Rokuro Unno
2 posters
Strana 1 z 1
Rokuro Unno
Rokuro Unno
Jméno: Rokuro UnnoDivize: 7
Hodnost: člen
Vzhled
Má černé, středně dlouhé vlasy, ale na pravé straně obličeje mu zakrývají jeho pravé oko. Přes to oko má i obvázaný obvaz, protože to oko nechtěl nijak namáhat. Ani sám netušil, jakou barvu to oko má, protože ho až na pár chvil nechává zakryté. Ale nijak mu to v boji nepřekáží, zvykl si na boj s jedním okem. Jeho druhé oko, které normálně používá, je tmavší barvy, ale nedá se přesněji říct, jaký to je odstín. Záleží na světle, jaké je v okolí a na úhlu pohledu, při kterém se na něj kouká. Ale ty oči působí na člověka trochu chladněji, tedy to oko. Dále jeho tělo je vcelku vypracované a ani se nestydí ukázat na veřejnosti své břicho. Pro něj typické oblečení, kromě shinigamského je i další, které se skrývá v jeho skříni. Jedná se o černé triko, které mu končí několik cm nad pupíkem. Přes něj takové krátké černé tenké sako, které konči jen malinký kousek pod tričkem. To sako má spojené provázkem, který je upleten ve stylu copu. Jeho kalhoty z horní části tvoří čtyři pruhy látky, to je z každé strany dvě a pak pokračuje normálně látka, která dává vzhled černým tříčtvrťákům, které nosí.
Váha: 78kg
Výška: 178cm
Věk: 45 let (Vypadá na 19)
----------------------------------------------
Historie
Byl to den, který mu změnil život. Kráčel si tak po ulici a zamířil domů. Byl právě na nákupu, a když přišel domů, upustil tašku. To co viděl, nemělo být viděno. V domě kromě jeho rodičů byl další člověk. Jeho rodiče byli svázaní a nemohli se hýbat. Až tehdy si ho ten zloděj všiml. Jenže tam byl ještě jeden, který ho chytl zezadu. Škubl sebou a omylem strhl jednomu z nich kuklu. Odhalil jeho tvář, ale to se mu stalo osudným. Za to, že viděl tvář jednoho z nich, zaplatil svým pravým okem, které mu nožem vypíchli. Upadl z té bolesti do šoku. Slyšel sténání, ale i jeho druhé oko zaplavila krev. Pak ucítil ostrou bolest, která přišla z předu a ta bolest pokračovala dál, dokud nedorazila k jeho srdci. Během toho svíral v ruce malý přívěšek ve tvaru kříže. Nepouštěl ho.
Probudil se. Byl to pro něj jen zlý sen, ale když se rozhlédl, byl úplně někde jinde. Tohle nebyl domov, který znal. Vypadalo to jako úplně jiný svět. Nepřipomínalo mu to žádnou zemi, o které se učili ve škole. Proto si myslel, že to je sen. Jenže se mu do mysli vloudila myšlenka. Pokud tohle je sen, co bylo to předtím. Nechtěl nad tím přemýšlet, a jestli byl tohle sen, rozhodl se to tu prozkoumat. Byli tu lidé a i menší zchátralé domky. Lidé si ho prohlíželi a dívali se mu na ruku. On byl stále zmatený z tohoto místa až do doby, kdy se ho jedno dítě na ulici zeptalo, co to drží v ruce. Zvedl ruku výš a rozevřel dlaň. V dlani měl malý přívěšek tvaru kříže, který byl pokrytý krví. Držel ho tak křečovitě, že měl v dlani i jeho obtisk. Došlo mu, že to, co se mu předtím zdálo, nebyl sen, ale realita. A pokud tamto byla realita, kde je teď? To byla jediná otázka, na kterou se sám sebe ptal. Přemýšlel, jestli je to nebe, anebo peklo.
Po několika hodinách chození po ulicích našel něco, co by mu mohlo pomoct. Byl to dům blízko místa, kde se tyčila obrovská zeď s branou. Nechtěl se k tomu místu přiblížit, proto jemně zaklepal na dveře. Dovnitř ho pustila jedna milá stařenka. Připravila mu něco k pití a něco na zakousnutí. Až tehdy se zeptal na otázku, která ho tak tížila. Kde vlastně je? Odpověděla mu. Řekla mu vše o místu, kde se nacházel. Soul Society, to bylo název toho světa a mělo by to být nebe. Jsou zde všichni, kdo zemřeli a byli během svého života hodní. Když dokončila své vyprávění, naznačila prsty směr. Byl to směr na jeho pravé oko. Vzpomněl si na to, co se stalo. Odhrnul si vlasy. Viděl, ale bylo to divné, to oko ho začala šíleně bolet, proto si ho zpátky zakryl, zpátky ho ponořil to temnoty.
Musel se naučit žít s jedním okem. Bylo to jednodušší, než si myslel a brzy tu začal žít normální život. Nosil na svém pravém oku obvaz, kdyby se náhodou něco stalo s vlasy, tak ať ho ochrání i ten obvaz. I když se snažil žít normální život zde v SS, stále se mu vracel ten bolestivý okamžik, kdy přišel o svůj život. Ten okamžik se mu vracel ve snech, nenechali ho spát. Vždy se probudil a šel raději něco dělat, nechtěl už spát. Ten sen se mu nezdál každou noc, ale i tak to bylo vždy pro něj velice bolestivé, vracet se do toho okamžiku.
Jedno odpoledne slyšel na ulici nějaké řeči. Ty řeči šli od skupinky lidí, která tam byla. Směřovala k těm, co se nazývali shinigami. Něco málo o nich slyšel a i věděl, ale nebylo toho mnoho. A během té chvíle se okolo nich prohnala skupinka právě jich, která mířila někam ke konci Rukongaie. Nepronásledoval je, ale jako vždy upoutala jeho pozornost ta stěna a brána. Něco ho tam stále táhlo, jen nevěděl co. Ten den večer, mu vše ta stařenka, u které žil, řekla. Vše co věděla o shinigami, jejich schopnostech a v poslední řadě i o tom, že za tou branou se nachází shinigamská akademie. Sama mu řekla, aby se tam vydal. Že tam najde svůj osud, že tenhle život není pro člověka, jako je on. Poslechl ji jako vždy a šel.
Došel k bráně a řekl svůj požadavek, že se chce zapsat do akademie. Vpustili ho dovnitř a on se kochal tím, co se skrývalo za zdí. Obrovské město, které neslo název Seireitei. Pár shinigami ho navedlo na směr, který vedl k akademii. Úspěšně k ní dorazil a zapsal se. Přijmuli ho a on začal už druhý den chodit na shinigamskou akademii, aby z něj mohl být shinigami. Netušil, co vše se po něm bude chtít, ale byl si jist, že to zvládne. Byl rozhodnut pro to udělat vše, aby ji úspěšně dokončil.
Povaha
Jeho povaha je trošku zvláštní. Částečně se bojí smrti, neboť ji už jednou zažil a moc dobře si ji pamatoval. Nechtěl ji zažít znova a něco uvnitř něj mu říkalo, že by to bylo tentokrát horší, než ta předtím. Naučil se ten strach nemíchat do bojů, ale někdy se může stát, že mu mysl zapluje tímhle směrem. Pak záleží na něm, jak rychle se z toho dostane. Tahle věc by mu mohla dost ztížit boj. Je to klidný člověk, rád se usmívá, ale někdy se usmívá spíše chladně. On za to nemůže, že má tak chladné oči a proto se ho možná bude někdo bát. Snaží se spřátelit, možná by se chtěl spřátelit i s hollow, ale zatím s žádným nepotkal. Záleželo by, jaký by byl ten hollow. Když si ho někdo znepřátelí, tak si ho může zase rychle spřátelit díky jahodové zmrzliny, kterou miluje.
---------------------------------------------------------
Schopnosti
ZanjutsuVýška: 178cm
Věk: 45 let (Vypadá na 19)
----------------------------------------------
Historie
Byl to den, který mu změnil život. Kráčel si tak po ulici a zamířil domů. Byl právě na nákupu, a když přišel domů, upustil tašku. To co viděl, nemělo být viděno. V domě kromě jeho rodičů byl další člověk. Jeho rodiče byli svázaní a nemohli se hýbat. Až tehdy si ho ten zloděj všiml. Jenže tam byl ještě jeden, který ho chytl zezadu. Škubl sebou a omylem strhl jednomu z nich kuklu. Odhalil jeho tvář, ale to se mu stalo osudným. Za to, že viděl tvář jednoho z nich, zaplatil svým pravým okem, které mu nožem vypíchli. Upadl z té bolesti do šoku. Slyšel sténání, ale i jeho druhé oko zaplavila krev. Pak ucítil ostrou bolest, která přišla z předu a ta bolest pokračovala dál, dokud nedorazila k jeho srdci. Během toho svíral v ruce malý přívěšek ve tvaru kříže. Nepouštěl ho.
Probudil se. Byl to pro něj jen zlý sen, ale když se rozhlédl, byl úplně někde jinde. Tohle nebyl domov, který znal. Vypadalo to jako úplně jiný svět. Nepřipomínalo mu to žádnou zemi, o které se učili ve škole. Proto si myslel, že to je sen. Jenže se mu do mysli vloudila myšlenka. Pokud tohle je sen, co bylo to předtím. Nechtěl nad tím přemýšlet, a jestli byl tohle sen, rozhodl se to tu prozkoumat. Byli tu lidé a i menší zchátralé domky. Lidé si ho prohlíželi a dívali se mu na ruku. On byl stále zmatený z tohoto místa až do doby, kdy se ho jedno dítě na ulici zeptalo, co to drží v ruce. Zvedl ruku výš a rozevřel dlaň. V dlani měl malý přívěšek tvaru kříže, který byl pokrytý krví. Držel ho tak křečovitě, že měl v dlani i jeho obtisk. Došlo mu, že to, co se mu předtím zdálo, nebyl sen, ale realita. A pokud tamto byla realita, kde je teď? To byla jediná otázka, na kterou se sám sebe ptal. Přemýšlel, jestli je to nebe, anebo peklo.
Po několika hodinách chození po ulicích našel něco, co by mu mohlo pomoct. Byl to dům blízko místa, kde se tyčila obrovská zeď s branou. Nechtěl se k tomu místu přiblížit, proto jemně zaklepal na dveře. Dovnitř ho pustila jedna milá stařenka. Připravila mu něco k pití a něco na zakousnutí. Až tehdy se zeptal na otázku, která ho tak tížila. Kde vlastně je? Odpověděla mu. Řekla mu vše o místu, kde se nacházel. Soul Society, to bylo název toho světa a mělo by to být nebe. Jsou zde všichni, kdo zemřeli a byli během svého života hodní. Když dokončila své vyprávění, naznačila prsty směr. Byl to směr na jeho pravé oko. Vzpomněl si na to, co se stalo. Odhrnul si vlasy. Viděl, ale bylo to divné, to oko ho začala šíleně bolet, proto si ho zpátky zakryl, zpátky ho ponořil to temnoty.
Musel se naučit žít s jedním okem. Bylo to jednodušší, než si myslel a brzy tu začal žít normální život. Nosil na svém pravém oku obvaz, kdyby se náhodou něco stalo s vlasy, tak ať ho ochrání i ten obvaz. I když se snažil žít normální život zde v SS, stále se mu vracel ten bolestivý okamžik, kdy přišel o svůj život. Ten okamžik se mu vracel ve snech, nenechali ho spát. Vždy se probudil a šel raději něco dělat, nechtěl už spát. Ten sen se mu nezdál každou noc, ale i tak to bylo vždy pro něj velice bolestivé, vracet se do toho okamžiku.
Jedno odpoledne slyšel na ulici nějaké řeči. Ty řeči šli od skupinky lidí, která tam byla. Směřovala k těm, co se nazývali shinigami. Něco málo o nich slyšel a i věděl, ale nebylo toho mnoho. A během té chvíle se okolo nich prohnala skupinka právě jich, která mířila někam ke konci Rukongaie. Nepronásledoval je, ale jako vždy upoutala jeho pozornost ta stěna a brána. Něco ho tam stále táhlo, jen nevěděl co. Ten den večer, mu vše ta stařenka, u které žil, řekla. Vše co věděla o shinigami, jejich schopnostech a v poslední řadě i o tom, že za tou branou se nachází shinigamská akademie. Sama mu řekla, aby se tam vydal. Že tam najde svůj osud, že tenhle život není pro člověka, jako je on. Poslechl ji jako vždy a šel.
Došel k bráně a řekl svůj požadavek, že se chce zapsat do akademie. Vpustili ho dovnitř a on se kochal tím, co se skrývalo za zdí. Obrovské město, které neslo název Seireitei. Pár shinigami ho navedlo na směr, který vedl k akademii. Úspěšně k ní dorazil a zapsal se. Přijmuli ho a on začal už druhý den chodit na shinigamskou akademii, aby z něj mohl být shinigami. Netušil, co vše se po něm bude chtít, ale byl si jist, že to zvládne. Byl rozhodnut pro to udělat vše, aby ji úspěšně dokončil.
Povaha
Jeho povaha je trošku zvláštní. Částečně se bojí smrti, neboť ji už jednou zažil a moc dobře si ji pamatoval. Nechtěl ji zažít znova a něco uvnitř něj mu říkalo, že by to bylo tentokrát horší, než ta předtím. Naučil se ten strach nemíchat do bojů, ale někdy se může stát, že mu mysl zapluje tímhle směrem. Pak záleží na něm, jak rychle se z toho dostane. Tahle věc by mu mohla dost ztížit boj. Je to klidný člověk, rád se usmívá, ale někdy se usmívá spíše chladně. On za to nemůže, že má tak chladné oči a proto se ho možná bude někdo bát. Snaží se spřátelit, možná by se chtěl spřátelit i s hollow, ale zatím s žádným nepotkal. Záleželo by, jaký by byl ten hollow. Když si ho někdo znepřátelí, tak si ho může zase rychle spřátelit díky jahodové zmrzliny, kterou miluje.
---------------------------------------------------------
Schopnosti
Umí sice ovládat své zanpakuto okolo toho průměru, možná i nadprůměru, ale jemu to stačí. Nepotřebuje být mistr v boji, i bez toho dokázal ve cvičných soubojích na akademii někoho porazit. To se týkalo i jeho shikaie, když je učili, naučil se ho využívat vcelku dobře.
Body schopnosti: 9
Léčení
Léčit neumí, s tím se musel smířit. Raději se zaměřil na boj a používání svého oka, se kterým se objevil v SS. Proto nevyhledávat jeho pomoct, když je někdo zraněný, protože by to zranění spíše ještě zhoršil, než zlepšil.
Body schopnosti: 0
Oko
Nikdy se nemohl naučit kido, ať to bylo hado, nebo bakudo. Místo toho se učil se svým okem, aby jeho sílu mohl využít co nejvíc. Sice to oko nebylo určené k boji, ale spíše k výslechům, nebo snad uložení nějakých dokumentů. ale to bylo vše. I když to tedy nebylo k boji, myslel si, že se najde určité využití pro to oko.
Body schopnosti: 8 (pozn.: náhrada za obě kida, takže dle dohody 8 bodů znamená v praxi 4)
Shunpo
A poslední co měli, bylo shunpo. No..no. Dalo by se říct, že mu to šlo o něco lépe jak Bakudo, ale nebylo to zrovna na mistrovské úrovni., jenže mu to stačilo. Stačilo jen vycítit nepřítele, kde se nejspíše objeví a na to místo zaútočit a bylo to.
Body schopnosti: 8
Barva Reiatsu
Světle až tmavě fialová. Záleží na tom, jaká u něj panuje nálada
Další schopnosti
Mezi jeho schopnosti by mohlo patřit jeho pravé oko. Před jeho smrtí v reálném světě mu bylo vypíchnuto to oko, ale v SS ho opět měl, ale trošku jiné. To oko má několik výjimečností. Když něco přečte, třeba tajný pergament, tak se mu to překopíruje do toho oka. Nikdo, krom jeho a jeho nadřízených nemůže znát to tajemství, protože násilím se to dozvědět nedá. Ale nemusí jen překopírovat texty, ale i obrazy. Když odkryje své oko a zadívá se s ním někomu do očí, tak mu pronikne hluboko do mysli a když najde to, co chce, tak si to překopíruje k sobě do oka. jde to většinou jen u nějakého obrazu, který ten dotyčný někde viděl, nebo text. Může se to používat i při výslechu, protože před tím okem nedokáže nikdo nic skrýt, co se týče v mysli.
--------------------------------------------------------------------
Zanpakuto
Světle až tmavě fialová. Záleží na tom, jaká u něj panuje nálada
Další schopnosti
Mezi jeho schopnosti by mohlo patřit jeho pravé oko. Před jeho smrtí v reálném světě mu bylo vypíchnuto to oko, ale v SS ho opět měl, ale trošku jiné. To oko má několik výjimečností. Když něco přečte, třeba tajný pergament, tak se mu to překopíruje do toho oka. Nikdo, krom jeho a jeho nadřízených nemůže znát to tajemství, protože násilím se to dozvědět nedá. Ale nemusí jen překopírovat texty, ale i obrazy. Když odkryje své oko a zadívá se s ním někomu do očí, tak mu pronikne hluboko do mysli a když najde to, co chce, tak si to překopíruje k sobě do oka. jde to většinou jen u nějakého obrazu, který ten dotyčný někde viděl, nebo text. Může se to používat i při výslechu, protože před tím okem nedokáže nikdo nic skrýt, co se týče v mysli.
--------------------------------------------------------------------
Zanpakuto
Jméno
Shikō
Vyvolávací příkaz
Kagayaku Shikō
Uzavřená zanpakuto
Vypadá jako normální katana až na menší výjimky. Barva rukojetě je černo fialová a místy stříbrná. Dále na rukojeti je přívěšek, který má tvar kříže. Je to jediná věc, která mu zbyla z reálného života, a on si ji tam přivázal. Co se týče ostří, tak je jako každá normální katana, až na jednu část. Blízko rukojetě na ostří je část, kde místo čepele jsou zuby. Mohou posloužit v útoku, a když je zanpakuto dostatečně hluboko, tak ty zuby trhají nepřítele. Na pouzdře od zanpakuta se míchají barvy černá a tmavě fialová. Na tom pouzdře je zřetelně též vidět kříže, který se tam sám objevil.
Shikai
Při vyvolání shikaie se objeví dva trianguální meče, které mají netypický tvar. Rukojeť je taková mírně nažloutlá a zakončená dvěma kruhy, aby mu ten meč při boji nevypadl z ruky. Dále tvar jejího ostří. Obyčejné meče jsou plné, zatímco tyhle ne. Ostří je do trojúhelníku a v tom meči je díra trojúhelníková. Ten tvar mu vlastně pomáhá při útocích. Díky tvaru jílci může rychle měnit polohu těch dýk, když je potřebuje k obraně. Navíc z jednoho z kruhů jde tenký řetěz a jím jsou oba dva meče spojeny. Ten řetěz je tenký a to ho činní takřka neviditelný, ale je dost silný. Nedá se přeseknout, protože se zesiluje z uživatelova reatsu a díky tomu reatsu se z něj může stát úplně neviditelný řetěz. Je to dobré v tom, že to může kombinovat různě při boji.
Útoky
Yōsei no sakebi / Vílí křik
Je to útok, který se provádí za pomocí jedné z jeho zbraní, kterou vyvolá v shikai. Hrot zbraně si přiloží před ústa a vydechne. Před hrotem dýky se začne tvořit menší kruh, z které pak začnou vycházet ultrasonické vlny. Ty trvají po takovou dobu, dokud neskončí jeho výdech a jelikož si chtěl svůj útok co nejlépe vylepšit, naučil se vydýchávat velice pomalu, ale to na sílu útoku nemá vliv, jen se tím prodlouží doba útoku. Jakmile se dotkne zbraní nepřítele, tak to ukáže svůj efekt. Při dotyku dojde k proniknutí vln do těla nepřítele, tak působí na duševní energii, kterou má nepřítel v sobě. Je výhoda, když bojuje s někým, kdo ji má více, protože pak následuje mnohem větší efekt toho útoku. Tím se mu dost přitíží a při delším účinku na tělo při tomto útoku, může z ničeho nic omdlít.
Yōsei no tsubasa sarasara / Vílí šustění křídel
Tato technika neslouží k útoku, ale k detekování nepřítele, nebo nějaké osoby. Přiloží si opět hrot zbraně, kterou vyvolá v shikai. Začne pomalu dýchat s klidným dechem a na hrotu té dýky se vytvoří tentokrát bílé kolo. Z toho vychází malé vlny, které neslouží k útoku, ale k nalezení nepřítele. I když je nepřítel schovaný a má stažené reatsu, díky tomuhle ho dokáže najít, protože pozná, když vlna projde něčím, co má reatsu. Je to podobné, jako u netopýrů. Má u toho zavřené oči. Jak pomalu postupuje vlna, tak se mu v mysli zobrazuje to okolí a během toho i pozná, kde se nachází nějaká osoba. Tento útok je dobrý proti iluzorním útokům, protože ty vlny dokáží projít iluzí a tak najít skutečnou osobu. Má rozsah 360°. Vlny dokáží procházet i přes předměty, ale po jisté vzdálenosti ztrácí svou sílu a nakonec zakniknou. Může zrychlit postup vlny. To je dobré v boji, protože si může tento útok zapnout jen z části. Nebude moc pronikat moc do dálky, jen být v jeho okolí, ale zato dokáže najít člověka, který právě používá shunpo a během té chvíle zaútočit. Na tu částečnou aktivaci mu stačí mít zavřené to oko, které má stále skryté a tak svým druhým okem může sledovat okolí. Ale i tak se během tohohle útoku jeho smysli zpomalí a dokud nezruší útok, nemůže použít svou skutečnou rychlost.
Pravá podoba zanpakuto
Neboli fialová víla
Vnitřní svět
Svět uvnitř se dokáže též změnit. Když má Shikō dobrou náladu, je les jasný a plný barev. V lese se dají najít i různá jezírka, které tomu místu dávají mnohem větší nádech tajemna a dokazuje to místo své kouzlo
Jenže když má špatnou, nebo smutnou náladu, ten svět se změní k nepoznání. Jde z něj strach a i tehdy se Unno bojí, protože ví, že je něco špatně
Naposledy upravil Dawn de Diablo dne Mon Aug 27, 2012 12:39 pm, celkově upraveno 6 krát
Dawn de Diablo- Člen 13. Divize
- Počet příspěvků : 906
Datum registrace : 31. 10. 09
Re: Rokuro Unno
Co to kecáš, Satoshi, ty přece fyzice rozumíš :-O
OK, už jsem s tou postavou strávila dlouho času a ty taky a zdá se mi to více méně v pohodě, takže schváleno :-) Akorát ještě divizi si najdi.
OK, už jsem s tou postavou strávila dlouho času a ty taky a zdá se mi to více méně v pohodě, takže schváleno :-) Akorát ještě divizi si najdi.
Miss_Atlantis- Kapitán 6. divize
- Počet příspěvků : 7179
Datum registrace : 05. 02. 10
Věk : 22
Bydliště : Přelouč
Strana 1 z 1
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru