Kioshi Hikaku VS Ukitake Akio

Jak již popis napovídá, vaše prostranctví jsou obrovská pole s kukuřicí.
Ve které jste se oba dva ztratili ještě před začátkem zápasu.

*Kioshi Hikaku

Procházel v zamyšlení jedním z kukuřičných polí. Haruku tentokrát nechal v divizi,toto místo pro ni nebylo bezpečné. "Ukitake Akio." Špitl si pod nosem a zamyslel se nad touto osobou. Tolik toho o ní slyšel, ale skoro nikdy s ní nemluvil, kdo ví jestli vůbec. Každopádně to byl dost silný muž a bývalý kapitán. Pořád pokračoval v chůzi a zanedlouho se mu v hlavou začala prohánět jiná myšlenka. "Ztratil jsem se." Absolutně netušil kde se nachází. Kukuřice jej zdaleka převyšovala. Ano mohl se tu procházet vzduchem ponad tento labirint, ale to by nebylo tak úplně ono. Mohl tedy jen doufat že jeho protivník je na tom stejně a že se časem naleznou.

*Ukitake Akio

Kráčel nekonečnými lány kukuřice. Kráčel...už asi hodinu, protože nemohl najít cestu ven.
Himl laudon krucajs element!
Klel potichu ve své hlavě.
Když mezi kukuřicí zavlál vánek, rozcuchal mu jeho dlouhé rozpuštěné vlasy a rozevlál bílé haori, stejné jako to které nosíval jako kapitán, až na to, že tohle nemělo kapitánské insignie.
Od loktů dolů měl na rukách rukavice, jejichž hřbetní strana až hřbetu ruky byla byla vykládaná plátky oceli.
Byly to rukavice které kdysi dávno dostal a které používal pro boj muže proti muži. Nechráněné byly pouze poslední články prstů.
Své reiatsu tlumil na minimum, aby nepřišel o moment překvapení.
Hikaka znal...ne osobně ale věděl, že tenhle kapitán není ořezávátko a že je třeba si na něj dát bacha.
Pomalu kráčel, nechtěl vyskočit z kukuřice, protože by se stal cílem.

*Kioshi Hikaku

Zhluboka se nadechl čerstvého vzduchu a snažil se najít známky cizího reiatsu. Akia však nikde necítil. Došlo mu že jeho reiatsu je asi naprosto utlumeno. Začal tedy potlačovat i to své. Zůstal stát na místě, rozepnul si svou bílou vestu, do které měl upravené své kapitánské haori. Přes ústa si nasadil černou masku, která se stala jedním z jeho specifickým poznávacích znamení pro ostatní. Postavil se do obranné pozice a položil svou ruku na své zanpakuto. Naslouchal okolí i hlasu své zbraně a připravoval se psychicky na nadcházející souboj.

(hvězdičky, Mishkenzie, sakra už... V každým tématu to připomínám.)

*Akio

Dále kráčel kukuřicí, tu a tam si klas utrhl a s chutí jej žvýkal.
Tenhle boj se zatím odvíjel docela příjemně a tak se Akio usmál.
Uvažoval, co by se asi stalo, kdyby se teď prostě otočil a odešel.

*Kioshi Hikaku

Stál pořád tiše na místě a snažil se vycítit Akiovo reiatsu, které však bylo dobře skryto, tudíž o něj nezavadil. Spoléhal na své smysli a nedaleko od něj slyšel zvuky trhání kukuřice. Byli sice tiché a šly slyšet jen občas, tudíž Hikaku nemohl určit přesnou polohu Akia, nemohl určit ani jen přibližnou, ale byl si jist že se jeho protivník pomalu přibližuje. Byla zde taky možnost že je to jen někdo, kdo tady nemá co dělat anebo už blouznil z toho nekonečného ticha.

*Akio

Zastavil se v prostřed pole a žužlal kukuřici. Byla moc dobrá...slaďounká.
Jakmile jí dohlodal, napřáhl se a vší silou hodil kukuřici mezi klasy.

*Kioshi Hikaku

Už ho to tady unavovalo, částečně za to mohl sám. Mohl by klidně vypustit dávku reiatsu jen tak do luftu, aby o něm Akio věděl a jejich souboj konečně započal. Zatím to byla jen hra na kočku a na myš, při čemž nebylo zcela jasné kdo je Tom a kdo Jerry. Z jeho rozrušení jej vyrušil zvuk, který slyšel nedaleko jasně a zřetelně. Pomalým a co nejtišším krokem se vydal k místu odkud zvuk zaslechl

Hikaku> Šel jsi za zdroje zvuku, když v tom tě do hlavy trefila ohlodaná kukuřice.

Oba ste si díky tomuto najednou uvědomili, že stojíte necelích pět metrů před sebou.
Ale ani jeden druhého nevidíte. Ta kukuřice byla prostě všude.

*Akio

Uslyšel zvuk skynutí, když letící kukuřice nalezla svůj cíl.
Ani na vteřinku neváhal, natáhl tím směrem dva prsty a zašeptal.
Byakurai!
Akio normálně na kido nebyl, popravdě tohle bylo jediné, které aktivně používal, i když se mu kido příčilo.
Nicméně teď bylo dobrým začátkem a přivítáním soupeře.