Hřbitov

Rozlehlý a tichý je pietním místem, kde si členové Gotei 13 chodí připomínat své zesnulé příbuzné a přátele.

Akio

Pomalu došel na hřbitov. Už to bylo celkem dlouho co tady byl naposledy. Neměl to tady rád, připomínalo mu to jak málo mu zůstalo z rodiny. Nyní byl však tak zdrcený, že potřeboval aspoň nějaké místo, kde bylo ticho, klid a málo lidí. Co však především, byl tu jeho otec.
Akio zastavil před menším, celkem skromným náhrobkem z bílého kamene, v němž bylo černým písmem vyryto - Ukitake Jūshirō, milující otec a milovaný kapitán. "I po nejhorší zimě přijde přenádherné jaro." Přečetl tiše epitaf, který Sei nechala vrýt do náhrobku. Byla to ona, kdo se o vše postarala, když umřel. Promiň tati...víš...ty víš, že jsem se to prostě bál připustit...víš to že ano? Řekl tiše tak nějak od větru a rukou smetl listí z hrobu. Tati...doufám...že mě slyšíš, jestli teda po tomhle posmrtném životě něco je...já...udělal jsem něco hrozného...kéž...kéž bys tu tak byl...

9. divize ---->




Yoshiro se tedy vydal ke hrobu bývalé vrchní kapitánky. Když k němu došel, uklonil se. "Potkala jste jí někdy?" zeptal se Yoshiro své zástupkyně se zvědavým výrazem v obličeji. Bělovlas si vzpomněl na to, jaké to bylo, když Shounagon Sei potkal poprvé. Vrazila mu do ruky šumák a řekla mu, ať ho jí, aby byl zdravější. Že prý je moc vyhublý a v takovém stavu nemůže naplno fungovat. Kapitán se v tichosti uchechtl.

---->9.divize


Nekonome Chieko

Chieko následovala svého kapitána až k hrobu bývalé sotaicho. Když se její taichou uklonil, napodobila ho, bylo to přeci jen zdvořilé. 
"Nepotkala." odpověděla mu na jeho otázku popravdě. Když se nad tím zamyslela, poslední dva vrchní kapitány potkala, ale Shounagon-sotaicho ne. Jaký to byl asi člověk? zajímalo jí. Čekala, jaký další příběh jí její kapitán povypráví.

Tsu Utsukushi
----------------------------------> Kasárny 2.Divize

Stojím před vchodem do hřbitova a rozhlížím se okolo sebe. Poté co se porozhlédnu tak začnu zakrývat svoje reiatsu aby si mě někdo moc nevšiml a vejdu na půdu hřbitova. Chodím pomalu a neslyšně abych nerušil klid co jsou zde pohřbeni. "V noci tady musí být pořádná tma i ticho, ale je to hřbitov takže to celkem dává i smysl." řeknu si v duchu pro sebe a rozhlížím se po okolí a začínám si zapamatovávat terén okolo mě.

Tsu Utsukushi

Byl to úplně normální hřbitov, nic divného se tu nedělo. Nechodily tu zombie a ani z rakev nevycházeli upíři takže pro mě tady nebylo žádné nebezpeční, snad. Po chvíli mého tichého chození na hřbitově jsem si všiml že u jednoho z hrobů klečí nějaká žena. "Asi tu má pohřbeného někoho známého." řeknu si v duchu a sleduji ženu. Mohla si všimnout že se na ní dívám ale po několika sekundách jsem svůj pohled obrátil k nebi. "Měl bych se jít už připravit." řeknu si potichounku pro sebe a pomalu a neslyšně odcházím ze hřbitova do druhé divize.


------------> Kasárny 2.Divize

Kioshi Hikaku

Již delší dobu plánoval zajít na toto místo. Ležela zde jeho sestra, kterou měl moc rád, ale z nějakého důvodu se na hřbitov bál přijít. I když to už byla pěkná řádka let, pořád si přesně pamatoval, kde hrob leží. V rukou nesl ohromnou kytici a v kapsách měl dvě zdobené svíce a zápalky. Když se octl u hrobu, pořádně se uklonil a pak chvíli stál a vzpomínal na svou sestru. Poté zapálil jednu svíci a pak druhou. Druhá byla za shinigamiho, kterého zabil při tréninku svého Bankai. Když položil i kytici, znovu se pořádně k hrobu uklonil. Pak se začal procházet mezi hroby a doufal, že se něco přihodí a dnešek nebude jen tak obyčejným dnem

Kioshi Hikaku

Procházel se a studoval architekturu hřbitova i vzhled jednotlivých hrobů, některé byli opravdu hezké, i když to byla místa, kde leželi mrtví. Šlo vidět kdo si svých zesnulých opravdu váží. Hikaka dokonce napadlo, že by se sedmá divize mohla starat o zanedbané hroby a hřbitov celkově, aby měla i ona nějaké zaměření, ale pak mu došlo, že by členové asi nebyli příliš nadšení. Z těchto myšlenek ho vyvedl pohled na zarostlí a neudržovaný hrob. Bílé X ho opravu velice zaujalo. "Dá se hrob zrušit?" Napadlo ho. "To ne, za tím bude jistě něco jiné." Přikrčil se k hrobu a chvíli si ho prohlížel z blízka, pak ho napadlo očistit náhrobní  kámen, alespoň zjistí komu patří.

Kioshi Hikaku

Podařilo se mu najít jenom nějaký podivuhodný symbol. Chvíli na něj civěl a přemýšlel nad ním. "Vypadá to jako symbol nějakých pirátů, ale kde by se tady nabrali?" Tohle bylo jediné co mu přišlo na rozum. Navíc to bílé X taky působilo jakýmsi pirátským dojmem. Napadlo ho, že by mohl zkusit najít nějakého hrobníka a pokud zde žádný nebude, vydá se do desáté divize a zkusí něco najít v knížkách. Ale jelikož už se stmívalo, hrobník by zrovna mohl začínat svou směnu. Hikaku si ještě jednou prohlídl symbol, aby si jej co nejdůkladněji zapamatoval a vydal se hledat muže či ženu, která by se tu o to mohla po večerech starat. Sám nevěděl co ho na hrobu tolik přitahuje, ale stejně neměl nic lepšího na práci.

Kioshi Hikaku

Byla už opravdu tma jako v pytli a Hikaku byl opravdu rád když boudu konečně našel. Když si ale přečetl nápis na dveřích, naštvaně procedil mezi zuby. "To si snad dělá pr**l" Pak si vša kvšimnul lopaty. Rozhodl se tedy že tajemství hrobu zjistí sám. Buď bude označen za vykradače, a nebo stihne něco najít dřív než někdo najde ho. Jen doufal že nenarazí na mrtvolu to by byl opravdu velice nerad. Ten hrob musí být pojený s něčím jiným. Vydal se tedy k místu kde hrob byl a ještě než začal kopat, zaměřil se na reiatsu v okolí. Možná z hrobu bude cítit něco  podezřelé. Přeci ne každý na hřbitově hledá známky reiatsu  či podivnosti na hrobech. Třeba právě proto zůstal hrob bez povšimnutí.

Tsu Utsukushi
>>>>>>>>>>>> Kasárny 2.Divize

Přišel jsem na hřbitov z kasáren druhé divize, už asi několik metrů od hřbitova potlačuji svoje reiatsu aby nebylo cítit, je to zatím tajná mise takže nikdo o mě nemusí vědět. Pravou ruku jsem měl na rukojeti své zanpakuto abych byl vždycky ve střehu kdyby na mě něco chtělo útočit. Dával jsem velký pozor kam šlapu, co kdybych šlápl na větvičku, ta by rupla a vzbudilo to třeba všechny mrtvé které by byly zombie. Chodil jsem po hřbitově tiše a nenápadně, snad tu někoho najdu koho bych mohl pozorovat a snad se ta tajná šifra nepletla.

Kioshi Hikaku

Hikaku kopal dál a dál. Když narazil na něco tvrdšího než byla okolní zemina, zamrazilo ho v zádech. Prvním z důvodů byl fakt, že asi narazil na rakev a to není nic příjemného a druhým byla ona dvě reiatsu. Řekl si že rakev chvíli počká a vyskočil z hrobu. Ve vzduchu se stihl přetočit o 360° a dopadl přímo před Tsua. "Zdravím, co tady pohledáváš?" Byl překvapen, poněvadž jeho reiatsu necítil, podařilo se mu ho perfektně skrýt. "Ti dva další jsou tu s tebou?" Hikaku se díval k místu odkud reiatsu vycházela a snažil se postavy zaměřit.

Tsu Utsukushi

Takže tam někdo byl takhle pozdě večer, nebo bych měl říct ráno? No to je vlastně jedno, byl to velký chlap který je údajně o pár centimetrů menší než moje kapitánka, nevím co je na tom pravdy protože jsem neměl skoro žádný čas si prohlídnou kapitánku, dá se říct že jsem jí viděl jenom jednou a ještě k tomu jen na pár minut. Ale to nechme stranou. "Trochu se přiblížím" a jak jsem si v duchu řekl tak jsem i udělal ale jak jsem se přiblížil tak jsem ještě víc potlačoval víc svoje reiatsu. Nevím kolik jich tu je protože kdybych se pokusil začínat vyciťovat reiatsu tak bych se určitě prozradil. "Že by vykradači hrobů?" řekl jsem si v duchu a ještě pozoroval co se děje. Po chvíli onen muž přestal kopat a někam vyskočil, bohužel ve tmě jsem nemohl vědět kam ale za pár okamžiků jsem se to dozvěděl .. místo kam skočil bylo přímo přede mnou. "Jak zjistil kde jsem?" uchvátilo mě to že to dokázal. Ale co mě ještě víc zarazilo bylo to že řekl že tu jsou další dva, prudce jsem se přiblížil ke Kioshiovi a řekl mu do ucha aby to slyšel jenom on "Jsem tu kvůli těm dvou, ne kvůli tobě, takže moc nahlas nemluv prosím" na 100% jsem si nebyl jistý jestli jsou ti dva ostatní které hledám ale nezbylo mi nic jiného než jen doufat. Furt jsem skrýval svoje reiatsu. Samozřejmně jsem nikdy Kioshia neznal a nikdy jsem ho nepotkal, takže ani nevím že to je kapitán natož shinigami.

Kioshi Hikaku

Málem to nevydržel a začal se smát. Když si kolegu pořádně prohlídnul, došlo mu o koho jde, spojil si ho se spisem, který nedávno četl. Vzhledem k tomu, že byla tma, bylo možné že si Tsu nevšiml Hikakova haori, podle kterého by poznal, že jde o kapitána. I když bílá barva, by měla jít vidět dosti. "Tak mi řekni o co tady jde. Neboj se s těma dvěma ti pomůžu." Samozřejmě mu nešeptal do ucha, poněvadž by najednou mohla odněkud vyskočit Yaoi fanynka a ne jen je prozradit, ale taky Hikakovi zařídit ostudu na hezky dlouhou dobu. Jenže než se Hikaku dočkal odpovědi, ti dva už se docela dost přiblížili. Z jejich slov šlo poznat,že jdou po něčem co je v onom hrobu. Hikaku využil momentu překvapení a zmizel Tsuovi před očima. Objevil se nad těma dvěma a pěstmi je udeřil zezadu do krků. Když se svalili do hrobu, seskočil k nim, pod krky je chytil a tlačil je na rakev, hrdla jim samozřejmě patřičně svíral. "Tak o co tady jde?" Hrdla jim svíral opravdu pevně, Měli co dělat aby se vůbec trochu nadechli, natož aby se zmohli na nějaký protiúder.

Tsu Utsukushi

"Dobrá ..." odpověděl jsem na to že mi pomůže, celkem jsem se divil že jen tak někdo někomu cizímu pomůže. Díval jsem se Kioshimu do tváře, protože jeho oblečení mě nějak nezajímalo, což byla chyba. "No ..." když jsem mu už měl v plánu říct proč jsem tady tak zničeho nic zmizel, čekal jsem co asi má v plánu a to se zbavit těch dvou co přišli celkem blízko a začali si tady povídat, celkem mě udivuje že byly tak hluční. Když jsem uslyšel zvuky připomínající tlukot něčím do dřeva tak jsem hned běžel k tomu místu odkud jsem to slyšel a co jsem tam nenašel, kapitána který drží dva muže co se ke mně přiblížily. "C-cože?" zakoktal jsem "Vy jste kapitán?!" řekl jsem udiveně, protože by mě nikdy nenapadlo že by kapitán byl vykradačem hrobů! Možná jsem se mýlil .... Nic jsem zatím neříkal, jen jsem poslouchal na odpověď mužů a zajímalo mě co s nimi má kapitán v plánu. Přestal jsem skrývat svoje reiatsu a soustředil jsem se na svoje okolí jestli tu náhodou není nikdo jiný. Ruku jsem měl po celou dobu na rukojeti mé zanpakuto.

Kioshi Hikaku

Trochu povolil sevření, ale pořád je nepouštěl. "Hele a odkud o něm vlastně víte?" Pak se otočil k Tsuovi "Vypadají jako ti, na které si zde čekal? Nebo nevíš jak mají vypadat." Pak se zamyslel. "Pokud jde o něco coby mělo patřit pod zámek či by se to mělo zkoumat, postarám se o to a jestli je to něco cenné, hold chlapci, bude to asi moje, když jsem si dal práci s kopáním a byl jsem zde první."Možná zněl poněkud chamtivě, ale měl svým způsobem pravdu. "Tak co o tom tedy víte?"  Otázka byla směrována ke všem přítomným. Hikaku pořád kontroloval okolní reiatsu a to své radši taky začal potlačovat.

Tsu Utsukushi

"No ... Nevím jak mají vypadat ale je lehké to zjistit" řekl jsem Kioshimu a poté jsem si vydechl, přišel jsem blíž k mužům co Kioshi držel "Daly jste na nástěnku v druhé divizi tajný vzkaz? Jestli ano, tak kdo?" zeptal jsem se jich a nahodil jsem vážný pohled, dalo se říct že jsem začal s výslechem. Doufám že je Kioshi drží pevně, aby se nezačali bránit. "Nevím nic ohledně tady toho hrobu" odpověděl jsem na Kioshiho otázku jestli tady o tom něco víme. Potom jsem se soustředil na to jestli nás náhodou někdo nešpehuje nebo jestli není nikdo poblíž.

Kioshi Hikaku

Pustil ty dva a počkal než se trochu oklepou. "Omlouvám se, ale musíte pochopit, že v této situaci jste něco takového mohli čekat." Naklonil se nad rakev a začal soustředit reiatsu do své pravé dlaně. Pak ruku přiložil na symbol a slabě, ale prudce na něj zatlačil tak aby dřevo rozštěpil, ale neprorazil, poté začal úlomky pomalu dávat stranou aby mohl nahlédnou dovnitř. levou rukou si Haori držel přes pusu a nos v hrobech se často můžou hromadit jedovaté plyny.