Směr Tagaki

Izumi Razaki

Kráčel jsem po neudržovaných a trnitých cestách...
Až tohle úspěšně přežijem, připomeňte mi, že musím zabít toho, kdo nám dal tohle blbé místo... Yoshiro si chrání vilu a my chráníme... les... paráda... řekl jsem trochu naštvaně... tohle mi někdo dělal naschvál... nejdřív mi sebrali divizi a teď mě pošlou na misi do hlubokého vesmíru...

Izumi Amaru

Celou cestu jsem šel s rukama v kapsách. Turiel se válel někde v písku v Hueco Mundo a nemohl jsem doufat, že by ho někdo přinesl. A ještě jsem musel poslouchat hudrování toho fukutaichou. Nějak jsem přestal vnímat co se děje a vrazil do té shinigami dívky co sla přede mnou. Žduch

Kaiyo

měla co dělat, aby Razakimu-san stačila. Když do ní vrazil Amaru-kun, jen se usmála. Byl takový měkký, že to ani nebolelo a taky ji neporazil na zem, takže si nemohla stěžovat.
"Dávejte pozor na cestu," řekla dobrosrdečně. Sama se neustále rozhlížela a ruku měla na jílci zanpakutou. Byla odhodlaná nic tady na té misi nepokonit a ukázat se před svým obdivovaným nadřízeným v tom nejlepším světle!

Izumi Amaru

Udělal jsem krok zpatky, zakopl o kamen a spadl na zadek
Gomenasai omluvil jsem se uctivě a oprášil se. Hned na to jsem se vyškrábal na nohy a rychle se zase zařadil a tvaril se pripraveně

Izumu Razaki

Fajn... fajn... tak už tam budem... předpokládám, že tam budeme celé hodiny pozorovat veverky... a nudit se... ale kdyby se něco stalo, tak chci, abyste ze sebe vydali maximum... není to hra. Hlavně spolupracujte a ničeho se nebojte, nebral bych vás s sebou, kdybych vám nevěřil, že si poradíte... řekl jsem

Kaiyo

se usmála. Byla hrdá, že právě ji si Razaki-san vybral jako jednoho z lidí, kterým věří!
"Samozřejmě!" vyrazila ze sebe, u čehož stála v pozoru. Byla připravena následovat svého velitele kamkoli.

Izumi Amaru

hmmmrmm zabručel jsem. Z mého hlasi primo prýštil entuziasmus. Ten děda co s náma šel vypadal asi stejně nadšeně. Sláva našemu veliteli panu arogance až na půdu

Izumu Razaki

No paráda... v celé své kráse jsem se podíval na bezvýznamný kus země, který jsme měli chránit... nevyléčitelná rána mému egu. Fajn... tady se máme setkat s jiným teamem... takže nejdřív by to chtělo podívat, se zda tu někdo vůbec je... zkusit najít ten druhý team, zda tu už není a pak se oddávat ostražité hlídce na konci světa...

Izumi Razaki

Bleskurychle jsem vytasil zanpakuto... všichni za mnou...Kaiyo, ohlaš vysílačkou výbuch na velení... musíme to IHNED prošetřit... řekl jsem a rozběhl se zjistit, co se stalo... tohle nemohlo bejt dobré znamení...

Kaiyo

byla celkem vyděšená, ale poměrně výstižně dvanácté divizi nahlásila, co se stalo, a potom se vydala v těsném závěsu za Razakim. Zanpakutou už měla připravené v ruce - nenechávala nic náhodě!

Razaki

Dávejte pozor... řekl jsem... tohle mohla bejt dost dobře past... Pomalu jsem šel k mrtvole... Buďte ve střehu, může to být past... řekl jsem to ještě nahlas... měl jsem oči na stopkách... snažil jsem se vycítit nepřátele...

Izumi Amaru

Naštěstí jsem neviděl mrtvolu jinak bych asi omdlel. Ve snaze připravit se na bitvu jsem zakopl a malem sem spadl dolů. Naštěstí jsem se zachytil o toho staříka který čel nevím proč s náma. Pripravil jsem se usmahnout cokoliv co se pohne

Kouř pomalu a nenápadně ustupoval. Každým metrem zmizelého kouře rostlo napětí ve vašich srdcích. Když se pak objevily tři postavy, bylo o zábavu postaráno. Úplně vepředu stál jako domnělý vůdce tento muž, který si vás již nějakou chvíli prohlížel. Těsně za ním pak stál tento přísně vyhlížející samurai, který vedle sebe měl tohoto nazlobeného týpka, který jednou nohou stál na zohyzděné mrtvole nějakého shinigami.

Kaiyo

Ruce, ve kterých držela zanpakutou, se jí trochu třásly. Nebyla z lidí, kteří si snadno zvyknou na obrazy zkázy. Viděla toho už celkem dost, ale vždycky ji pohled na podobné věci znovu vyděsil. Držela se za Razakim a snažila se ignorovat mrtvé shinigami. Sledovala nepřátele, čekala, co udělá podkapitán, a snažila se co nejvíc zklidnit svůj zrychlený dech.

Izumi Razaki

Naznačil jsem Kaiyo aby ohlásila situaci a Amarovi aby jí kryl...
Jste zadrženi za neoprávněné vniknutí a vraždu, vdejte se a bude vám to připočteno k dobru... řekl jsem... bylo to prázdné gesto... nikdy se nikdo nevzdal... nevím proč se to říkalo...

Zuichi

Podívá se na podkapitánskou pásku na rameni Razakiho, načež mu sjede po čele kapka potu a v jeho očích se zajiskří. "Tak neodpustitelné..." Zašeptá přičemž skloní zrak do země, jako by se jí to snažil říct. Nenáviděl to a přesto druhou skupinu, kterou hned potkají a mají zabít na to prostě musel upozornit.
"Tak neodpustitelné...." Zašeptá znova svým konvalinkovým hlasem. Pak se jeho hlava prudce zvedne a jeho prst ukáže na Razakiho. "TVŮJ ODZNAK JE NEJMÉNĚ O DVACET DVA STUPŇŮ NAKŘIVO!" Rozkřičí se z plna hrdla, přičemž jeho ukazováček nenechával nikoho chladným.

Izumi Razaki

Po tváři mi sjela anima kapka...
A představ si, že je to replika... ten pravej jsem prodal abych měl čím zaplatit útratu v hospodě... řekl jsem a pozoroval jeho reakci... vypadalo to, že ačkoliv je svět plnej idiotů, jen já jsem musel narážet na jejich vrchní velitele...

Kaiyo

zase aktivovala vysílačku.
"Centrálo, narazili jsme na trojici nepřátel, zdá se - " vtom ji ale v šepotu přerušil řev onoho puntičkářského samuraie. Trochu ji to vyvedlo z míry, takže jen vykoktala, že se ještě ozve. Nevěděla totiž, jak tohle nějak výstižně popsat.

Zuichi

Vypadal jako kdyby měl každou chvíli explodovat. Tohle přeci nebyla žádná sranda, na světě měl být řád a on přišel, aby ho sjednal, ale jak má sjednat řád, když i někdo jako zástupce ho nedodržuje? Neodpustitelné! Na chvíli se uklidní přičemž si narovná brýle na nos. Jeho ruka nenápadně sklouzla ke první kataně. "První úderná jednotka jejího veličenstva.... Lorda Hiroshiho..." Oznámil jim označení jejich skupiny. "A tohle... to byla nejspíše vaše první úderná jednotka, nepletu-li se?" Zazní posměšně z jeho úst.

Izumi Razaki

Byl jsem mimořádně pobavený tím, že ten pitomec zuřil. Rozhodit nepřátele před bitvou se vždycky hodilo...
Fajn beru to tak, že se nevzdáváte... řekl jsem v klidu...
Chápu dobře, že si na stavbu vašeho náhrobku mám vzít vodováhu a úhloměr?
zeptal jsem se ještě a vytasil svůj meč...