Mokuto Takahiro(Mokuto) vs Yoshiro Ruyichi(Red)

Pokud máte nějaké speciální přání ohledně vzhledu nebo vlastností bojové arény, vypište je před začátkem souboje.

Rád bych bojoval v aréně se střechou nad hlavou :-) .. Pokud jste sledovali Naruta, tak třeba něco takového, co bylo ve druhém kole chuninských zkoušek.

mně je to jedno...hlavně ať tam je pevná zem

Mokuto

Vstoupí do arény a rozhlédne se, zda už tu protivník není. Hmm...ani jsem se nepodíval proti komu bojuju...ale jestli to bude kapitán, tak to bude docela blbé pomyslel jsem si.

Yoshiro

Pomalu jsem vešel do arény a prohlédnul si proti komu bojuji. Vzhledem k tomu, že jsem v 10. divizi moc dlouho nebyl, nevěděl jsem, že je to člen desítky. Alespoň mě to nebude nutit krotit se a budu do toho moct jít naplno.
Lehce jsem se svému protivníkovi uklonil na pozdrav. Čekal jsem čestný souboj.

Mokuto

Podíval jsem se na kapitána. No super...nic horšího mi dát nemohli říkal jsem si v hlavě a kývl na pozdrav. Snad to není ten nový kapitán desítky ? No super...nic o něm nevím...a on určitě o mně ví vše I když se nic zatím nedělo, kapitánovo reiatsu na mně působilo docela velkým tlakem. Snažil jsem se ho nějak dorovnat svým, ale rozhodně jsem byl o několik stupní níž. Pozoroval jsem kapitána a jednu ruku jsem položil na rukojeť zanpakuto. Hmm...jeho rychlosti se nevyrovnám...jeho síle se nevyrovnám, ksakru...co budu dělat ?

Yoshiro

Nechtěl jsem zbytečně zdržovat a tak jsem tedy začal jako první. Použil jsem Senku.

Spoiler:

Zastavil jsem se pár metrů za Mokutem a otočil se k němu.

Mokuto

Čekal jsem že něco udělá, ale rozhodně jsem nečekal takovou rychlost. Naštěstí sem zareagoval, takže mně jeho útok nepoškodil tak hodně, jak měl. Z bolestným výrazem jsem odskočil od něj dál a tasil jsem zanpakuto. Ksakru...co si mysleli když proti mně daly kapitána ?

Yoshiro

Soupeř se mému útoku vyhnul. Docela mě to překvapilo, ale alespoň proti mě bojuje někdo schopnější. Nehodlal jsem ho nijak podceňovat, protože by to klidně mohl být můj konec, kdyby mu situace zahrála do karet. Rozhodl jsem se, že ho nechá zaútočit jako prvního. Postavil jsem se do obranného postoje.

Mokuto

Ksakru...přemýšlej...jaká schopnost je u mně dobrá ? Hmm...ksakru...kdyby to aspon bylo myšlení.... díval jsem se na kapitána a pevně jsem držel zanpakuto. Pak jsem si uvědomil, že nepatřím mezi ty nejpomalejší a proto jsem se shunpem dostal před něj, trochu jsem naznačil že ho seknu, ale pak jsem se shunpem dostal za něj a snažil jsem se ho seknout do zad. I kdyby mi to vyšlo nebo nevyšlo, uskočil jsem do něj, aby mně nevyřídil hned na začátku boje.

Yoshiro

Opravdu byl hodně rychlý. Na člena to bylo minimálně chvalitebné. Nicméně, moje rychlost byla na zcela jiné úrovni. Jakmile použil shunpo, aby se dostal blíž ke mně ( i když to byl jen náznak útoku), použil jsem také shunpo a dostal se tak na místo, kde původně stál. Namířil jsem na něj dvěma prsty. Cesta spoutání číslo 1: Sai!

Spoiler:

Mokuto

Jeho kido se povedlo a spadl jsem na zem jakoby svázan neviditelným lanem. Co jsem si myslel ? že budu rychlejší než on ? nebo že se tomu nevyhne ? říkal jsem si v hlavě Tohle bylo jen číslo 1, snad se to zvýšením reiatsu zruší Zvýšil jsem reiatsu a snažil jsme se co nejrychleji dostat ze spoutání.

Yoshiro

Shunpem jsem se co nejrychleji dostal k Mokutovi, protože se s větší námahou mohl z bakuda dostat, což by byl problém. Využil jsem toho, že je spoutaný a leží na zemi, tak jsem ho jednoduše přibodl k ní. Mířil jsem na srdce, aby to bylo rychlé.

Spoiler:

Mokuto

Ksakru, je tak silný... říkal jsem si v hlavě Buď už doprd*le sticha ! ozval se mi hluboký hlas v hlavě. Díky tomu jsem se vzpamatoval a vší silou jsem se uvolnil z bakuda. To už byl ale u mně kapitán. Když jsem chtěl shunpem zmizet někam dál od něj, byl on rychlejší a proto mi prosekl bok těla. Byl jsem do něj docela daleko a z rány mi teklo docela dost krve. Udýchaně jsem namířil zanpakuto na kapitána Vzlétni...Huyimaru ! aktivoval jsem shikai a ihned jsem na kapitána vyslal ohnivou vlnu. Rukou, kterou jsem nedržel zanpakuto jsme si držel ránu. Bylo na mně vidět, že jsem na pokraji sil.

Yoshiro

Vzleť, Tenshi! Vykřikl jsem a aktivoval Shikai. Svatý štít! Zašeptal jsem a na zádech se mi objevila andělská křídla, která zářila oslňující barvou. Křídla moje tělo objala, čímž mě vykryla. Nicméně, tohle všechno také chvíli trvalo, takže to nedopadlo zrovna podle mých představ. Měl jsem popálená obě předloktí, které jsem si překřížil před obličejem, aby se mi ohnivý útok nesetkal s tváří. Křídla zmizela. Teď byla řada na mě. Andělská zloba!! Zabodl jsem Zanpakuto do země a vyrazil proti Mokutovi. Nebyl jsem sice ozbrojený, ale do karet mi hrála moje rychlost a to, že byl Mokuto celkem dost zraněný. Měl jsem v úmyslu zabojovat si trochu na blízko. Levou nohou jsem asi metr před Mokutem vykročil napřed a otočil se ve směru hodinových ručiček, přičemž jsem pravou nohou vykopl proti obličeji nepřítele.

(Chuckův kop s otočkou FTW!!)

Mokuto

Jeho kop mně přesně zasáhl a odhodil mně docela dost daleko. Když jsem dopadl udělal jsem ještě několik kotoulů, dokud mně nezastavila zed arény, do které jsem vrazil docela velkou rychlostí. Ležel jsem na zemi, krev z rány mi nepřestávala téct a další krev se hrnula z úst, kterou jsem trochu vykašlával. Snažil jsem se nějak postavit, ale sotva jsem se dokázal pohnout. Podařilo se mi aspon dostat na kolena díky zanpakuto, kterou jsem zabodl do země, takže jsem se měl o co zapřít. Vydychával jsem a stále se díval na kapitána Hmm...první souboj, a hned takhle dopadnu pomyslel jsem si. Snad mam trochu síly na Kido namířil jsem prst na kapitána. Hado 4. Byakurai. tohle kido bylo asi jediné, které mi šlo na akademii asi nejlépe, a taky je docela snadné, takže jsem ho vyvolal bez zaříkávání. Nečekal jsem že ho zasáhne, ale nevěděl jsem co mám dál dělat.

Yoshiro

Ten Byakurai byl opravdu pěkný a vypadal opravdu nebezpečně. Moje Zanpakuto byla přesně za mnou. Použil jsem shunpo..Ne však, abych uhnul někam do strany nebo se objevil za ním.. Chtěl jsem se jen dostat nad ten Byakurai, aby netrefil mě, ale moji Zanpakuto. Vzhledem k tomu, že je tvořený, stejně jako všechny Hada, z reiatsu, moje Zanpakuto si na něm teď pochutná.
Shrňme si tedy, co jsem udělal před malou chvílí -

Andělská zloba!! Zabodl jsem Zanpakuto do země a vyrazil proti Mokutovi.

Použil jsem schopnost, při kterém moje Zanpakuto dokáže nasávat reiatsu z okolí a posílí tak následný útok, který dokážu ovládat, aniž bych se Zanpakuto dotýkal. Mokutův Byakurai tedy o něco zesílil útok, který se s ním brzy setká. Teď! Vykřikl jsem a ze země pod Mokutem se udělala díra, ze které vyletěl sloup drtivého stříbrného reiatsu.

Mokuto (Huyimaru)

Tomuhle jsem nemohl uniknout, když vtom se mi oči zalily do tmy, teda jen jedno oko, protože na druhé nevidím. Moje tělo se dostalo pryč rychlostí rovnající se rychlosti kapitána. Teď, jsem na řadě já ! ozval se mi z úst temnější hlas. Reiatsu se zvedlo o úroven výš a stále stoupalo. Z těla se ozýval zvuk, jakoby se tělo mělo každou chvíli rozpadnout na několik kousků. Mokuto, Mokuto...už sním bojuješ takovou dobu a ani si ho neškrábl Cítil jsem jak se moje hlava zavrtěla. Pak se moje oči zaměřili na kapitána. Švihl jsem zanpakuto a zněj vyletěla ohnivá vlna větší než ta předtím, přitom mi z úst vytekl další proud krve.

Yoshiro

Uvolnil jsem na plno svoje reiatsu. Při souboji dvou Shinigami většinou vyhrává ten s větší hladinou reiatsu. Jakožto Kapitán bych ho teď měl rozdrtit. Vlastně, ani ten jeho útok by mi teď neměl ublížit. Dal jsem před sebe Zanpakuto, kdyby náhodou..

Spoiler:

Mokuto

Kapitánovo reiatsu mému tělu spůsobilo velmi velkou zátěž a proto mně má zanpakuto přestala ovládat, jinak by došlo k tomu, že by mně tady museli zbírat po kouscích. Z úst mi vyletěla další dávka krve. Shikai se zrušil a padl jsem k zemi.