Dōjō

Ryuuka Hosentsu

Když má noha vystartovala na jeho obličej, tak jsem byl hrozně nervózní. Měl jsem takový dojem, že mne pořád sleduje a vidí mé pohyby. Mé mínění o Saiovi bylo špatné, tohle neprokoukl a já jsem se konečně trefil. Dostal docela slušnou ránu na horní stranu obličeje. Od nosu, přes oči až na čelo. "Už bylo na čase." Oddychl jsem si a připravil se na jeho další útok. Nevěděl jsem co udělá příště, ale už jsem si byl více jistější k výhře. V tu chvíli začal Sai střádat Reiatsu v jedné ruce. Tohle bylo to poslední, co jsem čekal. Čekal bych spíše nějaký útok Shunpem ze zadní strany. Nicméně na nic jsem nečekal a začal dělat to samé. Střádal jsem své rudé reiatsu v pravé ruce a připravený k útoku čekal na Saiův krok.

Sai Kazuma

Viděl jsem jak Ryuu děla to samé co já... Hmm... zajímavé... co se asi tak stane, když se tohle střetné? Ještě jsem to nezkoušel tak je čas... cvičné souboje jsou přece k tomuhle. Moje reiatsu bylo už dost soustředěné a tak jsem se rozhodl jít do útoku... Protentokrát jsem nepoužil shunpo, ale rychlé se rozběhl proti němu... Když jsem byl u něho na vzdálenost, kterou jsem potřeboval tak jsem na Ryuua zaútočil silně pěsti pravou rukou...

Ryuuka Hosentsu

Už vypadal, že se střádáním reiatsu skončil. a tak jsem raději také přestal, kdyby mne náhodou chtěl napadnout, jak už jsem říkal, ze zadní strany. Věděl jsem, že už je ten pravý čas na srážku. V tu chvíli se Sai na mne rozběhl. "Takže žádné Shunpo? Zajímavé." Sai mě nepřestával překvapovat. Nicméně překvapen, nepřekvapen, to bylo jedno, nejdůležitější byla teď srážka našeho nastřádáného reiatsu. Neváhal jsem a rozběhl se proti němu, po té se naše pěsti srazily a udělaly menší tlakovou vlnu. Ta ovšem nic neudělala, až pak po pěti sekundách srážky následoval výsledný tlak z reiatsu a já jsem od Saie doslova odletěl jako ptáček. Až tato část měla špatný výsleedek. Prorazil jsem křehkou stěnu v Dojo a bez pomyšlení na sebe jsem myslel, z čeho to asi zaplatím.

Sai Kazuma

Takže je to tady... Když se uskutečnila srážka tak jsem z výsledku neměl moc nadšení, ale to se dostavilo až po malé chvílí, kdy se dostavil výsledný tlak z našeho střetu... Bylo to poprvé, co jsem to použil a tak jsem nečekal, že stejně jako Ryuu odletím do zdi doja a poškodím ji... Sakra! To není moc dobrý... Pomyslel jsem si a tet nebyl čas na nějaké projevy bolesti s pádu... Naznačil jsem Ryuuovi z dálky hlavou, že by jsme měli radši zmizet a poté hned sám pomocí shunpa zmizel z doja...

Ryuuka Hosentsu

"Á, kruci. Oba dva prorazit zeď, to nás bude stát majlant." Pomyslel jsem si a otočil se na Hira. Pak mne napadl velmi dobrý nápad. Nikdo se přeci nemusí dozvědět, že jsme to tady se Saiem trochu rozmlátili, a proto jsem učinil opatření. Všechno mělo být na Hira a my jsme se tu ani neukázali. Plán to byl dobrý a z důvodu našich financí parádní. V tu chvíli jsem se na Hira zasmál a prohlásil. "Dík, že to cvakneš Hiro. Měj se. Hhaha." Po té jsem použil taktéž Shunpo a zmizel z Doja směrem do neznáma. Bylo to vlastně jedno, hlavně, že budu pryč a nikdo mne nenachytá.

Masahiro Hotake

Povzdichl jsem si ti zničí co uvidí.Postavil jsem se a shunpnul jsem se směrem na ubytovnu. Sám mám málo prachů. Prostě to schytá někdo jiný. Nikdo neviděl mě ani je do doja vcházet takže by to mělo byt vklidu.

Daisuke

Po té velice vyčerpávající přednášce jsem se dokonce těšil na hodinu v doju. Vstoupil jsem do trénovací haly, odložil si nepotřebné věci na zem a začal se pomalu rozcvičovat. vše jsem dělal důkladně a hlavně pomalu, abych si nenatáhl nějaký ten sval. Sedl jsem si na turka a začal meditovat. Chtěl jsem trochu uvolnit svou mysl po předcházející hrůze v aule.

Izumi Mizuma-sensei

Společně s Keiko došli k Doju. Přesněji k jeho levé straně, kde byla ve stěně velká díra. Položila desky před otvor. Dej to sem. A díky za pomoc. Usmála se na Keiko. Přes díru nakoukla na okamžik dovnitř. Vypadá to, že Gozu-senpai má hodinu....to znamená....že budou cvičné souboje. Co nechceš to už mít taky za sebou?

Daisuke-> Dojo se pomalu, ale jistě, začalo zaplnovat studenty, kteří si většinou klekli podél stěn a čekali, co se bude dít. Přesně v celou vešel také sensei. Už na pohled z něj vyřazoval respekt. Byl to velký muž s bokenem přehozeným přes rameno.

Tamotsu Gozu-sensei

Prohlídl si studenty. Pak došel do prostřed doja. Takže...mé jméno je Tamotsu Gozu. Dnes si projdeme boj s mečem....nejprve si procvičíme různé údery a techniky a nakonec si zabojujeme. Jste tady všichni už zkušenější, tudíž čekám dobré výsledky. Ale na za začátek...ten kdo nemá vlastní boken, dojdetě si pro nějaký. Při tom ukázal na dveře, které byli na jedné straně doja. Asi to byl sklad nebo něco podobného.

Daisuke

Dojo se postupně zaplňovalo žáky, kteří sem přišli splnit zkoušku z cvičného souboje. Zanedlouho přišel velký svalnatý chlap, který budil velký respekt. Zvedl jsem se ze země a šel si vzít jeden bokken. Pevně jsem ho sevřel a zkusil párkrát máchnout. Nebyl jsem nějak extra dobrý šermíř ale uměl jsem nějaké ty základy, které by měl zvládnout každý shinigami.

Keiko

Nasledovala sensei s rukami plnými dosiek až k doju. Zastavila sa vedľa nej u nejakej diery a položila dosky u toho otvoru ako sensei. V pohode. Povie a sleduje, čo sensei robí. Nazrela do toho otvoru. Keiko sa sklonila, oprela si ruky o kolená a tiež do otvoru nazrela. Potom sa pozrie na sensei, keď začne rozprávať. Zamyslene sa pozrie zase do otvoru a prikývne. To hej, aj keď neviem či budem v bojoch bohvieako dobrá. Kývne ramenami a vystrie sa.

Izumi Mizuma-sensei

Určitě ti to půjde. Tak pojd. Popostrčí Keiko dírou a sama projde za ní. Tak dojdi si pro boken támhle. Ukáže na dveře od skladu. A poslouchej Gozu-senseie. S úsměvem jí zamávala a šla si sednout ke stěně doja, aby se mohla kouknout, jak to studentům jde.

Tamotsu Gozu-sensei

Když měli všichni, co bylo potřeba, nakázal jim, at si udělají místo. Sám v prostředku doja ukázal několik seků a úderů, které ted měli po něm opakovat. Poté chodil mezi studenty a opravoval je nebo jim něco ještě poradil.

Akai Tsuki

Vykoukl tou dírou ve zdi a spatřil sensei. A sakra.. zasůpěl a pohlédl na ni. Možno, když se omluvím, tak vše bude Ok řekl si a pak pohlédl na Gozua. Ha..Gozíík řekl si sám pro sebe. Tadle přezdívka ho štvala, ale nikdo neví, kdo ji vymyslel. Chvilku tam sebou kymácel a nakonec se odhodlal. Posadil se v té díře a pozoroval ty, co tam nyní cvičili. Byl dobře zamaskovaný, že ho sensei nemohla vidět. Spatřil tu dívku, která předtím byla se sensei. Dal hlavu na stranu a prohlídl si ji. Usuzuji, že bude na boj na blízkořekl si sám pro sebe Teda nejspíš řekne s úsměvem. Na tváři měl takovídle výraz a stále se díval po okolí, jenže spíše pozoroval, jak si bude vést ta dívka.

Spoiler:

Keiko

Pozrie sa neisto na sensei, ale to už ju potom strčila do tej diery. Tak preliezla do toho doja a pozrela sa okolo. Potom sa pozrela tým smerom, ktorý jej ukázala sensei a vykročila tam. Zobrala si prvý boken, ktorý zbadala a potom sa pozrela na senseia. Prešla teda k ostatným študentom, ale postavila sa kúsok ďalej, aby si spravila priestor. Chytila do rúk boken a pozerala naň. Chvíľu s ním mávala a lámala si zápästie, aby si precvičila ruky. Potom začala sledovať senseia, ktorý im začal ukazovať nejaké seky. Začala teda ich napodobňovať, teda aspoň sa o to snažila.

Akai Tsuki

Seděl tam a nudil se. Zvedl se. Ještě se ohlédl a pomocí Shunpa zmizel. Dostal se na strom, kde vzal Shibu a opět pomocí Shunpa zmizel. Chtěl zjistit, jestli se něco neděje a tak zkusí navštívit své kasárny. Třeba nalezne kapitánku a ta mu řekne víc, kdo ví. Takhle Shunpoval přes celou SS a mířil ke svým kasárnám.

Nanikawa Kenjirou

Vplížil jsem se rychle dovnitř a doufal, že mě sensei neodhalí. Rychle jsem si mezi ostatními našel své místo a dělal, že už jsem na hodině od začátku. "Možná bychom se mohli dostat i k praktickým ukázkám," pomyslel jsem si, i když mi bylo jasné, že praktické ukázky jsou spíše věcí praktických činností a tedy tréninkových soubojů. Přesto jsem se ale rozhodl zúčastnit nejdříve této hodiny a načerpat alespoň trochu sil, abych se pak mohl zúčastnit tréninkových soubojů taktéž.

Yukiko Mizuma-sensei

Trochu přimhouřila oči, když ucítila reiatsu nově příchozího. Něchtěla ale přerušovat výklad a tak pokračovala. Však ono se mu to vymstí.... Dobře, ted když už jsme si všechno prošli, přejdeme k praktické zkoušce. Utvořte řadu, vždy jeden výjde sem ke mně a řekne na jakém principu funguje jeho shikai, poté ho aktivuje a nějakou jeho schopností zautočí na jednoho z panáku támhle. Ukázala na řadu panáků na konci doja. Uvidíme, jak si opozdilec povede. Potěšeně se na okamžik usmála, když vyděla jak se studenti hrnou, aby utvořili řadu.

Nanikawa Kenjirou

Snažil jsem se zařadit nějak dozadu, abych si mohl urovnat myšlenky, ale místo toho jsem skončil vepředu, vypadalo to skoro jako, kdyby se na mě domluvili, možná chtěli vidět, jak si povedu, jestli tedy vůbec něco dovedu. Rozhodl jsem se ale tomu stát čelem. "Sensei," řekl jsem vlídně, i když byl cítit stres z mého hlasu, a pokračoval jsem: "Má zanpakutou, Seppen, je primárně ledového typu," nechtěl jsem rozvádět schopnosti zanpakutou, když jsem některým stále nerozuměl: "Eh..." Odmlčel jsem se na chvíli, protože jsem nevěděl, co jiného říct. "Tedy, když dovolíte," navázal jsem zdvořilým tónem a vytáhl zanpakutou z její pochvy. Namířil jsem její hrot na panáka a soustředil se. "Seppen, omlouvám se, že tě budím," řekl jsem si v duchu, nejspíše pouze sám pro sebe. "Rozpusť se, Seppen!" Katana na chvíli zazářila, ale v mžiku její místo nahradila hůl, jejíchž vrchní krystal už mířil na panáka. "Gousetsu," pronesl jsem jméno útoku a z krystalu vyletělo několik ledových rampouchů, které se při dopadu proměnily na těžký sníh, protože jim nic živého v cestě nestálo. Mým tělem však zároveň proběhlo mrazení, či mravenčení, pocítil jsem znovu únavu, nejspíše jsem si neodpočinul dostatečně, "anebo že by to byla radost, že se to povedlo?"

Yukiko Mizuma-sensei

Trochu i se zájmem čekala, co opozdilí student předvede. K jejímu překvapení jí docela mile překvapil a tak po jeho výstupu, vypustila z úst něco, co od ní jen tak někdo neslyší a to slova pochvaly. To nebylo vůbec špatné, jde vidět, že jsi s tvou zanpakutu docela sehraný. Važ si své zanpakuto, to je první věc na kterou shinigami nesmí nikdy zapomenout a obzvláště ledový typ je poslední dobou vzácný. Na okamžik se odmlčela, ale pak pokračovala. Takže další, pokud ti co předvedou své schopnosti už nemají žádné otázky, mohou jít. Jinak se mě můžete ptát na cokoliv co se shikaie týká. Rukou na konci pokynula, aby předstoupil další v pořadí.

Nanikawa Kenjirou

Slova pochvaly mě dost překvapila, čekal jsem, že to buď jenom přejde anebo bude mít výtky, ale pochvalu? Pochvala byla to poslední, co jsem čekal, obzvlášť, když jsem přišel pozdě a ani jsem přesně nevěděl, co říct. Cítil jsem se docela hrdý sám na sebe, ale o to silnější byla má hrdost, když jsem se podíval na Seppen, byla to rozhodně nejenom zanpakutou, ale také má dobrá přítelkyně, ani bych si nedokázal představit, že bych měl mít jinou zanpakutou. Rychle jsem se uklonil směrem k sensei a se slovy díků vyrazil směrem na tréninkové prostranství, kde měl probíhat praktický trénink, doufal jsem ale, že se nebude týkat kidou.

Kumori Toorima

Keď som sa dostavil konečne na miesto pozrel som sa pred seba a podla toho čo sa tam dialo tak to vypadalo ako trénovanie shikai formy a jeho využitie. Vypadalo to tak pretože som nevidel nie jeden vyvolaný shikai. Zatiaľ som sa choval že tam niesom ale netrvalo dlho a mal som pocit že ma niekto chce vidieť môj shikai, ktorý by som bol nerád len tak ukazoval.

Tak som sa oprel o niečo čomu sa vravelo stena a pozeral som sa na tých nováčiko z diaľky.

Kumori-> Hodina Shikaie byla ale už v úplném konci. Na řadě byl pouze poslední student a poté sensei hodinu ukončila a odešla. Ovšem všichni se opět usadili u stěny a s napětím čekali. Očekávání by se v té místnosti dalo krájet. Do Doja se také náhle nahrunul dav studentů, kteří následovali příkladu ostatních a také se usadili. A poté přišlo to tedy spíše ten na kterého všichni zjevně čekali. Byl to obrovský černoch s přísným pohledem ve kterém jsi poznal učitele boje beze zbraně Ganseki senseie.

Reiji Ganseki-sensei

Postavil se zpříma před řady studentů a ze záhybů svého oblečení vytáhl nějaký papír. Rozložil ho, odkašla si a začal se svou řečí. Seireitei je ted v potížích a proto byli vybráni i někteří studenti, kteří plně nedokončili zkoušky, aby se hlásili u svých divizích a potpořili. Ted přečtu seznam těch vybraných, pokud uslyšíte své jméno běžte se okamžitě sbalit a zamiřte do vaší divize. Na okamžik se odlmčel a zaostřil na papír, který v jeho obrovské ruce vypadal dost malý. ...Jméno......Jméno.......Jméno......Kumori Toorima...Jméno......Jméno.....Jméno.....Jméno................

Kumori Toorima

Keď skončil tréning shikaia tak prišiel niekto od ktorého ostatní tu prítomní očakávali asi niečo čo ich vyslovením asi paralyzuje vlnou reiatsu či niečim podobným. To čo mal za účel bolo čo by som neočakával. Keďže som mal už tejto akadémie pokrk ani v najmenšom by ma nenapadlo že by vyvolal moje meno. To snáď nie je možné, konečne môžem pokračovať niekam kde budem užitočný. I keď to nebolo navonok vidieť tak vo vnútri som oslavoval.

Spozornel som keď spomenul moje meno a smeroval som ku svojej ubytovni .

/: lol práve som si vravel kedy nastane tá chvíľa že už nebudem v tej akadémii xD
a v tom momente čítam .... ako moju postavu volajú do kasarni xD

Senichi Asukai

Jak jsem vyšel z ošetřovny tak jsem si to namířil do Dōjō ale asi 2 hodiny jsem ho hledal. Potom jsem tam dorazil otevřel dveře a ptal se : Je tu někdo?. Takovým drsným hlasem jen poté co jsem se zeptal ucítil jsem jemný vánek z venku takový příjemný.

Senichi-> Dojo bylo docela plné a všichni se na tebe otočili, když si vešel. Každý v ruce třímal bokken a zrovna v řadách nacvičovali nějakou katu (soubor seků jdoucích za sebou), když jsi je tak vyrušil. Poté k tobě trochu blíže přišel tento muž:

Spoiler:

Tamotsu Gozu-sensei

Přišel blíže ke studentovi, který dorazil pozdě, ale pak se otočil zpět na studenty, kteří stále hloupě civěli na nově příchozího. Proč jste přestali? Za tu pauzu si tu katu zopakujete ještě desetkrát navíc! Rozkázal ostře a pak se obrátil na nového studenta. Jdeš pozdě. Hodil po něm velice rychle a silně bokken, který měl do ted v pravé ruce. Zařad se mezi ostatní a odkoukej, co dělají. S tím zmizel v řadách studentů, kde se vždy u někoho zastavil a opravil mu postoj, ruce atd.

Senichi Asukai

Koukl jsem se jak letí bokken a chytil ho.Zařadil se do řady a jen tak orientačně se zeptal: s kým budu cvičit?.A koukl se na ostatní jak cvičí.