Trénink Wilhelm Gure a Izumi Akira

Bojiště - Nádvoří 3. divize. Kolem zvědavě pokukuje několik shinigami, ale všichni v bezpečené vzdálenosti. Jedná se o travnatou plochu, dostatečně velkou, ze všech 4 stran obklopenou stěnami 3. divize. Uprostřed se nachází kašna...

Izumi Akira

Akira zmizela a objevila se kousek stranou. "Docela dobrej postřeh... " řekla. Svůj meč držela velice laxně, nemohla do rány dávat správnou sílu. "Vyzkoušíme si tvoje umění s mečem..." řekla, vystartovala dopředu několika rychlými kroky se dostala k tobě a širokým sekem zaútočila...

Wilhelm Gure

Byl jsem neuvěřitelně "vyjukaný". Naprosto jsem nečekal, že si na mě najde čas a když už, že si ho najde tak rychle. Zapřel jsem se celou svou vahou (moc to nebylo) a máchl rychlým protisměrným sekem.
Nohy jsem měl povolené, abych při nárazu mohl "odlétnout" a neublížil si, protože jsem čekal náraz jako od náklaďáku. Ruce však byly zpevněné, abych mohl meč kdykoliv přesměrovat. Nevěřil jsem, že úder půjde přesně tam, kam vypadá, že půjde. tohle nebylo jako řadový člen jedenáctky.

Izumi Akira

Meče se srazily, ale ránu si ustál. Akira asi souboj zatím opravdu nebrala vážně. Nicméně byla pekelně rychlá. Rána byla dost silná, aby tě vyvedla z rovnováhy a Akira ten čas využila k tomu, aby se dostala blíž k tobě. Neútočila mečem, ale místo toho se zdálo, že tě chce nakopnout do břicha...

Wilhelm Gure

Zamračil jsem se. Věděl jsem, že nestihnu zareagovat celým tělem, ani rukou. Tak jsem se odrazil dozadu jednou nohou a druhou kopl Akiře do útočící nohy z boku. Nijak jsem nevěřil, že s její rychlostí a silou odkoním její kop. Já odkláněl sebe. Zároveň jsem provedl rychlé bodnutí proti Akiřině krku. Nepochyboval jsem, že to odrazí.

Izumi Akira

Síla jejího kopu tě překvapila. Ačkoliv jsi jí kopl z boku tak tě odkopla stranou. Musela mít šílenou sílu. Díky tomu také tvůj útok zcela minul. Zato ona dostala příležitost k širšímu rozmachu. Tentokrát se zdálo, že kdyby tě trefila, mohla by tě přepůlit vedví.

Wilhelm Gure

Čekal jsem, že bude mít obrovskou sílu, ale tohle bylo moc. Tušil jsem, že bez kido nemám šanci, ale zatím chtěla vidět, jak jsem na tom s mečem. Zastavil jsem výpad a kopl jí do břicha. Sice se asi zase proletím, ale aspoň to zkusím.

Izumi Akira

Její dlouhý meč měl taky nevýhodu. Kvůli těžišti byla posunutá dopředu a nestihla zareagovat včas. Dostala zásah. Rychle sekla širokým obloukem, aby tě odehnala od sebe a mohla přejít opět do útoku

Wilhelm Gure

Nohou na jejím břiše jsem se odrazil pryč a zatímco ona chtěla útočit, já jsem jí dal najevo, že jsem ještě neskončil. Při odrazu nad její čepel, jsem jí totiž druhou nohou kopl proti bradě. Zároveň jsem měl připraven svůj dlouhý meč, kdyby ona ten svůj přesměrovala vzhůru ke mě, nebo kdyby po mě snad chtěla hrábnout rukou.

Izumi Akira

Akira opět nezklamala. Pustila meč na zem a chytla tvojí nohu oběma rukama. Z půlotočky s tebou hodila o zeď divize. "Fajn, flexibilní a schopný improvizace. Tohle bude ještě zajímavej souboj..." řekla a konečně svůj meč chytila správně. Asi konečně uznala, že jsi oponent, který je hodný její námahy.

Wilhelm Gure

Vstal jsem a koukl na zeď. Doufal jsem, že to zapraskání byla ona a ne já. Pak jsem koukl na Akiru. Byl jsem silný šermíř, ale nijak se mi nechtělo měřit síly s Akirou jen v boji na blízko. Moje síla sice byla nadprůměrná, ale s naší důstojnicí jsem se nemohl rovnat.
Začal jsem přemýšlet, jak by se tvářila na pořádné poutací kido. No? Jak bych se já tvářil na meč v břiše za to, že používám kido v šermířském souboji? Něco mi napovědělo, že nadšený bych z toho nebyl. Akiro-sama? uklonil jsem se a postavil se do obraného postoje.

Izumi Akira

Celé její tělo bylo napnuté, připraveno zaútočit prakticky v kterémkoliv okamžiku. "Obvykle během tréninku nemluvím, ale dobrí. Copak potřebujete?" zeptala se. Ačkoliv se zdálo, že je napnutá k prasknutí, ve skutečnosti stála velice pohodlně a zbytečně se nevyčerpávala.

Wilhelm Gure

Sklopil jsem meč a lehce si povzdechl. Vypadalo to, že jsem dal úžasnou příležitost k útoku, ale ono švihnout spodem s mojí silou nebylo až tak těžké. Jen jsem se chtěl zeptat, Akiro-sama, lehce jsem se usmál a naklonil hlavu ke straně. Jestli mohu používat kido.

Izumi Akira

Se zasmála. "Kdyby tohle byl skutečnej boj ptal byste se taky? Já se vás snažím porazit. Vy udělejte co musíte, abyste tomu zabránil..." řekla. Samozřejmě přesně v tu chvíli kdy to dořekla, tak zmizela a nikde jsi jí neviděl... její reiatsu jsi taky necítil...

Wilhelm Gure

Tohle se mi přestávalo líbit. Jestli do mě chce jít naplno, tak mi zbývá asi minuta života. Což ovšem není ani zdaleka to, co jsem si od tohoto tréninku sliboval. 
Bakudo #26: Kyokko! vykřikl jsem a doufal jsem, že se jí teď budu hůře hledat. Na tak malém prostoru jsem se sice nikam daleko schovat nemohl, ale rozhodl jsem se jí ztížit možnost mě nějak efektivně hledat: Hado #12: Fushibi. Nebylo to nijak účinné hado, ale stačilo na získání času pro něco skutečně velkého.

Izumi Akira

Objevila se konečně. Stála na střeše divize a dívala se přímo na tebe. "Fajn, tak to konečně berem vážně?" řekla a přestala zadržovat svoje reiatsu. Ucítil jsi, jak její reiatsu vzrostlo. Skočila dolů, svým mečem přesekla tvojí síť a mířila přímo na tebe. Rozhodně se nezdálo, že by jí zmátlo tvoje další kido...

Wilhelm Gure

Stále jsem se usmíval a to i přesto, že nic nefungovalo, jak by mělo. Sakra! Síť ji ani nezpomalila. A vidí mě! Co to má být?! Jak na mě Akira letěla, napřáhl jsem čepel a pronesl: Sviť a létej, Hoshi no Tenshi.
S úsměvem jsem proti ní švihl řetězem a zatímco letěl sek, tak jsem zamumlal: Bakudo #30. Shitotsu Sansen. Ale kido jsem nevyslal hned, počkal jsem si, jestli Akira útok čepelí odkryje, nebo se mu vyhne. (A pokud to druhé, tak kam.)

Izumi Akira

Jak padala, tak Akira zamumlala slova, kterým jsi nerozumněl. Její obrovský claymore se najednou přeměnil na 2 malé čepele. V každé ruce teď držela středoevropský tesák. Jednou ranou rozetla řetěz, který na ní letěl a tou druhou rozetla kido. Jeho dvě polovičky jí neškodně minuly. Dopadla přímo před tebe vší silou tě praštila svojí hlavou přímo do té tvé...

Wilhelm Gure

Dostal jsem ránu jako kdyby do mě narazil nákladní vůz a byl jsem rád, že jsem se udržel při vědomí. Přesto jsem začal přepadávat dozadu a všiml si řetězu nad námi. Křídla světla. zamumlal jsem. Najednou byl řetěz zase v celku, ale celý nahoře a o i se mnou.
Byl jsem trochu omámený, ale přesto jsem stihl připravit dvě kida. Jedno z nich jsem na ní poslal okamžitě. Hado #31. Shakkaho. A to druhé si nechal v ruce...

Izumi Akira

Když jsi zmizel otřela si rukou čelo. Otočila se nahoru a podívala se k tobě. Když jsi po ní vyslal kido, tak ho dalším letmým seknutím pravého meče rozsekla na 2 části, které neškodně proletěly kolem a vypařily se. Dál ale v tuhle chvíli nereagovala, jen tam stála...

Wilhelm Gure

Docela mě překvapila, když zůstala stát na místě, ale celkem mi to tím zjednodušila. Bakudo: Hakufuku. dívali jsme se jeden druhému do očí a já se jen usmíval. 
Zvedl jsem ještě ruku a pro jistotu vyslal druhé kido: Bakudo: Tanma Otoshi. sice jsem nebyl nadšený z toho, že používám iluzionistická kida a ještě dvě za sebou, ale proti Akiře jsem musel jít s tím nejsilnějším, co zvládnu.

Izumi Akira

Akira máchla svojí levou rukou před sebe. "Ty to nechápeš, že ne?" řekla, chytla tě za ruku, kterou jsi jí chtěl uspat a hodila s tebou přes celou plochu nádvoří divize. "A zřejmě ani nepochopíš..." řekla. "Kdybys byl můj nepřítel byl bys už mrtvý! Boj není jen o tom přechytračit svého oponenta, nebo být silnější... jde o to přijít na to, jak funguje jeho schopnost... a vypracovat strategii podle toho..." řekla.

Wilhelm Gure

Po pádu jsem se rychle převalil a vyskočil na nohy. Samozřejmě, že boj je o tom, zjistit, co má v arzenálu váš soupeř, ale vy zatím jen rozsekáváte vše, co jsem proti vám poslal. Nic víc, nic míň. 
Sevřel jsem silněji své zanpakuto a nabil svým reiatsu celou podlahu/zem nádvoří. Hado #11: Tsuzuri Raiden. Zároveň jsem důstojnici velmi pečlivě sledoval. Musí tam být něco, co přehlížím. Čeho jsem si prostě nevšiml.

Izumi Akira

Akira pravou rukou opět rozsekla kido, jako kdyby tam snad ani nebylo. Nezáleželo na jeho síle či umístění. "Vidíte? Vy tu plýtváte svým reiatsu na kido... a nikam vás to nedovedlo." řekla a vrhla se do útoku. Probleskla kidem až k tobě a zaútočila. Levým mečem se tě pokusila bodnout a pravým tě praštila jílcem do hlavy...

Wilhelm Gure

Zřejmě dokáže zničit spirituální částice pomocí těch čepelí. A nejen kido. Pomyslel jsem si a pohlédl na svůj řetěz. To už ale zaútočila. Bylo mi jasné, že to pro mne nevypadá dobře. Ale jeden plán mě napadl. 
Skočil jsem dozadu a směrem k ruce, která bodala. Pak jsem švihl řetězem tak, aby když ho rozsekne, letěla ta půlka dál po trajektorii na její hlavu.

Izumi Akira

Akira pravou čepelí nabrala oko řetězu a trhla rukou, čímž tě zcela vyvedla z míry. Vyskočila dopředu a než si stihl zareagovat tak tě vzala jílcem své zanpakuto po hlavě. "Fajn, konečně se trochu snažíte. Myslím, že to můžu začít brát vážně..." řekla.