Zahrady Gaii

Leila Vergious

Neuplynulo příliš mnoho času od doby co přišla do těchto podivných zahrad v pekelné poušti. Její dny byly dlouhé, plné myšlenek a srovnáváním se s tím čím že to vlastně je. Naštěstí zde dostala dostatečné vysvětlení a nabídku zůstat v tomto zjevném ráji.
A nyní stála poblíž uskupení modrých květin a prohlížela si je. Vypadali normálně... údajně se jednalo o schopnost Zelené Lady. Jen to samo o sobě v ni vyvolávalo nemalé množství otázek. V jistém smyslu právě zírala na to čeho se snažila několik dlouhých let dosáhnout. Uměle vytvořený život... i když tento druh života byl poněkud jednoduchý a neschopný jakýchkoliv pocitů nebo emocí. Byl to prázdný život. Ale i přesto byl důležitý a taktéž byl důvodem všech okolo ní proč tu zůstat.
S oddechem odtrhla od květin svůj pohled a nedaleko od sebe zaslechla několik hlasů. Vypadalo to na skupinu hollow kteří mezi sebou hovořili. Neměla na ně zrovna nejlepší výhled jelikož byli za poměrně vysokým a širokým stromem, nejasně si však vzpomněla na jakési svolání všech kteří toto místo okupovali. Jestli ona sama se k tomuto seskupení přidá ještě nevěděla, byla tu pouze pár dní a možná tam venku v poušti bylo více možností. Navíc nebyla zrovna ten typ co by se jen tak přidával do konverzací do kterých nepatří. S pár kroky si odstoupila a pohlédla přímo nad sebe, sledujíc ten zvláštní měsíc který jim poskytoval světlo místo slunce. Kdyby tu bylo trochu více než jen základní přírodní materiály... Tato myšlenka si našla svou cestu z její tlamy když začala přemýšlet o tom jak tu jen může pokračovat ve svém výzkumu.

Rucio

Rucio se líným krokem vydal na místo setkání, kam je svolala Zelená Lady. Do té doby se jen bezcílně toulal palácem a zabíjel čas, při čemž se snažil nemyslet na to, jak se někoho pokouší sežrat. Od té doby, co začal abstinovat, aby tu s bratrem mohli žít, s tím míval problém. 
Nakonec tedy dorazil na místo shromáždění a díval se, jestli tu někde neuvidí bratra. Zatím si ale sedl někam stranou a vyčkával. Při tom poslouchal, co si ostatní říkají. Většina se bavila o tom, co jim asi tak Lady může chtít. Jeden hlas ale mluvil o něčem, co Rucia upřímně překvapilo a to o materiálech. Zajímavé. Komu ten hlas asi patřil? A tak se jen tak letmo podíval směrem, odkud ten hlas slyšel a uviděl hollowku, jejíž barva očí byla další věc, co ho překvapila. Takhle dvoubarevné oči ještě neviděl. Vypadalo to na zajímavou osobu.

Leila Vergious

Začínalo se tu shromažďovat čím dál více hollow. Přeplněná místa nebyla zrovna její věcí ale nebylo to tak že by to nedokázala vydržet. Jednu ruku ještě natáhla k oněm modrým květům a s jedním silným pohybem si jich pár trochu bezohledně utrhla. Za pár dalších kroků si všimla pohledu dalšího obyvatele těchto ruin, obří lišku která ležela na straně cesty. Alespoň to tedy vypadalo jako by ji pozoroval, kdo ví... raději se jej rozhodla prozatím rozhodovat.
Nejistým krokem pokračovala dále směrem ke středu toho davu. Nedošla však daleko než si všimla objektu který mířil směrem k nim z poměrně slušné výšky. Ani o tom nestihla zapřemýšlet a ta věc dopadla... nebo spíše ten hollow, jak si teď mohla všimnout. Vypadá skoro jako robot... Řekla si Leila v hlavě, pozorujíc toho šílence který se rozhodl všechny ohromit svým přistáním. Vydal ze sebe svůj krátký proslov a začal pohledem skenovat dav. Z nějakého důvodu ji přišlo jako kdyby se s pohledem zastavil na moment u ní... nejspíše jen její představivost. Přeci jen mluvil a zdejším systému... něco s čím ona nebyla zrovna nejlépe seznámena. Věděla že zdejší obyvatelé jsou mírumilovní, mezitím co zbytek pouště se skládal z pravého opaku. Ale to bylo tak vše. Mne zajímá pouze výzkum... Řekla si opět pro sebe, tentokrát však nahlas. Ne že by ji tedy někdo slyšel, ten nový hollow zaručeně způsobil rozruch v davu. Pomalu se otočila a začala kráčet opačným směrem.

Rucio

Celkem se nudil, tak pohledem sledoval tu hollow, co mluvila o materiálech a zkoumala místní flóru. Vážně zvláštní osoba. Všil si, že si ho všimla, tak jen pomalu přemístil svůj pohled na někoho dalšího. Nepotřeboval být označován za stalkera. Když se pak ta původní hollow začala zajímat zase o něco jiného, vrátil se pohledem zase k ní. V tom z nebe na zem dopadl jakýsi hollow v brnění či co. "Vejtaha..." zamručel tiše. Neměl rád ty typy, co se předváděli a tenhle se viditelně předváděl. Pak začal mluvit a nakonec se zeptal na jejich názor. Rucio si všiml, že se zastavil pohledem na něm i na té hollow, kterou sledoval. Tak řekla svůj názor jako první. "A mně je to fuk. Ale zas je fajn, že si nemusíme dělat starosti s shinigami..." pronesl znuděně.

Leila Vergious

Zvláště to vypadalo že ji slyšel. A z nějakého důvodu se i rozhodl věnovat ji pozornost. Původně měla v úmyslu jednoduše odejít a možná hledat své šance jinde ale jeho slova ji zastavily. A nebyla jediná kdo ho zajímal, zavolal i na toho zvířecího hollow kterého si všimla předtím, možná byl opravdu něčím důležitý. Nebo jej vzal zcela náhodně stejně jako ji.
Netrvalo moc dlouho než došel až k nim a navrhl menší zacházku. Leila pouze kývla hlavou s pohledem který se posouval mezi tímhle Phoenixem a tou liškou. A pak se zeptal. Ona pouze povzdechla a na moment zavřela oči. Koncept hollow mi byl vysvětlen pouze pár dní zpět tou dívkou které říkáte Zelená Lady. Jakýkoliv výzkum na čemkoliv v tomto světě by pro mě bylo nové území. Bylo to lehce smutné... všechny ty roky studie byly nejspíše v tomto světě kompletně zbytečné. Ale Leila byla rychlá v učení a chápání a jak to tak vypadalo, ty podivné trhliny nejspíše její mozek i zrychlily. Možná nebyla až tak ztracený případ. A teď ji ze všeho nejvíc zajímal ten druhý který s nimi šel, vypadal jako zvíře ale zcela jasně měl mysl stejnou jako všichni okolo.

Rucio

Výlet? Jaký výlet? podivil se lišák v duchu. Co tím sakra myslel výlet. Rucio Phoenixe sledoval a on zase sledoval jeho a tu holku. Pak je vyzval, aby šli někam stranou. Rucio se tedy zvedl a vydal se s těma dvěma stranou od ostatních. Když tam došli, Phoenix položil té dívce otázku. Když mu odpověděla, zeptal se i jeho. Rucio si povzdychl. "Dokud se nepletou mně a mému bratrovi do cesty, tak jsou mi ukradený."odpověděl mu na otázku.

Leila Vergious

Tohle bylo také něco co nečekala. Měla z této konverzace pocit že bude pokračovat s otázkami, možná i příkazy. Ale jen po jedné její odpovědi ji určil za kandidáta. Ne zrovna něco co ji znělo příjemně, existovala pouze jedna osoba se kterou ráda konverzovala. A když on nebyl poblíž tak se raději bavila s neživými objekty v laboratoři. Ty sice nikdy neodpovídali ale také ji nemohli zradit vyzrazením jejich tajemství. A pak se ji Phoenix zeptal na informace které obdržela.
Hollow jsou lidské duše které po příliš dlouhém pobytu v lidském světě ztratili své srdce a mysl... S tím jak to říkala její pohled padl na její vlastní otvor v hrudi. Jsou to tvorové kteří žijí v tomto světě, Hueco Mundo. Zbytek jsem viděl na vlastní oči. Rychle dokončila. Věděla více než pouze to ale nejspíše bylo v zájmu všech že prozatím pomlčela. Nyní když jsem odpověděla, myslím že by nebylo od věci prozradit nám co jste myslel kandidáty. Zeptala se tentokrát ona jeho.
Pohled ji však ještě spadl na tu lišku. Opravdu mluvil stejně jako ona, jako Phoenix, jako všichni ostatní hollow kteří tu byli. A ještě navíc zmínil že má bratra, tohle bylo vskutku zajímavé. A pouze fakt že měla zažité slušnosti ji bránil ve vychrlení hned několika otázek na něj. Prozatím tedy pouze zírala na jeho tělo, její oči zářící s touhou poznat.

Rucio

"Kandidáty?" podivil se Rucio. O čem to ten chlap mluvil? Pak se zeptal té holky na to, co ví o hollow. Poslouchal, i když všechno, co řekla, už věděl dobře sám. A to doufal, že by se dozvěděl třeba i něco nového. A tak tam tak seděl a znuděně lehounce poklepával ocasem o zem. Něco jako když abstinent klepe nohou o zem, aby se nějak zaměstnal. Když Phoenix skončil s vyptávání se dívky, otočil se na něj a začal se ptát jeho. "Ano je." odpověděl prostě a dál to nerozváděl. Ten chlap se mu z nějakého důvodu nelíbil. Možná z něj podvědomě vycítil, co si o něm myslí.

Leila Vergious

Jeho důvody ji vskutku nezajímaly. Zelenou lady viděla pouze jednou a to když sem poprvé přišla... necítila k ní žádné závazky, neměla potřebuji bojovat za její dobro či zlo. Stále to však bylo lepší než prozkoumávání pouště na vlastní riziko. Už věděla že se hollow mohou vrátit do světa živých bez větších problémů, nemohla se tam však ukázat v tomto stavu. Aby mohla hledat po tom co si přála najít, musela by opět vypadat jako člověk. Zatím nevěděla jak něčeho takového dokázat ale tenhle Phoenix a zelená Lady mohli poskytnout spousty věcí které bude nejspíše v budoucnu potřebovat. Bylo lepší dostat se na jejich dobrou stranu nyní spíše než později.
To vše je velice zajímavé... ale stále jsi nám neprozradil jak do tohoto zapadáme my. A jen aby jsi věděl, věda mě zajímá více než to vaše bojování. Pravda byla že ona sama zatím ještě ve skutečném boji nebyla. Alespoň ne když byla při vědomí. Byla si vědoma toho že když se změnila na hollowa tak na určitou domu, možná i několik let ztratila schopnost přemýšlet jako člověk... a v té době nejspíše v boji byla. Nic si však nepamatovala, žádné zkušenosti, pouze svalová paměť.

Rucio

"Stvoření, která nikdo nezná...? Zajímavé..." pronesl Rucio. Za svůj život, co si tak pamatoval, potkal jen hollow a zahlédl jen pár shinigami z dálky, když tu byly vyjednat mír. 
"Stříhat stromky se mi opravdu nechce...ale jak tady...slečna?...řekla, pořád jste nám nevysvětlil to s těmi kandidáty." dodal pak. Přece nekývne na něco o čem v podstatě nic neví. Třeba je chce poslat na nějakou sebevražednou misi...takový Aláhu Akbar pohollowsku. Do toho by opravdu nešel.

Phoenix

"Zaujali mě vaše odpovědi, to je celé," odpověděl jim na to vybrání. "Ostatní se mě hned lekli a raději mě začali poslouchat na slovo," dodal ještě a ohlédl se k ostatním hollow. Rucio, coby zkušenější hollow si mohl všimnout jedné věci, která tvořila bezednou propast mezi Phoenixem a ostatním. Jeho reiatsu a energie neměla strukturu Adjuchas, bylo výš. Stál před vámi jeden ze super vzácných Vasto Lorde.
"Ale pokud jít nechcete, tak si tu zůstaňte. Jen jsem doufal, že konečně semnou nepůjdou jen samí žabaři," povzdechl si trochu zklamaně.

Leila Vergious

Stále šla hned vedle něj, prohlížející si tu jeho zbroj, pokud tedy jednou byla. Nebyla zrovna hollow expert takže šance byla že se dívala na jeho kůži, podobně jako u ní. Zvláštní, jeden by řekl že strach bude bezvýznamným konceptem po smrti... Nejspíše slova blázna, nebo v jejím případě, kompletního nováčka. Stála však pravda pro každého žijícího člověka.
K jejímu zklamání ji však začínal Phoenix už tak lehce lézt na nervy. Jestli byl jedním z těch kteří se neustále vyhýbají otázce tak jejich společná budoucnost nevypadala zrovna nejlépe. Bylo by přijatelné prozradit nám vše, ne jen to co již víme? Kam jdeme a co budeme dělat... a jaká je vlastně vaše pozice v tomhle ráji Zelené Lady. To že se prostě jen tak objevil vyvrátit nemohl. A když měla svůj rozhovor s Lady tak ho u ni rozhodně neviděla. Důležitě sice vypadal ale to platilo u alespoň každého šestého hollow kterému evoluce nebo kdo ví co umožnila narůst do epických proporcí.

Rucio

"Srabi..." zabručel lišák. To byla tedy odpověď...vybral si je, protože se ho nebojej. Rucio čekal...no něco víc. Ještě nenarazil na nic, čeho by se bál, tak proč by s tím měl začínat u nějakého maníka v brnění. To že to byl Vasto Lorde mu bylo u něčeho. Sám se v tý hierarchii stejně nevyznal, jediný, co o Vasto Lorde věděl bylo, že jich není moc a že jsou silnější jak oni Adjuchasové. To bylo ale tak všechno. Pak se ta dívka zeptala na další otázky ohledně toho, co po nich Phoenix chtěl. Rucia zajímalo přesně to samý, protože Phoenix jim na to stále neodpověděl. Dost to smrdělo, když se tak vyhýbal odpovědím.

Leila Vergious

Žádný ráj který by na nás čekal, pouze nekonečný boj... nebo přijmutí prázdnoty. Řekla si Leila spíše pro sebe ale dostatečně nahlas aby to ti dva mohli slyšet. Hodně duší musí být zklamaných. Ona sama naštěstí věřící nebyla, jakožto vědec věřila pouze tomu co viděla na vlastní oči, tomu co mohlo být dokázáno. A vzhledem k faktu že mozek po smrti kompletně přestane fungovat, vždy si myslela že žádné nebe nebo peklo neexistuje. Pouze nekonečná nicota, něco co si člověk nedokáže představit. Ukázalo se že neměla pravdu pouze z jedné poloviny... rozhodně tu něco po smrti bylo ale pokud by její duši nyní někdo pohltil tak by se nejspíše té své prázdnoty nakonec dočkala.
Písek se musel odněkud objevit. A vzhledem k počtu hollow na tomto místě, předpokládám že populace Hueco Mundo není až tak malá... musejí tu přeci existovat ostatní komunity. Phoenix to rychle potvrdil, i když ta komunita kterou on měl namysli nejspíše nebyla zrovna moc organizovaná. To co plánoval se ji však moc nelíbilo... ale ta liška nevypadala zrovna slabě. Stejně tak Phoenix takže i kdyby došlo k agresi, vše by mělo být v pořádku. A téměř jako by četl její myšlenky, modrák se rozhodl sílu kterou v sobě měl potvrdit ukázkou své schopnosti. Vskutku zajímavé bylo však až to poslední co řekl. Duševní propojení... téměř jako by jste byly na začátku jedním. Poznamenala ale dál to nerozvíjela. Předpokládám že to prozatím stačí. Odpověděla mu a založila si ruce za zády. Mluvila však pouze za sebe, jestli ten druhý chtěl něco dodat, nijak mu nebránila.

Rucio

Rucio ze začátku jen poslouchal. Při tom si říkal, že kdyby se jako duše nerozhodl zůstat ve světě živých s bratrem nebo by je našel nějaký shinigami, mohli dnes žít úplně jinak. Mohli z nich být shinigami...nebo jen prosté duše. Mohl mít ruce a prsty a chodit po dvou zase jako člověk, kterým kdysi byl. Už si na to ani nepamatoval, jaké to je. 
"Las Noches?" zopakoval. To jméno už někde slyšel, ale nevěděl kde. Ale proti agresivnějšímu vyjednávání nic neměl. Phoenixova schopnost ho zaujala. Ale i tak se mu ten maník nezdál. "Fajn, půjdu taky." řekl nakonec. Někdo jim přece musel chránit zadky.

Biriberu


Uplynula velmi dlouhá doba, než se opět objevily přikazy Zelené lady. Biriberu trávila čas různě. Jí osobně trvalo velmi dlouho, než se v paláci objevila. Když přišla viděla další hollow, kteří v paláci ještě zůstali, nebo znovu přišli. Dozvěděla se o novém hollow, jménem Phoenix, nic o něm nevěděla, kde se tu vzal, co je zač, či co má za úkol. Byla zvědavá, proto se poptala všech, kteří byli přítomni, aby se trochu obeznámila s přítomností.

Biriberu


Biriberu zamířila k tomu hollow. "Promiň.." řekla, protože věděla, že ho vyruší od čtení. Nečekala na další reakce a rovnou pokračovala v otázkách a svém monologu"Co se tu děje, kde jsou všichni, kdo je Phoenix?" Biriberu byla jako obvykle velmi zvědavá.