Louka na kraji Rukongai

Modos

poslouchal její vysvětlení.
"Aha," řekl neurčitým tónem ze kterého se dalo vytušit, že to moc nepochopil. "Takže to bude boj beze zbraně," kývl nakonec hlavou, jako by si to říkal pro sebe, když se mu to vyjasnilo. Nic jiného neudělal, sledoval Izanaminu ukázku a sám zůstával stále v základním postoji.

Izanami

"Ano, přesně tak." pronesla mile Izanami, i když byla překvapená, že to vlastně ještě Modos ani nepochopil. No.. možná to bude těžké, ale Modos byl alespoň milý.. i když se nikam do akce tedy vážně nehrnul. Asi nikdy. No, co se dalo dělat.
"Tak, zkuste si taky praštit. Základ je dát do rány co nejvíc energie až na konci." pronesla Izanami a znovu demonstrativně ukázala pár ran kamsi do vzduchu.

Modos

se svraštěným obočím pozoroval bělovlasou dívku.
"Proč? Jakému účelu slouží násilí na vzduchu a prázdném prostoru?" zeptal se.

Izanami

Modosova otázka Izanami poměrně dost zaskočila.. ale dostala i horší. Ani nemusela dlouho plánovat odpověď - a stejně, jako v celém tom rozhovoru - prostě pronesla první věc, co jí napadla.
"Protože vzduch je hrdina, kterého si nezasloužíme, ale potřebujeme. Můžeme na něm trénovat, protože on to dokáže vydržet. Je na tohle nejlepší. Už jen tím, že nás dovoluje se v něm pohybovat i když nás obklopuje znamená, že mu to nevadí." pronesla, a zase se mile usmála.

Modos

o tom chvíli vážně uvažoval.
"To je asi pravda, ale... protivník, proti kterému chceme následně naše umění použít, je úplně jiný než vzduch, takže stále nechápu smysl. Je to jako..." Chvíli zapřemýšlel, k čemu by to přirovnal. "Trénovat používání jídelních hůlek pomocí skleničky vody..."

Izanami

Přikývla. To byla dobrá úvaha, i přesto, že se jí to předtím zdálo naprosto jasné. Ano, z tohohle rozhovoru si určitě přivede pár nových pohledů na svět..
"I při trénování s hůlkami ale první trénujeme to, jak se drží, bez nabírání jídla. Tohle je podobné. Takový ten první krok, bez kterého to moc nefunguje.." pronesla svůj názor, ale zase s úsměvem. Modos byl fascinující společník.. nepotkáte kohokoli zajímavějšího.

Modos

"Hmmm..." přimhouřil oči a pozoroval Izanami. Bylo vidět, že to pořád moc nechápe, ale konečně dal pokoj a začal dělat to, co Izanami ukazovala.

Izanami

Bylo to s ním těžké, ale když už se odhodlal, poměrně mu to šlo. Izanami z toho měla radost.
"Víte, vlastně vypadáte, že na tohle máte poměrně talent!" pronesla s úsměvem, a natočila se úplně k němu.
"Tak, když jste si stěžoval na vzduch, zkuste praštit do mě!" pronesla s úsměvem, a pak přešla do připravené polohy. V hlavě už měla naplánovaný blok, nemělo by to být až tak těžké..
.. Co by jen tak mohlo jít špatně, eh?