Kdesi uprostřed oceánu

Satoshi
Hm... vůně rybiny... nepříliš příbuzná vůni Soul Society... takže stále jsme v reálném světě. informoval jsem Jitena, když jsme pravděpodobně vyskočili na nějakém trajektu. Dřív než jsem mohl prozkoumávat interiér se ozval známý hlas, na který jsem mohl jenom povzdechnout a odpověděl Je vůbec na místě říct, "dlouho jsme se neslyšeli"?

Hideyoshi

Myslím, že jako hovorový obrat to můžeme uznat.
Usmál se na Satoshiho z paluby honosného zaoceánského parníku. Mám sto chutí říct, že Gotei 13 má skvělou schopnost se tlačit tam, kde je nikdo nechce, ale návštěva jako vy...to by bylo smutné nevyužít. Ze zdi za ním vyjela kamerka a ozval se kovový hlas. Pane?! Hideyoshi jen kývl hlavou a promluvil. Aktivuj bezpečnostní systémy a pošli mi JI sem. Domluvil a pak seskočil na úroveň Satoshiho. Je tady mnohé co bychom si měli říct, ale tak málo času... Řekl, když vytáhl z pod pláště něco jako tantó, které se záhy proměnilo v kapesní hodinky.
Myslím, že můžu uvolnit tak... Koukne na hodinky. Patnáct minut...

Satoshi
Jako kdyby jsi čekal, že to, co dělám má něco společného s tím, co by chtělo Gotei 13. odvětil jsem v klidu Mimochodem... měl by mít reprezentant Gotei 13 hollowa za svého partnera v misi? podložil jsem svůj argument a ukázal jsem na svého kolegu, který obdivoval okolí Ji? Že bych byl opět poctěn dámskou společností? řekl jsem si pro sebe, ale Hideyoshi jistě slyšel Vskutku mnohé... takže... za kolik byl tenhle parník? Vybrakoval jsem jedno kasíno, takže mám určité zásoby. Ano, Satoshi byl skutečně mistr seriózních začátků konverzací

Hideyoshi

Se ušklíbl a popošel kousek stranou. Jakákoli společnost se dobrá...já se obklopuju všemi možnými...druhy...každý má přece něco do sebe...
V tu chvíli se vedle Hideyoshiho zakřivil prostor a objevila se dívka s culíky v mikině se znakem Reimei.
Dávej pozor na toho našeho nesmrtelného přítele ...kdyby se choval nepatřičně, tak ho zase pošli do věčných lovišť, vsadím se že mu to nevadí...
Když se Satoshi začal zajímat o loď, Hideyoshi pohladil zábradlí. Líbí se vám Izanami? Pojmenoval jsem ji jako popíchnutí kapitána Izanagiho, ale u vás se ti kapitáni tak rychle mění, že už to postrádá své kouzlo... Popošel zase kousek zpátky. Tak trochu jsem si ji vypůjčil...oficiálně se v noci utrhla a odliv jí odnesl daleko na moře...je prohlášena za loď duchů, což celkem sedí co... Pak se zahleděl na Satoshiho takovým tím pohledem, který očekával. Co říkáte na můj...průchod? Poukázal na zakřivený senkaimon kterým jste přišli.

Satoshi
Ale no tak... já ho potřebuju živého... povzdechl jsem si, když nějaká dívka, jejíž obrázek nemám, takže nevím, jestli byla cute, kawaii, nebo to byla Mayushii, byla jmenována za Jitenovu společnici, která ho mohla kdykoliv zabít. Izanami. pousmál jsem se, poměrně chytré Jo, pravdu máš výměn je a bude spousta... ale na druhou stranu Ken ještě není mimo na tak dlouho, aby se na něj zapomnělo... celkem škoda, s takovou úmrtností mě nikdo nepřekoná... rozvinul jsem myšlenku trochu jinam, než bylo zamýšleno, oh well. Loď duchů? Máš na to aspoň speciální efekty, které to podpoří? ano, rozhovory těchto dvou měly vždy od serióznosti velmi daleko, dokud nedošlo na vědeckou část Musím říct, že to není vůbec špatné, ovšem přijde mi, že mít neinsta transport v rámci světa je trochu nadbytečné... když už mít intersvětový transport, měl by fungovat ihned. začal jsem s něčím, co připomínalo kritiku, ale mezi vědci je očekávané, že jeden druhého bude opravovat a navrhovat vylepšení Možná jsem ovlivněný vlastním insta transportem, ale rozhodně čím rychlejší a pohodlnější, tím lepší. Hlavně pokud musíš utíkat.

Jiten

se rozhlížel a posuzoval situaci. Vypadalo to, že Satoshi-sama se znal s mužem, za kterým je dovedl průchod. To byla skutečně podivná náhoda... Mohl Satoshi-sama ve skutečnosti hledat jeho a ne Quincy? Byl to shinigami, pokud mohl Jiten soudit... Nakonec mu přidělil ostrahu. Jiten se na dívku zvořile usmál, ale jinak ji ignoroval a dál sledoval rozhovor dvou mužů.

Jiten si nevšímal dívky a ona si nijak zvlášť nevšímala jeho. Jen seděla na zábradlí a něco kutila v rukou.

Hideyoshi

Z toho co vím tak už třikrát umřel a obživl, takže v tom nevidím zas takový zádrhel... Odpověděl bz zájmu. Speciální efekty? No...těch pár pátracích lodí co nás našlo teď leží řekněme...velmi hluboko...takže hádám, že si lidí budou držet odstup....
Na Satoshiho kritiku průchodu jen odevzdaně zakýval hlavou. Ano ano...neměl jsem moc času na zlepšování tohoto, navíc od té doby co mám JÍ.. Ukázal na dívku. Se odsud nemusím hnout a ten průchod používat, tudíž šel tak nějak do smetí...byl jsem zaujatý mnohem červenější malinou...možná už jsi o ní slyšel...Quinci Hlavice... Ušklíbl se na Satoshiho.
Ten si mohl všimnout, že nedaleko od vás se objevil chlap. Byl neuvěřitelně vysoký...víc než dva metry a jeho ramena, by objela Satoshiho dvakrát.
Také se objevila další dívka, na palubě nad vámi.
Ah..dorazili...Satoshi-sama, představuji vám Honzu a Hinatu. Ukázal na oba.

Satoshi
Ovšem to obživnutí není okamžité... povzdechl jsem si Ano, její schopnost je velmi zajímavá... popravdě bych ji rád prozkoumat. řekl jsem se svým typickým šíleným úsměvem Zatím jsem na nikom neviděl implementovánu schopnost prostorového přesunu... vysvětlil jsem objekt svého zájmu Quincy hlavice? to mě trochu překvapilo Popravdě jsem chtěl přejít k věci, proč mě pátrání po Quincy dovedlo sem. Takže můžu přepokládat, že ten deník byl tvůj? přešel jsem ke specifikující otázce, ale vtom se zjevili další 2 členové posádky hromotluk a dívka jejíž obličej zatím nebyl vidět Honza... neobvyklé jméno.

Když Satoshi zaměřil svůj zájem k dívce, Hideyoshi se usmál.

Hideyoshi

Ano ano...považuji ji za svůj dosavadní největší úspěch své kariéry...a to je to v podstatě jen beta verze... Koukl na dívku, pak na Satoshiho.
Ah...deník...od svého pobytu u Reimei jsem si vypěstoval...jistou...potřebu zapisovat si své myšlenky...nevím proč mě nejdřív napadla taková primitivní věc jako deník, možná jsem doufal, že papír moc dlouho nevydrží, když ho někde ztratím...chybka... Poklepal prsty na zábradlí a pokračoval.
Nicméně...opravdu to bývaly prostory používané Quincy, když jsem je objevil, byly už dlouho nepoužívané a tudíž ideální místo...navíc to do sebe zapadalo, když jsem chtěl vyvíjet zbraň založenou na bázi Quinci manipulace s částicemi..

Satoshiho začala lehce bolet hlava. Nic strašného, ale krapet nepříjemného.

Satoshi
Jak velmi humánní označit bytost za beta verzi. ironicky jsem poznamenal, protože to bylo něco, co jsem samozřejmě dělal běžně i já Zbraň... už mi začíná docházet proč jsi, teda vlastně tvůj klon, abychom byli přesní, byl předveden před vrchního kapitána jako zajatec Raidena. ano, tohle dávalo smysl, kapitáni Gotei 13 vždy měli velkou potřebu trestat tvůrčí činnost No, to je nemilé, že zase jsme nenarazili na Quincy... rád bych se jich zeptal na tohle. vytáhl jsem z jedné ze svých bezedných kapes flashku a napíchl ji na iSat, což vyprojektovalo veškeré informace o havárii v onsenu a shinigami-rakovino tvorné hmotě. Pobídl jsem Hideyoshiho a jeho společníky včetně dívky nahoře, protože jsem chtěl samozřejmě vědět, jestli je to Mayushii někdo něco takového předtím neviděl

Hideyoshi

Nejsem humanista... Odvětil suše. Jsem vědec...a ona je stejně jen dobře poskládaný shluk buněk vrchní kapitánky... Když padla řeč na klon, tak se ušklíbnul. Joo klon...taky pozůstatek jedné éry...měl mi z Yaity předávat info o vývoji událostí...mah...přijít o poslední klon, to je skoro jako umřít... Když mu pak Satoshi ukázal to záhadné něco, tak se na to pečlivě zadíval, spolu s ostatními.
Hmm...vypadá to zajímavě...co to dělá? Co já vím, tak jsem se s ničím takovým nesetkal...a hádám že oni taky ne...nikdo z nich není Quinci...


Na Jitena poprvé promluvila ona dívčina. Tak ty jsi nesmrtelný? To by se mi hodilo.... Mlsně se oblízla.

Jiten

"Má drahá... nikdo není nesmrtelný," pousmál se. "A myslet si to o sobě je chyba, která vždy povede ke špatnému konci."

Satoshi
Ah, tak. pokýval jsem hlavou na vysvětlení, že je to vlastně klon Sei To nám Sei poměrně zmládla. Zhruba o 1000 let? zamyslel jsem se Vlastně ani já nevím jak vypadala Sei za mlada a to jsme toho prožili víc, než ostatní. No, ale zpátky k tématu... to už nemáš prostředky k vytvoření dalších klonů? Teda tohle vlastně nebylo téma. Popravdě to sám nemám úplně přesně prozkoumané, ale provádí to molekulární přeměnu vnitřní struktury shinigami částic, což shinigami způsobuje stav jakým je rakovina pro lidské bytosti. vysvětlil jsem zběžně Ale jak jsem řekl, informace o tom jsou strohé... a znáš mě, pokud něco není analyzované, musím o tom něco zjistit.

Hideyoshi

Hmm toť otázka...myslím, že takhle nikdy nevypadala Satoshi-taichou. Koukl na ní a pak na něj.
Není to pravé Sei příliš podobné, spíš je to jako lego, dostanete sadu pro postavení domečku a místo něj postavíte kosmickou loď...stejný materiál, jiný výsledek... Když došlo na klony, jen pokrčil rameny. Začalo být otravné všechno si kupovat vícekrát...
Pak se chytl za bradu a tvářil se zaujatě.
Velmi...inovativní a neotřelý způsob, jak se zbavit shinigami...skoro až lituji, že jsem na to nepřišel sám, ale bohužel...nikdo z nás o tom nic neví...pamatoval bych si, kdybych někde upustil trochu té smrtící soli do koupele...

Satoshiho začala hlava bolet ještě víc, bylo to velice obtěžující a narušovalo to koncentraci.

Satoshi
Takže ani další naděje nebyla vyslyšena. No... tohle nebude jednoduché. na víc jsem se nezmohl, protože začala bolest hlavy být poměrně nepříjemná Mimochodem, máte tady poměrně nepříjemný vítr. Působí to nepříjemné hlavové pocity. Nerad bych si tady operoval hlavu před dámami. Není to příjemné podívání... takže... nemáš nějaký kryt?

Hideyoshi

Ach...ano větrno tu opravdu máme...jen mě následujte dále. Pokynul ti a vydal se směrem na záď lodi. O pár chvil později na nejvyšší palubě, jste vešli do postroného salónku s proskleným stropem.
Hideyoshi se usadil do pohodlného křesla a pokynul Hinatě.
Přines nám nějaké občerstvení a něco k pití. Pak se otočil k Satoshimu. Rád bych vám něco ukázal, znal váš profesionální názor. Začal si vyhrnovat rukáv.

Jiten

osaměl na palubě s ženou, která ho hlídala. Bylo to cela trapné, takže se rozhodl, že začne konverzaci. Rozhlédl se po okolí. O co by se mohla dívka v tomto prostředí asi zajímat?
"Takže... jaká je vaše nejoblíbenější ryba?" zeptal se nonšalantně.

Satoshi
Následoval jsem Hideyoshiho dovnitř bezeslovně a posadil jsem se naproti. K Hinatě jsem pouze pronesl. Něco obyčejnějšího pro mě, včera jsem byl poctěn mnohými zajímavými drinky., když se vtom začal Hideyoshi odhalovat Ehm, jsem velmi poctěn, ale můj názor na kvalitu svalů nebude příliš relevantní.

Hideyoshi

Začal se smát a vyhrnul si rukáv úplně. Vtipný jako vždy Satoshi-san... Pak ti ukázal hřbet ruky. Velmi jasně na něm bylo vidět něco, co se dalo jednoduše popsat jako vyražený čárový kód. Satoshi ho znal, už ho předtím viděl ale kde?
Tak jsem si říkal, jestli tohle, neosvěží Tvou...paměť...

Dívka se podívala na Jitena a odpověděla. Pečené! S hranolkama... Pak se posadila na zápradlí, zády k hlubokému moři a koukla na tebe. Jak dlouho znáte kapitán 12.divize.

Satoshi
Ten čárový kód mi přivodil ještě větší bolení hlavy, než předtím, což bylo signalizováno i rukou na spánku. Co to... proč... já znám tento kód. přemýšlel jsem, ale nic nepřicházelo. Proč... co to znamená...? Proč si nemůžu vzpomenout? Paměť? Co tím myslíš? Že by něco věděl? pokud jsem si na něco nemohl vzpomenout, mělo to jedinou příčinu... a tou příčinou jsem byl sám.

Jiten

měl na tváři mírné nepříjemné překvapení, že dostal tak přízemní odpověď od této dámy. Na rozdíl od ní se zadívalna moře, aby si trochu vylepšil dosavadní dojem z plavby. Voda ho vždy fascinovala, i když ji neměl rád.
"Satoshiho-sama? Vlastně celý svůj život..." odpověděl zamyšleně.

Hideyoshi

Není to jen...vědecký přístup, který mě na vás tak fascinuje...Satoshi-san... Řekl s mírným chladem v hlase tak jako jistý kapitán daleko odsud. Myslím, že by vám to mělo trochu napínat paměťové závity...přeci jen...kdo by to měl znát lépe než VY!
V jeho tváři se objevilo něco záludného...podivného.

Satoshiho bolest nepolevila, nýbrž ještě zesílila a nyní se mu stávalo, že si nemohl vzpomenout co chtěl vlastně říci.

Dívka

Hmm...zajímavé... Pohlédla na tebe s takovým podivným dětským zájmem. Celý život...to se vsadím, že víte vše o jeho tajném životě...o jeho zajímavých pokusech... Pak se zatvářila škodolibě. O pokusech, na které sám zapoměl....

Satoshi
... nešlo, už dál nic nešlo vymyslet, nešlo nic říct. A tohle už byl konec. Hideyoshi mohl vidět, jak mi padla hlava a robotickým hlasem vyšlo
[セルフ　レストレーション　オート　スタート]
[コア　データ　リード　フロム　バック　アップ]
[ロード　ラスト　シクエンス　－　コムプリート　セルフ　レストレーション　－　コムプリート]
[せいやく　ー　かいじょ　ー　かんりょう]

//Translation:
[Self Restoration, Auto Start.]
[Core Data, Read from Backup.]
[Load Last Sequence — Complete. Self Restoration — Complete.]
[Constrains — Removed — Complete.]
Poté už mohl Hideyoshi vidět to, jak jsem pomalu hlavu zvedal. Výraz byl chladnější, než u CHLADNÉHO a absolutně oddělený od jakékoliv emoce. Takže přece jen staré rány nezmizí. vyšlo něco tak chladného, že to mohlo klidně zmrazit celý oceán kolem a že by i CHLADNÝ zmrznul