Tuctové lidské město...

Satorii Kayoko

Sledoval tento zápas a analyzoval všetky pohyby krabieho hollowa. Všímal si jeho chvost, jeho klepetá. Cítil jeho reiatsu, túžba po zabíjaní priam pretekala Satoriiho telom. Nemal strach, nestuhol. Čakal na správnu príležitosť pre zasadenie úderu. Pozeral sa na jeho spoločníkov no aj tak vždy jeho pohľad spočinul na maske hollowa. Neustále držal svoj meč. Všimol si Tsua ako letí vzduchom a len sa usmial. Takže už je čas nato aby som sa aj ja zapojil. Treba s ním čo najskôr skoncovať. Cítim to. Blíži sa ďalší. Vytiahol svoj meč a zmizol. Keď hollov zaútočil svojím klepetom na Tsua a tým ho odhodil, jeho klepeto zostalo ešte pár sekúnd naklonené na tú stranu do ktorej vystrelil Tsua. Satorii sa objavil vo veľmi tesnej blízkosti toho hollowa a sekol svojím mečom priamo do medzery medzi klepetom a zbytkom jeho ruky alebo čo to vlastne bolo. Tak isto ako rýchlosť aj prácu z mečom trénoval Satorii veľmi tvrdo a dlho. Veril si. Dôveroval svojmu meču a telu. Vedel presne čo môže spraviť a čo nie. Vždy rozmýšľa o niekoľko krokov dopredu.

Hollow se příliš nehýbal, nezdálo se, že by byl dost hbitý na to, aby dokázal nějak výrazněji ohrozit kličkujícího oponenta. V tu chvíli ale na hollowa vyrazil Satorii a zaptočil. Jeho strategie byla dobrá, bohužel nepočítal s tím, že narozdíl od klasického raka neměl tenhle hollow krunýř, ale svojí pevnou hollow kůži, která ho ochránila i tentokrát. Ne zcela, na meči se objevily stopy, které přesvědčivě ukazovaly na to, že hollow byl zraněn, ale ne vážně. Hollow sice nemohl použít svoje klepeta dost rychle na protiútok, ale svojí hlavu ano. Zkroutil jí do nepřirozeného úhlu a vyplivnul podivnou tekutinu přímo tvým směrem...
Mizuki se útoku vyhnul, ale nedokázal pořádně určit, odkud zvuk šel, právě proto, že byl nepřirozeně tlumený. Jakmile se ale začal soustředit tak s hrůzou zjsitil, že reiatsu se nachází pod nimi...

Satorii Kayoko

Útok bol dobrý, no nie dosť. Hollow bol schopný ďalej útočiť, no Satorii vedel že je stále bližšie a bližšie k výhre. Pozeral sa na hlavu hollowa a prekvapivo sa usmial. Úžastné. Usmial sa ešte viac a veľmi rýchlo odskočil aby ho tá tekutina nezasiahla. Odskákal do bezpečnej vzdialenosti pričom švihol svojím mečom a tým zotrel kvapky krvi ktoré mal od toho hollowa. To druhé čo sa sem blíži je stále bližšie. Ale ja ho nevidím, cítim ho ale nevidím ho. Mierne sa zamračil a veľmi opatrne sa pozrel na Tsua a Mizukiho či sú v poriadku. Následne sa obozretne pozrel navôkol seba či sa niečo nesnaží ku nemu priblížiť. Nič nevidel takže sa opäť pozrel na kraba. Takže viem zatiaľ len pár vecí. Jeho koža je tvrdá ako pancier ozajstného kraba. Klepetá má veľmi pomalé no chvostom dokáže spôsobiť pár problémov. Aby toho nebolo málo, dokáže svoju hlavu otočiť do veľmi neprirodzených polôh plus strieľa tú tekutinu u ktorej som ešte nanešťastie nezistil čo robí. Uff... Vzdychol a ďalej sledoval jeho pohyby. Čupol si a premýšľal. Začal sa vážne veľmi sústrediť, no to neznamenalo že nedával pozor nato čo sa deje navôkol neho. Pri každom pohybe klepetami sa mu odokryje malá časť tela. Už som ho tam raz zasiahol, ak sa mi podarí ho trafiť do toho istého miesta a tentoraz silnejšie, mohol by som mu jedno z klepiet odseknúť. Za pokus to stojí. Postavil sa, veľmi pevne chytil svoj meč a rozbehol sa na hollowa. Nebežal nejak extra rýchlo, chcel si byť istý že bude mať dojsť priestoru nato aby sa dokázal vyhnúť hocijakému útoku.

Tsu Utsukushi

Když zrovna začal Satorii na něj útočit tak jsem se zastavil a odskočil do bezpečí a tam čekal jak bude postupovat dál , díval jsem se na ten celý jejich maličký souboj a když jsem uviděl že nějak toho kraba zasáhl a já si nedokázal uvědomit jak tak mě napadlo že je zranitelný ale má silnou kůži , pomalu vycházím z malého úkrytu a pomocí shunpa se dostanu pod hollowa / raka , když jsem pod ním tak je mi jasný že s mojí rychlostí nezaznamenal že jsem pod ním , kouknu se na všechny strany a rozmýšlím co asi tak udělat a najednou mě napadne že bych mu mohl usekat nohy a ano uvědomoval jsem si že to je jednoduchý plán ale ještě před tím než mu to udělám tak jsem si pomyslel Vypadá jako rak takže raci mají jedno slabě místo a to pod sebou usměji se , čupnu si a vší silou mu vrazím můj meč do spodní části těla .

Mizuki

Dávajíc pozor na hollowův ocas, snažil se zjistit, odkud vychází ten tlumený řev. Avšak nic neviděl. Když se ale poté soustředil na reatsu, zjistil něco opravdu znepokojujícího. Překvapivě se podíval na zem pod svýma nohama. Fakt, že se ten druhý hollow nachází pod nimi....
Zvedl pohled zrovna ve chvíli, kdy Satorii sekl raka mezi klepeto a zbytek končetiny. Mno, moc škody to na krabovi nezanechalo, ale Satorii pokračoval v útocích, což bylo dobré. Tsu se mezitím dostal pod kraba a snažil se ho bodnout do břicha.
Mizukiho jejich boj zajímal jen okrajově. "Dávejte si bacha pod nohy, ten druhý hollow je pod náma!" zavolal na ně s tváří skloněnou k zemi. Stáhl se do větší vzdálenosti a opět se soustředil na reatsu toho druhého hollowa. Todle není dobrý... Je tu rak, co má silnou kůži, klepeta, nebezpečný ocas a já nevim co ještě. A teď se tu ještě objeví další, o kterým nevíme absolutně nic... Sakra...

Útok, který udělal Tsu zafungoval skvěle. Jeho rychlý útok opravdu vážně poranil raka-hollow. Posekal několik jeho noh a také jeho břicho. Zraněné nohy hollowa neudržely, takže dopadl přímo na Tsua, který ležel pod ním a pohřbil ho eclým svým obřím tělem, Tsu okamžitě ztratil vědomí, nebo umřel nebo tak něco...
Mezitím se země zatřásla, kanalizační poklop kousek od vás odletěl a z něj se vynořilo hadí tělo dalšího hollow. Ten měl obrovskou tlamu, ale žádné viditelné končetiny. Hrozivě zařval a také on začal plyvat nějakou odpornou tekutinu směrem k vám...

Satorii Kayoko

Bežal na raka-hollow a svoj meč pevne zvieral. Na jeho tvári sa objavovali menšie známky nadšenia. Bolo to ako keby ho pach krvi a nebezpečenstvo z boja napĺňalo radosťou. Ten pocit v sebe pociťoval po prvý krát a naozaj sa mu páčil. Nechal sa ním teda ovládať do takej mieri, že bol schopný využívať svoje schopnosti naplno a jeho myslenie a zmysli sa taktiež naostrili. Na Mizukiho slová len prikývol ako znak toho že pochopil a bude si dávať pozor. Blížil sa ku raka-hollow keď sa pod hollowom odrazu objavil Tsu a začal mu sekať do brucha a nôh. "Ty hlupák! Vypadni odt.." Nestihol ani dopovedať a už prišlo k najhoršiemu. Raka-hollow kvôli zraneniam nôh spadol priamo na Tsua. Satorii sa zastavil a chytil sa za hlavu. "TSUUU!!!" Zakričal. Vravel som to. Vravel som že ho tá jeho hlúposť jedného dňa zabije. Prebehlo mu hlavou. Netrvalo dlho a objavil sa tam aj ten druhý hollow. Satorii sa opäť vrátil mysľou do reality a jeho pohľad spočinul na tom obrovskom hollowovi ktorý mu pripomínal hada. Tekutina ktorú ten had vystrelil letela veľmi a tak nemal moc času na rozmýšľanie. Veľmi rýchlo vrátil svoj meč do pochvy a vystrelil za Mizukim aby ho chytil a pomohol mu.

Tsu Utsukushi

Když jsem mu usekl nohy a bodl ho do břicha tak jsem s tím počítal že na mě spadne ale nestihl jsem zareagovat tak rychle abych se vyhl pomocí shunpa a tak na mě spadl ale abych ten jeho pád toho hollowa zpomalil nebo zmírnil tak jsem dal ještě nad sebe zanpakuto abych ten pád zmírnil . Spadl jsem na zem a pomalu jsem přicházel o vědomí Sakra proč je ten hollow tak těžký ? pomyslel jsem si a zavíral oči . Vzpomínám na to jak na mě Satorii řval a v tu dobu co jsem si na to vzpomenul tak se na mém obličeji objevil malý úsměv . To tady umřu ? zase mi prolítlo hlavou a pak jsem si řekl Ne nesmím umřít , musím zachránit svoje přátele a navíc jsem ještě nezkusil všechno co jsem chtěl ! po té myšlence jsem zatnul zuby a začal se dostávat ven ale bylo tam málo kyslíku a navíc ten hollow byl moc těžký takže jsem rychleji přicházel o vědomí ale jak jsem chtěl dostat od tam tud a tak jsem se nevzdával a stihl jsem dát ven svoji ruku ale bylo pozdě a přišel jsem o vědomí a jediné co jsem cítil bylo to teplo na mé ruce .

Jednu výhodu to celé mělo. Když Tsu stihl zvednout alespoň částečně meč, tak hollow se na něj nepříjemně napíchnul. Snad právě proto hollow nedopadl takovou silou aby Tsua rozmačkal na kaši...
Satorimu se podařilo uskočit tekutině, která místo toho dopadla na střechu auta a začala ho rozpouštět. Hollow se podíval na svůj neúspěch a zmizel opět pod zemí...

Pre Mizukiho::

Satorii Kayoko

Uhol sa. Bolo to veľmi tesné ale Satoriimu sa podarilo vyhnúť neznámej tekutine a pokračovať v behu. Dobehol za Mizukim. Satorii bol v neustálom strehu aby mu nič neuniklo. Všimol si že hadí hollow vrátil späť pod zem tak okamžite zareagoval. Chytil Mizukiho a vyskočil s nim na najbližšiu strechu. "Zostaň prosím ťa chvíľu tu, hneď som späť." Uvedomoval si že Mizuki nebol práve najľahší, bol to dospelí človek takže niečo vážil. Preto do výskoku musel vložiť viac síl a to ho zase o niečo unavilo. Zoskočil späť a vtedy si všimol tú rozpustenú strechu auta. Pozoroval okolie. Stlačil v rukách rukoväť svojho meča a odrazil sa od zeme. Dopadol ku Tsuovi a tomu asi mŕtvemu hollowovi. Ten hollow je určite veľmi ťažký, nieje žiadna šanca že by som ho dostal s Tsua dolú. Musím niečo vymyslieť. No teraz nato nieje čas... Ešte je tu ten druhý. Keď si pohnem a vyriadim toho druhého, tak by som ešte mohol zachrániť Tsua predtým ako ho ten obor rozmačká. Pomyslel si Satorii a opäť sa vrátil na miesto z ktorého prišiel za Tsuom pričom sa sústredil a vyhľadával reiatsu toho druhého hollowa.

Hollow se schovával pod zemí. Pohyboval se velice rychle. Vyrazil kousek od místa, kde vyrazil prvně, vynořil se kanalizačním poklopem, který vyrazil do vzduchu. Opět se nadechoval, aby vypustil svojí kyselinu...

Satorii Kayoko

Satoriiho zmysli sa naostrili. Jeho sústredenosť dosiahla maxima a on sa konečne vložil do súboja naplno. Využíval všetko čo sa do teraz dokázal naučiť o stratégií boja. Jeho myseľ bola kľudná a pripravená zaznamenať aj ten najmenší šuchot lístia. Držal svoj meč. Pevne zvieral jeho rukoväť a očakával blížiaci sa útok. Zem sa začala triasť a Satorii už vedel, že ten hollow je na blízku. V skutočnosti to vedel ešte skôr ako sa zatriasla zem, cítil ho. Tú túžbu po zabíjanie. Tá krvilačnosť a agresivita z neho priam lietala. Blíži sa... 3,2,1... Pomyslel si silno sa odrazil od zeme. Letel vzduchom a vtedy sa to stalo. Hollow sa vynoril s kanalizačného otvoru a vystrelil kanalizačný poklop do vzduchu. Satorii to predvídal. Bol vo vzduchu priamo na tom mieste kam letel ten poklop. Videl ako sa ten hollow znovu chystá vystreliť tú tekutinu. Nanešťastie pre neho, Satorii už vedel čo všetko môže ten sliz spôsobiť. Bolo samozrejmosťou že vedel aj ako je to silné a teda sa nechystal podceňovať silu svojho protivníka. Chytil do rúk letiaci poklop pričom sa vo vzduchu otočil o 360 stupňom a hodil ten poklop priamo na na ústa hollowa. Dôvodom prečo sa Satorii otočil o 360 stupňov bolo to, že tým že sa otočil tak dodal tomu poklopu väčšiu rýchlosť keď ho hádzal späť. Poklop letel veľmi rýchlo a blížil sa na hollowove ústa. Nielen že letel rýchlo, taktiež mal v sebe silu ktorá by toho hollowa nepríjemne poranila.

V tvé hlavě všechno vypadalo docela jednoduše a jasně. Dokázal si docela dobře odhadnout, kdy hollow vyrazí ze země. Bohužel od té chvíle šel tvůj plán slušně řečeno do kytek. Poklop od kanálu byl daleko těžší a rychlejší než sis myslel a navíc rotoval podle nespecifikovatelné osy a jako takový šel mimořádně špatně chytit. Když ses o to pokusil, tak tě poklop velice bolestivě uhodil do ruky, ozvalo se křupnutí a tys ucítil docela velkou bolest. Poklop ti pak ještě ohnul ruku nahoru a zmizel v dálce...
Výhoda byla, že ses dostal nad hollow, který tě momentálně nejspíše neviděl, místo toho hledal ty 2 chutné duše, které tu jistě někde musely být...

/: Ospravedlňujem sa ti že som nepostoval ale mal som toho moc ohľadom školy a brigády.

Satorii Kayoko

Letel vzduchom, snažil sa chytiť onen poklop ale vôbec sa mu to nepodarilo tak ako chcel. Videl ako na neho letí. Až keď už bol veľmi blízko si všimol že ten poklop letí podľa nešpecifikovateľnej osy. No už bolo neskoro. Keď sa ozvalo puknutie a do Satoriiho ruky začala vrážať strašná bolesť vedel, že sa stalo niečo zlé. Jeho rameno bolo vykĺbené a tým sa aj znížila šanca na ich výhru. Chytil si rameno a vyceril zuby. "Aaaaah..." Bola to nesmierna bolesť. Satorii stále letel vzduchom. Všimol si že Hollow ho nevidí pretože je nad ním. Odtrhol si kúsok látky z trička a silno si ho uviazal okolo ramena aby ho spevnil aspoň na malú chvíľu. Musel to rýchlo ukončiť. Pomaličky padal dolu a pritom chytil do svojej zdravej ruky meč. Zranenú ruku položil veľmi pomaly na rukoväť meča no nedokázal ju stlačiť. Toto nieje dobré... Prebehlo mu hlavou no teraz nebol čas na náreky. Začal padať rýchlejšie. Svoj meč dal kolmo pred seba a skrčil nohy ku bruchu. Jeho telo sa okamžite začalo otáčať dopredu. Vyzeralo to ako keby robil saltá a to veľmi rýchlo. Točil sa stále rýchlejšie pričom padal smerom dolu na hollowa. Toto bude posledný úder. Dával do toho skoro všetku silu. Musel si ešte nejakú nechať. Mali svoju misiu a tú chcel jednoznačne dokončiť. Blížil sa ku hollowovi.

Mizuki

Satorii ho odtáhl na nejbližší střechu a řekl mu, ať tam počká. Mno, udělal to a přitom uvažoval, jak zachránit toho blbce Tsua. Ten rako-hollow musel být opravdu hodně těžký a Mizuki se obával, aby se ten blbec neudusil, nebo něco podobného.
Pak mu něco došlo. Satorii mohl vidět, jak mu nad hlavou blikla ta pomyslná žárovka. Než však stihl něco říct, skončil jeho třetí společník se zlomenou rukou. Sakra. pomyslel si. Mávl na něj na znamení, že k němu má přijít. "Když už nic jiného, tak mu něco provedu s tou rukou, aby mi pak pomohl s Tsuem."

Satoriho bizardní série útoků se nakonec přeci jen vyplatila. Jeho útok shora byl sice nesmyslně složitý a komplikovaný, ale svého účinku dosáhl. V rychlosti, kterou stihl nabrat padáním z pár metrů se mu povedlo zasáhnout hollowa do hlavy a instantně ho zabít. Bohužel sám dopadl na hollowa dost nešikovně, takže bolavá ruka ho přestala poslouchat už úplně. A taky ho dost bolel zbytek těla. Oba hollow byli mrtví a z vašeho týmu zůstal stát jen doktor...

Satorii Kayoko

Útok sa mu podaril, svojho nepriateľa skolil. Záver útoku ale nedopadol presne podľa Satoriiho predstáv. Dopadol veľmi tvrdo a dosť ho to bolelo. Au! .. Prebehlo mu hlavou keď zostal ležať na zemi. Z obočia a úst mu začala tiecť krv. Snažil sa postaviť, no niekoľko krát opätovne spadol. Po pár minútach sa pomaličky postavil a prešiel pár krokov. Tento krát spadol len na kolená, no už teraz vedel že bez Mizukiho sa ďaleko nedostane. Pozrel sa na neho a usmial sa pričom spadol na zem a zostal ležať.

Upozornění:

Mizuki

Ach jo.... pomyslel si v duchu, když s sebou Satorii seknul na zem. Jediné štěstí bylo, ze už byli oba hollow mrtvi. Něčím, co by se dalo nazvat shunpo, se dostal k Satoriimu a klekl si k němu. Chvíli zamračeně pozoroval jeho ruku a poté se jí lehce dotkl, aby zjistil citlivost zranění. Poté se dal opatrně do léčení, tak, aby mu způsobil co nejmíň bolesti.
Kouzlem oka se díval na místo, kde ležel Tsu pod rakem (je stále uvězněný, nebo ne?) a uvažoval, co provede s ním. Ovšem prioritou nyní byla Satoriiho ruka a její vyléčení. Aspoň do takové míry, že s ni bude moct normálně hýbat. Ním, nebylo to zrovna nejmíň náročné a když skončil, setřel si z cela pot a posunul si brýle.

//budem tvé "krajiny" respektovat

Podařilo se ti dostat ke zraněnému a začít s léčbou. Byla to klasická zlomenina, tedy... pokud je klasické zlomit si ruku rotujícím víkem od kanálu. Léčba byla možná, ale vyčerpávající, protože měl zlomené obě ruce v zápěstí a to ošklivě...
Váš třetí kolega byl stále pohřben pod mrtvým rakem...

Satorii Kayoko

Ležal na zemi vo veľkých bolestiach. Po malej chvíli ucítil akúsi úľavu, telo ho prestávalo pomaličky ale isto bolieť. Otočil hlavu a všimol si že je pri ňom Mizuki a lieči mu rany. Bolelo ho celé telo, no rameno a zápästia boleli najviac. "Ďakujem..." Povedal Mizukimu tichým hlasom a mierne sa usmial. Neustále zostával ležať a snažil sa nehýbať aby si ešte viac neublížil.

Mizuki

Satoriiho zranění sice byly "pouhé" zlomeniny, ale na léčení to bylo těžké. Měl zlomená obě zápěstí a to nepěkně. Avšak dařilo se. Sice to bylo vyčerpávající a Mizukimu tekl po čele pot, ale dařilo se. Přeci jen byl hrdý člen Lékařské divize.
Když byl léčeni konec, setřel si pot, posunul brýle a otočil se na hollowa, který stále věznil Tsu.
Tak a teď ještě zachránit tohodle blbce... Dokážeš ho odtamtud dostat? optal se Satoriiho a stoupnul si. Projel si rukou vlasy a z hluboka se nadechl. Řekl bych, ze léčeni Tsua asi bude těžší než u Satoriiho.... Vazné, co je to za blbce, nechat se zabit vlastním pokusem o zabiti hollowa..? uvažoval a snažil se nabrat aspoň trochu sil.

Naštěstí pro "blbce který se nechal zabít vlastním pokusem o a zabítí hollowa" se situace rapidně změnila. Země se začala otřásat. Nejprve docela lehce... do toho začaly řvát sirény v celém městě. Země se začala otřásat víc a víc, z několika okolních domů se vysypalo sklo z oken... a naštěstí také mrtvý hollow se překulil kousek stranou a odhalil tak většinu vašeho kolegy...

Satorii Kayoko

Satorii sa len usmieval. Vedel že je o neho postarané tak sa teda vydal do ríše spomienok a šťastia. Spomínal na svoje začiatky, na všetky súboje či už vyhraté alebo prehraté, zo všetkých si zobral nejakú tú správnu skúsenosť. A práve vďaka tomu že si toho veľa prežil čo sa týka súbojov dokázal toho Hollowa zabiť tak aby nezabil samého seba. No to sa o Tsuovi povedať nedalo. Bol nerozvážny, zbrklí a veľmi hyperaktívny. A to boli jeho najsilnejšie slabiny. Aj keď, niekedy sú tieto vlastnosti skôr plusom ako mínusom, no nato musíš vedieť kde a v akom čase ich správne využiť aby sa ti nestalo to čo práve jemu. Satorii sa pomaličky začal hýbať. Bolesť ustupovala a on sa snažil postaviť. Najprv mu to išlo veľmi ťažko, bol celý stuhnutý. No dobrou správou bolo to, že už ho nič tak strašne nebolelo. Veľmi pomaly sa postavil a poriadne sa ponaťahoval. Chytil si obe zápästia aby sa uistil či je všetko tak ako má byť a následne to isté spravil aj z ramenom. "Ďakujem, Mizuki." Preniesol a usmial sa hneď po tom ako sa celkom prehľadal či ešte nemá nejaké skryté zranenia. Pozrel sa na Tsua. Telo hollowa sa posunulo, takže teraz bolo možné s pod neho Tsua vytiahnuť. Satorii dokráčal ku nemu a naklonil sa nad neho. "Nevyzerá byť nejak extra rozpučený, to je dobré znamenie." Na jeho tvári sa objavil mierny úškrn. "No čo, pustíme sa do práce?" Opýtal sa a čakal na Mizukiho reakciu.

Země kolem se otřásala. Lidé křičely. Na některých domech se objevily praskliny. Prakticky žádné okno nezůstalo celé. Na zemi ležel Tsu, který se sice jakž takž probudil, ale byl stále příliš zraněný aby mohl vstát. Do toho řvala siréna. Ztěží jste slyšely vlastní myšlenky. Ale kromě toho byl skvělý čas pustit se ddo práce...

Tsu Utsukushi

Omluva Nawakimu:

Jak jsem byl v bezvědomí a zavalen hollowem tak jsem furt cítil otřesy země z bojů. Nedokázal jsem odhadnout kdo vyhrál nebo prohrál protože jsem byl v bezvědomí .... Pomalu ale jistě jsem se probouzel a na moje oči dopadal sluneční svit "Jaký krásný pocit" pomyslel si a pomalu je otevíral. Když měl oči otevřené a viděl bez problému tak první čeho si všiml bylo to že polovina jeho těla byla zavalena hollowem ale nebyl problém se odtamtud dostat ale byl tu malý problém, neměl jsem moc síly abych se zvedl takže jsem ležel na zemi a jediný pohyb který jsem mohl udělat byl pohyb krkem doprava a doleva. Když jsem se podíval na jednu ze stran tak jsem tam viděl Satoriiho a Mizukiho jak mu tam léčí rány nebo zlomeniny, z dálky to nebylo moc poznat. Zahlédl jsem Satoriiho jak se na mě podíval a šel pomalu ke mě. Když byl u mě a pronesl větu že nejsem rozpučený nebo rozlámaný tak jsem se trochu pousmál a čekal co se mnou udělají a šeptem pronesu "To jsem ale hlupák" řekl jsem s úsměvem a čekal ....