Tuctové lidské město...

Tsu Utsukushi

Jak jsme se se Satoriim bavily o tom co uděláme tak tam po chvilce přišel Mizuki. Poslouchal a po tom co jsem domluvil tak řekl svůj nápad a ještě když řekl že můj nápad nenavyšovat reiatsu je zbytečný tak jsem byl uvnitř šťastný za to že se mu aspoň něco ode mě zamlouvalo protože po tom co jsem "vyváděl" bylo po tom trochu těžký udělat dojem že mám i světlou stránku. Hned po tom tam přišel ten shinigami a zase řekl že tam nic není a prý máme odejít tak to se se mi už víc nezamlouvalo protože proč tak moc potřebuje abychom odešly? Přemýšlel jsem a podíval jsem se mu do očí. Nadechl se a zeptal se ho "Neboj se, odejdeme ale jedna věc by mě zajímala ... kde jsou ostatní?! Pochybuji že bys tady byl sám a proč si nepodal zprávu?" Bylo mi jedno jestli mě nevnímal nebo ne ale hodně bych ocenil nějakou pořádnou odpověď. Po chvíli jsem se otočil k Satoriimu a přišel blíž. Zašeptal jsem mu do ucha "Nemyslíš že by jsme ho měly svázat nebo nějak udělat aby byl v bezpečí a my také?" zeptal jsem se ho a to proto že mi přišlo že je Satorii zatím naším vůdcem takže by jsem mu mohl říct nějaký svůj plán.

Mizukiho súhlas Satoriiho nesmierne potešilo, aj napriek tomu že z polovičkou jeho plánu ani jeden z jeho spoločníkov nesúhlasil. Mávol nad tým rukou a usmial sa. "Dobre teda, vieme čo máme robiť tak sa pustíme do práce." Usmial sa a pozrel sa na Tsua ktorý ešte skúšal z neznámeho dostať nejaké informácie. No nakoniec keď sa naklonil ku Satoriimu a spýtal sa ho tú vec, zostal veľmi zarazený."Spútať ho?" Pošepkal tak aby to počul iba Tsu. "Myslím že to nieje zlý nápad. Pusť sa do práce." Usmial sa a postavil sa ku Mizukimu.

Shinigami vás stále poslouchal. Z ničehonic vytasil svůj meč. "Uval věčnou tmu, Regresse!" zakřičel. Z jeho meče se vyvalila temnota, která pohltila celou místnost. Byla tma jako v nejhlubší noci. Světla bylo sotva dost na to, aby jste viděli svojí ruku těsně před nosem...

Tsu Utsukushi

Když mi Satorii schválil můj nápad tak zničeho nic shinigami vytasil meč a zřejmně podle jeho slov vyvolal shikai. "Sakra" a hned po tom tam byla celá místnost v temnotě ... no spíš tam byla tma. Zatnul jsem zuby a přemýšlel, jak zjistit jeho polohu no a v tu dobu mě to napadlo. "Je tady tma ale nemyslím si že by mi zabránilo ho vycítit ..." soustředil jsem se a snažil se ho vycítit jeho reiatsu a tak zjistit jeho polohu. Ale při tom jsem ještě udělal jednu věc. "Ochraňuj Hogo!" řekl jsem při tom jak jsem vytahoval meč a hned po tom "Supāku" udržoval jsem plamen na mém meči tak aby fungoval jako svíčka, kdyby na mě zaútočil tak mám docela velkou šanci se vyhnout díky tomu že se ho snažím vycítit.

Mizuki

Sledoval, jak se Tsu snažil ze shinigamiho ještě něco vydolovat, ale ten mlčel jako hrob. Pak si Tsu se Satoriim začali něco špitat, nevěděl co. Ten shinigami ovšem z ničeho nic vytasil a vyvolal svojí zanpakuto. Jediné, co stihl postřehnou bylo to, jak se z té zanpakuto valí nějaká černá... hmota. A najednou, jako kdyby někdo rozbil žárovku, byla všade hustá tma. Sotva viděl vlastní ruku, a to i když jí měl kousek od obličeje. Jen pro jistotu tasil svojí zanpakuto, sice nic neviděl, ale cítil se trochu jistěji. Zhluboka se nadechl a soustředil se na vycítění reatsu Tsua a Satoriiho. A i na toho shinigami.

Všetko sa odohralo veľmi rýchlo. Satorii stál pri Mizukim a odrazu bola len všade tma. Posledné čo videl bolo ako neznámy shinigami vytiahol svoju zbraň a vyvolal shikai. Potom už bola všade iba tma. Hustá temnota zakrývala všetko navôkol nich. Satorii pozdvihol ruku a chcel sa na ňu pozrieť, no nevidel nič. "Mizuki, čo budeme robiť?" Prehlásil potichu a čakal na jeho odpoveď dúfajúc že ešte stále stoja vedľa seba. Toto je to posledné čo sme potrebovali. Musíme to s ním vybaviť čo najrýchlejšie. No nemôžeme ho zabiť, stále je to shinigami. Pomyslel si a vytiahol svoj meč a pevne ho zvieral v ruke.

Světlo, které vydával plamínem na Tsuově zanpakuto vydával jen velice matné světlo, které svítilo ještě míň, než by mělo. Jako kdyby ta tma nebyla jen absencí světla. Shinigamiho jste nikdo neviděl, na druhou stranu nikdo neviděl skoro nic. Mizuki zjistil, že sama "tma" vydává reiatsu takže vycítit v ní konkrétní osoby bylo prakticky nemožné. Přesto ucítil, že se tu někdo pohybuje... ve vedlejším pokoji možná?

Tsu Utsukushi

Po té co zahalila místnost tma a já vytasil meč a posvítil si tak jsem se hned divil proč ten plamínek svítí tak málo a hned mě napadlo "Že by ta tma potlačovala světlo?" mi proletělo hlavou a pak jsem si uvědomil to že jsem byl vedle Satoriiho takže bych ho měl aspoň slyšet. Natáhl jsem ruku na tu stranu kde Satorii stál abych se ujistil jestli tam furt je. Bylo to docela hrozné být ve tmě jenom s malým světýlkem. Pomalu jsem dostával hrůzu z té tmy protože jsem nikdy v životě v takovéhle tmě nebyl takže jsem se chtěl dostat co nejdřív ven a zjistit jestli tam nejsem sám.

Mizuki

Neviděl absolutně nic. Stejně jako zbývající členové mise. Ale aspoň o sluch nepřišel. Slyšel Satoriiho a zdálo se, že stojí kousek od něj. Nom, radši se opět začal soustředit na reatsu. S překvapením zjistil, že ta tma vydává vlastní reatsu, což byl celkem problém. Teda ne přímo problém, ale jisté zkomplikování to bylo. Skoro ani nedokázal najít Satoriiho s Tsuem. Ale i přes to dokázal vycítit, že se tu někdo pohybuje. Soustředil se tak moc, že mu po čele stekla i kapka potu. Tak moc se snažil. Přišlo mu však, že ta bytost, osoba nebo bůh ví jaké neidentifikovatelné želé, se nepohybuje v téhle místnosti, ale spíš v nějaké jiné, ale s jistotou to říct nemohl.

Nakonec jste uslyšely zvuk tříštícího se skla. Ale nemohli jste přesně určit odkud to šlo. Tedy jen chviličku, než se tma konečně rozplynula a vy jste uviděly díru v okně ve vedlejší místnosti. Ať už se tu dělo cokoliv, tak se shinigami zřejmě rozhodl, že uteče oknem... chudák dům, nejdřív dveře a teď okno...

Snažil jsem se celou dobu zjistit jestli je Satorii furt vedle mě ale když jsem šahal jenom do tmy kde nikdo nebyl tak jsem to vzdal a doufal že se mu nic nestalo. Když jsem ruku vracel zpátky tak jsem v té tmě uslyšel jako by někdo zničil sklo/okno. Po malé chvíli se tma rozplynula a bylo konečně vidět dál než jeden centimetr před sebe. Ulevilo se mi a rychle jsem se porozhlédl okolo sebe abych zjistil jak jsou na tom ostatní a jestli jsem doopravdy slyšel zničené sklo, no a to co jsem slyšel byla pravda. Po shinigamim nezbyla žádná stopa ... no jenom po tom jak zničil sklo. Jak jsem se ještě koukal okolo sebe tak jsem uviděl že Satorii stojí při Mizukim. To jsem teď nechal stranou a rychle se vydal za tím shinigamim, rozběhl jsem se k tomu oknu, proskočil oknem a běžel za ním jak nejrychleji mohu. "Nesmí mi utéct nebo se nic nedozvíme! Zbytek nechám na vás".

Mizuki

Náhle uslyšel zvuk, jako když se tříští sklo. Nom, chvíli na to se ta tma rozplynula. Chvíli musel zběsile mrkat, aby si jeho oči trochu zvykly na to jasné světlo, které ho v první chvíli oslepilo. Když se trochu rozkoukal, uviděl díru v okně ve vedlejší místnosti a shinigami nikde. Poté si všiml Satoriiho, který byl kousek od něj. No a nesměl opomenout ani Tsua, toho musel zkontrolovat především. Jenže ten už si to mířil k oknu, kterým chtěl proskočit. S podivem jeho počínání sledoval. Přeci jen prokopl nohou dveře a určitě jí měl plnou třísek. "Buďto necítí bolest, nebo já nevim." uvažoval v duchu. Přeci jen, i jedna malá tříska bolí, ale pak když jich je plná noha...

Započul zvuk rozbíjajúceho sa skla. Hneď v tom okamiho ho napadlo že ten neznámi shinigami musel utiecť. Jeho uvažovanie sa aj pozvrdilo hneď ako zmizla tá čudesná tma a shinigami už v miestnosti nebol. Satorii sa začal obzerať a všimol si že vo vedľajšej miestnosti je rozbité okno. Tak utiekol...Boh vie čo skrýval.Pomyslel si Satorii a sledoval Tsua ktorý sa začal hrať na klokana a chcel vyskočiť oknom. Jeho tá noha nebolí? Zaujímavé, ešte pred chvíľou ju mal zaseknutú v dveriach.Pomyslel si a mierne sa pousmial. "Mizuki, čo povieš...ideme za ním alebo to tu prezrieme?"Opýtal sa ho a čakal na odpoveď.

Chlápek utíkal ven, ale ve chvíli, kdy uslyšel, že Tsu proskočil zbytky oknem za ní, tak se otočil. Vypadal teď opravdu unaveně. Jako kdyby byl pod obrovským stresem. "Hadō #31. Shakkahō" zvedl dlaň a vykřikl. Vystřelil rudou kouli energie přímo na chudáka Tsua.

Hned potom co jsem proskočil zbytky okna a spadl na zem tak jsem pocítil bolest rány kterou jsem si udělal když jsem vylamoval dveře, zabolelo to ale v tu dobu mi v hlavě kolovala  jenom jedna otázka a to co udělám až ho chytím protože to zatím vypadalo že ho honím sám. Když jsem za ním běžel měl jsem zatnuté zuby abych nějak potlačil bolest a nemyslel na ní. Po chvíli se shinigami na mě otočil a vypadal unaveně nebo že je pod velkým stresem a ani jsem nepochopil proč když se ho nesnažím zabít. Potom co se otočil tak jsem ještě zrychlil a on zrovna v tu dobu vystřelil hado. Šokovalo mě to na poprvé ale hned potom jsem uhnul doprava aby mě netrefil.

Mizuki

Otočil se na Satoriiho, když na něj promluvil. Na chvíli se zamyslel. "Mno asi půjdeme za ním. Teda ty za tím shinigami a já za Tsuem." odvětil klidně. "Kdo ví, co se tomu blbci stane, když zůstane bez dozoru." Vyrazil proto ke dveřím, kterými vyšel ven. Nebude přeci jako nějaký barbar skákat oknem. Ještě by se mohl pořezat o sklo. Zaměřil se na Tsuovo reatsu a tím směrem se vydal. Stále byl dosti daleko, přeci jen nebyl tak rychlí jako ostatní, ale aspoň byl v bezpečné vzdálenosti.

Počúval Mizukiho a potom sa nakoniec len usmial. "Dobre, ako povieš." Povedal a vydal sa za Mizukim. Pozoroval Mizukiho na ktorú stranu sa vydal a on ho chvíľku následoval. Nakoniec bežal vedľa neho a len na neho pootočil hlavu. "Ak sa nenahneváš, trošku pridám do kroku. S tým Tsuom máš pravdu. Vidíme sa na mieste." Povedal a pridal. Bežal vážne rýchlo, Satorii bol s tejto skupiny najrýchlejší a presvedčil sa o tom vtedy keď pretekal s Tsuom a ten musel používať shunpo aby ho vôbec dohnal a aspoň na chvíľu sa dostal pred neho. Satorii to ale tento krát nebral ako srandu, vkladal do svojej rýchlosti už od malička veľmi veľa úsilia a to úsilie sa mu práve teraz veľmi vyplatilo. Prešlo pár sekúnd a Satorii už bol od Mizuki tak ďaleko že ho nemohol skoro ani vidieť. Už ich dobiehal, videl ako shinigami vystrelil na Tsua Hado. Satorii bol z opačnej strany a to z toho dôvodu že on a Mizuki nechceli vyskakovať oknom. Kedže si to museli obísť, obišli aj ich. Satorii nespomaľoval, vedel že toho shinigamiho nemôže zabiť, no o znehybnení nikto nič nepovedal. Približoval sa ku nemu nesmierne rýchľo, objavil sa nečakane vedľa neho a zasadil mu poriadne tvrdý kop z boku do brucha. Rana bola naozaj veľmi silná, keby ho trafil shinigami by mohol letieť aj pár metrov až kým by nedopadol.

Tsu uhnul kidu jen díky tomu, že se mu podlomila noha a on upal stranou, což stihl rychleji, než uskočit. Shinigami se připravil udělat něco dalšího, ale nestihl to, protože na něj zaútočil Satorii. Nakopnul ho docela silně, shinigami se prohnul, jak ho rána zabolela. Upustil meč a svalil se na zem... vypadalo to, že to vypjetí společně s kopancem ho dostalo do stavu nevědomí...

Po té co jsem uskočil tak se mi to podařilo jen díky tomu že se mi podlomila noha, docela to bolelo takže jsem řekl jenom "Au" Po chvíli co proletělo kido tak jsem hned zaznamenal jak mu dal Satorii kop ze zálohy a tím ho dal do bezvědomí. Pomalu jsem se zvedal a díval se na to jak shinigami leží na zemi. Když jsem byl u něj tak jsem se podíval na Satoriiho jestli je v pořádku ale nevypadá že by mu něco udělal. Vrátil jsem meč do pochvy a řekl jenom "Děkuji ti".

Mizuki

Satorii ho velmi rychle předhonil a když se k nim Mizuki dostal, shinigami ležel v bezvědomí. Nejspíš po ráně nebo kopanci. Zastavil se vedle Tsua a stoupl si před něj. Zvedl ruku a hranou dlaně jej bouchl (sekl?) do čela. "Blbče." řekl jako první. Pak se otočil na Satoriiho. "Vrátíme se zpátky do toho domu?" optal se jej a pak se opět zaměřil na Tsu. "Až bude relativně klid, tu nohu ti ošetřím. A žádné námitky." pronesl přísně. Námitky nebral.

Stál na mieste a sledoval ako shinigami letí k zemi. Asi som to prehnal, nevadí..takže máme istotu že už nebude robiť problémy. Pomyslel si a pozrel sa na Mizukiho ktorý práve prišiel. Videl ako dal Tsuovi tú ranu a tak sa zasmial. "Prepáčte, no prišlo mi to vtipné." Odvetil a začal sa tváriť vážne aj keď mu to moc nešlo. Potom sa ho Mizuki opýtal či sa vrátia späť do domu. "Ja si myslím že by sme sa aj mohli. Len...čo spravíme s ním?" Opýtal sa ho a ukázal prstom na toho shinigamiho ktorý si užíval betón. Nevedel či je naozaj v bezvedomí preto sa ho moc nechcel chytať a pre istotu ustúpil kúsok na bok aby na neho nemohol prekvapivo zaútočiť.

Po té co jsem přišel k shinigamimu a Satoriiho tak pak přišel ke konci Mizuki a bouchl mě do hlavy, nemůžu říct že to zabolelo ale bylo to nepříjemné. Divil jsem se proč mi to udělal a zeptal se "Za co to bylo?" zeptal jsem se trochu vyšším hlasem a čekal na odpověď. Když řekl že mi ošetří nohu později tak jsem nemohl odpovědět jinak než ano ... "Hai" díval jsem se na něho a potom Satorii odpověděl na otázku Mizukiho. "S ním? ... No asi by jsme ho měly vzít protože by nám mohl něco říct. Ale když jsme oba dva (Satorii a já) zranění tak by ho měl vzít Mizuki." Usmál jsem se a čekal na odpověď.

Mizuki

Čekal jsem na Tsuovu reakci a když se nijako nehádal, otočil se na Satoriiho. "Co myslíš? Určitě bych ho s sebou nevzal. To rozhodně. Přivažme ho k nejbližšímu stromu nebo sloupu...." řekl lehce ironicky. Pomalu jej začínala bolet hlava. Unaveně si promnul čelo a poté posunul brýle, které mu sjely. "Měli bychom jej vzít taky, ale před tím, bych jej spoutal." pronesl, teď již vážně. Poté se otočil na Tsua. "Na to, jak se teď oháníš tím, jak jsi zraněný, jsi před chvílí proskakoval oknem jako kamzík..." utahoval si z něho. Ale z části s ním souhlasil. Jak Tsu, tak Satorii nebyli úplně v nejlepším stavu. "Kdybych tak jen uměl líp léčit..." pomyslel si.

Shinigami, kterého jste zmlátili se najednou posadil. Chytil se za hlavu. "Co se to sakra stalo?" zeptal se. Pak se podíval kolem sebe. "A vy jste kdo?" zeptal se. Paradoxně vypadal daleko líp, mín ztrápeně, zato celkem zmláceně, jako kdyby ho někdo nakopl do břicha...