Umělý svět

Akisha Shihomaru

Dolezli jsme k vrcholu a mě chvíli trvalo se zorientovat, ale po chvíli to bylo dobré. Místo špyčku to byl kráter a v něm cosi, kameného. Kluci vykřikli a usmívali se, jako děti... Vlastně to byli děti. Kývla jsem. "Tak fajn." Řekla jsem si pro sebe a začala jsem šplhat po stěnách kráteru k tomu kamenému čemusi.

Renmaru Houkazaki

Pod dlhom horolezeckom výkone sme sa nakoniec našli na vrchole, kde sme zočili akýsi pomník.
"Faaajn...ďalší pomník horolezcom, ktorí tu vyliezli a krátko na to únavou zomreli?" spýtal som sa viac menej sarkasticky sám seba. Mal som toho už plné zuby.
"Zoberme to a poďme dole." povedal som.

Hotaru Harubato

Chvíli se dívala do kráteru, uprostřed něhož byl žulový sloupek. Něco se jí tu nelíbilo. Už jenom ten fakt, že na špičce hory je velký kráter nebyl moc uklidnující. Akisha se vydala jako první dolu a Hotaru ji rychle následovala. Byla více než zvědavá, co na ně čeká. S úsměvem kývla na to co Renmaru řekl. "Tak rychle, at' už máme alespon' nějaký ten artefakt." Řekla s nadšením a snahou povzbudit ostatní k nějaké akci.

Renmaru Houkazaki

Hladko sme zliezli po stene krátera, avšak dole bolo akési bahno, do ktorého sme zabárali čoraz väčšmi. Nedivil by som sa, ak by to bolo nejaké trasovisko, ktoré nás stiahne na dno tejto hory. To bahno bolo čoraz hustejšie a hustejšie. Asi nebol dobrý nápad, aby sme sa teperili všetci. Navyše tí dvaja stáli za nami. Neustále som myslel na to, že by tu na nás mohli nastražiť pascu. Nepoľavoval som v ostražitosti aj napriek tomu, že som mal čo robiť, aby som sa vôbec pohol z miesta.

Hotaru Harubato

Hotaru se brodila bahnem a snažila se držet svou katanu co nejdále od země. "To....je...hustý..." Vydala ze sebe, když uvolnila svou nohu a udělala namáhavý krok dopředu. Poté se otočila na dva chlapce, kteří postávali opodál. Že by něco věděli? Nebo mají něco v plánu? Hotaru přemýšlela o jejich více než podezřelém chování. Nakonec na ně zavolala. "Proč nepokračujete, děje se snad něco?"
Chůze byla dosti namáhavá a každou chvíli to Hotaru připadalo, jako by je mělo bahno spolknout. Hlavně, abychom se v téhle bažině neutopili. Říkala si pro sebe, nebot' žulový sloupek byl stále daleko před nimi.

Akisha Shihomaru

Náhle jsem se zastavila, bylo to povivné... "To se mi nelíbí." I když to bylo těžké, tak jsem vyskočila do vzduchu a zůstala jsem tam. "Copak je to???" Podivila jsem se, pak jsem zvedla pohled k tě klukům. "Tak pěkně děkujeme..."

Hotaru Harubato

Snažila se stále pokračovat v cestě bažinou, ale náhle nemohla pohnout nohou. "Já...já se nemohu hýbat." Pronesla zděšeně. Ještě několikrát se pokusila udělat krok, ale bylo to zbytečné. Hotaru to vytáčelo a fakt, že sloupek je už jen pár kroků od nich tomu nijak nepomáhal. "Sakra!" Zaklela a chystala se použít kido. Náhle se však bahno začalo houpat a vlnit a Hotaru to vyvedlo z rovnováhy. "Co se to sakra zase děje?" Doufala, že to nebude nějaká bahenní příšera, která tu na ně číhá.

Akisha Shihomaru

To bláto se začalo zvedat a já musela jednat rychle, nechtěla jsem aby tam zůstali. Šla jsem Ke Kitsune a Hotaru, které byli blízko u sebe a obě jsem je vzala za ruce a táhla je nahoru, za žádných okolností jsem tam jikoho nechtěla nechat. "Pokuste se udělat, to co já jen co to trochu půjde." Podívala jsem se na Renmarua. "Musíte nahoru, hned teď!"

Renmaru Houkazaki

Situácia bola zlá. Nielen že nás to bahno úplne zastavilo, ešte sa aj dvíhalo hore. Snažil som sa uvoľniť si aspoň jednu nohu. Musel som sa odlepiť, kým som ešte nemal celé nohy v tom bahne. Ale nevedel som ako. Musel som mať niečo, čoho sa zachytiť a potom potiahnuť.

Hotaru Harubato

Hotaru se držela Akishi a snažila se dostat z vlnícího se bahna. "Já nevim, jestli to takhle vůbec půjde." Pronesla se zatnutými zuby. Je to těžší než se zdá. Musíme se ale odsud rychle dostat a pomoct i Renmaruovi. Akisho, nejdřív vytáhni jednu a pak druhou, to bude jednodušší. S těmi slovy se Hotaru pustila a čekala až na ní přijde řada. Mezitím se snažila přežít ve stoupajícím a vlnícím se bahně. "Co se to s tim bahnem děje?" Zeptala se spíše sama sebe než ostatních, protože oni by pro ni stejně neměli jinou odpověd' než tu, kterou nechtěla slyšet. Že by něco bylo v něm? Asi máme nemalý problém. Usilovně pokračovala ve vytahování svých nohou z bahna.

Akisha Shihomaru

Hotaru se pustila. Šlo to sice těžce, ale tahala jsem za ruce Kitsune a to bahno nakonec její nohy povolilo. "Vytáhni, Artemis a pak Renmarua." Natáhla jsem znovu ruce k Hotaru a tahala jí nahoru. "Tohle je šílený!" Vyhrkla jsem a tahala ze všech sil.

Kitsune Hoshi

Nohy mi uvízly v bahně, nebo co to bylo. Snažila jsem se vyprostit, stejně tak Artemis. Nakonec mi přišla na pomoc Akisha a vytáhla mě z toho. Jasně a díky. Odpověděla jsem jí a začala vytahovat i Artemis. Když se mi to konečně povedlo, šly jsem na pomoc Renmarovi.

//Zdá se, že Sode přestala hrát. Nepožádáme nějakého jiného GM, aby nám vedl hru?

Hotaru Harubato

Kitsune byla konečně venku a hned se pustila zachranovat ostatní. Hotaru se opět pevně chytla Akishi a snažila se dostat z bahna. "To teda." Reagovala při snaze uvolnit své nohy na Akishinu poznámku.

// Budeme muset... Nebo ještě chvíli počkáme...

Akisha Shihomaru

Tahla ze všech sil. "Ti smradi to určitě veděli, ale to jim nedaruju... Nadělám z nich čtyři malý do krabičky od sirek." Zatáhla jsem ještě víc. Zatnula jsem zuby a zatáhla ještě víc.

//Jéé, jsme moc rádi, že jsi nás tu nenechala trčet v bahně.

Hotaru Harubato

Hotaru se konečně povedlo dostat do vzduchu, a tak unikla nebezpečnému bahnu. "Díky!" Pronesla k Akishe s neskrývaným oddechnutím. Kluci byli pryč, bahno stále stoupalo a žulový sloupek v něm pomalu mizel. "Sakra, musíme to stihnout." S těmi slovy se Hotaru rozeběhla ke sloupku, aby se pokusila nabrat alespon' trochu vody, kterou nutně potřebovali ke splnění úkolu.

Akisha Shihomaru

Konečně byli všichni venku a já si oddychla. Šla jsem na kraj a pozorovala Hotaru, jak nabírala vodu. "Stačí jen trocha a dável pozor!" Zavolala jsem na ni. "Poďte všichni na kraj..." Doufala jsem, že to Hotaru stihne, protože bez zé blbé vody, se odtud asi jen tak nedostaneme.

Renmaru Houkazaki

Podarilo sa mi dostať z toho bahna, ale náš artefakt nevyzeral na to, že bude mať tiež také šťastie. Hotaru sa rozbehla k stĺpiku, aby nabrala aspoň trochu vody. Bol som pripravený jej pomôcť v prípade, ak by opäť skončila v bahne.

Hotaru Harubato

Zdálo se jí to jako mnohem delší vzdálenost než myslela, když se ted' hnala ke sloupku zatímco bahno stále stoupalo. V pravé ruce si už připravovala lahvičku, do které by nabrala vodu. Hotaru ponořila celou ruku do studánky, aby nabrala dost vody co nejrychleji. "Mám to!" Zařvala na ostatní s úsměvem, když už byla lahvička plná. Zašpuntovala ji a rychle jak jen mohla se vrátila k ostatním.