta ho... dostala? ale ano, byl překvapený, s jakou že lehkostí a jistotou to řekla. A právě to byla jedna z příčin zájmu o tohoto nadějného rekruta. Nooo... zvednul oči. Dovolím si vás zklamat, ale ano, hledám přesně vás. Rei Sumizone. zadíval se do dokumentů ve své ruce. Asi tušíte, kvůli jaké věci tu právě jsem. už vzhledem k předchozí odpovědi. Myslím, že mírné rozmyšlení není na škodu.

Kageyama Shiratori

Když došel na místo které mu bylo řečeno s myšlenkou že najde nějaké zajímavé data. Tak s nudným pohledem se poohlédl ale nikdo tam nebyl jsou nějak zaměstnaní pomyslel si ..... Hmm no co řekl a šel někoho najít. Když se tak procházel našel několik zbouraných stromu a viděl že tam okolo nich stojí nějaká divná osoba. A tak se vydal za ní s myšlenkou doufající že mu řekne kde někdo je. Když k němu došel tak s úsměvem na tváři ho pozdravil YO!.
(Hrajů to poprvé tak kdyby něco bylo špatně tak mi napište.)

Rei Sumizome

Chvíľu som naňho mlčky pozerala. Prečo prišiel práve on? Nikdy som sa nepovažovala za niekoho, kto by sa hodil k archivárom. Moje schopnosti a Sei Fu boli vždy považovaní za ofenzívne typy, nie za niečo, čo by bolo vhodné na takúto prácu. Pravda, že som držala veľkú úctu k vedomostiam, pretože som tak jednoducho bola vychovaná. Rada som študovala... To však neznamenalo, že by som sa hodila práve k tejto divízii. Tak... prečo teda?
"Čo odo mňa očakávate?" Spýtam sa pokojne a prejdúc pohľadom z spisu v jeho ruke na jeho tvár.

Hideki Kanegawa

Co očekávám? no... zaprvé bych očekával, že budete jistě poslouchat své nadřízené. Poté jistě podporu chodu divize. A v neposlední řadě... posílení o dalšího velmi dobrého absolventa. Pokud vás odrazuje funkce divize. Co třeba možnost přístupu k spoustě tajným knihám o boji jako takovém? nebo prostě jen... chránit největší odkaz předešlých generací a společenství duší celkově. dokončil jsem.

Takahashi Mashiro

Už se bál, že k němu někdo přichází. Když ale přišel blíž, tak ho neznal a neměl na sobě bílé hiori, takže se mu ulevilo, že to není kapitán.Že by nováček? Ahoj mladíku asi jsi tu nováček co? Co máš z toho já taky a pokud se chceš zeptat co tady dělám, tak pokouším na sebe upoutat pozornost, což se stalo pověděl s úsměvem na trochu překvapeného nováčka...A jakpak se jmenuješ? Já jsem Takahashi Mashiro...těší mě.

Kuchiki Yasumaru (link)

vyšel před kasárny a chtěl už říct Tougouovi, že už ho tu nepotřebuje, když tu jeho zrak zabloudil k nedaleké skupině stromů... tedy... dříve tam byla skupina stromů, teď spíše hromada třísek. Šokovaně párkrát zamrkal. Byly zničené... i jeho oblíbený dub, který tak stál už snad 1000 let a na kterém Yasumaru vždycky tak rád odpočíval! Dnešní den byl jen horší a horší, nejdřív takový kolaps v rodině a teď tohle?? Přišel zdrceně k pařezu, který po pradávném dubu zůstal, a zeptal se zoufale Mashira a dalšího shinigamiho, kterého neznal:
"Co... kdo... co se tady stalo?"

Kageyama Shiratori

Vyslechl si Mashira jak na něj začal hned válet jedno slovo k dalšímu. A po chvilce mu řekl Já se jmenuji Kageyama Shiratori taky mě těší. Když tu najednou přiběhl někdo k jednomu pařezu zničených stromu a zoufale se ptá kdo to udělal. Pomyslel jsem si A sakra na útěk je asi už pozdě co ?
Tak jsem se rozhodl nahodít můj herecky talent a v s klidným pohledem jsem se na něho podíval a řekl T-to větříček a usmál se. A najednou ho napadlo Co jsem to sakra řekl jsem snad debil nebo co. a smál se dál.

Rei Sumizome

Poslúchať nadriadených... To však nie je na mne. To je na kapitánovi samotnom. Človek by sa až niekedy čudoval, ako sa v priebehu histórie práve dané osoby mohli dostať na takýto post, pričom to v skutočnosti boli naozajstní naničhodníci. Mal pádne dôvody. Už len to vzbudilo môj záujem. Neprišiel s patetickými a detskými návrhmi, ako by niektorí mohli. Vskutku, začalo sa mi to aj celkom pozdávať. Zhlboka som sa nadýchla a vydýchla, mlčky rozmýšľajúc. Mala som inú možnosť, vlastne šancu? Mohla som odmietnuť. Niečo mi však hovorilo, že je to skvelá príležitosť. A vlastne čo som mala očakávať? Kľúče od Seireitei? Zdalo sa, že kapitánova ponuka je seriózna, ako aj on sám. Dávam na prvý dojem. A on zapôsobil. Určitým rešpektom a autoritou. Inak by som už dávno odmietla, alebo jednoducho odišla.
"Čo musím pre to urobiť? Neverím, že ma zoberiete len tak... Z pár zdrapov papierov."

Kuchiki Yasumaru

vzhlédl k mladíkovi, který mu odpověděl. Ignoroval jeho odpověď, ale něco ho přeci jen zaujalo.
"A vida, tebe ještě neznám! Jsi nováček?" optal se. Hmm, to nám sem přišlo pěkné kvítko...

Přestál jsem se smát a podíval jsem se mu do oči a řekl Ano to jsem. A mohu se zeptat kdo jsi ty ? Když v tom si pomyslel Mám docela hlad.