Bitevní pláň (V)

Místo, kde proběhla poslední bitva s Reimei. Takové události nezůstanou bez následků. Změní krajinu i její atmosféru, proto je to tu většinou opuštěné a nikdo sem rád nechodí. Částečně kvůli ponuré náladě, která tady vládne, částečně kvůli možnosti, že tu mohlo ještě něco nebezpečného zůstat zahozeno na zemi.

Hiakku Kioshi
Po dlouhém bloudění došel tam kde nedávno skončila bitva které se ale on neučastnil.Prostředí bylo zničeno spálenoa kdo ví co ještě ve vzduchu stále cítil napětí.jeho kroky směřovali ke strmku který vypadal jakoby se ho nic netknulo, uchílil se pod něj a začal odpočívat dost ho totiž boleli nohy po jeho procházce.

Firel
Ze západu se skrz seireitei prohnal poryv celkem silného větru, který směřoval na východ.
Na TOHLE jsem málem zapoměl. Pomyslel jsem si když jsem dorazil na místo.
Pláň natolik mrtvá, že by bylo škoda ji ještě trochu nepřizabít.
Hádám, že tady hóóóóóódně dlouho nic neporoste.
Byl jsem po procházce až moc plný energie, asi protože jsem úplně zapoměl na tu košili od Satoshiho, která prý pomáhá obnovovat reiatsu.
Takže jsem začal procvičovat nejrůznější vylomeniny od supernabitého sho při výkopu kolenem až po jednorázová zrychlení shunpa limitovaná na akrobatické kousky, vyžadující dotek chodidla nebo špičky na nějakém pevném materiálu.

Hikaku

Pomalím krokem se dobelhal na místo, ne kterém už párkrát byl, ale nikdy zde na nikoho nenarazil, avšak tentokrát již z dálky cítil čísi reiatsu. Jindy by zde byl během chvilky, ale ještě neměl síly na to aby použil shunpo. Potřeboval se dostat co nejblíž k té osobě co zde demolovala již zdemolované okolí, aby rozeznal o koho jde. "Zdravím."pronesl, né však přímo k Firelovi, spíše tiše a sám pro sebe, jen aby se neřeklo a lehl si pod nejbližší a co nejzachovalejší strom.

Firel
Byl právě uprostřed čehosi, co vypadalo jako dobře promyšlená kombinace útoků.
Pokud jsi pozoroval viděl jsi, jak Firel jedním máchnutím ruky vyslal před sebe nějaké horínu podobné lano, ovšem s tmavě modrým vnitřkem a tyrkysovím vnějškem.
Poté, aniž by přerušil lano, které už mělo něco okolo pěti metrů. Prudce škubnul rukou jakoby chtěl něco za sebou udeřit loktem. Jakmile se loket zastavil ve vzduchu zasáhl tě ohlušující hrom, ale po blesku nikde ani stopy.
Po tomto úderu loktem následoval do stejného pomyslného cíle útok kolenem do břicha, před kterým se úplně odnikud oběvila modrá koule. Když se koleno s koulí srazilo uslyšel jsi další výbuch, tentokrát né tak silný jako předchozí.
Onen výbuch poslal nohu opět na druhou stranu, kde by jsi podle pozice modrého horínu čekal původní cíl. Nyní díky škubnutí se dokonale rovné lano najednou přestalo vlnit a začalo vypadat jako blesk.
Ten byl téměř okamžitě vržen naproti cíli, který dostal kopanec nohou, odražené od seki.
Jenže to pořád nebyl konec, setrvačností jsi viděl další otočku a úder loktem ze strany do žeber druhému cíli.
A podobně to pokračovalo dál, bylo jen na tobě jestli chceš nějak narušit téměř dokonalé porcování dvou neexistujících oběktů, nebo budeš dál sledovat zdánlivě někonečnou kombinaci úderů.

Hiakaku

Ve skutečnosti jej vůbec nesledoval. měl zavřené oči a jen naslouchal zvukům hromů, které měl v oblibě. Přemýšlel nad tím co se s ním teď bude dál dít a kam budou vést jeho kroky. Po chvíli se posadil a znovu jen mrkl na Firela, který právě prováděl nějaké brutální kombo. "Možná bych jej potom mohl poprosit o nějaké reiatsu.. ne to by bylo hloupé."Po této myšlence začal přemýšlet nad tím, jak dlouho tu Firel asi bude trénovat a zda si jeho příchodu vůbec všiml, i když mu to vlastně bylo ukradené. Zdá se že za tu dobu co byl pryč se mu trochu pozměnila povaha, jindy už by Firela okamžitě oslovoval a snažil se k němu přidat v boji s kdo ví čím.

Firel
Nějak dokončil nekonečnou soustavu útoků a poté zaregistroval něco neuvěřitelného.
STROM!
Uprostřed šílené bitevní pláně kde každičký milimetr čtvereční byl zabit výbojem reiatsu si naférovku stál strom.
To, že pod ním někdo seděl bylo vedlejší, ale fakt, že ten strom nějak přežil byl prostě ohromující.
Vidal jsem se tedy pomalu ke stromu a začal si ho všemožně prohlížet.
Zdravím. Pozdravil jsem dotyčného aniž bych si ho blíže prohlédl.
Pozoruhodný materiál, tenhle stromeček. Vsadil bych se že tady nestál když jsem přišel.

Hikaku

Sedl si po tom co ho Firel oslovil. Což zzpůsobilo že mu šlo zřetelně vidět do tváře. "Zdravím. Nemyslím si že si stromy rostou kdy chcou, podle mě jste si jej jen nevšiml, i když takového velkého protivníka by jste si všímat měl."Bavili se spolu tahle vztřícně i tenkrát v Hueco Mundo nebo v lidském světě? Nad tím přemýšlel.

Firel
Pokud má ten strom takový vlastnosti jaký si myslím že má, ta bych si ho opravdu měl všímat. Mohl by jsi na moment ustoupit, nějak mi tenhle kus dřeva nesedí do místní scenérie.
A opravdu, široko daleko byla prostě jen mrtvá zem a nic víc. Dokonce i tobě to začínalo být podezřelé.

Hikaku

"Když jinak nedáte"Řekl a opravdu elegantím způsobem ustoupil od stromu, položil se na záda a válením sudů se přesunul o dva tři metry dál, hold se mu necgtělo vstávat kvůli někomu, kdo se sanží zničit jediný kousek přírody, který zde ještě stál za to.

Firel
Je pravda že i tenhle očividně nesmrtelný strom má právo na život, ale vybral si k tomu opravdu to nejhorší místo které mohl.
Ale Firel přeci jen nebyl takový vandal jak jsi si mohl myslet, napřed ulomil malou oschlou větvičku.
Buďto ten strom v bitvě umyslně chránil, nebo má tohle dřevo přirozenou odolnost na duševní částice.
Vzal jsem tu větvičku, vyhodil jí do vzduchu a skusil jí zapálit shakkahem.
Po větvičce ve vzduchu nezbylo vůbec nic.
Tak tohle je celkem škoda, vypadá to na tu první možnost. Můžeš se převalit zpátky.

Hikaku

Ve skutečnosti už se dávno postavil a na tvou nabídku jen stroze řekl."To je dobré."a pokračoval dál, "Jak se vám daří? Vidím že jste zesílil, a to tak že pořádně, vždy jsem obdivoval ty co ovládali kido, ale ne tak přímo kido ale kombinace, které tvořili." Začal mluvit o něčem příjemnějším než o ekologii sesireitei. Kapitána si jakž takž z těch misí pamatoval ale i přes to mu pořád vykal, nevěděl jak moc hledí na autoritativu.

Firel
Nad to lichocení se jen koutkem pousmál a poté odpovídal.
Celkem dobře. Ovšem je celkem smutné že kvůli mému tréningu s kidem jsem se nevěnoval mému bankai. Tak jen doufám že moje schopnosti se alespoň vyrovnají bankai ostatních kapitánů.
Po této odpovědi mi na nose přistál motýl se zprávou od vrchního kapitána.
První porada s novým vrchním kápem, doufám že s ním budu vycházet alespoň tak jako s babčou.
Co se kida týče, tak i samotná mohou být hodně nebezpečná ale jejich kombinování bývá v absolutní většině případů smrtelné minimálně pro jednu stranu.
I po předání zprávy motýl nectěl zmizet, začínal jsem s tím černým kusem hmizu na nose vypadat opravdu komicky.

Hikaku

"Alespoň jej umíte ovládnout, za to já..", zahleděl se do země."Ale to je jedno, nechme to tak."Stejně jako Firelovi mu na nose přistál pekelný motýl."Cože, porada? Takže přeci jen jsem pořád kapitánem. Ale co to bylo na konci? Vrchní kapitán?"Koukne na Firela a pronese "Půjdem?""Že by se ta stará babka spletla a nedopověděla slovo kapitán-ka, ne to určitě nebylo ono, pravděpodobně máme nové velení, stalo se toho opravdu hodně."

Firel
Nemusíme spěchat, ale pomalu by jsme vyrazit mohli.
A tak jsem, pořád ještě s motýlem na nose vyrazil směrem první divize.
Už po pár krocích mi bylo jasné že ten motýl se mě snaží buď naštvat, a nebo mi na tom nose usnul. Naštěstí však po malém upozornění v podbě výboje z reiatsu odletěl.
---> Kasárny 1. divize.

Hikaku

"Pravda."Šel pomalu vedle Firela. S motýlem takový problém neměl, ten jeho odletěl ihned po tom co předal zprávu. Spěchat ani nemohl, pořád ještě nenabyl dost sil.

---> Kasárny 1.divize.