Re: Zapomenutá ulička

pro **Nawaki** Thu Jan 13, 2011 9:04 pm

Izumi Razaki

Já jsem tu uslyšel jsem Seikův hlas ode dveří. Otočil jsem hlavu... stál ve dveřích a vypadal hrozně, jen bůh ví, kde se zase toulal... I přes to se ale usmíval...
Teď stál opět přede mnou... po letech... celou dobu, co jsem ho hledal jsem vlastně nepřemýšlel nad tím, co mu řeknu...
Ahoj prcku... nemyslíš si, že je o čem mluvit? Slyšel jsem nějaké věci, které se mi příliš nelíbili... nechceš mi k tomu něco říct? zeptal jsem se ho

pro **Miss_Atlantis** Thu Jan 13, 2011 9:34 pm

"Co tím myslíš?" řekl Seiko. Jeho pohled byl zvláštní, takový utkvělý, stejně jako jeho hlas.

pro **Nawaki** Thu Jan 13, 2011 9:37 pm

Izumi Razaki

Co tím myslíš, co tím myslím? Jednak si se stal shinigami a potom sem se doslechl něco o mnohonásobné vraždě... co to s tebou je?! zeptal jsem se ho... Potřeboval jsem vědět pravdu a snad mu i nějak pomoci... Utéct mi už nemohl a bylo na čase si něco vyjasnit...

pro **Miss_Atlantis** Thu Jan 13, 2011 10:51 pm

"A kam jsem měl jít? Ty jsi šel na Akademii... tak jsem šel taky..." odpověděl dost vyhýbavě a pořád tak trochu upjatě, jako by byl myslí někde úplně jinde.

pro **Nawaki** Thu Jan 13, 2011 10:54 pm

Izumi Razaki

Tahle část mě těší... vždycky si chtěl bejt shinigami... jsem rád, že se ti to splnilo... ale co se stalo potom... jak to bylo s těma vraždama... nemůžu ti pomoci, když mi neřekneš pravdu! Nechci aby se ti něco stalo... to víš... řekl jsem mu...
Víš, že jsem tě vždycky podržel když bylo třeba.... ale nesmíš mi zatajovat pravdu...

pro **Miss_Atlantis** Fri Jan 14, 2011 12:32 am

Seiko nic dlouhou chvíli neříkal, do jeho tváře padl stín, když ji sklonil k zemi. Potom konečně promluvil. Jeho hlas se podivně chvěl a zněl ti skoro cize.
"Něco se stalo... a navíc... ona pořád tak mňoukala... mňoukala a... nedokážu to mňoukání snášet, pořád ho slyším!" ke konci už skoro křičel, i když dost přiškrceně.

pro **Nawaki** Fri Jan 14, 2011 12:37 am

Razaki

Přiskočil jsem k němu
Seiko! Dej se dohromady ! Co se ti stalo, co se ti děje... jsi přece silný, vždycky jsi byl! Řekni mi jak ti můžu pomoct! řekl jsem mu...
Bolelo mě takhle ho vidět... bylo vidět, že to není ten starý on... něco se mu muselo stát, něco hrozného...

pro **Miss_Atlantis** Fri Jan 14, 2011 12:45 am

Seiko se ani nepohnul, stál jako socha, nepohnutý tím, že jsi k němu přiskočil.
"Je to už stejně všechno marné. Do Seireitei nemůžu, jako shinigami žít nemůžu... nezbývá mi než se schovávat a zbytečně žít," řekl smutně.

pro **Nawaki** Fri Jan 14, 2011 12:57 am

Razaki

Na nic není pozdě... vše se dá napravit, slibuju... řekl jsem a objal jsem ho... Opravdu mi na něm záleželo... Musíš mi jen říct, co se stalo a jak to bylo... Pomůžu ti pak, slibuju řekl jsem mu...
Opravdu mě bolelo u srdce... tohle bylo příliš, nejdřív Suiren a teď tohle...

pro **Miss_Atlantis** Fri Jan 14, 2011 1:52 pm

Seiko vypadal, že se konečně trochu uvolnil, konečně v něm byla zas trocha toho starého, dobrého kluka, kterého jsi znal.
"Dali... dali mě do skupiny toho chlapa, Souchiho-san. Ale dělo se tam... něco divnýho, jakoby měli nějaké tajnosti, nechtěli mě přijmout mezi sebe... Chtěl jsem jít za kapitánem a říct mu, že se děje něco nekalého, ale nejdřív jsem musel na misi... Tam, když jsme byli už daleko, se na mě najednou vrhli... ale ubránil jsem se, musel jsem i nějaké zabít... pak začli šířit historky, že jsem se zbláznil a možná že i ano... zabít svoje druhy, to je... to je... Potom nevím, co se stalo, najednou mě obvinili, než jsem si uvědomil, co se děje... a moje... zanpakutou..." Už dál nemohl mluvit, hlas se mu zlomil.

pro **Nawaki** Fri Jan 14, 2011 2:07 pm

Razaki

Bylo ti divné vyprávění... že by bylo něco schnilého v 6té divizi ? honilo se mi hlavou... Ale byl to Seiko... musel jsem mu přeci věřit... ale stejně se mi něco nezdálo... Někde byla chyba...
Pokud mi říkáš pravdu, slibuju ti, že vše bude zase dobrý! Vrátíš se se mnou? Slibuju ti, že se ti nic nestane... řekl jsem mu...
Jsem zástupce kapitána ve 3. divizi... vezmu tě do kasáren 3. divize, tam budeš v naprostém bezpečí, slibuju ! dodal jsem ještě... beztak neměl na výběr... rozhodl jsem se přijít na to, co se opravdu stalo i kdyby to byla poslední věc co jsem kdy udělal...

pro **Miss_Atlantis** Fri Jan 14, 2011 5:21 pm

"Ale... já se bojím... Když mě najdou, určitě mě zase zavřou!" skoro brečel Seiko. Bylo vidět, že dlouhé skrývání se na něm podepsalo a že ve vězení s ním asi taky nejlépe nezacházeli. "A stejně už nemám zanpakutou!"

pro **Nawaki** Sat Jan 15, 2011 12:00 pm

Razaki

Dal sem ti své slovo, že tě nikdo nezavře... řekl jsem trochu tvrději...
Teď půjdeš se mnou, protože já ti nedovolím, abys žil takhle ! řekl jsem nesmlouvavě...
Jenom potřebuju abys sebral odvahu a řekl pravdu mým přátelům... ok?

pro **Miss_Atlantis** Sat Jan 15, 2011 1:44 pm

"Do... dobře..." souhlasil Seiko trochu váhavě.

pro **Nawaki** Sat Jan 15, 2011 2:13 pm

Razaki

Pomalým krokem jsem se rozešel směrem zpět k Seiretei... dával jsem si velký pozor, aby šel se mnou...
A netušíš, co se tedy dělo? Proč by na tebe někdo chtěl navléct vraždy? zeptal jsem se. Jen mě trochu zajímalo, jak projdu branou s "hledaným vrahem"

pro **Miss_Atlantis** Sat Jan 15, 2011 4:32 pm

Seiko se trochu otřásl při slově "vraždy". Chvíli nic neříkal.
"Já nevím. Zdálo se mi, že... ta jejich skupina spolupracovala s někým venku. Možná... možná ti mrtví byli vybraní, možná někdo, koho se chtěli ti venku zbavit... ale moc času to prozkoumat jsem neměl a taky... jsem se bál, nechtěl jsem tomu věřit..." rozmluvil se, ale potom zase zmlkl.

pro **Nawaki** Sat Jan 15, 2011 8:02 pm

Razaki

Znělo to trochu jako kdyby Seiko kápnul na někoho z těch reimei... honilo se mi hlavou když jsem se Seikem po boku míjel brány do Seiretei... Chtěl jsem ho vzít hned do třetí divize...

---------------------------------------------------------------------------------------------

pro **Solas** Sun Feb 06, 2011 8:11 pm

Akio Ukitake

Pomocí shunpa se dostal až do nějaké nevábně vypadající uličky, kde nikdy nebyl. Nevypadala vůbec bezpečně a slovo čistý zde nejspíš nezaznělo stovky let, tedy pokud tedy vůbec někdy zaznělo. pomalu se vydal hledat vhodný úkryt.

pro **Miss_Atlantis** Sun Feb 06, 2011 8:25 pm

I když byla ulička nevábná, nebyla opuštěná. Pravda, bylo tu pár prázdných domů, ale ty teď sloužili jako hřiště pro děti lidí z okolních ulic. Nedalo se říct, že by tato ulička byla nějak zvlášť bezpečná, pokud chtěl Akio zajistit, že nebude prozrazen. Pokud by se tu někdo vyptával, lidé by mu určitě řekli o shinigamim, kterého tu zahlédli. Na druhou stranu... Rukongai byl rozlehlý. Jaká byla pravděpodobnost, že se někdo bude vyptávat zrovna tady? Záleželo na tom, jak moc byl Akio ochotný riskovat. Samozřejmě mohl pokračovat dál, daleko za Rukongai, do divočiny...

pro **Solas** Sun Feb 06, 2011 8:33 pm

Akio Ukitake

Překvapilo jej, jak moc lidí může být v takovéto malé uličce. Pozorně si obhlédl opuštěné domy. Ty se zdály vhodné pro úkryt vzhledem k tomu, že v Seireitei vládl poměrně chaos a tak neočekával, že by jej někdo hledal. Avšak za odměnu vypsanou na něj by si spousta těch chudáků tady mohla žít dost dlouho v přepychu a vzhledem k tomu, že mu šlo o život a byl v současné době dost zesláblý nepadaly domy v úvahu. Bylo třeba se dostat za Rukongai někam do divočiny. Nemůžu se zde pohybovat v těhle šatech. Prohlédne si shihakusho. Musím si sehnat šaty. Normálně by někoho hezky požádal, ale nyní by ho to mohlo stát přinejmenším život a tak potichu hledal někoho své výšky, jehož šaty by si vypůjčil.

pro **Miss_Atlantis** Sun Feb 06, 2011 9:01 pm

Nebylo tam zrovna narváno, ale po chvíli číhání ve stínu jsi zahlédl dva vhodné adepty. Jednoho pána, který táhl jakýsi těžký sud na kolečku, a dalšího, na pohled mladšího muže s černým knírem, který vypadal, že nepatří vyloženě k chudině. Jeho oblečení nebylo ošoupané, měl i jakousi čepici a vykračoval si dost sebevědomě, přičemž se se zaujetím rozhlížel po domech v ulici.

pro **Solas** Sun Feb 06, 2011 9:26 pm

Akio Ukitake

Čekání se mu nakonec vyplatilo a on zahlédl dva muže. Jeden cosi táhl a druhý si sebevědomě nakračoval. To byla jeho šance. Pomocí shunpa se přesunul za oba a dobře mířenými ranami je oba omráčil. Pokud neměli super extra dobré vnímání, tak si ani neuvědomili, že je někdo omráčil. Pak je oba schmátne a shunpem se vrátí opět do svého stínu. Tentokrát trochu pomaleji, ale i tak věřil, že ho nikdo neviděl. Pohlédl na oba muže a nebyl na sebe ani trochu hrdý. Bleskurychle dostal toho mladšího z oblečení a shodil své shihakusho. Pak si oblékl jeho šaty a na hlavu narazil to co bylo asi čepicí. Shihakusho pak schumlal a zahodil do křoví za jedním domem. Zanpakuto schoval pod oblečení, což nebylo zrovna příjemné, ale bylo to nutné. Pak koukl opět na oba muže. Ještě jim prošmátral kapsy a to co v nich bylo cené sebral a hodil do okna nejbližšího prázdného domu. Takhle nabydou dojmu, že je přepadli a oloupili. Zhodnotí v duchu své dílo a pak sebere vozík a začne jej táhnout směrem z Rukongaie.

pro **Miss_Atlantis** Sun Feb 06, 2011 10:20 pm

Aniž by Akio chápal, co se děje, tak ještě před tím, než se stačil začít převlékat, na něj naskákala tlupa mužů, kteří nejvíc ze všeho připomínali streetové tanečníky, ovšem asi to byla jakási forma vycvičené ochranky, protože ho zneklidňující rychlostí svázali řetězy, kterými byli ověšení. Bylo jich sedm. Šest se věnovalo Akiovi, kterého mlátili a spoutávali, jeden začal křísit muže v čepce.

pro **Solas** Mon Feb 07, 2011 12:37 pm

Akio Ukitake

Než si cokoli uvědomil, naběhla k němu tlupa jakých si chlapů a začala jej poutat řetězy a mlátit. Únava, převaha a řetězy způsobily, že se téměř nemohl bránit a nemohl ani popustit reiatsu, aby ho nenašli. Zkusil si alespoň uvolnit ruku. Pokud se mu to podařilo, tak muže za sebou praštil loktem pod žebra a dalšímu vrazil pěstí do obličeje. Fakt, že měl na rukou železné chrániče byl zárukou, že mu to nebude dvakrát příjemné. pokud se mu ruku osvobodit nepodařilo, tak jej po chvíli jedna nemířená rána do spánku poslala do říše snů.

pro **Miss_Atlantis** Mon Feb 07, 2011 10:31 pm

Akiovi se jeho útok vydařil a dva z chlápků se kamsi odpotáceli, ale stejně jich zůstalo ještě pět - ten, který už vzkřísil muže v čepici, se k nim totiž s radostí přidal. V dalším Akiově počínání ho mohl zarazit hlas čepičáře, který se už postavil. Držel si na hlavě teatrálně kus syrového masa, který sebral neznámo kde a kterým si nejspíš tu ránu chladil... kdo ví.
"Ale ale ale ale! Copak to tady máme?" pronesl celkem vysokým hlasem, tedy na muže. Vystřelil ruku, kterou nedržel maso, do strany. Jeden z jeho strážců mu do ní úslužně vrazil jakýsi tlustý diář. Chlápek v něm začal listovat, přičemž maso zahodil, jelikož potřeboval obě ruce. Akio si teď všiml, že má ten kníratý muž na rukou takové nafialovělé rukavice, asi z kůže. Působilo to velice výstředně.

pro Sponsored content