Kasagoe

Hikaku Kioshi
Když jsem uslyšel výkřik Fujikageho tak jsem rychle švihl směrem k sobě ve vzduchu s ozval zvuk jako práskání biče Gazugaru jsem stáhl ale shikai byl pořád vyvolaný.Tak jsem tedy stál v obraném postoji a čekal co se bude dít.

Kanashi

Byl pořad v obranném postoji s sledoval situaci.
Už my to dost leze na nervy.. jestli to tak půjde dál tak se do nich pustím a musím říct, že mě to už dost láká.. Ti shinigami jsou nějak namyšlení.
Řekl si ale zatím pořad stál v obranném postoji.

V onen okamžik se otevřela brána do světa shinigami. Temný muž, který propíchl Firela se stáhl ke svým druhům. Poslední šance. Hlesl bílovlasý muž s královskou šavlí.

Hikaku Kioshi
Poslední šance na co? zeptal jsem se a tím na sebe stáhl zřejmě dosti velkou pozornost.sakra pomyslel jsem si a postavil se do obranného postoje tak že jsem měl ruku nataženou před sebou a za zády katanu,vyvolal jsem Gazugaru na konci rukojeti do malého hrotu kdyby se někdo o něco pokusil abych ho kdyžtak jenom prodloužil

Firel
Už se mi začala dost motat hlava z vyerpání a té rány na břiše.
Hikaku.... Mizíme, ještě se sem určitě vrátíme později.
Rozplynul jsem bariéru a pomalu, pořádčelem k nepřátelským shinigami odsoukal do senkaimonu.

Hikaku Kioshi
Dobře odpověděl jsem,zrušil Shikai a vydal se směrem za Firelem.co myslel tou poslední šancí nebo že bych přeslechl něco z rozhovoru

Kanashi

Na nic nečekal a v klidu se otočil.
Šel směrem k senkaimonu a vstoupil dovnitř.
V seireitei to myslím nebude taky moc dobré.
Pomyslel si předtím než tam vstoupil.

Kunimatsu Fujikage
Ták my jdem zdárec lidi !Řekl stojícím Trubkám a vešel do senkaimonu cestou si říkal.. Vrchní kapitánka nás zabije ... Nesplinili jsme misi

Noboru Takashi
Noboru nevyslovil ani slůvka, nepodal žádnou emoci a rychle proklouznul dvěřmi za svými druhy.

Tři Shinigami vedeni bělovlasým mužem v profesorském sáčku. Chvíli se rozhlížel a pak vás zavedl přímo do centra města, k jedné vyšší budově.

Muraki

Dobrá...jsme tady...zde by měl bydlet...Tondasaki. Prohlédne si dům.

Najednou jste uslyšeli výkřik, který přicházel z vrcholku domu.

Izanagi

Jen jsem zakoulel očima nad takovým stupidním jménem. Když jsem chtěl vrazit dovnitř, uslyšeli jsme všichni výkřik, což mě motivovalo to udělat rychleji. Stoupl jsem si kus od dveří a velkou silou se pomocí částic odrazil tak, abych do patra jednoduše vyskočil a nemusel zdlouhavě běžet po schodech. Nějak jsem tušil, že je to pouze planý poplach, přeci jenom ve světě lidí se řve skoro pořád. Dokonce nějaký lidé vyhledávají řvaní jako styl muziky, který chtějí poslouchat.

Izanagi

Přeci jenom jsem měl pravd, to co jsem potkal v laboratoři nezemřelo. Bylo to moc životachtíčné stvoření na to, aby zemřelo. Byla jako komár, prostě sála sílu ostatním, naštěstí pro ní, já jsem občas taky nasával. Chtěl jsem všechny rychle zaúkolovat, ale ona nejspíš pochopila, že je v nevýhodě, takže se dala na útek. S Třemi ohnivými koulemi jsem si poradil po svém. Oheň pro mě nic neznamenal a technika yamaoroshipřesekla všechny tři ohnivé koule naráz. Vítr z mé katany je pak sfoukl jako svíčky. Pro diváky to bylo pěkné samuraiské představení, avšak já už dávno skákal z balkónu za tou náctiletou puberťačkou.

Izanagi

S hlasitým dopadnutím, které v zemi vyrobilo kráter o velikosti domu, jsem se ohlídl, kam se mohla vypařit. Bohužel jsem toho o ní stále moc nevěděl a tak jsem neměl šanci jí pronásledovat. Katanu jsem měl již dávno schovanou za pasem, avšak nějak jsem stále cítil, že tady půjde o život mnoha lidem. Steine, Ginsei - zdá se, že jde po lidech, kteří pracovali v laboratoři. Musíme se vrátit pro Muraie. Hlesl jsem a vydal jsem se zpět pro našeho profesora. Doufal jsem, že podle tohohle malého představení bude možné identifikovat náš problém a následně jej logicky vyřešit.

Ti dva tě sice nenásledovali, asi jim v tom bránil strach, nebo to jen byl zápach, který se z té dívky linul? No...každopádně tě z vrchu sledovali a z posunků pochopili co žádáš, takže když jsi se dostavil nahoru do bytu, našel jsi Ginseie, jak něco vysekává do zdi, Murakiho stojícího za ním a Steina sklánícího se nad druhým mužem.

Muraki

To...bylo...ehm...neuvěřitelné... Obrátí se k tobě s nevěřícným výrazem v očích. Měl jste pravdu...ono to opravdu existuje...z toho co jsem viděl usuzuju, že to používá nějakých...jehel k nabodnutí nepřítele a následně ho vysaje...taky vypadala silnější než obvyklá školačka...a čeho se obávám nejvíc...Tondasaki měl ohnivou podstatu zanpakuto a ona... Naznačí a doufá, že Izanagi pochopí.

Ginsei

Se nakonec prorubal dost hluboko a zavolal na vás. Něco tu mám...je to ocelové...krabička?

Izanagi

Už jsem se setkal i s horšími soupeři než někdo, kdo krade podstaty. Byla sice pravda, že s mojí zanpakuto by mohla dělat problémy, avšak nikdo na světě si neuvědomoval více než já, jak své schopnosti používat. Co je to? houkl jsem na Ginsie. V hlavě jsem přemítal o tom, co se dělo v laboratoři. Pokud Muraki říká pravdu, tak bylo štěstí, že Kasumi nebyla zasažena, měl bych mnohem více problémů, než teď.

Ginsei

Ten profesor tvrdí, že by tam mělo být něco co nám pomůže. Ohlídne se na Murakiho a pak se vydá vytáhnout skříňku.

Muaki

Stůj! Zastaví Ginseie. Je to sejf...dostal jsme to z nebožáka Tondasakiho, než umřel. Všecky dokumenty týkající se jeho výzkumů jsou tam schované...může to však být opatřeno bariérami a kidy...měli bychom to nějak ověřit a pak...

To mu kolem hlavy proletěla kosa a zabořila se do schránky...ta praskla a nic se nestalo...Tak...když už tohle máme z krku můžem jít pitvat?

Izanagi

Zjistěte, co je v tom sejfu... Sykl jsem, protože jsem si musel z nohy vytahovat nějaký šutr, který jsem nestihl rozdrtit svým přistáním. Zdálo se, že za pomocí odkázaných dokumentů bychom se mohli dozvědět něco víc. Potřebujeme nutně informace o tom, co se tady děje, proto další střetnutí by pro nás mohlo být osudové. Budu muset povolat další shinigami z divize, protože prostě potřebujeme víc hlídek. Přemýšlel jsem matně nad plánem.

Muraki

Vytáhne ze sejfu nějaké papíry, zatímco Stein odejde rozebírat mrtvého na použitelné komponenty. Vypadá to...že nějaké dokumenty z Delty...hmmm...Seznam zaměstnanců, objednávka mlíka, neslušné časopisy....hele...nějaký Projekt Alfa. Zamračí se a začne si několika stránkové dokumenty číst. Hmm pozoruhodné...

Izanagi

Nervózně jsem klepal nohou do podlahy, která se mohla tím pádem každou chvíli zřídit. Mračil jsem se na Marukiho, protože jsem tak nějak doufal, že místo slova "zajímavé", my poví něco, co by mi mohlo pomoc. Zároveň jsem si však uvědomoval, že to může chvíli trvat a tak jsem prostě jenom poťukával nohou do podlahy na znamení toho, že stále čekám.
Abych si ukrátil chvilku, otočil jsem se na mrtvolu toho nebožáka. Byla propíchána nějakou jehlou? Vypadá to, že se to chová opravdu jako komár.

Muraki

Hmm...opravdu zajímavé...nepřečtu vůbec nic...je to psáno těsnopisem...jako rozhodně se jedná o to co tu bylo a co ho zavraždilo, ale nic se o tom nedozvíme, pokud nevíme jaký systém používal...potřebujeme... Začne se hrabat v papírech a nakonec vytáhne několik sepnutých A4. Seznam...podíváme se kdo s ním dělal na výzkumu.... Začte se do papírů. Stein měl tou dobou v pytlíku pár náhradních modrých očí, kompletní chrup a zvažoval, jestli mu čtvery ledviny nebudou v těle dělat bordel. Pak se opět ozve Muraki. Dobrá...takže věšina lidí tam zůstala...z těch co s ním pracovali zůstalo jen minimum lidí... Podá Izanagimu papír s vyznačenými jmény. Jmenovitě to byli: Akamane Maru, Hideyoshi Tokugawa, Naruto Uchiha a Takeuchi...zbytek byl rozmazaný. Někdo z nich by to měl umět přečíst... Řekne Izanagimu. U každého jména byl krátký záznam, kde by se měli zhruba zdržovat. Mrtvola už tam nebyla, zato Steinovi se docela dost nafoukl batůžek.

Izanagi

Čapl jsem papír do rukou a pak už jsem moc neposlouchal. Důležité bylo, že musíme za někým z těch lidí dorazit dřív než ona. Čapl jsem Murakiho na záda a houkl na ty dva, aby mě následovali. Vybral jsem Akamaneho a jeho přibližný pobyt. Bylo jedno, jak moc je daleko, mohl jsem se tam dostat rychle jako jeden z nejrychlejších shinigami. Musel jsem předpokládat, že ta bestie má nějaký podobný seznam.

Izanagi

Pohotově jsem zareagoval a rozeběhl se hned do další ulice. Pokud tady ta příšerka byla, chtěl jsem jí chytit a zabít, dokud to bylo možné. Jestli by nám takhle vyhazovala domy s laboranty před kscihtem, bylo by to hodně špatné. Potřebovali jsme od nich vědět informace a já začínal mít pocit, že bez nich bude velký problém tohle něco chytit a zabít.