Lus Ayazaki

Její matka zemřela při porodu, byla slabá a nemocná, bohužel se jí nepodařilo zachránit. Vychovával ji tedy pouze otec, kterého neměla příliš v lásce. Tyto pocity však byly vzájemné. Otec jí nenáviděl hlavně proto, že díky ní ztratil člověka, kterého miloval z celého svého srdce a často jí z toho obviňoval a vyčítal jí to. Jejich vztah se pak ještě zhoršil, když se dozvěděl, že se chce stát snihigami. Již od útlého věku snila o tom, že se jednoho dne přihlásí na shinigami akademii. Otec však shinigami z celého srdce nenáviděl a vyvolával spor s každým shinigami, kterého potkal. Jednou se spolu s několika dalšími výtržníky z Rukongai pokusil vtrhnout do Seireitei, což se jim nakonec podařilo. Napadali každého shinigami, kterého potkali. Neměli však příliš velké šance a během chvíle byla skupina zadržena, nikdy se nedozvěděla, jak její otec vlastně skončil. Ačkoliv se s otcem věčně hádala, zažila s ním i hezké chvíle a měla ho ráda. Brzy poté nastoupila na akademii. Doma už ji totiž nic nedrželo.

Na akademii měla velké problémy držet krok s ostatními. Byla antitalent úplně na všechno a často přemýšlela, že to vzdá. Vždy si pak uvědomila, že ji doma už nic nečeká a rozhodla se to nevzdávat. Zůstávala vzhůru celé hodiny, jen aby se dokázala doučit teorii. S praktickými znalostmi na tom byla ještě hůře a to i přes to, že trénovala i po vyučování. To, co ostatní zvládli během tréninku, trénovala někdy i týdny. Teprve poslední dva roky získala kontrolu nad svými schopnostmi a dokázala srovnat krok s ostatními. Nakonec akademii dokončila jako průměrný student. V tu chvíli byla na sebe hrdá, že to nevzdala.

Ihned po akademii nastoupila do sedmé divize pod vedením kapitána Arinokiho. Dlouho si zvykala na nové prostředí, přátele, ale také povinnosti, které ji teď doprovázely. Stále však měla chuť se učit novým věcem a součástí jejího každodenního života byl také trénink, který se snažila dodržovat. Jednou se kvůli tomu také dostala do problémů, když vyvolala shikai v akademii společně s několika studenty. Při tomto boji se zranilo pár shinigami a jeden dokonce zemřel. Od té doby nemá příliš v lásce boje jen pro zábavu a nerada na to vzpomíná.

V jejím životě pak přišla ještě jedna velká změna, kterou nečekala. Stala se kapitánkou páté divize, což považovala za svůj velký úspěch a odměnu za dřinu. Příliš dlouho si tohoto křesla neužila. V malé skupině se vydali na misi na jih. Během cesty však se přímo před nimi vytvořila trhlina. Netušila, co je zač tahle trhlina a doufala, že by v ní mohla něco zahlédnout, když do ní vystřelí kido. Neuvědomovala si, jak by to mohlo být nebezpečné. Trhlina jí pohltila a ona v ní zůstala uvězněná někde v meziprostoru. Čas strávený v trhlině se jí zdál nekonečný. Postupně začala ztrácet naději, že se trhlina znovu otevře a ona se bude moct vrátit. Každou chvíli byla o něco slabší a začala si přát, aby zemřela a skončilo to. A pak, když už si myslela, že to je její konec, se trhlina konečně otevřela.

Probudila se na pokraji svých sil v Seireitei. Nepamatovala si nic z toho, co se s ní dělo, když byla v trhlině, a na misi k bráně měla jen matné vzpomínky. Neuvědomovala si ani, kolik času od té doby uteklo a neměla nejmenší tušení, co se stalo s ostatními.

Po návratu do Seireitei se velmi dlouhou dobu zotavovala a neúčastnila se žádných misí. Neměla se kam vrátit. Její místo kapitána 5. divize získal Firel Dakuraito. Byla ráda, že se jím stal právě on. Nevadilo jí to, jelikož v jejím stavu by stejně nebyla schopná vést divizi. A tak, když jí kapitán 8. divize Tomisura Raiden navrhnul, aby se přidala do jeho divize, jeho nabídku ráda přijala. Když se dala trochu dohromady, začala trénovat. Věděla, že je na tom špatně, ale netušila, jak moc. Její duševní energie byla natolik rozhozená, že ani nedokázala pořádně ovládat shikai, natož bankai. Během roku se po zdravotní stránce dala do pořádku. Díky tréninkům se jí vrátila síla a po nějaké době byla dokonce schopna vyvolávat shikai. Postupně se začlenila do chodu divize a vrátila se k normálnímu životu.

Nedlouho poté, co se stala členem osmé divize byla i přes svůj nesouhlas jmenována zástupcem kapitána.


Time skip - 5 let
Lus měla během posledních pěti let jediný cíl - zlepšit se ve svých schopnostech a být ještě lepší podkapitánkou, aby svému kapitánovi co nejvíce usnadnila práci. A tak kromě každodenních tréninků, svědomitého plnění svých podkapitánských povinnosti a čtení neměla na nic jiného čas.