Eyuurin Seiko - 6. divize

Jméno:
Eyuurin
Příjmení: 
Seiko
Věk:
83 let - vypadá na 16
Datum narození:
9.12.
Divize:
6. divize
Pozice:
Člen
Vzhled:
Výška: cca 165 cm
Váha: 49,7 kg
Krevní skupina: A
Barva vlasů: Bílá
Barva oči: Hnědo-šedá

Rin je malé a drobné postavy. Měří okolo 165 cm. Na svojí výšku je však celkem silná a hlavně mrštná. Má dlouhé bílé vlasy, které má většinou rozpuštěné a nebo zčesané do drdolu. Na první pohled vás zaujmou její velké, čokoládové-šedé zbarvené oči. Nepatří mezi ty dívky a ženy, které by se mohly chlubit velkým hrudníkem, ale jí to nevadí. Je spíše, tak trochu, lolitka, občas se tak ale i obléká. Její uniforma se téměř neliší od těch normálních. Jen si jí trochu poupravila a vyšila si na ni květy.

Eyuurin je milá a přátelská dívka, která se ovšem nebojí říct pravdu, ať už je jakkoli nepříjemná nebo bolestivá. Občas je tato její upřímnost považována za drzost, často to drzost opravdu je, a dostává se tak do problémů. Že by respektovala autority, to se taktéž říct moc nedá. Ale dokáže rozpoznat situaci, kdy by se měla chovat slušně a kdy nemusí. Je taktéž velmi tvrdohlavá. Stojí si za svým, i kdyby se jednalo o naprostou hloupost. Pokud by si myslela, že je něco pravda, snad nikdo jí nepřesvědčí o opaku. Vyhledává společnost ostatní. Velmi rychle naváže hovor, nestydí se. Ale chvíli trvá, než vám začne důvěřovat a než se vám otevře. Jen tak někomu neříká o tom, co zažila. Opravdu málo koho považuje za opravdového přítele. Ale pokud se tak stane, je schopná pro vás i život položit. Stejně tak je ochotná položit život za svou divizi. Je hrdá na to, že je tam, kde je. Ráda pije, takže je celkem často pěkně nalitá. Ale pít samotnou jí nebaví, musí být s kým. Nesnáší úřednickou práci, takže pokud se k ní nějaká dostane, většinou ji přenechá někomu jinýmu a sama uteče někam do pryč.

Eyuurin vyrůstala v Rukongaii. Nikdy nepoznala klid "rodinného krbu." Většinu času trávila se skupinkou dětí, přibližně stejně starých jako ona sama. Bydleli v malé dřevěné boudě, která vypadala, jako že se každou chvíli rozpadne. Mačkalo se jich tam každou noc asi deset. Bylo to děsné, ale jí to nevadilo. Užívala si s nimi spoustu legrace a dobrodružství. Jídlo si obstarávali všelijak. Většinou krádežemi a nebo si prostě něco ulovili. I přes podmínky, v jakých vyrůstala, se Rin neustále usmívala a ostatním dětem pomáhala. Většinu svého volného času trávila s Lenem. Byl jejím nejlepším kamarádem. Po pár letech našla jednoho večera zatoulané štěňátko. Byla nádherná. Sice dost špinavá, ale i přes všechen ten prach bylo poznat, jak nádherně sněhovou má srst. Společně s Lenem se o štěňátko začali starat. Pojmenovali ji Elza. Začali ji cvičit a celkem se jim to i dařilo. Rin si k Elze vytvořila velmi silný vztah a pomalu ale jistě jí věnovala víc času, jak svému nejlepšímu kamarádovi. To se mu samozřejmě nelíbilo a začal na psa žárlit. Vymyslel tedy plán, jak se jí zbavit. Když byla řada na něm, aby šel s Elzou večer ven na procházku, nechal jí uvázanou ke stromu a sám se vrátil zpátky. "Kde je Elza?" vyzvídala Rin. "Já nevím. Najednou se mi vytrhla a utekla pryč. Volal jsem za ní, ale neposlouchala. Je mi to líto." říkal jí Len. Rin začala brečet a utekla. Lenovi se nelíbilo, že svou kamarádku rozbrečel a hnulo se v něm svědomí. Rozeběhl se tedy za Rin a posléze jí řekl pravdu. Rozzlobená Rin mu za to dala facku. "Jak si mohl. Myslela jsme, že jsme kamarádi..." "Já si to taky myslel, ale ty jsi se furt zabývala tím blbým čoklem a mě sis skoro vůbec nevšímala. Furt samý Elza sem a Elza tam. Tak jsem se rozhodl to změnit, ale když jsem viděl, jak brečíš... Bylo mi fakt hrozně." vysvětlil jí Len svoje pocity. "Asi na tom mám taky svůj díl. Neměla jsem tě tak ignorovat. Taky se omlouvám. Budeme zase přátelé?" optala se ho a usmála se. "Jasně. Tak teď pojďme najít Elzu." Nabídl Len a natáhl k Rin ruku. Rin jí přijala a společně se rozeběhly k místu, kde Len fenku nechal. Ovšem to, co tam uviděli jim doslova vyrazilo dech. Elza, která byla přivázaná ke stromu, hlasitě štěkala a vrčela. Snažila se utéct, ale kvůli provazu to nešlo. Rin s Lenem stáli jak opaření a jen se hrůzou s dívali na obludu, která se k nim blížila. Byl to hollow. Vypadal jako obří pavouk, jeho maska měla tvar zaobleného trojúhelníku. Měl čtyři velké oči a z tváří mu vyrůstaly dva malé výčnělky, které vypadaly jako kusadla. Měl dlouhé nohy na kterých měl velmi ostré, zahnuté ostny. Opravdu byl velmi děsivý, hlavně pro Rin a Lena, kteří zatím v životě žádného hollowa neviděli. Když už to vypadalo, že zemřou, objevil se tam nějaký shinigami a zachránil je, bohužel Elza zemřela. Smutná Rin se rozhodla, že už nechce nikdy vidět své přátele mrtvé a tak se rozhodla stát se shinigami. Len se jí to snažil rozmluvit, ale nepodařilo se mu to. Eyuurin nastoupila na Shinigami akademii, kde se jí dařilo celkem obstojně. Našla si nové přátele se kterými se bavila a smála. Čas od času se k ní dostala nějaká informace o kapitánech a dalších důležitých osobách. Stala se z ní celkem obstojná drbna. Díky tomu zjistila, že ten shinigami co jí a Lena kdysi zachránil, byl ze 6. divize. Dokonce přišla na chuť saké, které si oblíbila. Párkrát se vrátila do Rukongaie, podívat se na staré přátele a na Elzin hrob, kde si dlouhou dobu povídala s Lenem a společně vzpomínali na dětství. Vždy, když se pak vrátila do akademie, byla plná energie a odhodlání. Po nějaké době úspěšně absolvovala akademii. Chvíli váhala, k jaké divizi se přidat. Nakonec se rozhodla pro 6. divizi. Chvíli si připadla divně, ale postupně si zvykla.

Timeskip (5 let)
Během pěti let se moc nezměnila. Stále se snažila vylepšovat své schopnosti a proto tvrdě trénovala. A cvičila nejen své bojové schopnosti, ale i umění vařit. Takže nyní dokáže uvařit pár jídel, které nejsou život ohrožující, nýbrž naopak. Jsou poživatelné, což považuje za obrovský úspěch. Také si o něco víc rozšířila svou zbírku plyšáků. Jinak se seznamovala se členy divize, které ještě neznala a snažila se dělat co nejvíc, pro její divizi, kterou si zamilovala.

Duchem Fubuki je dívka s liščíma ušima, které jí vyčnívají ze sněhově bílých vlasů a růžovým deštníčkem. Je velmi milá, přátelská a veselá, ovšem ne zrovna chytrá. Má velmi ráda Rin a považuje ji za kamarádku. Ráda si s ní povídá a pomáhá jí. Je to drbna a často s Rin rozebírá co se kde děje, kdo s kým apod. Našla si zalíbení v módě. Je ovšem velmi panovačná a lehce se urazí. To je pak schopná s Rin klidně týden nemluvit, ale v boji jí pokaždé pomůže. Nenechala by jí zemřít, ale zranit, to klidně. Je velmi hravá a neustále srší energií. Povahou se vlastně moc neliší od Eyuurin.

Svět, v němž se Fubuki nachází, je pro ní ideálním místem. Je pokryté sněhem a fouká zde studený vítr. Neustále tam poletuje sníh, který Fubuki ráda pozoruje a chytá. Je tam neustále noc a obloha je poseta miliony hvězd. Jsou tam taky dva měsíce, jenž jsou krásně vidět.

Rin musí před vyvoláním chytnou svou zanpakuto oběma rukama. Jednou rukou za jílec a druhou za hrot. Poté vyřkne frázi, trhne rukama od sebe a Fubuki změní svůj tvar na dva bílé vějíře.

Duch Fubuki mění svou podobu spolu s tvarem zanpakutou. Rozdělí se na dvě malé lištičky, z nichž jedna ovládá sníh a druhá vítr. Pokud měla Fubuki v uzavřené podobě spoustu energie, tak teď jí má přímo nadbytek. neustále si spolu hrají. Jsou jako dvě liščata.

Rin mávne oběma vějíři současně, z čehož jeden vějíř uvolní rychlý proud vzduchu a druhý silnou masu sněhu. Vzduch i sníh se spojí a dají tak vzniknou velmi rychlé a silné vlně sněhu, jenž smete nepřítele do vzdálenosti až 5 metrů. Je možné i delší dosah, ale to je pro Rin velmi náročné. Tuto vlnu může použít i jako štít, nebo lépe řečeno obraný val.

Rin se musí dotýkat jedním z vějířů země. Stačí malinkým kousíčkem. Poté prstem druhé ruky obkrouží malý kroužek. Z místa doteku vějíře a země začne do okolí proudit led, který vytvoří jakési kluziště. Povrch je opravdu kluzký, ovšem jen pro nepřátele. Dá se skvěle využít k odstranění překážek z cesty. Avšak ledová podlaha má dosah jen okolo 20-25 metrů od Rin.