Doručení důležitého dopisu

Tsu Utsukushi

Dorazil s důstojnicí jedenácté divize, Mei. Pokud se vytratil až do takové vzdálenosti, že ho už Nana nemohla jakkoliv spatřit, nechal vypustit krakena Saishu na denní světlo. Ta jenom vystrčila polovinu těla z jeho shihakusha a začala se mýt jednou pacičkou za ušima. Nemohla přece vypadat jako rozcuchané klubíčko neštěstí!
S uvelebenou Saishou se otočil na Mei a vyslechl si, co jim právě říkala. Představování neznělo vůbec špatně, byla to dobrá metoda, jak zjistit o svých spolubojovnících víc. Koneckonců to ke každé misi patřilo, jestliže se nejednalo o nějakou ustálenou skupinu duší, která se znala několik až desítek let. Navíc byl s ním samotný bývalý kapitán a mist v užívání kido. Mohl se díky tomu i něco nového přiučit... somehow. Aspoň uvidí, jak se to má správně dělat.
Stav Firela? Hm, to by mohlo mít co dočinění s těmi jeho otázkami, proběhly mu podobné myšlenky hlavou. Rozhodl se, že započne jako první. "Přeborníkem bych se nenazíval", nadhodil skromně. "Dovednost shunpa patří k mým základním a především k triumfálním schopnostem. Ale převážně se zaměřuji na boj na blízkou vzdálenost a jeden proti jednomu. Na to jsou moje schopnosti především dělané...", nepatrně znervózněl při zmínění jeho schopností. Nechtěl se jen tak lehce prozradit, což bylo určitě všemi pochopitelné. Následně nechal prostor na jakýkoliv další dotaz mířený na jeho osobu a jestliže se nic takového nevyskytlo, přenechal slovo bývalému kapitánu, Firelovi.

Firel
"Jestli vás Kapitán Tomisure informoval. Tak určitě víte, že kido neovládám. Kdykoliv se kolem mě zvýší hladina reiatsu, začnou se dít věci. Nad kterými nemám žádnou vědomou kontrolu."
Popsal jsem budoucím kolegům nejnebezpečnější aspekt mého "prokletí" a poté pokračoval s něčím kladným.
"Naštěstí, můj stav má i jednu výhodu. Jsem naprosto nedetekovatelný technikami zaměřenými na reiatsu, protože žádné nemám. Ovšem pořád jsem schopen použít svou zanpakuto a bezpečně používat zanjutsu." Po té co jsem domluvil, jsem zjistil, že Tsu o mě věděl naprosté minimum. Až do teď.

Tsu Utsukushi

Mei rozhodně působila profesionálním dojmem a zatím se chovala jako správný leader skupiny. Zjišťovat a plánovat. Jednou z ní bude vskutku vynikající vůdce, měla dobrý základ. Ale to vše byli jenom jeho dojmy. Nemusela to být pravda, že ano.
Záleží na situaci a vynalézavosti. Ale máte pravdu, Ruyichi-sama., potvrdil a trochu dovysvětlil tvrzení Mei. Následovala otázka ohledně kido a tam se musel na chvíli zarazit. Za normálních okolností by plácl něco ve stylu "Co to je?", ale protože pár metrů od něj stál takzvaný mistr v užívání kido, musel si pořádně promyslet, co řekne. "Ne, žádné kido neovládám.", zněl lehce zhrzeně. "Ale dokážu používat základní léčivé schopnosti.", musel to přeci jenom nějak vykompenzovat. Navíc to mohla být užitečná informace.
Vyslechl si Firela a Mei, která k němu mluvila. Nijak do rozhovoru nezasahoval, jenom pečlivě poslouchal. I přes Firelův zjev se jednalo o nebezpečného týpka. Jak tam tak potichu stál, Saisha se mu mezitím vyškrábala znova na rameno. Samozřejmě ji podrbal pod bradou, tak jak to měla ráda.

Firel
Mei se správně obávala té samé situace jako Firel.
"Veškerou magii, která se v mém okolí začne dít, ovládám spíše podvědomně než vědomně. Bohužel, je možné, že když budu vystaven většímu množství reiatsu a budu-li se cítit ohrožen, něco instinktivně udělám. Je malá šance že bych ohrozil skupinu, jelikož jí nepovažuji za nebezpečí."
Firel se pokusil o nemožné, vysvětlit něco, co sám nechápe.
"A co se týče zanpakuto, mám s ní průměrné zkušenosti, ale je vidět že v mém bojovém stylu cosi chybí."

Tsu Utsukushi

Mei ho jemně odpálkovala i s jeho léčivými technikami. Nic si z toho ale nedělal. Kdyby někomu upadla hlava, stejně by mu nijak nepomohl. Navíc, jestliže se Mei pletla, tak mohl v budoucnu "zazářit". Pamatoval si, že je Mei důstojnice jedenácté divize a když si spojil všechno, co o Jedenácté věděl, pochyboval, že by zrovna ona někoho měla léčit.
Firel se také rozpovídal o svém nynějším stavu. Alespoň, že nezapomněl, jak se švihá s mečem. Mei tedy nakonec vydala povel a skupinka se vydala na cestu. Pobídla je, že se mohou také na něco zeptat, sama je totiž celkem vyzpovídala. Ale ať se už snažil jakkoliv, žádná otázka ho nenapadla. Neměl nutkání vědět o Mei něco víc... rozhodl se, že tomu nechá volný průběh. Tak to bude lepší.
Vtom ho ale trklo. O jakou misi se jednalo? Co bylo jejich úkolem? Jestliže se Mei domnívala, že to nebude nebezpečná mise, asi se nejednalo o nějakou eliminaci. "Ruyichi-sama? Mohla byste nám sdělit, o jakou misi se jedná a jaký je náš úkol?", zeptal se přímo bez nějakých keců okolo. Zněl mile až dokonce nevinně. Saisha se mu stále držela na rameni a vypadala, že si užívá pěkné počasí.

Firel
Firel byl rád, že se vyrazilo. Zároveň se mu nelíbila ta část s "co nejrychleji" Jelikož v takovém případě by byl hlavní brzda, která by všechny spomalia z rychlosti teleportu na rychlost chůze.
"Ano, účel mise by bylo dobré znát."
Chvilku počkal, a po odpovědi na otázku se ještě zeptal.
"A stručný popis vašich schopností by bylo vhodné znát v případě ohrožení"

Tsu Utsukushi

No, pobaveně sledoval Mei, jak jim před očima zrudla jako květ růže. Zapomenutí účelu mise a úkolu, který jim byl zadán, lehce zničilo všechny představy o profesionalitě důstojnice, ale byla také pouhým člověkem. Stane se..., pomyslel si, když se Mei snažila udržet poslední střepy profesionality svými konečky prstů. Bylo očividné, že na to úplně zapomněla.
Vyslechl si podstatu jejich úkolu. Jednalo se o "jednoduché" doručení dopisu osobě s minimálním popisem a během toho dopis chránit společně s Mei. Svým způsobem on a Firel působili jako bodyguardi. Jestliže budou mít štěstí, vše proběhne bez problému, pokud ne, budou muset nastoupit a situaci vyřešit. Simple. Jenomže v tom se mu vyrojila v hlavě záhadná otázka. Zadání úkolu znělo jednoduše a prostě, ale nač na takovýto typ mise posílat bývalého kapitána? Nebylo ho potřeba někde jinde? Pravda, sám vrchní kapitán označil dopis jako "důležitý", ale proč tedy neposlat jenom jednoho kapitána? Určitě by se jakýkoliv kapitán dokázal postarat o pár šupáků. A nebo v tom bylo něco jiného... koneckonců Firel působil chvilkami zmateně, takže kdo ví.
Z víru myšlenek ho vymanila poslední věta Mei. Jak byl zamyšlený, tak neslyšel pasáž, kde Mei vysvětlovala své schopnosti. Ale měl jakýsi lechtavý pocit na temeni, že stejně nezmínila nic konkrétního. Pokud dál nic Mei nevysvětlovala nebo Firel neměl nějaký další dotaz, neslyšně kráčel za nimi. Směrem, kterým je důstojnice vedla.

Firel
Zamyšleně kráčel se skupinou. A přemýšlel.
Doručovali dopis, někomu s minimálním popisem. S tím, že některé neznámé skupiny chtějí zabránit jeho doručení. Po chvíli prolomil ticho.
"Jak poznáme, že osoba, se kterou se máme potkat, je skutečně náš cíl. Co když se někdo ze skupiny, jenž chtějí doručení zabránit, přestrojí jako náš kontakt a pokusí se dopis převzít?"
Firel začal přemýšlet nad špatnými scénáři, ne proto, aby se skupina mohla lépe připravit, ale protože se prostě nudil.

Tsu Utsukushi

Tak přeci jenom měl Firel nějaký dotaz. A zajímavý. Vskutku přemýšlel nad různými scénáři mise, jakým směrem by se mohla vyvíjet. Aspoň někdo, protože Tsu nijak neplánoval. Byl mužem činu! Když to na něj někdo vybalí, tak i podle toho zareaguje. Navíc měli málo informací na nějakou analýzu a všechno by byly pouhé domněnky. Musí se nejdříve nějak posunout vpřed.
V momentě kdy Mei zmínila tajné heslo, které zná ona a jejich kontakt, se díval kolem sebe. Nad něčím přemýšlel a kochal se. Kdo ví, kolik budou mít příležitostí se takto kochat a bezstarostně šlapat po cestě. "Znamenalo by to, že je ve samotném Seireitei zrádce?", nebylo by to i tak zvláštní. Co zatím zpozoroval, Seireitei nebylo jako ve svém předešlém stavu a skulinek mohlo být stále hodně. Ale záleží i na druhém konci lana. Nemůžou tušit, jak je jejich zdroj důvěryhodný.
Mezitím se k němu fikaně Mei přiblížila. Zřejmě se jí zalíbila Saisha. "Saisha. Máte ráda kočky?", zeptal se i navíc. Prozatím neutekla, takže by to mohlo být dobré znamení, ale musel být stále opatrný.

Firel
Mei zmínila, že kontakt by se měl prokázat tajným heslem. Poté se Mei začala zajímat o kočku.
Firelovi to vyhovovalo, mohl začít přemýšlet nahlas. Což mu pomáhalo soustředit se na jedno myšlenkové vlákno, a neskákat mezi nespočtem možností rychlostí zabloudilé myšlenky.
"Aby mohlo heslo fungovat, museli o něm obě strany vědět. A aby o něm obě strany mohli vědět, museli spolu být anebo jsou v kontaktu.
Druhá varianta je nepravděpodobná. Pokud by obě strany byli v kontaktu, nebyli bychom tu.
Což znamená, že vrchní kapitán se pokouší kontaktovat nějaký starší kontakt."
Na chvilku se zarazil, snažil se vzpomenout, kdo by oný kontakt mohl být. Dokonce si byl i jistý že dotyčnou osobu pravděpodobně zná. Ale jméno si zaboha nemohl vybavit. Namísto jména nebo vzhledu si však vybavoval šumák.
"Oh, Asi by bylo moudré varovat vás, slečno Mei. Saisha dokáže být mírně nebezpečná"

Tsu Utsukushi

Nebylo by to poprvé, zapamatoval si Tsu. Možná byl víc naivní než si myslel, že v Seireitei je bezpečno. Poslední dva roky neměl žádný kontakt s ostatními shinigami, takže možná toho dost zmeškal. Bohužel ale nevěděl, o kom Mei přesně mluvila. Nemohl vědět, že narážela na kapitána sedmé divize, protože o jeho story zatím neslyšel...
Mile se na Mei usmál, když odpověděla kladně na jeho dotaz. "Možná jednou z ní také bude kulička. Ale to jí rozhodně neubere na roztomilosti, ba naopak.", pravil při pohledu na Saishu. Ona moc netušila, o čem je řeč. Jak by také mohla. Neuměla mluvit a kdo ví, zdali jim rozuměla.
Ať už je to jakkoliv, Vrchní kapitán s tím určitě počítal. Neposlal samotnou Ruyichi-sama a k tomu vybral vás, jakožto bývalého kapitána. O bezpečnosti přemýšlel., zareagoval na Firelovo hlasité přemýšlení. Věřil Vrchnímu kapitánovi a stejně věřil i Mei a Firelovi.
Náhle ale Firel předal varování o Saishe a v tom momentě, rychlostí jako by udeřil blesk, Saisha Tsuovi zabořila své jehly do ramene. "Řekněme, že je dominantní a ráda to dává znát... ale to je jenom drobnost.", řekl s úsměvem k Mei. Nevypadalo to tak, že by to Tsuovi nějak moc vadilo. Možná to ani necítil z toho, jak už byl na takové zacházení zvyklý. Nakonec podrbal Saishu na hlavě.

Firel
Tsu a Mei se bavili o zrádcích v seireitei. což Firelovi připadalo jako velice dobré téma na diskuzi.
Ovšem kvůli svojí ytrátě paměti do ní němel jak přispět.
"Stejně by mě zajímalo, proč vlastně někdo potřebuje zradit seireitei. Nestaráme se snad o rovnováhu duší, a existenci světa jako takového?"
Saisha v tu chvíli zaryla drápky do Tsua, který překvapivě nevyskočil z kůže.
"Možná bude trochu klidnější, až se zakulatí." Poznamenal s úsměvem směrem k Saishe

Tsu Utsukushi

Podrbal Saishu na krku a nechal Mei v klidu odpovědět Firelovi na jeho dotaz. Nepochyboval o ničem, co Mei řekla. Dokázal si dost dobře představit, jak ambiciozního člověka nic nezastaví, když si to usmyslí. Možná patří také k těm ambiciózním lidem... ale na druhou stranu, nedokázal by někoho druhého obětovat pro svoje zájmy. Nikdy. Za žádnou cenu.
Dost ho zaujalo povídání o Firelově minulosti. Znal se s tehdejším kapitánem dvanácté? Překračovali hranice zákona? To vnuklo Tsuovi do hlavy myšlenku. Teď se Firel zdá být milým člověkem, který poznává sám sebe a učí se, ale co když se vrátí ke svému původnímu já? Dokázal by je obětovat? Obětovat Mei s Tsuem za něco, co by mu osobně pomohlo? Na chvílí se podíval na Firela se zaujatým pohledem. Stále o něm nepochyboval a věřil mu, ale uzlíček pochybností se i přes to objevil. Proto se rozhodl, že nad tím přestane přemýšlet. Snažil se svoji pozornost upnout na něco jiného. Chtěl něco říct, ale vtom se Mei k němu začala natahovat pro Saishu. Saisha si toho všimla, krátce zasyčela na Mei, ale už bylo pozdě. Nacházela se v náručí Mei. Chtěla pryč a proto se furt mrskala ze strany na stranu, aby od Mei utekla, ale z nějakého důvodu se jí nesnažila seknout nebo kousnout. Divné.

Firel
Mei o Firelovi věděla víc než on sám, a možná víc než většina shinigami v momentální seireitei.
Ovšem při zmínce o tom, že byl Firel často podezřívaný co přepadlo zhnusení.
"Nedovedu si představit, že bych uvažoval o zradě Seireitei, alespoň dokud vedení plní svoji funkci strážců rovnováhy. Byl bych proti, aby začalo využívat svůj vliv na něco jiného... Mnohem destruktivnějšího."
Obzvlášt poslední věta z Firelovích úst zněla divně. Přeci jen kdysi patřil k těm druhům shinigami, kteří uprostřed boje byli schopní vymazat celé město z existence.
A to i před tím než se stal kapitánem.
Ovšem v tu chvíli si Mei vzala Saishu. Byla ta ženská snad sebevrah?
"Byla jste varována." Řekl mei s úsměvem a pokračoval v cestě.

Tsu Utsukushi

Mei nakonec dobojovala se Saishou v náručí - nebylo to tak, že by sní měla nějaké problémy - a vrátila jsi na rameno, odkud chtěla Saisha rychle pryč. Necítila se tam zřejmě už bezpečně. Po několika hlasitých a otravných mňouknutí ji Tsu hodil zpátky do shihakusha, aby ji koukala ven jenom hlavička. Podrbal ji za ušima a otočil se na Mei: "Omlouvám se, asi si bude muset zvyknout...", dokončil lehkým úklonem.

Šli nějakou dobu, on se už nezdržoval žádných poznámek a jenom následoval Mei. Začalo se stmívat a důstojnice navrhla založení provizorního táboru na noc. "Tábor v lese nezní vůbec špatně.", souhlasil s Mei. Navrhl tedy, že tábor by se měl nacházet v lese. Na pláni by byli až moc vidět a mohli by být lehkým cílem na případný útok. Jestliže nic nenamítal ani Firel, vydal se pro dřevo, což také skupině ohlásil. Zašel ofc někam do lesa, ale ne nijak daleko od skupiny. Vyhledával nejdříve suché a velice tenké větývky na podpal a až potom bral silnější kusy.

Firel
V tichosti se pokračovalo dál po cestě, Až se došlo na ne zrovna strategické místo na rozložení tábora.
"Souhlasím s lesem. Pokud o nás ještě nikdo neví, najít nás v lese by bylo těšší, než na plání." Když Tsu vyrazil pro dřevo, zmizel Firelovi z dohledu ještě než stihnul domyslet argumenty.
"Pokud vskutku existujou skupiny, které chtějí zabránit doručení. Tak buď o nás již dávno ví a les bude příhodnější pro ukrytí tábora, a nebo o nás neví a oheň by je mohl upozornit."
Chvíli polemizoval nad možnostmi, a nakonec šel hledat dřevo s Tsuem.
"I kdyby o nás nikdo prozatím nevěděl. Bude lepší se chovat jakoby o nás věděli všechno"