Re: Klidnější část Rukongaie

pro WrongSign Wed Aug 19, 2015 4:15 pm

Yasuo Tachibana

Potěšilo mě s jakou energií se tu objevila Chieko a snažila se mi pomoct. "Budete převelice laskavé.." odkýval jsem její návrh s pomocí. Plenek bylo hodně a každá pomoc se hodí, navíc Chieko má peníze na zaplacení. Ve chvíli, kdy se kocour zeptal, jak přesně to tu vypadalo, vzpomněl jsem si na krásnou a úhlednou pyramidu. "Z těch plenek tu byla krásná úhledná pyramida.." řekl jsem trochu nepřitomně běhěm skládání.

pro **Nawaki** Sat Aug 22, 2015 12:33 pm

Hiiragi Kyoya

Pomohl jsem prodavači dotáhnout velké množství ubrousků ke kase. "Tak, tady to máte... obrovská fůra." řekl jsem bez sebemenší špetky entusiasmu. Absolutně mě to nezajímalo. Chtěli ubrousky, měli ubrousky. Znuděně jsem se opřel a čekal, co se bude dít dál. Nehodlal sjem vyvinou žádnou vlastní aktivitu.

pro **Akkaku Naito** Tue Sep 15, 2015 9:09 pm

Wilhelm Gure

Podíval jsem se na ovocné mixy a ochutnal dva z nich. S dokonale vážným výrazem. Pak jsem se znovu zasněně usmál na paní a prohlásil: Ano... asi vezmu čtvrtinu ovocných mixů, čtvrtinu tropického ovoce, čtvrtinu vanilky a čtvrtinu banánu. To by snad dětem mělo chutnat. prohlásil jsem pyšně a pak dodal: Mimochodem... čemu se smějete? optal jsem se s příjemným úsměvem. Pak mi to začalo docházet...
Ehm... ale to je vážně pro děti... pronesl jsem nyní spíše s nervózním úsměvem.

pro **Raiden** Thu Sep 17, 2015 12:43 am

Všichni -> Jak to tak vypadalo, konečně jste všichni dali dohromady veškeré vybavení, jenž jste měli. Dokonce vám byl nabídnut k zapůjčení vozík, abyste se tak nenadřeli s dopravou. Ironií bylo, že vozík byl pořádně těžký, takže se nejspíše budete muset zapřáhnout všichni. Chieko tedy mohla zaplatit.
Slečna od sunarů se ještě tak zastavila u Wilhelma a tiše šeptla: "Kdyby jsi měl zase hlad, tak přijď, máme toho dost," zachichotala se a odešla. Majitelka si navíc pochvalovala, že jste jí pěkně opravili onu pyramidu. A děda bude nejspíš rád, že se zbaví Kyoyi.

pro **Akkaku Naito** Thu Sep 17, 2015 10:03 pm

Wilhelm Gure

Eh... zajisté... nashledanou... řekl jsem rozpačitě a pak se podíval na vozík: Má někdo nějaký nápad, jak zjednodušit táhnutí tohohle? zeptal jsem se, ačkoliv jsem si už napůl připravoval ruce na vytvoření bakuda a... ne Nakonec mi došlo, že bychom tak spíše všechno rozbili a rozházeli. Pokud nikdo nepříjde s něčím jiným, budeme holt muset zabrat všichni.

pro **passionpower** Sun Sep 20, 2015 11:32 pm

Chieko

Pomohla Yasuovi sesbírat a opět poskládat pyramidu z balíků plenek a pak se spolu s ním vydala k pokladně. Tam se po chvíli dostavili všichni a Chieko mohla zaplatit. Obsluha byla dokonce tak laskavá, že jim na to dali i vozík. Chieko tedy z toho balíčku, který dostala od stařenky, vytáhla potřebný obnos peněz a zaplatila za nákup. Tažení vozíku ale nechala na klucích, byli tři, nějak to přeci zvládnou. Ona se svojí muší silou by jen překážela.

pro WrongSign Thu Sep 24, 2015 8:51 am

Yasuo

Byl jsem rad, že mi Chieko-san pomohla s prací. Všechno šlo mnohem rychleji a nějaké době bylo i vše hotovo. Vydali jsme se k pokladně a zaplitili a dostali vozík.. Upřímně něco se mi na něm nezdálo, ale chopil jsem se ho svou silou a začal táhnout.

pro **Nawaki** Thu Sep 24, 2015 10:07 am

Hiiragi Kyoya

Díval jsem se na vozík, nikdo snad po mě nemohl chtít, abych tahal takhle těžký vozík. Nakonec se k tomu ale nikdo moc neměl. "Povstaň a buď mým štítem, Tsuchike muri..." řekl jsem a upustil svoje zanpakuto na zem, aby z něj povstal golem. Golem, který byl celkem schopný tlačit vozíček... "Fajn, kam jdeme? " zeptal jsem se

pro **Raiden** Sat Sep 26, 2015 10:52 am

Venku na vás již čekala ta stará babčule. "Máte všechno?" zeptala se trochu pochybovačně, když viděla náklad na vozíku. Asi jí přišlo, že toho máte málo. A na to, že jste byli 3 shinigami, tak vám to teda zrovna táhnout moc nešlo. Ale aspoň se rychlost přesunu vozíku dala srovnat s rychlostí přesunu oné babči, která vás začala vést uličkami, kam se váš dopravní prostředek sotva vešel. Bude to ještě těžká cesta.
Netrvalo to dlouho, stále jste byli ve stejném okresku, když se před vámi na zemi objevilo nějaké dítě v plence. Hrálo si s dřevěným koníkem. Babča kolem něj prošla, ale vozík přes něj nepřejede ... nebo přejede, ale nebude to asi moc hezké. Co s tím uděláte?

pro **passionpower** Sat Oct 03, 2015 2:39 pm

Chieko

"Ano, máme." odpověděla Chieko stařence, která na ně již čekala venku. Chieko to u pokladny raději všechno spočítala a čísla jí seděla, takže by toho měli mít správný počet. Kyoya se chopil tahání vozíku pomocí své zanpakuto. Nebudeme si nic nalhávat, Chieko se dost lekla, když najednou ze země kousek od ní vylez obří golem. A tak mohli tedy vyrazit za babičkou. Ta je vedla různými uličkami, kam se sotva s tím vozíkem vešli. Pak se před nimi na cestě ale objevilo malé dítě. Blbé bylo, že nebylo jak ho objet a přejet ho by bylo kruté a nelidské. Chieko došla k dítěti. Mile a kawaiisky se na něj usmála. "Ahoj, maličký...pojď, uhneme z cesty tomuhle vozíku,ano?" řekla a vzala ho i s koníkem opatrně do náruče a ustoupila z cesty, aby mohl vozík projet.

pro WrongSign Sun Oct 04, 2015 5:06 pm

Yasuo

"Málo?" zatvářil jsem se trochu zmateně. Snažil jsem zatvářit aby to vypadalo, že se stěžuji na tíhu a velikost onoho vozíku a ne na její povzbuzující připomínky. Bylo trochu zvláštní, že kolem toho vozíku bylo tolik shinigami a i přes to jsme se pohybovali takovou rychlostí, mně by to normálně nevadilo, ale při pohledu na nás a pak šourající se babču mě poněkud rozboleli nohy. Jak plynul čas ( vzdálenosti moc neubývalo ) prošli jsme mnoha uličkami velkými a právě teď jsem procházeli jednou z těch menčích. Z ničeho ni začala Chieko-san mluvit směrem na zem, chvíli mi trvalo, než mě napadlo stoupnout si na špičky, abych viděl horem přes vozík. Po činu Chieko mě napadla jistá myšlenka.. "Hezké omlouvám se, Chieko-san, ale podle mě to nebude tak jednoduché.."

pro **Akkaku Naito** Wed Oct 07, 2015 9:00 pm

Wilhelm Gure

Tlačil jsem vozík a byl rád. Rád, že mám díky svému reiatsu a tréninku větší sílu, než obyčejný shinigami s mou "svalovinou". Rád, že máme golema, který také trochu pomáhá. Rád, že nám již nic nebrání v ces... Oh. to byla jediná má reakce na to dítě. Když jsem pak viděl, že ho jde Chieko odnést z cesty, oddechl jsem si. Měl jsem z dětí trochu strach...

pro **Nawaki** Thu Oct 08, 2015 11:32 pm

Hiiragi Kyoya

A tak si Kyoya klidně vykračoval vedle vozíčku, zatímco jeho zanpakuto tlačila náklad. Všechno šlo v pořádku a v klidu, než nějaké dítě zatarasilo cestu. Naštěstí se toho Chieko chytla a odstranila tu překážku z cesty a mohlo se jít dál. "Je to ještě daleko?" zeptal se otráveně. Chtěl tu misí mít už z krku...

pro **Raiden** Sat Oct 10, 2015 10:57 pm

Chieko chytila dítě... A to by mohl být problém... jakmile totiž dítě vzala, dítě se radostně a roztomile usmálo. Pak začalo otvírat pusinku jako když si chtělo zívnout a náhle mu z hrdla vyrazil vysokofrekvenční ráz, které doslova trhal uši. Uši vás všech, ale Chieko nejvíc. Jednalo se jakousi reiatsu vlnu spojenou s řevem.
Dítě by zřejmě nepřestalo, kdyby mu žena nedala ruku přes pusu, chudák stará, musela s vracet.. Problém byl, že jste přišli o sluch. Všichni... až na golema teda a starou paní, protože ta si předtím zakryla uši.. Trochu nepříjemný start. Na dohled však už byl obrovský, několikati patrový dům z pevného zdiva. Neobvyklé místo v Seireitei. Ale žena na něj ukázala rukou. Nejspíš jste měli vyrazit tam.
A pokud se Wilhelm bál dětí... no, možná by si měl vzít jednu z těch plínek.

pro **Akkaku Naito** Sat Oct 17, 2015 11:17 pm

Wilhelm Gure

Nic moc jsem neříkal. Jen jsem znovu zatlačil do vozíku, když se cesta vyklidila a sledoval signály staré ženy. Rozhodně to nebyla tak velká mise, jak ji babka zezačátku prezentovala, ale... zase měla pravdu v tom, že tato mise spočívá spíše v dobrotě a podobně, než v síle. I když... zpochybnil jsem při dalším lupnutí v ramením kloubu od tlačení vozíku.

pro **passionpower** Sat Oct 17, 2015 11:58 pm

Chieko

To dítě začalo neuvěřitelně nahlas křičet. Kurovi se zježily všechny chlupy a packama si zakryl uši. Chudák. On a jeho zvířecí sluch, to schytali asi nejvíce. Hned po něm Chieko. Té se na tváři objevil naprosto nepřítomný vykulený výraz a div to dítě neupustila. Vlastně bylo kupodivu, že jí nepraskly bubínky. I tak ale nic neslyšela. Babča dítě nakonec umlčela a ukázala jim prstem, kam mají jít. Chieko položila to dítě na zem a s ostatními se vydala směrem k tomu domu. Byla ale dost rozhozená a v šoku z toho, co se právě stalo.

pro **Nawaki** Thu Oct 22, 2015 9:06 pm

Hiiragi Kyoya

Kyoya nesnášel děti... hlavněě ty, co křičí... a tohle bylo matkou všech křičících dětí. Něco řekl, ale sám sebe neslyšel. Přiložil si ruce k uším a začal si léčit ušní bubínky. "Fajn... tak věci dorazily v pořádku, mise úspěšná, vracíme se domů ne?" nadhodil s nadějí v hlase, zatímco sledoval tu podivnou stařenu. Vůbec se mu nelíbilo, kam tohle celé směřuje...

pro WrongSign Thu Oct 22, 2015 9:56 pm

Yasuo

"Auuu.." zaznělo mi v hlavě poté, co dítě vydalo ten zvuk. Neslyšel jsem, nevím, jak to cítí ostatní, ale podle mě je to svým způsobem výhoda, alespoň prozatím. Otočím se směrem k vysokému domu, pak si očima přeměřím celou svou společnost a znovu se začnu věnovat tlačení vozíku.

pro **Raiden** Tue Oct 27, 2015 11:44 pm

"Ale ale, vždyť vaše mise začíná teprve teď. Pomůžete s dětmi," usmála se stará paní a sdělila vám to ve chvíli, kdy jste už začínali znovu zase slyšet. Vyložení vozíku si naštěstí vzal na starosti někdo jiný. Z baráku se vyhrnulo asi 13 dětí ve věku 5ti let a spousta dalších, podle křiku, bylo vevnitř. Dítě-křikloun lezlo za vámi. Pak přišla jedna mladší žena a začala vám rozdávat jakési bílé zástěry a čepce. I Kuro dostal čepičku. "Zachvíli bude oběd, svolejte děti," požádala vás. Už vám asi došlo, co je ta budoucnost shinigami, že? Každopádně, dům měl 4 patra. Každé pro jednoho z vás. Bylo to rozdělené podle věku. Od 0-3 první, 3-6 druhé, 6-10 čtvrté, 10-16 poslední. Zajímavé bylo, že z toho domu vycházelo opravdu slušné reiatsu.

pro **Nawaki** Wed Oct 28, 2015 9:33 pm

Hiiragi Kyoya

"Ehm... vícekapitánko? Co odsud utéct dokud je čas?" zeptal se Kyoya smrtelně vážně. Měl pořád golema a byl připraven se probít ven za cenu mnoha obětí na životech. Tak nějak tušil, že nebude jediný, kdo by raději utekl, ale byl si... celkem jistý, že je jediný, kdo má koule na to, aby to zkusil... ale mohl se i plést. Stávalo se to... často. Teď v to doufal...

pro **Akkaku Naito** Fri Oct 30, 2015 12:02 am

Wilhelm Gure

Jen jsem se usmál na chlapce z desítky: Koyoma-san, nedramatizujte to. Jsou to jen děti. zároveň jsem ale začal v duchu doufat, že ho podkapitánka poslechne. Jsou prostě věci, které jsou pro sociopata nepřípustné a příliš náročné a jedna z nich je práce s dětmi. Na druhou stranu se bojím, že tahle mise opravdu bude náročná a bude vyžadovat to nejlepší z nás. Třeba trpělivost a milosrdenství...

pro **passionpower** Fri Oct 30, 2015 11:52 pm

Chieko

Chieko jaksi čekala,že to takhle nějak dopadne a tak si od té slečny vzala zástěru i čapku. Kuro si tu svou čapku trochu poupravil, aby nevypadal jak d***l. "Toto je naše mise, Kyoya-san. Nemůžeme jen tak utéct." pronesla Chieko a zadívala se na ten obří barák plný dětí. Dost jí to děsilo a moc tomu nepomáhalo to reiatsu, co z domu cítila. "K-každý si vezměte jedno z pater, ano?" pronesla ještě k nim, než se spolu s Kurem vydala vstříc třetímu patru.

pro **Nawaki** Mon Nov 02, 2015 2:49 pm

Hiiragi Kyoya

"Jsem si jistej, že jste chtěla říct "neměl byste jen tak utéct..." protože jsem si celkem jistej, že kdybych chtěl, tak utéct můžu..." řekl Kyoya znuděně. Tahle mise ho naprosto nezajímala, ba dokonce byl jí dost odpuzován. Ale co mohl dělat... asi neměl na výběr. "Fajn... jdu do prvního..." řekl nakonec... jeho golem začal dusat za ním...

pro **Raiden** Wed Nov 18, 2015 12:28 pm

Kyoya -> Jakmile tvůj golem začal dusat do schodů, začala pod ním praskat trochu prkna... trochu víc... po pár okamžicích jsi měl golema, co byl napůl zapadlej do schodiště a bezmocně mával rukama. Tím ucpal jedno schodiště, naštěstí tu bylo ještě druhé, vedlejší vzadu. Z prvního patra jsi najednou zaslechl dětský brekot.

Chieko -> Chieko se buď přes golema nebo přes druhé schodiště dostala do svého patra. Byl tam poměrně klid. Pokoje byly většinou zavřené a na podlaze byl pořádek. Přeci jen, disciplinovanost japonců byla vštipována od dětství, takže bylo možné, že sis vybrala nejlepší patro. Zvuky se momentálně ozývali jen z poza dveří, na kterých bylo napsáno: Tělocvična.

Ti dva by se měli dohodnout na patrech pls.

pro **passionpower** Wed Nov 18, 2015 8:56 pm

Chieko

Chieko šla naštěstí první, takže se přes golema nijak dostávat nemusela a dostala se tak až do třetího patra. Bylo zde ticho a dokonce i uklizeno. Jen ze dveří s nápisem tělocvična byly slyšet nějaké zvuky. Chieko se zhluboka nadechla a opatrně nakoukla do oněch dveří. Opatrně proto, protože netušila, co by měla čekat a nechtěla být sejmuta například balónem či co tam vyváděli.

pro Sponsored content