Palác Zelené Lady

Biriberu


Biriberu byla nadšná tím, co jim lady řekla. Konečně se začne trochu něco dít! Chvilku přemýšlela a pak rozhodla se "Já bych šla zničit pevnost, lady." Chtěla si zase užít trochu zábavy a navíc s ničím dlouho nebojovala. Natož s něčím, co zabíjelo její přátele, respektive jiné "hodné" hollow. Zničením té pevnosti by to všechno mohla napravit, proto se pak se široka a přátelsky usmála.

Ririgo


Kývl jsem na Rucia a nadhodil: Je to na tobě bráško. Vím, jak se poslední dobou cítíš. Jestli chceš, tak nemusíme chodit třeba nikam... ta poslední věta byla spíše navíc. Tušil jsem, že můj bratr bude pro boj. A pokud se tak stane, tak jsem ochotný jít s ním a položit za něj třeba i svůj život. Ačoliv jsem se mnohem snáze připravoval na to, položit za něj mnoho jiných životů...

Rucio

Rucio přemýšlel nad tím, že by s bratrem prozkoumali ty vodopády, jenže pak se tam nahrnuli Isco s Pedrem a Rucia tak na vodopády přešla chuť. Cítil se, že by tam ty dva nejspíš musel zabít. Pak na něj promluvil jeho bratr. Rucio se na Ririga podíval a povzdychl si. "Půjdeme na základnu..." řekl nakonec. Radši půjde s otravnou Biriberu než s těma dvěma.

Lady se trochu starostlivě rozhlédla.
"Byla bych nerada, kdyby tohle všechno vedlo k nějakému obřímu konfliktu, ale nemůžeme navěky jen ustupovat. Já jsem pro mír v Hueco Mundo udělala mnoho, ale moje trpělivost končí..." dodala lady, aby bylo jasné, že jí záleží na míru. "Jste si opravdu jistí tím, že chcete jít?" zeptala se

Biriberu


"Samozřejmně!" zvolala Biriberu rozradostněně. Ani chvíli nad tím nepřemýšlela, chtěla si užít zábavu. Nevěděla sice jak moc dobře to půjde s dvěma bratry, kteří jsou s ní a navíc se naní netvářila zrovna nejpřátelštěji, jako by je občas rušila, nebo něco takového. Ale Biriberu si to tak nebrala. "Vy jste připraveni?" zeptala se přátel s vyplazeným jazykem.

Rucio

Rucio přikývl na slova Lady. "K čemu je, žít tu v míru, když vás pouhý výlet ven z paláce může stát život nebo, co se to s těmi ztracenými vlastně stalo." poznamenal. Spousta hollow v paláci se bála chodit ven, aby také nezmizeli. Takhle mír a svoboda nevypadaly. Navíc byla jen otázka času, kdy se to, co mělo na svědomí ztrátu ostatních dostane i dovnitř do paláce. Pak už by to bylo jako střílet ryby v kádi. Tedy to si alespoň Rucio myslel. Plus se celkem nudil a trocha akce by mu přišla vhod. Pak na ně promluvila Biriberu. "Já ano." odpověděl jí na otázku.

Ririgo

Na tom, co říkal můj bratr něco bylo. Ale trochu jsem se i bál, aby to nebyla zase jen ta jeho agrese: Můžeme vyrazit. kývl jsem i já a pohlédl dolů na Biriberu. Možná mi lezla na nervy, ale doufal jsem, že i přes to bude alespoň trochu rozumná během mise. Alespoň dost na to, aby například nesmažila cerem nepřátele i své, protože by byli moc blízko u sebe.